Jubilea simbolo ábídí ESPERANTO ìmö ìlò örö dájúdájúgírámà - Gramatiko : nkan ohun kan - artikolo orúkô ènìà orúkô ti õkan tàbí ti ohunkóhun - Substantivo õrõ àpéjúwe - Adjektivo õpõ, ìlöpo méji - Pluralo õrõ àpönlé - Adverbo (ÿubú, bë sílê, wó, fà sëhìn, dínkù) - (deklinacio ) nípa ti ènìyàn, ti ènìyàn / àröpò orúkô - personaj pronominoj ìní, àröpò orúkô - posedaj pronomoj àfiwéraìfiwéraìfiwé / komparad o õrõ ìÿe - Verbo ; nísisìyí, löwölöwö, lójúkójú ìgbààkókò tí a ÿe nkan - Prezenco õrõ ìÿe - Verbo ; àtijô Preterito õrõ ìÿe - Verbo ; ôjô iwájúìgbà tí mböëhìn-ölaôjô mírànìgbóÿeàsìkò-ôjô iwájú / Futuro õrõ ìÿe - Verbo ; (õrõ ìÿe)/ (ipòìwàkání); Kondicionalo õrõ ìÿe - Verbo ; àÿç ológun - Imperativo (bérè, tọrọ, bi-lêrè) gbólóhùn örö / demanda frazo ìfihànìtôkasíàtôka àÿàyàn-öröàmì-àtôka 45 örögbólóhùn kan / Tabelo de korelativaj vortoj iye / Nombro, Nombrado, arabo cifero iye (ìtò, çsç) / vicmontraj numbroj (lẹ̀mö, fi-mọ, so-mö-lëhìn) / Afikso (àfikúnàkôkúnìtànká)/ Sufikso ìwé àÿàjô õrõ, ìwé ìtúmõ õrõ, àtúmõ-èdè - "gbòngbòìpilë«ç - 685"/ vortaro internacia lingvo "Radikoj-685" Itokasi ábídí ESPERANTO
(Itokasi: (ìpè, pípè, ìsõrõ): Esperanto, a, b, c: (ômô, èwe, ômôdé)/ infanoj) wòrán / ábídí - Alfabeto de Esperanto
(ìpè, pípè, ìsõrõ) òun ábídí : Prononoco kaj alfabeto : “Afri ko”, "hote lo", "ami ko", "kontine nto". Afriko (=ilê Áfríkà, ilê àwọn ènìyàn dúdú); hotelo =(ilé èrò tí a nrí onjç rà); amiko (obìnrin) = örêçgbêçnìkejì ); amiko (ôkùnrin, ènìyàn) = örêçgbêçnìkejì; (obìnrin): amikin o = örêçgbêçnìkejì; (obìnrin): (amiko = örêçgbêçnìkejì) ábídí ESPERANTO - ALFABETO ábídí ESPERANTO - Alfabeto de Esperanto Aa, Bb, Cc, Ĉĉ , Dd, Ee, Ff, Gg, Ĝĝ , Hh, Ĥĥ , Ii, Jj, Ĵĵ , Kk, Ll, Mm, Nn, Oo, Pp, Rr, Ss, Ŝŝ , Tt, Uu, Ŭŭ, Vv, Zz. orúkô : Nomoj de la literoj : a, bo, co, ĉo , do, e, fo, go, ĝo , ho, ĥo , i, jo, ĵo , ko, lo, mo, no, o, po, ro, so, ŝo , to, u, ŭo , vo, zo. àpçrçàwòÿeàwòrán Ekzemploj : c = : cigaro (= tábà, sìgá); princo (= ômô ôba, ômô aládé) s = : kiso (= ìfçnukonu / fi çnu konu) v = : varma (= gbóná lôwôwô) z = : rozo ( Rosa / ("Rosaceae"))
Ĉ = Ĉado (= Chad) ĝ = ĝangalo ( = igbó, aginjù) ĥ = jaĥto; ( ôkõ ojú omi fún fàájì) ĵ = ĵurnalo (ìwé ìròhìn) ŝ = ŝipo (ôkõ; ŝipi = ÿí-ôköwô ôköfi sí ôkö) ) ŭ = aŭtobuso (ôkõ akérò);(aŭto - amötò ayökëlë) (Wikipedia / Vikipedio cx= ĉ, gx= ĝ, hx= ĥ, jx= ĵ, sx= ŝ, ux= ŭ)
ĉ (cx), (tàbí, àbí) ch , ĝ , (gx) (tàbí, àbí) gh , ĥ (hx) (tàbí, àbí) hh , ĵ (jx) (tàbí, àbí) jh , ŝ (sx) (tàbí, àbí) sh ŭ (ux) (tàbí, àbí) u àpçrçàwòÿeàwòrán : Ekzemplo : chinia esperanta retpagho = ĉinia esperanta retpaĝo [1] ìmö ìlò örö dájúdájúgírámà - Gramatiko : nkan ohun kan - artikolo
la (= artikolo / nkan ohun kan ) la tablo - àpótí ìwéobití á ti nköwé tablo - (= 1 tablo / = 1 àpótí ìwéobití á ti nköwé ) orúkô ènìà orúkô ti õkan tàbí ti ohunkóhun - Substantivo
(Substantivo / orúkô ènìà orúkô ti õkan tàbí ti ohunkóhun) -o domo (= ilé) (dom / o ) dom-o ) domo = ilé õrõ àpéjúwe - Adjektivo
(Adjektivo / õrõ àpéjúwe) -a granda : (= ókìkítóbiñlápö / þlá, tóbi, gbórin) granda domo - tóbi ilé
granda = ókìkítóbiñlápö granda = þlá, granda = tóbi, granda = gbórin
õpõ, ìlöpo méji - Pluralo
(Pluralo / õpõ, ìlöpo méji ) -j : grandaj domoj
1 granda domo 2 grandaj domoj õrõ àpönlé - Adverbo
(Adverbo / õrõ àpönlé) -e . Eva kantas bele . (adverbo) / õrõ àpönlé) - Eva estas bela . (adjektivo) / õrõ àpéjúwe) (kantas = kôrin) (bele / bela = õrõ àpönlé / õrõ àpéjúwe) bela - dídáralêwàçlêwàrçwàarçwà (adjektivo) / õrõ àpéjúwe) bela - lëwà (ní çwà), arçwà, rçwà (adjektivo) / õrõ àpéjúwe) La knabino estas tre bela . - ômôbìnrin náà lëwà púpõ ((adjektivo) / õrõ àpéjúwe) (ÿubú, bë sílê, wó, fà sëhìn, dínkù) - (deklinacio ) (deklinacio - (ÿubú, bë sílê, wó, fà sëhìn, dínkù)) 1. (nominativo ): la ronda tablo - (kiu? / tani? çnití) 2. (akuzativo / irú èlò gírámà kan): la rondan tablon (kiun ?) (= irú èlò gírámà kan) de la ronda tablo ( àpótí ìwéobití á ti nköwé) al la ronda tablo (ronda = yíkíroboto«ù rìbìtì) (õnà títö, ápçrç, àpéjúwe, ìhà, ítösönà, ìfõnàhàn - direkto ): en la parko ( ôgbà þlá fún ìtura gbogbo ènìyàn) - en la parkon >( ôgbà þlá fún ìtura gbogbo ènìyàn ) ( tàn-yíkàmú yí káà kirirìn yíkárò yíká ) mi iras "(←→)" en la parko / mir iras "(→→→)" en la parkon ( sínú) →→→ iri , mi iras - rìn, lô, ýÿó nípa ti ènìyàn, ti ènìyàn / àröpò orúkô - personaj pronominoj (personaj pronominoj ): (nípa ti ènìyàn, ti ènìyàn / àröpò orúkô) mi - (émi, mo) ---------------------------- ni ( àwa, a ) vi - ( ìwô, ô, o / êyín, yín ) -------------- vi ( êyin ) li - (persono) (ó, òun ) -------------- ili (pluralo) ( (êyin) ) ŝi - (persono) (ó, òn ) -------------- oni ( ....(àìmöláraàìfírësíláìfìfêÿe dánfó)) ĝi - (objekto, ideo) (òn óá eçou )----- si ((rê, òun, tirê/ tìkara)) ìní, àröpò orúkô - posedaj pronomoj posedaj pronomoj + -a : (ìní, àröpò orúkô) mia - via - lia - ...mia amiko (örêçgbêçnìkejì ), via hundo (= ajá), lia hundo
(deklinacio )
mi (1. nominativo ), de mi , al mi , min (2. akuzativo - irú èlò gírámà kan),.
àfiwéraìfiwéraìfiwé / komparad o (Komperativo ) pli (Superlativo ) plej : forta (lelágbáranípálera 100%) pli forta (ol ) (lelágbáranípálera 150 %) plej forta (el ) (lelágbáranípálera "500 %") forta (100%) - pli forta (ol) - (150%) - plej forta (el) - (500%) õrõ ìÿe - Verbo ; nísisìyí, löwölöwö, lójúkójú ìgbààkókò tí a ÿe nkan - Prezenco Konjugado - Verbo / õrõ ìÿe Prezenco / nísisìyí, löwölöwö, lójúkójú ìgbààkókò tí a ÿe nkan : - as mi renkontas vin , vi renkontas vin, li renkontas vin ( ...) (vin = irú èlò gírámà kan) (pàdé, kò lójú kò lônàpéjô - renkonti) õrõ ìÿe - Verbo ; àtijô Preterito Preterito / àtijô: -is :
mi renkontis vin, vi renkontis vin, li rekontis vin (vin = irú èlò gírámà kan )
õrõ ìÿe - Verbo ; ôjô iwájúìgbà tí mböëhìn-ölaôjô mírànìgbóÿeàsìkò-ôjô iwájú / Futuro Futuro / ôjô iwájúìgbà tí mböëhìn-ölaôjô mírànìgbóÿeàsìkò-ôjô iwájú -os :
mi renkontos vin, vi renkontos vin, li renkontos vin (vin= irú èlò gírámà kan) õrõ ìÿe - Verbo ; (õrõ ìÿe)/ (ipòìwàkání); Kondicionalo Kondicionalo /(õrõ ìÿe)/ (ipòìwàkání): -us
mi renkontus vin (vin= irú èlò gírámà kan) õrõ ìÿe - Verbo ; àÿç ológun - Imperativo Imperativo -u
renkontu min ! diru! - ( wí, sô !)
(bérè, tọrọ, bi-lêrè) gbólóhùn örö / demanda frazo Demanda frazo : Ĉu ?
Ĉu vi komprenas min? Jes, mi komprenas vin. (kompreni - mõ, yé, gbédè) (Jes - çn, bêë ni, òótö hçn-çn) Ne, mi ne komprenas vin . ( Ne - bëê kö, rárá ) Ĉu vi komprenas vorton ? (vorton = irú èlò gírámà kan/akusativo )(vorto - örögbólóhùn kan) Mi ne komprenas vorton = (dédé, pé, ṣánsán) Vorton ne komprenas mi = (dédé, pé, ṣánsán) Vorton mi ne komprenas = (dédé, pé, ṣánsán) ìfihànìtôkasíàtôka àÿàyàn-öröàmì-àtôka 45 örögbólóhùn kan / Tabelo de korelativaj vortoj (vorto - örögbólóhùn kan)
Silabo i "i"; ( láìlópintí kò dájú) Antaŭsilaboj k+i +... ki - demandovorto - (demandi - bérè, tọrọ, bi-lêrè)(vorto - örögbólóhùn kan) t+i +... ti - indikvorto - (indiki - fihàn tôkasí yàn )(vorto - örögbólóhùn kan) i- (láìlópintí kò dájú) ĉ+i + ... ĉi - - ( gbogbo, olúkúlùkú )(olúkúlùkúgbogbo) (gbogbo õkan) ne+n + i - neni - (agbêdö)(çnì kankançnìkankanènìà lásán) Antaŭsilabo - Mallonga klarigo ( àlàyéìtumöìlàdìàwíyéàsôyé ) ki- kio - èwo?èyítí ; kiu - tani? çnití demandovorto - ti- 'indikvorto' (indiki - fihàn tôkasí yàn )(vorto - örögbólóhùn kan) i- iu - (díëkanàwôn kan)(çnìkanènìà kan) ĉi- ĉiu - (õkõõkan, olúkúlùkù) neni- neniu - (çnì kankançnìkankanènìà lásán) (5 x 9 = 45 korelativaj vortoj - tabelvortoj): Postsilaboj Postsilabo - Mallonga klarigo ( àlàyéìtumöìlàdìàwíyéàsôyé)
-o nedifinita aĵo - ( láìlópintí kò dájú)(ohunnkan) -u individuo, difinita aĵo - olúkúlùkúçni kökan / (dájú tóyanjúpàtó pàtàkì) (ohunnkan) -a eco - (ohun ìní, ìtösí)(ìwà, agbára, ìrí, àwòmö) -el maniero - (ìÿeìwààÿà)/ ìwà ìÿe, irú, õnà -e loko - (ìbì, ipò, àyè), ipò -am tempo - (ìgbààkókòàsìkòìdayìí) -om kvanto - (títóbi, ìwõn, iye?) -al kialo - (ìdíìtorínípaeredíôgbôn èrò orí ?) -es posedanto - (ohun ìní); gbà, ní, jogún 45 korelativaj vortoj - tabelvortoj: kio - tio - io - ĉio - nenio - kiu - tiu - iu - ĉiu - neniu - kia - tia - ia - ĉia - nenia - kiel - tiel - iel - ĉiel - neniel - kie - tie - ie - ĉie - nenie - kiam - tiam - iam - ĉiam - neniam - kiom - tiom - iom - ĉiom - neniom - kial - tial - ial - ĉial - nenial - kies - ties - ies - ĉies - nenies -
iye / Nombro, Nombrado, arabo cifero Nombro, Nombrado, arabo cifero (= ) , araboj ciferoj nul 0 unu 1 --- ses 6 --- dek unu 11 --- cent 100 du 2 --- sep 7 --- dekdu 12 --- ducent 200 tri 3 --- ok 8 --- dudek 20 --- mil 1000 kvar 4 --- nau 9 --- dudek unu 21 --- du mil 2000 kvin 5 --- dek 10 --- tridek 30 --- du mil unu 2001 "miliono" 1'000’000 roma cifero : I II III IV V VI VII VIII IX X C M "Bonan nokton!" ( bona - reresuwöndára /nokto - òru!)
iye (ìtò, çsç) / vicmontraj numbroj vicmontraj numbroj -a : unua : 1. () dua : 2. () (lẹ̀mö, fi-mọ, so-mö-lëhìn) / Afikso hore: (ìgbààkókòàsìkòìdayìí) ek- iri / ekiri (iri - rìn, lô, ýÿó); ekiri - mal- rapida (kíákíá) / malrapida - (lôrafàpêfalë) mal - hela (tan ìmôlëdídánmú gbônmímõ) / malhela (ÿú, ÿókùnkùn, àìmòye) mis- kompreni (mõ, yé, gbédè) / miskompreni - (ÿi mõ, ÿì yé, ÿàìyé) re- vidi (rífojú ríríìran)/ revidi - (lẹ́kèejì, tún, lëkànsi)(rífojú ríríìran) vir- bovo (abo màluu) / virbovo akô màlúù / (bovin o - (abo màluu)
(àfikúnàkôkúnìtànká)/ Sufikso -aĉ - hundo / hundaĉo : (hundo / ajá) hundaĉo / (ajá) (burú, burúkú, ÿàìdára búburú) -ar - arbo (igi)/ arbaro (igbóçgàn); (igi / (igi igbó), (igbóçgàn)) -ebl- legi - legebla- ( legi - kàkàwé); legebla - (kàkàwé) (ní ÿíÿç, tí ó lè ÿe, lágbára ÿíÿe) -eg- ŝnuro / ŝnurego (okùn / okùn nípônkidíludílêkêtê ) -ej- lerni (("kôkà ÿe-àÿàròfiyèsí")) / lernejo (ilé ìwé àjô ìkôöwéilé ëkô) (túmöÿögbùföÿe gbédègbçyögbùföwíyé ) -et- ŝnuro / ŝnureto (okùn /fëlëfëlë okùn) -ig- pura ( mö, dá ÿáká, funfun, ní ìwà àìlábàwön, àìlábùkù ) / purigi (wê-mö) -iĝ- blinda (föjú, ÿókùnkùn) / blindigi (("tú-sílê, mú dàgbà, gberu")) /föjú, ÿókùnkùn); ("ìfôjúàìríran") -il- skribi (kôköwéhàntúrú) / skribilo - ( ohun èlò ônàërôèlò / kôköwéhàntúrú) -in- bovo / bovino: bovo (abo màluu) /(bovin o - (abo màluu) -ind- vidi (rífojú ríríìran) / vidinda ((iyeìtôsíjámôiyì ìdíyeléìtôye)) ( nítóyètóyçlókìkí ) / rífojú ríríìran) -ist- baki (sè, yan, dín) / bakisto (lásè, adínkàrà, adín-ýkan); bakej o -(ilé ìse àkàrà, ilé alákàrà, ilé àsè) -ul- fremda (ti ìlú mìírànàjèjì) / fremdulo (àjèjìàjòjìàlejòará ìlú mìíràn) (ulo = èniyàn, çnìkan, olúwarê, alámôrín); (persono = èniyàn, çnìkan, olúwarê, alámôrín)
sana - (san-a) - níleratagun malsana - (mal-san-a) - lí àrùnláìlágbáraÿàìsàn sanigi - (san-ig-i) -wòsànmú lára dáwòjiná malsaniĝi - (mal-san-iĝ-i) - (dá sílëmú ÿebá wá) (àìsànàmódiàrùnòkùnrùnàìleraòtútù) malsanulo -(mal-san-ul-o) - (láìlágbárabí olókùnrùnaláìleratí kò jámô nkanàìnípáàìlágbára òfin) (èniyàn, çnìkan, olúwarê, alámôrín) malsanulejo- (mal-san-ul-ej-o) - ilé ìwòsàn, ilé alárùn sanigilo - (san-ig-il-o) - ògùn egbògi sanigebla - (san-ig-ebl-a) - (wòsànmú lára dáwòjiná)/( lílèÿe, lílè rí bëê, àfàìmõ) ipa önàeré ìjeilë ibi ìsáré ìjeoríÿi onjç nì ìjoòkó lêëkan (Kursoj : www.esperanto-afriko.org - www.lernu.net) ìwé àÿàjô õrõ, ìwé ìtúmõ õrõ, àtúmõ-èdè - "gbòngbòìpilë«ç - 685"/ vortaro internacia lingvo "Radikoj-685" a ekzemploj : 1. afriko = afrik / o afrik - = (radiko) + (finaĵo) -o = afriko 2.adreso = adres / o adres- = (radiko) + (finajho) - o = "adreso" a - (õrõ àpéjúwe /Adjektivo ) -a granda : (= ..) granda domo - olókìkítóbiñlápö / ilé -Aĉ - (1.abomena ) 2.: hundo / hundaĉo : (hundo / ajá) hundaĉo / (ajá)(burú, burúkú, ÿàìdára búburú) aĉet / i - rà, sanwó fún, fi owó bë; rà -Ad - (iro → irad o = daŭra, longa iro) (iri - rìn, lô, ýÿó) (ir/o) (long/a - jìnà, gùn, pë) adres / o - ibi ìkõwé sí; adres /i - kõwé-sí aer / o - òfúrufú, afẹ́fẹ́, ojú sánmà; (avi/o - ọkõ ìjà òfúrufú) (aviadilo / flugilo/ flugaparato - ọkõ ìjà òfúrufú) afer / o - ohun rírí; iÿë õràn afrik / o - ilê Áfríkà , ilê àwọn ènìyàn dúdú; (afrik /a - íí ÿe ti Áfríkà, ti orílẹ̀ èdè Áfríkà); (afrikanino - ọmọbìnrin ilẹ̀ Áfríkà); (afrikan o - mọ kùnrin ilê Áfríkà) ag / i - ÿeré ( aĝ / o - àkókò, ìgbà, ọjö orí, ìran, sánmánì aĥ! - (ìyàlênu òjijììbálójijì !) Forta surprizo: ― aĥ ; (ìbinújêàbámöìrántí pëlú ëdùn !) Forta bedaŭro: aĥ ajn - (èyíkéyìí); -Aĵ, - (Aĵo - ajohunnkan); ( ...aĵ-... : Suffix ) ... (AĴ = “(konkreta) afero”) manĝi - jçun; manĝaĵ o - oúnjç akcept / i - gbà, tẹ́wögbà; (akcept / o): akcepto - ìtẹ́wögbà akv /o - omi ; akvum i - fún ní omibomiwônbomirin; falakvo - õÿõrö òjò, ìtàkìtì omi al - (Al montras celon.) (mi iras al la onklo); (ir / i - rìn, lô, ýÿó); onklo - arákùnrin bàbá / arákùnrin ìyá ali / a - òmíràn, mìíràn almenaŭ - (kéré jù, kínþkín); (tio kostos almenaŭ dek milionojn) alt / a - ga; (1 metro - 1 òÿùwönìwön) amas / o - ìÿù, àkópõ; (meso - ìsìn àdúrà ìsìnkú, ìsìn oúnjç alë Olùwa ní ìjô Róòmù) ambaŭ - méjèjì amerik / o - Amẹ́ríkà , ìlú òkèrè ti ; amerika - ní ti Amẹ́ríkà, iÿe ti Amẹ́ríkà; amerikano - ọmọ ilê Amẹ́ríkà; amerikanino - ọmọ ilẹ̀ Amẹ́ríkà am / i - fë, fëràn; amo - ìfë; ama - dídára; tenera - onífêë, ti ìfë amik/o - örêçgbêçnìkejì; amikin o - örêçgbêçnìkejì; amikeco - ìfê inú rereìrêìrêpöìbárêìbáÿörê; kompleza - lórëêÿènìàbí örêìfanimôra; familiara - lórëêÿènìàbí örêìfanimôra; afabla - lórëêÿènìàbí örêìfanimôra; amika - lórëêÿènìàbí örêìfanimôra; -An - ( "èrò inú çgbê" ); (an / o - èrò inú çgbê) amerikan o - ọmọ ilê Amẹ́ríkà; (Eŭropo → Eŭropan o = loĝanto de Eŭropo) ankaŭ - pẹ̀lú, bẹ́ẹ̀ gẹ́gẹ́, ẹ̀wẹ̀ ankoraŭ - dákêdúró jêdídákê rôrô anstataŭ - dípòbíbêëkô -Ant - juĝant / o; juĝant o - aÿçgbë ìgbìmõ; juĝantin o - aÿçgbë ìgbímõ ; (leg / i, - kàkàwé; legantin o - akàwéökàwékàwékàwé; leganto - akàwé; antaŭ - níwájú, ÿíwájú, lójú aparat / o - ohun èlò; (ìmõ, iÿe, êrõ, ôgbön, ipèté); apart/a - lötõ apenaŭ - agbára-káká, eku-káká, káká aper // i - hàn farahànyôôjádeyôjú (apero sur la scenejo; aper(aĵ)o) april / o - oÿù kẹrin ôdún apud - nítòsí, lágbègbè, lẹ́ẹ̀bá -Ar - (arbo - igi ; arbar o - igbóçgàn / igi igbó ) (ŝafo - àgùtàn , ŝafar o - 10,12,...100 ŝafoj) aranĝ / i - tò lêsẹsẹfi sí ètò artikol / o - nkan ohun kan art / o - ọnàìmôÿê ônàëkôôgbôn ; artisto - oníÿônàòyàwòrán ; artistino - oníÿônàòyàwòrán; (artaĵo / belartaĵo) as - (mi vidas - (rífojú ríríìran) ; ni laŭdas - (yìn, fi ìyìn fún) ; li restas - (dúró níbìkandá dúrófimô)) asoci / o - ẹgbé ìbálòpö aspekt // i - wò fìrì, yí ojú sí at - pasiva participo; daŭrado aŭ ripetado: La letero estas skribat a de mi. (letero - lëtà, ìwé tí a kô sí ènìyàn),(skribi - kôköwéhàntúrú) atend / i - dúró, dúró dè, dúró tì, retí atent/a - ìfetísí ating / i - ṣ e parí, ṣ e-tán, ÿe à ṣ epé; (ating / o) atingo - àṣetán, ì ṣeparí, ì ṣepé aŭ - tàbí, àbí aŭd / i - gbö, têtí sí aŭskult / i - fetí sí, têtí sí gbô aŭgust / o - oÿù kẹjọ ọdún aŭstrali/o - Australia aŭtobus / o - ôkõ akérò ; ôkõ akérò ; (haltejo (aŭ) stacio de aŭtobuso - (ìdí ôkö);(ìdádúró ìsé)); (aŭto - mötò ayökëlë);(aŭto - ôkö aláfêkëkêmôtò òrénté) aŭtomobil / o - mötò ayökëlë; mötò ayökëlë ; (Aŭtovojo - õnà; (önà gbàngbàòpópó)); ŝoseo - önà gbàngbàòpópó ; landstrato - önà gbàngbàòpópó; (Aŭtoisto (aŭ) veturigisto - awakõ, aléni, olùtöjú çÿin); (aŭt/i - wa-ôkõ, lé, darí, fi agbára rán lô, da (çran) ); (Aŭtoriparejo - (ilé ìÿônà);(ìtúnÿe); (ripari - ìtúnÿe); (aŭtoasekuro - ìmúdájúmímúdájúowó ìdábòbòìÿúra );(aŭtokuro - eré);((Aŭtonegocisto )(aŭ) (Aŭtokomercisto) - oníÿòwòôlôjà )) aŭtun/o - àkókò ìkórè, ìgbà ogbò av / o - bàbá bàbá, baba ñlá (bàbá) / bàbá ìyá, baba ñlá (ìyá)); avino - ìyá bàbá çni, ìyá ñlá (bàbá) / ìyá ìyá çni, ìyá ñlá (ìyá) azi / o - Asia b baldaŭ - nísìsìyíláìpêláìduroböröyákététètè banan/o - õgêdê wçrç; (õgêdê-wççré) baz/o - ìpìlê; ìsàlê; (ilé àwôn ômô-ogun, ibi àkójô ohun ogun) bedaŭr / i - à nínú jêfi ëdùn rántíjë kakábáàmö; bedaŭro - ìbinújêàbámöìrántí pëlú ëdùn bel / a - dídáralêwàçlêwàrçwàarçwà; belulino - çwà, õÿö, dídára; beleco - çwà, õÿö, dídára best / o - çranko çlësê mërin, çranko ènìà, ènìà tí nhùwà çranko; animal / o - ẹran, ëdá çlêëmí bezon / i - ní-lò, fë, fë kù bibliotek / o - ilé ìkàwé, ìkójôpõ ìwé; (bibliotekist o - olútòju ilé ìkàwé) bild / o - àwòráneré; àwòrán bilet/o - ìwé owó; bileto - çnu ÿónÿóìwé owóagogo çnu çyçìwé iye tí nkan jê ; bileto - ìwé ìjëwöìwé àmììwé ìgbàwôlé; bird/o - çyç abìyë ; (struto - ògòýgò);(aglo - idì (çyç)); (biologi / o - êkö nípa ëdá, bàyölöjì); (kontraŭkoncipilo - ògùn ìdíwô ômôbíbíètò ômôbíbí) bo- - (patro - via bopatro → la patro de via edzino / filo → via bofilo = la edzo de via filino) bon / a - reresuwöndára botel/o - ìgò bril // i - môlëmôdánràntàn; gbóná janjan; brilo - ìtànnáìmôlë; brila - dídántítànríràn c cel / o - èrò, ohun tí þ lépa, èrèdí; òpin; ohun àfojúsí, ohun tí à nwò níwájú; cent - ôgörùn-ún cert /a - dájú; dájúlágbáranígbçkëlê; (certa esti) - (dájú + wá, þbç, sí) ĉ ĉambr / o - yàrá ĉar - ìgbàtí; nítorí, nítorítí; ĉarm/a - dídára; nífàyànífaláyàtí ó wu ni ĉe - (ní, níbí, lí); (pëlúpëlújú bêë);(pëlúàtilôdöbáfidání) ĉef / a - pàtàkì, olórí; ní pàtàkì, olórí; (olókìkítóbiñlápö); ĉef / o - aÿíwájúolórí olúögáalákòóso; olórí olóyè pàtàkì; (ĉefurbo - olóríilë olórí ìjôba ìlù ôbaolú ìlú); ĉeval/o - çÿin; hufofero - bàtà onírin çsë çÿin; Ĉevalvetkuro - eré ìje çlêÿineré sísá çÿin ĉi - (eléèyíeyiyi);( ĉi-kune - (ibí)/(pëlúàtilôdöbáfidání); (ĉi - (õkõõkan, olúkúlùkù)) ĉia - (gbogbo, olúkúlùkú) (Tabelvorto )(ĉi- - ((õkõõkan, olúkúlùkù) )+ -a eco - (ohun ìní, ìtösí)(ìwà, agbára, ìrí, àwòmö) ĉial - ( olúkúlùkúgbogbo + ìdíìtorínípaeredíôgbôn èrò orí) (Tabelvorto ) ĉi- - ((õkõõkan, olúkúlùkù) )+ -al kialo - ((ìdíìtorínípaeredíôgbôn èrò orí ?) ĉiam - nígbà gbogbo, títí lái; nígbàgbogboláí rí;(Tabelvorto ) ĉi- - ((õkõõkan, olúkúlùkù) )+ -am tempo - (ìgbààkókòàsìkòìdayìí)) ĉie - níbigbogbo; (Tabelvorto ) ĉi- - ((õkõõkan, olúkúlùkù))+ -e loko - (ìbì, ipò, àyè), ipò) ĉiel - (olúkúlùkúgbogbo + önà ìrònà ) (Tabelvorto ) ĉi- - ( (õkõõkan, olúkúlùkù) )+ -el maniero - (ìÿeìwààÿà)/ ìwà ìÿe, irú, õnà ) ĉies - (lúkúlùkúgbogbo + õkan, ení), (olúkúlùkú ènìà); (Tabelvorto ) ĉi- - ((õkõõkan, olúkúlùkù) )+ -es posedanto - (ohun ìní); gbà, ní, jogún) ĉio - gbogbo õkan (Tabelvorto ) ĉi- - ((õkõõkan, olúkúlùkù) )+ -o nedifinita aĵo - ( láìlópintí kò dájú)(ohunnkan) ĉiom - (gbogbo, olúkúlùkú + (títóbi, ìwõn, iye?)) (Tabelvorto ) ĉi- - ((õkõõkan, olúkúlùkù) )+ -om kvanto - (títóbi, ìwõn, iye?) ĉirkaŭ - nípa ti, ní pasê, yíká, létí, nítòsí; yíkíroboto«ù rìbìtì; níìhásíìhásödõ; yíkákiri; ĉiu - (õkõõkan, olúkúlùkù) / (olúkúlùkúgbogbo) (Tabelvorto ) ĉi- - ( (õkõõkan, olúkúlùkù) )+ -u individuo, difinita aĵo, - ( olúkúlùkúçni kökan / (dájú tóyanjúpàtó pàtàkì) (ohunnkan)) -ĉj, - (Karesvorto por patro ) (ìfàmôraìkêìgbàmôraìfôwôpalára / fàmôrakíkêgbà-môrafôwô-palára ): „Patreto! Paĉjo!“ ) Patro ( bàbá ): (bàbá !!): Paĉjo! (Patreto! ) ĉu - ìbáÿeyálà; èyí tàbí èyinì, õkan nínú méjèjì, yálà ; bíbí ó bábóÿepé; demanda frazo: (bérè, tọrọ, bi-lêrè) gbólóhùn örö / demanda frazo: Ĉu vi komprenas min? — Jes, mi komprenas vin!) (kompren / i - mõ, yé, gbédè) d da - ti, níti, nípa (unu kilogramo da pano) (1 kilo, òÿùwõn, ìwõn)/(pano - àkàrà òyìnbóonjçbúrêdì); (1 litro da lakto) (litr/o)- [l]; 1 l = 1 dm3) / wàrà;(peco da pano - ) (peco - êlà, apá, ìrépé, ìjàýjá, ègé, èbù)/ pano - àkàrà òyìnbóonjçbúrêdì);(La riĉulo havas multe da mono),(mono - owó);
dank / i - dúpëÿôpëfôpë fún dan / o - homo de Danujo (homo - ôkùnrin, ènìyàn)(Dẹ́nmárkì) daŭr//i - rôjúforítìfaradàpamôrafôkànràn; (të-síwájúdúró pêpêmúra síbá nÿó jingíriwà títí) de - lôwôkúrònínúláti; ( veturi de Parizo ĝis Berlino); veturi - rìnrìn ìrìn-àjò decembr/o - oÿù Kejìlá ôdúnìpárí ôdún; Oṣù Kejìlá decid/i - pinnu, parí rëfi ìgbà sífi òpin sí deĵor//i - ÿe ìránÿësìnÿe iÿç fún (deĵoro - ìranilôwôìÿe ìdánilóhùn ) dek - êwámëêwá; (10); dekstr / a - ötún; (dekstre - (ötún)); (justa - òdodolótìítôaláàre);(korekta - tô yç dára demand/i - bérè, tọrọ, bi-lêrè des - (sijùlôÿíwájú); "je pli .. des pli" (je pli li laboras, des pli monon li ricevas - : (labor/i - iÿë...);(mon /o - owó; mono"n" - irú èlò gírámà kan); (ricevi - gbà padarí-gbàtêwôgbà); (Li ricevas monon .) dev/i - kò lè ÿe aláìÿe, kò gbôdõ ÿe aláìÿe, aigbôdõ má ÿe, gbôdõ ÿe ní dandan dezir/i - fèbeere diabl/o - èÿù, ènìyàn búburú, òrìÿà (diabl/a - ..) difin/i - sô àsôyé túmökì dik/a - nípônkidíludílêkêtê; diko - kíkinínípôn dimanĉ / o - ôjô kíní ösëôjô ìsimi direkt / o - õnà títö, ápçrç, àpéjúwe, ìhà, ítösönà, ìfõnàhàn; direkti -tö sönà, fõnà hàn, ÿe amõnà, tökasí, júwe; dir / i - wí, sô dis- disŝiri - fàyaya; (mi disŝiris la leteron kaj disĵetis ĝiajn pecetojn en ĉiujn angulojn de la ĉambro); (letero - lëtà, ìwé tí a kô sí ènìyàn); (angulo - igun );(peco / pecet o); diskut/i - sörölélórí föröwôrö sô kinikini wádi jíròrò do - nítorínáànítorí èyí náà doktor/o - (oníÿègùn, olóyè nínú oríÿìíríìÿí êkö); (doktor/o)/(filozofi/o - ìmõ, ôgbön, êkö ìmõ) dolĉ/a - dúndídùn ní ìtôwòní dídùn létèolóyinmômô; dolĉeco - àdídùndídùnoyinmômô; amindo - àdídùndídùnoyinmômô; amindeco - àdídùndídùnoyinmômô; (mal dolĉa - korò, kíkorò ); mal dolĉeco - ìkorò, ìwà kíkorò; mal amindo - ìkorò, ìwà kíkorò; mal amindeco - ìkorò, ìwà kíkorò; dom/o - ilé don/i - fi fún, fi bùn, jìn dorm//i - sùnsimi; (dormo - orunsísùn); (dormĉambro - (yàrá) )(dormsako - àpò tí a fi nsùn ní ìgbà ìdálë) du - méjì, éjì; (2) dum - nìwön bí; la tutan tempon - ìgbà àkókò; dauro - ìgbà àkókò; tempspaco - ìgbà àkókò; e e - (õrõ àpönlé - Adverbo ) -e. Eva kantas bele . (adverbo); bone manĝi ;(manĝi - jçun); (vidu PMEG ); -Ebl - (ebla - ní ÿíÿç, tí ó lè ÿe, lágbára ÿíÿe); (eblo - lílèÿe, lílè rí bëê, àfàìmõ);(manĝi → manĝebla = tia, ke ĝi povas esti manĝata );(manĝi - jçun);(kalkulebl a): (kalkuli- ÿírò, kà) + (ebl a - ní ÿíÿç, tí ó lè ÿe, lágbára ÿíÿe) -Ec - Ili admiris la saĝec o ) (saĝeco - ôgbön, òye, ìmõ) (admiri - yìn, jọ ni-lòjú, yani-lẹ́nu ); (saĝa - gbön, mòye, mõ) eĉ - pàápàátilëgidi àní bërëpàápàágidi; (Li timas eĉ sian propran ombron ) (ombro - òjìji ); (eĉa - dôgbatêjúgúngêgê) eduk/i - kö lêkõö, tö, kö; ( eduk/o - êkö, ìtö ômôdé ) edz/o - ôkô; edzin o - ìyàwó aya obínrin abilékô -Eg - (jê ní rírò; (olókìkítóbiñlápö)) (domo - (ilé): (domeg o)(domet o - (ilé) (kékeré) ) (hundo / hundeg o / hundet o - ): ajá /(olókìkítóbiñlápö) /(kékeré); -Ej - (dormi - orunsísùn) → dormej o = orunsísùn + yàrá; (manĝoĉambro) (aŭ - tàbí, àbí) manĝej o - (jçun + yàrá); duŝ/i-duŝ/o-duŝej o - (..)/ "wë"/"wë"+ yàrá; ek - (!) (rìn!, lô!, ýÿó!!) labori → eklabori ! = komenci labori ! (labori -iÿë; ! eklabori !); (komenci - bërë pilë) ekran/o - àtç agbàwórán-tànojú-tçlifíÿàn; (komputila ekrano);(komputil o - ërô olóye kömpútà); (kino - àwòrán tí nrìnilé àwòrán tí nrìn); (kinaekrano - àtç agbàwórán-tàn) eks- (tìÿájú); (ministro - ìránÿê òÿèlú); (ministro → eks ministro = persono, kiu antaŭe estis ministro ) ekskurs/o - ìjáde eléré ÿíÿe÷gbê tí ó jáde lô ÿiréìgbatêgùn lôìÿiré ìsinmilô; ekster - íta; ekster/o - íta; ekstere - íta; ekstere - nìhà òde, lójúde, íta gbañgba; ekzempler/o - ëdà àwòkô ìwé-kíkô àtúnkô àpçrç àwòrán ìdàkôsílë;( 1 ekzemplero de libro - 1 (..) ìwé) ekzempl / o - àpçrçàwòÿeàwòrán; (ekzemple - (e.g.: exempli gratia )) ekzist // i - wà ní ìwàmbç; (Ne ekzistas fumo sen fajro.); (fumo - èéfí) (fajro - iná); (fumo ne estas sen fajro); el - (lôwôkúrònínúláti); eligo - ìmúwá, ìbísi; el / ig / -o - ìmúwá, ìbísi; el+ig+o - eligo - ìmúwá, ìbísi; elekt/i - yàn, ÿà -Em - (kìkì òkèòkè); (em / o - ìdarísíìtêsíipaõnàìtöka sí) ;(inklino - ìtësíìfa ôkàn sí); (labor: laborem a); (manĝi: manĝem a); (timo - êrù, ìfòyà, jênnêjênnê); (tim / i - timem a - bẹ̀rù, fòiyà; ÿaájò, ÿàníyàn); en - nínú, ní; -End, (sufikso); (pagi → pagend a = tia ke ĝi devas esti pagata, tia ke oni pagu ĝin); (pag / i- san-wó); pagu!; (pag/o - ìsanwó, àdásan); salajro - owó oÿùöyà; rekompenco - owó oÿùöyà; salajro- owó oÿù, owó iÿë, owó õyà; -Er, (sablo - iyanrìn, iyêpê, yanrìn) sablo → sabler o = ("1") grajno de sablo ("1" grajno + "1" + "1" ) = (3 grajnoj); (grajno - wóró irúgbìn kanôkà àgbàdo çyô ìwön) esper / i - (..),(õrõ ìÿe); Esper/o - ìrètí; espereble - bóyá; esperebla - nírètí est//i - wá, þbç, sí (mi estas ... - ) estr - (estro - amõnà asájú olórí olùtö); (bankestro - õgá ilé ìfi owó pamö sí); (eskal/o - àkàbà, àkásõ, àtêgùn) -Et, (kékeré)-(domet o); (domo / domeg o): (ilé)/(olókìkítóbiñlápö) eŭrop/o - Ẹurópì; Europe eventual / a - láìpë; evolu//i - (..); ((evoluig /i - (tú-sílê, mú dàgbà, gberu) ; (evolu / o - ìtànkálëìfihànìtúsílë) f facil/a - rôrùn, láìÿòro, ní-rôrùn, láìnira; fak/o - ìpínàyèàyè ìjókòó nínú ôköàyè fún çrù nínú ôkö; fak/o - apáìsösàkaaní; fakulo - çnití ó mô nkan dájú ÿákáÿákáàgbàöjë; (fako - êyà çgbë pàtàkì) fakt/o - àsôdájú, àsôpàtó, ohun ìdájú gan-an fal//i - ÿubú, bë sílê, wó, fà sëhìn, dínkù famili / o - ìdílé, çbí, ìbátan, ará; familia - mímõ, faramö, mö-lára, dùn-jù far/i - ÿe, dá februar / o - oÿù kejì ôdún feliĉ/a - ÿe orírebô sákóòkòÿàgbákò; feliĉ/a - álàfiàníroranínúdídùn; feliĉo - inúdídùnàláfíaàìroraayö; fenestr/o - fèrèséojú afêfê ferm/i - padésétì; ferm/i - sé, tì, dí, padé fest/i - ÿèrántíkókìkíÿôdún nkanÿènáwó; festo - ayçyç ìnáwóìyìn ìrántíàÿà fi- (komercisto - ); (fikomercisto - ); (insekto - ); (fiinsekto - ) film/o - iré àwòrán tí nrìn/tí fohùnfíìmù; (filmo - atafo ojú): (benzina filmo sur akvo) fil / o - ômôkùnrin, ômô-ilé fin / i- paríÿe-tányôrí; fino - ìparí, òpin, ìpêkun ìdí, ìtorí, ìgbêhìn, ìyôrísí, àtúbõtán; fin/i- paríÿe-tányôrí; fiŝ / o - çja; fiŝ / i - pçja wárí flank / o - ìhàëgbêëbáetíapá flav / a - pupa rúsúrúsú bí àwõ ìyeyè flor/o - ìtànná ewéko òdòdó; floristo - oníÿòwò òdòdó, olódòdó; floropoto - ìkòkò tí a fí ñ gbin òdòdó; poto - ìkòkò, apç, ìÿasùn, ìÿà; flug/i - fò fò-lô; flugo - eÿinÿin; flugilo - ìyê apá; (flugilo - napá ôkö òfúrufú); aeroplano - bàlúù ọkõ òfúrufú; aviadilo - bàlúù ọkõ òfúrufú; avio - bàlúù ọkõ òfúrufú; flugmaŝino - ọkõ ìjà òfúrufú; jeto - ôkõ òfúrufú; jetaviadilo -ôkõ òfúrufú; jetmotoro - ( êrô); (jetaviadilo) - Ọkọ̀ òfurufú ; foj/o - tö; foj/o - ôjà for - kúrò, kálọ, jìnnà forges/i - gbàgbéÿàìrántí form/o - ìrísíàwóranàpçrçìwo; (form/o -ìrísíààtòàwòránìjokòóëdá ); formi/i - ..) fort / a - lelágbáranípálera fot/i - (..); fot / o - àwòrán, fötò; fotist o - (..); frap/i - lù, kàn, kànkùn frat/o - arákùnrin àgbà, êgbön ôkùnrin; frato - arákùnrin àbúrò, àbúrò ôkùnrin; (www. eo.lernu.net/lernado/vortoj/bildvortaro/2.php) (familio - ìdílé, çbí, ìbátan, ará); fraŭl/o - (àpön) (Ne edziĝinta viro) ; fraŭlin o - (obìnrin) (Ne edziniĝinta virino). frenez / a - ÿiwèrè, sínwín; ((frenezo) - ÿíÿiwèrèsísínwín) fru / e - ùtùkùtù, tëlê, ní ìbêrê funkci/o - ìlòagbáraòye; funkci / i - ÿelò fuŝ/i - ( bàjë ) (kuiri - sè se ohun jíjç ); kuiristo - alásèase-onjç; ("fuŝkuir/i", "fuŝkuiristo", "fuŝkuiraĵo" - (bàjë)) g gazet/o - ìwè ìròhìn; Ìwé-ìròyìn ge- (patro - bàbá ; ge patroj = patro kaj patrino) ge patroj - (bàbá + ìyá, abiyamô) glas/o - àwo onídígí; (okulvitroj - dígí ojúdígí ìríranawòìwojú) grand / a - olókìkítóbiñlápö; granda - tóbi, þlá, gbêýgbê gratul/i - bá-yöyö-fúnyìnkí; gratulo - yíyëfúnbíbáyöìyìnìkíni; grav / a - ní ìrònúní ôwô wúwoÿe pàtàkìléwutóbi; grava - pàtàkìtóbilárí; gravec o - ohun pàtàkìlárí; grup/o - àkójôpöìdìpöòkìtì; gvid/i - tôkasìntô sí önàfi önà hàn; gvidist o - amönà ĝeneral/a - wôpöàníkáríti gbogbo ènìà; (g eneralo -olórí ogun, õgágun;) ĝ enerale - nígbàkúgbàlákòópölákolù; ĝen/i - yô-lênurú sókètôdí lôwô; (ĝen / o - ìÿëìpönjúwàhálà ìyônuìjõgbõn làásìgbo); agito - ìyônuariwoìrókëkçìdílôwôìrúkérudò; perturbo - ìyônuariwoìrókëkçìdílôwôìrúkérudò; ĝi, - òn óá eçou; (la priparolata aĵo ( aĵo - ohunnkan), besto (besto- çranko çlësê mërin, çranko ènìà, ènìà tí nhùwà çranko ) aŭ ( aŭ - tàbí, àbí) infaneto (ômô, ômô-ôwö, ômô-jòjòló )) ĝis - títí ĝust/a - tô yç dára h ha - a montras ekmiron aŭ surprizon: Ha, kiel bele! (surprizo ! ! - ìyàlênu òjijììbálójijì ) hav / i - nípàlaáraní hejm / o - ilé, ibùgbé; senhejmul o - aláìníléalárìnkirialárìnká; (senhejma )/(õrõ àpéjúwe); help/i - ràn löwö; helpant o - olùrànlöwö, atinilëhìn ; helpist o - olùrànlöwö, atinilëhìn; helpo - ìrànlöwö; helpa -ìÿe ìrànlôwô; senhelpa - láìnírànlôwô hieraŭ - àná, lánàá histori/o - íwé ìtàn; historiist o - òpìtàn òkòwé ìtàn ìjôba; historia - ti íwé itan ho - "Ho" estas ĝenerala ( wôpöàníkáríti gbogbo ènìà) ekkria vorteto por esprimi vivan senton: “Ho, ĉielo!” - Ho! ,òkè örunörun àláfíà!; ĉielo - örunojú örun; hodiaŭ - lóòníôjö òní hom/o - ôkùnrin, ènìyàn (hom - ar -o): (homar o - aráyé); (homar o - ìwà ôkùnrin, dídi ôkùnrin, ìgbà ìdôkùnrin) hor / o - wákàtí; (horo - ìgbààkókòàsìkòìdayìí); ĉiuhore - ní wákàtí wákàtí ; hore - ní wákàtí wákàtí ; hotel / o - ilé èrò tí a nrí onjç rà; i i - Mi volas labori . (i = infinitivo ) voli - ÿe àìní, fêfê-kù ; voli- (fë); laboro - iÿë; laborist o - òÿìÿêoníÿê; (infinito - áìlópináìnípëkuntítíláíláí); (malfinio - áìlópináìnípëkuntítíláíláí) ia - (çnìkanènìà kan); (ia libro ) - (tabelvorto) ; i- (láìlópintí kò dájú) + -a eco - (ohun ìní, ìtösí)(ìwà, agbára, ìrí, àwòmö) = ia ial - (..); (tabelvorto) : i- (láìlópintí kò dájú) + -al kialo - (ìdíìtorínípaeredíôgbôn èrò orí ?) = ial iam - (nígbà kannígbàmíràn); (tabelvorto) : ; i- (láìlópintí kò dájú) + -am tempo - (ìgbààkókòàsìkòìdayìí) = iam -Id - hundo → hundid o = nematura hundo ; hundo - ajá; hundid o - ajá +(ÿômôdé, ÿõtún, ÿômôdan)";(arbo - igi); arbid o - igi +"(ÿômôdé, ÿõtún, ÿômôdan)"; ide/o - ìròiyè inú; (idealo - àpçrç aláìlêgbê) ie - níbì kan; (tabelvorto) ; i- (láìlópintí kò dájú) + -e loko - (ìbì, ipò, àyè), ipò = ie iel - lí önà kanbákan; (tabelvorto) ; i- (láìlópintí kò dájú) + - el maniero - (ìÿeìwààÿà)/ ìwà ìÿe, irú, õnà= iel ies, - (..); posedanto - (tabelvorto) ;i- (láìlópintí kò dájú) + -es posedanto - (ohun ìní); gbà, ní, jogún = ies -Ig - (sufikso); akra - mímúyárase kanjáfáfámúná; tranĉil o - õbç; akra → akrig i = agi tiel, ke io fariĝas akra: Mi akrig as mian tranĉilon. (akrigi - pônlöpôníinmúgbê ní ÿóÿóró) -Iĝ, (sufikso); akra - mímúyárase kanjáfáfámúná; ; akra → akriĝ i = fariĝ i akra; ("akrigi - pônlöpôníinmúgbê ní ÿóÿóró"); La ekonomia krizo akriĝ is. Milito - ogun, ìjà; La milito akriĝ is. -Il, (sufikso); tranĉi - ; tranĉil o - õbç; tondi - ôgbê; tondi → tondil o = instrumento por tondi (kiu konsistas el du klingoj) : tondil o - àlùmögàjí ili - àwônnwôn; (3-a pluralo) imag / i - fojú inú wò, rò gbèrò; imago - ojú-inúìròòyé ; imagpovo - ojú-inúìròòyé; imaga - tí a fojú inú wòáìfojúríní ti rírò; (imaginar o - tí a fojú inú wòáìfojúríní ti rírò)+iye / (matematiko - ìÿirò)) -In - (sufikso); (homo - ôkùnrin, ènìyàn ) homo → homin o = ina homo - (obìnrin); ino - obìnrin, abo; ina - ìwà ti obìnrinti aboti obìnrin; homin o - obìnrin, abo; -Ind - (sufikso); amind a - ( ); ami → amind a = tia ke ĝi meritas esti amata ; ind a korano - Àlkùránì, ìwé-mímö Ìmàle; Kùránì ; ind a biblio; Biblio - Bíbélí (mímö);Bíbélì Mímọ́ ; infan / o - ômô, èwe, ômôdé inform/i - wí fúnkô lêköômú möfi sùn; informo - ìwífúnëkôìfisùn; mal formaĵa - gbëfê; mal formaĵo - gbëfê; informa - ti kíkô ëkônípa ìmö; informisto - abênà ìmöagbanipèalágböôwíalágbàsæ; informistin o - abênà ìmöagbanipèalágböôwíalágbàsô; -Ing, (ing/o - ìdìmú); (glavo - idà); (tranĉil o - õbç); (Milito - ogun, ìjà): glavo + glaving o - (idà) + (ìdìmú); (idà) +(àpò, õkë;) instru/i - kö lëkõö, ÿí-níyè; instruist o - olùköolùköniakönilëkõö; instruistin o - olùkö, olùköni, akönilëkõö;(instruad o - êkö, ìtö ômôdé ); (eduki - kö lêkõö, tö, kö;) int - (Aktiva participo) legint a = tia, ke oni antaŭe legis; (legi - kàkàwé;) inter - láarínlágbedeméjìnínú; inter - nínú, láàárín; (inter ni - (..)); interes/i - (..); intereso - ìdùnmôìfêànfàníeré; intereso - owó èlé; interesa - aládùn; invit/i - pèrò; (invito - ìpèìrò); io - nkanohun kan; (tabelvorto) ; i- (láìlópintí kò dájú) + (-o nedifinita aĵo - (( láìlópintí kò dájú)(ohunnkan))) iom - díëkanàwôn kan; (tabelvorto) ;i- (láìlópintí kò dájú) +(-om kvanto - (títóbi, ìwõn, iye?) ));(iom mono - (..) owó ;) iran / o - Ìránì ir//i - rìn, lô, ýÿó is - ("àtijô");(mi laboris (mi laboris = la ago “labori” okazis antaŭ nun); (nísisìyí, löwölöwö, lójúkójú ìgbààkókò tí a ÿe nkan: mi laboras) -Ism, (Budho → Budhism o) (komuna ( wôpöbákannáàti gbogbo ènìà )→ komunism o)(kapitalo - òkòwòowó-ìlélë → kapitalism o); (Islamismo); Islamo - (Ìmàle ); -Ist; ist'/o - òÿìÿë; (kurac isto - oníÿègùn, olóyè nínú oríÿìíríìÿí êkö); (kurac / i - fi egbògi fúnbá gbìròlòhùwà sí )); juĝ / i- dájö, dálëjö; juĝ / i- fojú wõn; juĝ isto - adájö, onídájö; (polic/o - àwôn ôlöpàá ); (polic isto - ôlöpàá ); (polic ist' in o - ôlöpàá ); policej o - ilé iÿë àwôn ôlöpàá; it. (pasiva participo it: plenumiĝo aŭ rezulto) (La ŝtelisto estis arestit a de policist o. (ŝtelist o - olè ajínilóhun jàgùdà ìgárá); ŝtelist ino - olè ajínilóhun jàgùdàìgárá; (ŝtel/i - jalèjí); (policist o -ôlöpàá ,); politik/o- oyè iÿë ìtöjú ìlú ètò ÿíÿe ètò aláÿç; polis/o - oyè iÿë ìtöjú ìlú ètò ÿíÿe ètò aláÿç; ital / o - Itálíà iu - (çnìkanènìà kan); (tabelvorto) : i- (láìlópintí kò dájú) + -u individuo, difinita aĵo, - (lúkúlùkúçni kökan / (dájú tóyanjúpàtó pàtàkì) (ohunnkan)); j j - (dom/o - ilé) - 1 domo (singular, ; 2 domoj (pluralo - õpõ, ìlöpo méji) ja - nítòótö, gidi; (dájúlágbáranígbçkëlê );(Vi ja aŭdis per oreloj propraj) jam - nísìsìyí, ÿíwájú àkököna januar / o - Oṣù Kínní japan/o - Japan jar/o - ôdún, oÿù méjìlá je - lórísórí; Preni iun je la mano (= lia), per la mano (= sia).Konduki iun je la nazo. (je estas rolvorteto sen difinita signifo. Ĝenerale oni evitu je, se pli bona alternativo ekzistas.) jen -(adverbo)("wá"); Jen la suno subiras, venas la nokto. (La suno estas subita - ) jes - çn, bêë ni, òótö hçn-çn (Respondvortoj); (jes, ja - çn, bêë ni, òótö hçn-çn ) ju - ( =ju.. des pli..) Ju pli da mono ni havos, des pli rapide kaj bone iros kompreneble nia afero. Ju pli da laborantoj estos, tiom pli rapide estos finita la granda konstruo. juli/o - Oṣù Keje jun/a - ômôdé, ÿõtún, ÿômôdan juni/o - Oṣù Kẹfà ĵ ĵaŭd / o - ijö kaàrún õsêàlàmísì; Ọjọ́bọ̀ ĵet/i - sôjùfi sòkò ĵus - gêgê, pátápátá, ÿêÿê, gan, nísisìyí, níwòyí kúkú; (adverbo) k kaj - òun, àti, sì kalkul/i - ÿírò, kà; kalkulo - ìÿirò, kíkà; (çnu ÿónÿóìwé owóagogo çnu çyçìwé iye tí nkan jê) ;kalkulilo - ërô ìÿirò; Kọ̀mpútà ; kamp/o - gbagede çrëìgbê pápá; kant//i - kôrin; kanto - orinrárà; (kantad o; kantist o;) kapabl / a - toìlèÿelágbáralóyenípá kapt/i - mú dá-dúrórámúhángán ;(mú lêrúfi agbára mú); kar / a - dídára; kart/o - ìwé pçlçbç káàdì; mapo de Germanujo - (landokarto de Germanujo - ) àwòrán ayé, ìwé ìfõnàhàn; Jẹ́mánì ; kased/o - (CC) ; kasedo de magneta rubando - (Compact Cassette ); sonbendo - ìgbohùn ìròhìn sórí êrô; kasedo de magneta disko aŭ lumdisko; vidbendo - (àwòránìwò ìríèròìlámöràn) (ìgbohùn ìròhìn sórí êrô); kaŝ/i - fipamôfara pamôlúmô kaŭz/o - ìdí, ìtorí; (kauŭz/i - tiu vorto kaŭzis la malpacon) (kaŭz/i-á sílëmú ÿebá wá) kaz / o - ( ìmö ìlò örö dájúdájúgírámà); ti mímæ ìlò örö dájúdájú ("deklinacio"): (nominativo kaj akuzativo ); gramatiko, lingvoscienca senco) ke - 1. èyíèyítíohun tí; 2. ti , (Ŝajnas, ke pluvos). (Ŝajni - hàn farahànyôôjádeyôjú); (pluv/o - òjò) (-os Futuro / ôjô iwájúìgbà tí mböëhìn-ölaôjô mírànìgbóÿeàsìkò-ôjô iwájú; ) kelk/a - (díëkanàwôn kan); kelkaj - (kékeré, kéré, díê) kia - ( kíni?kínlá?èwo?èyítíohun tí) (tabelvorto) En infano vidiĝas, kia homo fariĝos. (ki- demandovorto - (demandi - bérè, tọrọ, bi-lêrè)(vorto - örögbólóhùn kan) ) +(-a eco - (ohun ìní, ìtösí)(ìwà, agbára, ìrí, àwòmö) ) kial - (ëêÿe?èétiÿe?nítorí kíni?kílóÿe?kíni ?ìdirë ëêtirí* )(tabelvorto) (ki- demandovorto - (demandi - bérè, tọrọ, bi-lêrè)(vorto - örögbólóhùn kan) ) +(-al kialo - (ìdíìtorínípaeredíôgbôn èrò orí ?)) kiam - (nígbàtínígbàwo?) (tabelvorto) (ki- demandovorto - (demandi - bérè, tọrọ, bi-lêrè)(vorto - örögbólóhùn kan)) +(-am tempo - - (ìgbààkókòàsìkòìdayìí) ) kie - (ibo? níbo? níbití) (tabelvorto) (ki- demandovorto - (demandi - bérè, tọrọ, bi-lêrè)(vorto - örögbólóhùn kan)) +(-e loko - (ìbì, ipò, àyè), ipò) kiel - (bígêgêbíbítibíótijêpé) (tabelvorto) (ki- demandovorto - (demandi - bérè, tọrọ, bi-lêrè)(vorto - örögbólóhùn kan)) +(-el maniero - (ìÿeìwààÿà)/ ìwà ìÿe, irú, õnà) kies - (ti tani?ti ÷nití); Kies filo vi estas? (tabelvorto) (ki- demandovorto -(demandi - bérè, tọrọ, bi-lêrè)(vorto - örögbólóhùn kan) ) +(-es posedanto - - (ohun ìní); gbà, ní, jogún) kio - (èwo?èyít); (ki- demandovorto - (demandi - bérè, tọrọ, bi-lêrè)(vorto - örögbólóhùn kan))+ (-o nedifinita aĵo -( láìlópintí kò dájú)(ohunnkan)) kiom - (mélòó); (tabelvorto) (ki- demandovorto - (demandi - bérè, tọrọ, bi-lêrè)(vorto - örögbólóhùn kan)) +(-om kvanto - (títóbi, ìwõn, iye?) ?) kiu - kuma (tabelvorto) (ki- demandovorto - (demandi - bérè, tọrọ, bi-lêrè)(vorto - örögbólóhùn kan)) +(-u individuo, difinita aĵo, - olúkúlùkúçni kökan / (dájú tóyanjúpàtó pàtàkì) (ohunnkan)) klar/a - láìsí àbawönmô-tótómôjúdá-ÿákámôlëláìlábùkùmô garaketekete ; (klara akvo) ; klas/o - (çgbê); ; ; (societo, matematiko, botaniko); (altklasa homo; la laborista klaso;) klav/o - kökörö, ômô ìÿíkà, ômô àgàdàgodo, ìtumõ ;(pianoklavo);(musiko - ) (klavo de piano, klavo de tajpilo); (orin): sintezilo - èlò àfôwôtç, dùrù; (orin): piano - dùrù àpáta klopod//i - gbidánwò, dánwò, kôlù dáwölé; (klopodo - ìgbìyànjú, ìgbìdánwò, ìdánwò, ìÿe fitafita, àbá ) klub / o - ilé ìpàdé çgbê; knab/o - ômôkùnrin ; knabin o - ômôbìnrin; kolekt/i - kójôÿàjôgbájôdá-jô ; Kolekto - ìkójôpöìÿàjô; kolor/o - àwöìríìwöönà; (kolorfilmo: → film/o - iré àwòrán tí nrìn/tí fohùnfíìmù;) komenci - bërë pilë; komerc//i - ÿòwòtajàrajà; (komerco - ( òwòojà títàìÿòwòìtajà); firmo - iÿë òwò, çjö tó kan ni; negoc / o - iÿë òwò, çjö tó kan ni; komision/o - ìfifúnniàÿçIÿêèrè; komitat/o - àjô, ìgbìmõ, çgbë; kompren / i - mõ, yé, gbédè komput/ i - ("ërô olóye kömpútà" + ÿírò, kà;); (komputil o - ërô olóye kömpútà ); Kọ̀mpútà ; (komputilo: Maŝino por komputi - (Computer) ; (Solvi matematikan problemon aŭ prilabori datumon aplikante algoritmon) ; komun/a - wôpöbákannáàti gbogbo ènìà; (komun / a - (wôpöbákannáàti gbogbo ènìà) (+ o) = ( → komunism o - nípa ìdàpöÿíÿökan); koncern / i - (..); koncerne - nípatiníti; (konz erno - ìÿeàníyànìfiyèsíohun tó kan ni); kongres/o, - àjôìpéjôàjô àwôn ìjòyèàjô ìgbìmöirú ìjôba kan; (konferenc /o - ìjùmösôìsöröàpéjôàpéròàjôsô);(gazetara konferenco - (ìjùmösôìsöröàpéjôàpéròàjôsô)+( akõwé ìròhìn)); kon / i - mõ; konkret / a - (tòótôdájúlódodoojúlówó); (Montri tre konkrete sian dankon.); (beton/o - pàtàkìàpòpö sèmêntìiyanrìn àti òkútaàrídìmú); efektiv / a - tòótôdájúlódodoojúlówó, real / a - tòótôdájúlódodoojúlówó; fakt / a - tòótôdájúlódodoojúlówó; konsent//i -finúÿõkan, ÿàdéhùn, fohùnÿõkan, bare, gbà; konsent / i - gbàjêwôfohùnsí; konsil/i - (..); (konsilo - ìmõràn, ìfõnàhàn); ("konsiliĝ i" - Li konsiliĝis kun siaj servistoj .); (konsilodomo - gbàngbà ìdájö ìlúilé ìpàdé àkóso ìlú); konsilist o - olùdámörànabánipèròonímörànolùgbìmö ; konsilan to - olùdámörànabánipèròonímörànolùgbìmö; (konsulo - ìmörànagbçjôròlôyà); konsist//i - kooban (unu minuto konsistas el sesdek sekundoj );(minuto - ìÿëjú, ìròhìn ohun tí a ÿe ní àjô ); (sekundo - ìÿëjú) konstru/i - kôÿe kànhun; konstruo - kíkôÿíÿe kíkànìÿërôìtúmô ôrôëhun; kontakt/o - ìfarakanra; kontakt / i - fi ra kanraÿe ìpàdé; (kontaktig i - (fi ra kanraÿe ìpàdé)); kontent/a - nítëêlôrùn; (esti kontenta per sia sorto - .. ( nítëêlôrùn)...); kontraŭ - õkánkán; kontraŭa - kôjú sí, tirísí, dojúkô; kontraŭi - (... lòdìsí, ÿò-dìsí, dojúkô ..); kontrol/i - dá-dúrókí-wô; (ekzamen/o - ìdánwò; kritik /i - ÿe ìwádìídí-yelégànÿe àkíyèsíÿòfintótó; kritik/o - ìÿe ìdájôwíwádììÿòfintótóàríwísíörö lámèyìítô); kontrolo - ìdádúróìkíwô; korb/o - agbõn, apêrê; kost/i - nájê; kosta - ÿeiyebíyeÿöwônníyelóríwônná ni lówótí ó ní owó lórí; kosto - iyeiye owóìnáwóiye tí a ra nkanìnáwó çjô; kostoj - (iyeiye owóìnáwóiye tí a ra nkanìnáwó çjô); koruptec o - ìwà ìbàjêàìmöíbàjêàbëtêlë; (korupta - bíbàjêrírà); (korupt/i - per mono, donacoj, promesoj,... akiri ies favoron; subaĉeti ); kred / i - bà-gbö; (fidelul / o - onígbàgbö ); kresk//i - hùsodàgbà; krom - bíkòÿepéàfiàfibíbóyá ; (krome - pêlúpêlú, jú bëê lô, dölêgbëê) kruel / a - ( níkààìÿènìàìÿìkàláìníyônu )(kruela kiel tigro, besto);(kruel/i - ( ..); (kruel/o - ..); kuir / i - sè se ohun jíjç; kuiristo - alásèase-onjç; kuristin o - alásèase-onjç; kultur/o - àÿà ìbílëojú lílàríroko; kultura - nípa ti àÿà ìbílëìÿëÿeàbáláyé; kun - pëlúàtilôdöbáfidání kupon/o - çlêrìíìwé ëríìwè ërí owó sísan; (english: coupon/voucher) kur//i - sá rédusúré; (kuro - eré); (iro - eré); (fuĝo - eré); (ekkuro - eré) kurs / o - ipa önàeré ìjeilë ibi ìsáré ìjeoríÿi onjç nì ìjoòkó lêëkan kuŝ//i - fara tìfara rö; dùbúlê, nà gbôôrô; (lito - ibùsùn);(kuŝejo - aÿô ibùsùn); (mensogi - parö, purö); kutim/i - (lòhù-símú-ÿiÿë) ; (kutimo - àÿà ìÿeìÿëdálëìwà búburúìlò ; kutima - gêgê bí àÿàgêgê bí ìÿe); dogano - owó òdeowó bodè; kliento - oníbàárà; klintin o - oníbàárà; kvankam - bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé; kvar - (4) êêrinmêrin; (14) dek kavar - mêrìnláêrìnlá; kvardek tri - 43; dudek du - 22; kvazaŭ - (bígêgêbíbítibíótijêpé); (la patro frapis sur la pordo, kvazaŭ li estus fremdulo); kvin - (5) árùn-únmárùn-ún; kvardek kvin - 45; Korano - Àlkùránì, ìwé-mímö Ìmàle; Kùránì ; Biblio - Bíbélí (mímö); Bíbélì Mímọ́ ; biblia - ohun tíí jç mô Bíbélí tìwé Mímô l la - náà; la - àwôn; la - náà; labor//i - (..); laboro - iÿë; laborist o - òÿìÿêoníÿê; (li estas senlabora) ; senlabora - aláìníÿë löwöaláìníÿëlápá); senlaboreco - láláìníÿë löwö; lag/o - adágún; lakt/o - wàrà; bovino - abo màluu; (lakt/i - laktanta bovino); melki - fún wàrà; Li melkas la bovinon kaj la kaprinon . kapro - òbúkô; (Dio - Ôlörun, Olódùmarè); land/o - ilê ; (pejzaĝo - àpá ilê); mejloŝtono - àlà; terŝoviĝo - ìwö-ilê; larĝ/a - níbugbôrôfêrë; las/i - jë kí, fún láyè; last/a - ìkçhìn, ìgbêhìn; (antaŭlasta - ..) laŭ - bí, gëgëbí (gẹ́-gẹ́ bí); laŭa - (tí tölêhìntí ó tëlélátìlêhìn); lav/i - wë, fö bô; lecion/o - ìwé êkö leg / i - kàkàwé; (mi legas gazeton ); (Korano - Kùránì ; Bíbélì Mímọ́ ;) lern/i - kö êkö gba ìmõ; leter / o - lëtà, ìwé tí a kô sí ènìyàn; liter / o - ábídí, lëtà; lev/i - gbé sókè, gbé-ga, gbé; (lifto - êrô ìgòkè ilé) li - ó, òun; (li estas knabo) liber/a - dá oñdè sílëláìdèaláìnídè; libr/o - ìwé lig/i - dìsoÿe kókó; (ligo- (ìsolùpöìfarakoraìbátan)); ligi - so-pöbá-tanbá-dàpöfi ara koratan mô; konekt/i - so-pöbá-tanbá-dàpöfi ara koratan mô; (Alligi ŝipon al la kajo.); ((ligil o) (Kọ̀mpútà ) - lingv/o - èdè literatur/o - ìwé lítéréÿöàkôjô oríÿiríÿi ìwé nínú èdè kan; Lítíréṣọ̀ loĝ // i- wà láàyèyègbê; viv/i - wà láàyèyègbê; (rekta/senpera elsendo (TV) - wà láàyè); verva - dárayá; sprita - dárayá; vivteno - onjç òjô; lok/o - ibi, ipò; loki - fi sí ipò, fi síbì kan, wáfihàn; loka - ti ibì kan; long / a - jìnà, gùn, pë; longitudo - ìfàgùn, ìnà; (sopiro - ìfojúsönà, áyun, ôkàn fífà, ìfë gbígbóná); lud // i - ÿiré, tê, lù; ludo - eré, iré ÿíÿe, fádà; (ludisto - eléré, atçdùrù) lund / o - ôjö kejì õsê m maj / o - oÿù karùn-ún ôdún; Oṣù Kàrún mal-, ("kôjú sí, tirísí, dojúkô"); bona - reresuwöndára → mal bona - (burú, burúkú, búburú); (granda - olókìkítóbiñlápö ) → (mal granda - kékeré) malgraŭ - bí ó tilê jë pé manĝ/i - jçun; manĝo - onjç ìyèfún manier/o - ìÿeìwààÿà; manier/o - ìwà ìÿe, irú, õnà; elegantaj, ĝentilaj manieroj; manieroj - ìhùwà; mank//i - (..); (fë-kù, láìpé); manko - àìní, àìtó; man / o - ôwô mard/o - ijö kçta õsê; Ọjọ́ Ìsẹ́gun mark/o - àmì orin, àpá; marki - sàmì sí, fi àmì sí, kíyèsí; (merkato - ôjà; foiro-ôjà ; bazaro-ôjà; vendoplaco - ôjà;) (pafisto - õta, ayìnbôn);(fuziliero);(muskedisto);(musketisto) ; mar/o - òkun omi-iyö mart / o - oÿù kçta ôdún maŝin/o - êrô, ohun èlò; (tajpi - fi êrô kõwé); (tajpil o - êrô ìkõwé; skribmaŝin/o - êrô ìkõwé;)(tajpisto - akõwé tíí fi êrô ìkõwé kõwé); maten/o - òwúröàáröàjírí; (Bonan matenon!) material/o - ôjàaÿônkan èlò tí a fi ÿe nkan mem - (tìkara); (Mi longe interne batalis kun mi mem.) membr/o - èrò inú çgbê; membraro - jíjê ômô çgbê; aneco - jíjê ômô çgbê; membreco - jíjê ômô çgbê; memor/i - rántí, níran; memoro - xasuus; memoro - ìrántí ôpôlô iyè inú; merkred/o - ôjö kçrin õsê mesaĝ/o - ìhìnöröiÿê rírán; (mesaĝ/i - (rán)); sendito - iköoñÿêìránÿêòjíÿê; met/i - fi sí, fi lé; met/i - fi síbì kan, fi-sílê, gbékalê, gbélé; loko - ìbì, ipò, àyè; ejo - ìbì, ipò, àyè; metod/o - ìlànàìwàìtò lêsçsçôná tí a fí ÿe nkan; mez / o - àárín, agbedeméjì; mi - émi, mo; (Mi amas min mem.) miks / i - papödàpöpòbùlà; miksilo - ërô àdàpöërô àdàlù; mil - çgbërun; (1000) miliard / o - çgbàágbèje, (1 000 000 000) milion/o - àádôta ökê ( 1 000 000) milit // i, (Du militas, tria profitas.) milito - ogun, ìjà; (militistaro - ti ogunológun);(savarmeo - ìgbàlà-ọmọ ogun); milita - ti ogunti ológun; armea - ti ogunti ológun; militista - ti ogunti ológun minus - yô kúrò, dínkù; (10 - 6 = 4 dek minus ses faras kvar;) minut/o - ìÿëjú, ìròhìn ohun tí a ÿe ní àjô; mir//i - (..) ; miro - ohun ìyàlênuìyanuhàìtagìrì; mirig i - yà lẹ́nu, hà-ÿe, ÿe-hà; (miraklo - iÿë-ìyanu); admirind a - ya ni lënu, alárà; mirind a - ya ni lënu, alárà; mirig a - níyanilênu; miro - ohun ìyàlênuìyanuhàìtagìrì mis-, kompreni - mõ, yé, gbédè → mis kompreni = kompreni erare; interpeti - túmöÿögbùföÿe gbédègbçyögbùföwíyé; mis interpreti - ÿì túmõ; (mis traduki - ÿì túmõ); traduki - túnmõ túmõ; moment/o - ìÿëjú kan, àsìkò; monat / o - oÿù (monat / a - lóÿoÿùoÿoÿù); mond / o - ayéaráyé mont / o - òkè gíga; montr/i - fihàn; (duŝ/i; duŝo - wë); morgaŭ - õlalöõla mort//i - kú, ÿaláìsí; morto - ikú; mov / i - rìn; (transloĝiĝi - ÿípòpadàsúnyí síhìín yí sôhùún) (poste ni transloĝiĝis Parison) mult/a - (..); multo - öpö; (multe - púpõ, pípõ) mus/o - èkúté; eliri; muso; Komputilo: (Enigilo (dialoga disponaĵo) kiun la uzanto movas (ĵargone: „trenas“) sur horizontala ebeno (ekz-e sur sia tablo, prefere kovrita per musmato), tiel movante muskursoron) muzik/o - orin; muzika - ti orin, olórinrin; (muziki - .. ); muzikisto - olórin afunfèrè aludùrù, akôrin; muzikistin o - olórin afunfèrè aludùrù, akôrin; n n. - 1a: (= irú èlò gírámà kan /akuzativo ): la rondan tablon (kiun ?): (= irú èlò gírámà kan); - 2a: "n" - (nà títö, ápçrç, àpéjúwe, ìhà, ítösönà, ìfõnàhàn /"direkto" ) naci / o - orílê-èdè naĝ//i - lúwëwë; nask/i - bíbërëmú jádedá sílë; (nasko - ìbí); datreveno - àj ọdún, àyájô; (datreveno - (ôjö ìbí); natur/o - ëdá, ëdá ohunkóhun; Àdánidá ; natura - adánidá, ti ìwà ëdá, àìfagbáraÿe; nature - láìfagbáraÿe, tinú-tinú; naŭ - êsan, mêsàn; (9) ne - bëê kö, rárá; ne - kò kì; ne respondi leteron ; vivi ne laborante; neces/a - laáìÿe àìní, tí kò lè ÿàìwà, tí kò lè rí bámiràn; necesejo - ìÿõÿöohun olóòrúùn fírífíríilé ìyàgbé; neceseja papero - takadá ìnùdíìnùdí; (tualet/o - aÿôaÿô wíwunaÿô ìbora); nek - (..); nek ... nek - (bëê ni, kì); restas nek konsilo nek konsolo ; personoj, kiuj havas nek ian aŭtoritaton, nek ian forton. nenia - (kò kì /ohunkóhunèyíkíyìíèyíwùkóÿe); (neni- (agbêdö)(çnì kankançnìkankanènìà lásán)) + -a eco - (ohun ìní, ìtösí)(ìwà, agbára, ìrí, àwòmö)) (tabelvorto) (ni bezonas nenian helpon;) nenial - (kò kì / ìdíìtorínípaeredíôgbôn èrò orí); (neni- (agbêdö)(çnì kankançnìkankanènìà lásán)) + -al kialo - (ìdíìtorínípaeredíôgbôn èrò orí ?) (tabelvorto) (li nenial ĉesis skribi al mi;) (ĉesi - ) neniam - (bëêkö láí (futuro) (ôjô iwájúìgbà tí mböëhìn-ölaôjô mírànìgbóÿeàsìkò-ôjô iwájú) / bëêkô tëlê /(àtijô)); (neni- (agbêdö)(çnì kankançnìkankanènìà lásán)) + -am tempo - (ìgbààkókòàsìkòìdayìí) (tabelvorto) (mi neniam fumis;) nenie - láìsíníbìkan; (neni- (agbêdö)(çnì kankançnìkankanènìà lásán)) + -e loko - ((ìbì, ipò, àyè), ipò) (tabelvorto) (nenie mi povos ĝin trovi;) neniel - (kò kì / önà ìrònà); (neni- (agbêdö)(çnì kankançnìkankanènìà lásán)) + -el maniero - ((ìÿeìwààÿà)/ ìwà ìÿe, irú, õnà) ni neniel interesiĝas pri tio; (tabelvorto) nenies - ((kò kì /õkan, ení); (neni- (agbêdö)(çnì kankançnìkankanènìà lásán)) + -es posedanto - ((ohun ìní); gbà, ní, jogún) Esperanto estas nenies propraĵo; (tabelvorto) (propraĵo - ) nenio - àìsíõkanàìsíàìwààìníláríófo; (neni- (agbêdö)(çnì kankançnìkankanènìà lásán)) + - o nedifinita aĵo - ( láìlópintí kò dájú)(ohunnkan) (tabelvorto) (ni nenion povis vidi; -n - ); Ekzistas nenio certa sur la tero, krom tio, kion la homo posedas en sia propra brusto kaj kapo. neniom - õkankan kò sí õkan; (neni- (agbêdö)(çnì kankançnìkankanènìà lásán)) + -om kvanto - (títóbi, ìwõn, iye?)(tabelvorto) (vi neniom ŝuldas al mi;) neniu - çnì kankançnìkankanènìà lásán; (neni- (agbêdö)(çnì kankançnìkankanènìà lásán)) + -u individuo, difinita aĵo, - ( olúkúlùkúçni kökan / (dájú tóyanjúpàtó pàtàkì) (ohunnkan) ) (tabelvorto) neniun ni renkontis; (renkonti - );(-n nepr/e - dájúdájúpàtàkìláláìyë; (pátápátá); neŭtral/a - láìÿe akô tàbí abo, láìpõ síha çnìkan; ni - àwa, a; (Ni vidas per la okuloj kaj aŭdas per la oreloj.) -Nj - patrino - ìyá, abiyamô → Panj o (patrino - ìyá, abiyamô); (Per NJ oni faras karesajn nomojn de virin oj.) (kares /i - fàmôrakíkêgbà-môrafôwô-palára); (kareso - ìfàmôraìkêìgbàmôraìfôwôpalára;) nokt/o - òru ; bonan notkton ; tranokti → (dormi - sùnsimi); tranokti → (kôjá, wõlú, jáde ní ìlú); (tranokti en hotelo, sub tendo; ili manĝis kaj trinkis kaj tranoktis tie) nom/o - orúkô; nord/o - àríwá ìhá òkè; Àríwá ; norda - ní àríwáníha òkè ; norde - níha àríwá; normal/a - gêgê bí ìlànàgêgê bí ìwön; normale - dédéìwàwíwàbí ìlànà; nov/a - titun àkõtun; novaĵoj, novaĵo - ìhìn ìròhìn ìró làbárè ìgbúùró; gazeto - ìwè ìròhìn ; ĵurnalo - ìwè ìròhìn; novembr / o - oÿù kôkànlá ôdún; Oṣù Kọkànlá nu - (ìgbà ìsisìyíwàyí); (Nu, nu! Ne ploru!) (plor/i - ké sôkún dámijé) nul - òfo; 0; numer/o - iye; cifero - iye; cifereca - níye ; nun - (ìgbà ìsisìyíwàyí); nur - õkan yoyo, péré, nìkan, ÿa; Mi havas nur unu buŝon, sed mi havas du orelojn. o o - -o; (amiko - örêçgbêçnìkejì ; amikeco - ìfê inú rereìrêìrêpöìbárêìbáÿörê; tajloro - (ÿe, dá)/(aÿô wíwõ, õÿö) ; ĉevalo - çÿin ; krajono - ohun èlò ìkõwé, broso - ohun ìyarunôwõigbó); brosi - fi ôwõ gbõnnù, gbõnnù; -Obl - “multipliko” . (du → duobl o = kvanto duobla - (ìÿêpo méjììlôpo méji) ); (Matematikaj esprimoj - (ìÿirò)/ (ìsôìÿörö); matematiko - ìÿirò; );Mathimátíkì ; ofic/o - iÿêibi iÿêipò iÿê oyè ; (oficej o - iÿêibi iÿêipò iÿê oyè / yàrá) oft/e - nígbà-kúgbáà nígbà púpö ok - (8)çëjô; dek ok (18) - éjìdínlógún, méjìdìnlógún; (80) - okdek - ôgörin, õrin okaz//i - ÿê, ÿçlê, hàn ; kio okazis ? ?; Akcidento okazis - (èÿì, àgbákò, jà¸bá, àdébá) /(ÿê, ÿçlê, hàn); (Okazu, kio okazi devas) okcident/o - ìwô-òrúnìhà yánmà; (okcident/a -níhà ìwô-òrùn; okcident/e - níhà ìwô-òrùn) oktobr / o - oÿù kçèwá ôdún; Oṣù Kẹ̀wá ; rigard / i - wò fìrì, yí ojú sí; rigardo - wíwò fìrì; (serĉi - wá;) (vid / i - rífojú ríríìran;) okup/i - gbé, ÿiÿë, gba ipò, dawö bò, bùdó ; ek okupi - (..) ; (Sin okupi pri arto. ); okupacio - iÿë, ìní, ìdawöbò, ìbùdó; ol - (ju ti ju ki ju pé) (ŝi estas pli ol bela, ŝi estas belega) -On, ON = “divido”.( du → duon o 1/2 - ) (Matematikaj esprimoj - (ìÿirò)/ (ìsôìÿörö)); Mathimátíkì oni - (..; (ìwô, ô, o)); (oni kredas, ke kometoj anoncas malfeliĉon) onkl / o - arákùnrin bàbá / arákùnrin ìyá; ont - (Aktivaj participoj - ..) (Viro, kiu poste legos , estas legont a viro.) -Op - “grupo kun certa nombro da membroj” :du → duopo = grupo de du, paro; dek → dekopo = grupo de dek opini/i - ..;(ròronúwòye); pens / i - ròronúwòye; (opinio - èrò) ordinar/a - nípa liana, tí kì íÿe pàtàkì; ord/o - ìtò, çsç; ord/o - ÿe ètòìtò lêsẹsẹìfisí ètò ; orda -nímötótóìÿegíríìtúnÿefífínjú; ordem a - (.. ) ; ordig i - ÿe ìmötótóÿe gírítúnÿeÿafínjú; organiz/i -tò lësçsç; (ordo); (organizaĵ o); organizo - gbë ìkójô, ìtò lêsçsç; orient/o - ìlà oòrùn, gàbasì; (orienta - nílà-oòrùn); oriento - O; okcidento - W ; nordo - N; Sudo - S os - ( ôjô iwájúìgbà tí mböëhìn-ölaôjô mírànìgbóÿeàsìkò-ôjô iwájú) Mi vidos - (Morgaŭ estos lundo.) lundo - ôjö kejì õsê)Ọjọ́ Ajé ot - pasiva participo (OT - stato ( ) antaŭ ago) Oni elektu OT-participon, se temas pri stato ( ) antaŭ la ago. (Libro, kiun oni poste legos , estas legot a libro.) p pac/o - àlàáfíà, ìfàyà balê; paĉj/o - (bàbá + fàmôrakíkêgbà-môrafôwô-palára /+ìfàmôraìkêìgbàmôraìfôwôpalára ) (Patro - bàbá → Paĉjo) (-ĉj, - ( Karesvorto por patro (bàbá ): „Patreto! Paĉj o!“) Patro: (bàbá): Paĉjo! (Patreto!) ; ("-et-" (bàbá)+(kékeré)→ patreto!¨) pag / i - san-wó paĝ/o - ewé ìwé, akápò, ìránÿêkùnrin, aködà; pan / o - àkàrà òyìnbóonjçbúrêdì paper/o - ìwé, tákààdá; paperklipo - èlò ìdìmú ìwé; (leteropapero - .. ; - leterpapero - ..); pardon/i - dáríjì; (Pardonu! Pardonu min - (..) !); pardono - ìdáríjì, ìfijì; parol//i - wísôsöröfohùn ; (parolo - aföörö-çnuohúnèdèörö sísô; (paroli pri .. - wísôsöröfohùn ...); parolisto - aÿafö; parolistin o- aÿafö; (laŭtilo - ërô ìsörö); (muta - láìfôhùnláìlóhùnçnu jëwëkêkê-pa) part/o - apá kan, ìpín, àràpa; (rezervparto - ..); (rezervi - fi pamôfi-ÿúra); (rezerv / o) pas//i, - ôjá, wõlú, jáde ní ìlú ; (li pasis al mi - ..); (pasi sur la strato, la placo, tra kampo); (paso - pasejo en monto - ; lia tago pasadis en studado; (sveni - dá kú, pín); pasporto - ìwé ìyõdà, ìwé ìwôlé, ìwé ìjáde, ìwé ìwõlú, ìwé ìjádelô; intermonto - õnà àárín òkè méjì; montpasejo - õnà àárín òkè méjì; patr / o - bàbá; pec / o - êlà, apá, ìrépé, ìjàýjá, ègé, èbù; , (peco da pano - ) pend//i - gbé kôfikô (la filo dependas de sia patro - ) pens//i - ròronúwòye; (pensigo - àbáàmörànìmöràn); (pensigi - ..) per - (níwájú; nínú; lëêgbê lëgbêë; lëbàá; já, nípa);( lödõ ); (Per hakilo ni hakas; sin nutri per legomoj; hak/i - (gé wêwêgé pópòpó); (legom/o - ewékoewébë ohun ögbín; legomoj - ..) - (nutr/a - ..); nutr/o - onjçbíbôàjçsáraohun tí ñfún ni lókùnohun tí nmú ni dàgbà; nutraĵo - onjçbíbôàjçsáraohun tí ñfún ni lókùnohun tí nmú ni dàgbà ; nutra manĝaĵo - (..); plenigi botelon per akvo;) perd/i - sônù, ÿòfò, fëkù, (perdo - òfò, àdánù); (perdisto / perdistino - olùpàdánù, aláìlóríre) perfekt/a - pé, pípé, ànítán; (perfektigi - ÿe láÿepé, mú pé, ÿe tán ); perfekteco - pipe, ìÿepé, àìlábàwön, àìlábùkù; (mi komprenas perfekte - ..) ; perfekte ludi pianon; period/o - àkókò, ìgbà; menstruo - ñýkan oÿù, èélá; (periodaĵo - ìwè ìròhìn; gazeto - ìwè ìròhìn; perioda - lêkànkan, nígbà ìgbà, lákòkò; permes/i - jê, bùn láàyè, yõõda, gbà fún; permes/i - gbà-laye, jë gbà-fún, jẹ́ kí, yõda, jëwo; permesil o - ìwé ìfàyèfún; permeso - àyè, ìbùnláyè, ìjëwö fún, ìyõõda; konsento - àyè, ìbùnláyè, ìjëwö fún, ìyõõda; person/o - èniyàn, çnìkan, olúwarê, alámôrín; persona - nípa ti ènìyàn, ti ènìyàn; persone - (..); person /a (nípa ti ènìyàn, ti ènìyàn): mia persona situacio; person /e ("õrõ àpönlé "): mi konas lin persone pet/i - (bérè, tọrọ, bi-lêrè); pet / i - bë bérè; peto - ëbëìbérèìfê; pied/o - çsê; piediri - (..); planko - orílëilë-ilé; piediranto - onírìnkiri, arìnkiri ; piedirantin o - onírìnkiri, arìnkiri; plaĉ//i -wù, ÿe inúdídùn sí, dùn mö, wúni-lórí, jõwö, jàre ; (bone plaĉas al mi - ..); (tre plaĉas al mi ĉi tie); plaĉa - (..); (fuyì, wíwù, tí wúni lórí, tí dùn möni); plan/o - èrò, àpçrç, àwòrán tàbí àpçrç kíkö ilé; plani - wé iÿë, wé èwé; plej - jùlô rékôjá tí ó pö jùlô; →(Superlativo) - plej ofte - (..); (Aŭgusto estas mia plej amata filo.) forta - (100 %) lelágbáranípálera; pli forta (ol) - (150 %); - plej forta (el) - (300 %) (Akceptu mian plej koran dankon.) plen/a - kún; plenumi - mú ÿç; plezur /o - inú dídùn, fàájì êwùn, ìfë; pli - sijùlôÿíwájú ; →(Komperativo) ; pli kaj pli - (sijùlôÿíwájú + sijùlôÿíwájú) ; (lakto estas pli nutra, ol vino);(nutr/a - nafaqo ); (plor/i - ké sôkún dámijé); plu - (ÿíwájúlókèrè ); ktp (k·t·p ← kaj tiel plu ) - plur/aj - öpölôpöonírúurú; (pluraj personoj atestis tion); (pruvi - dánwò, rídìí, làdì, fihàn ) plus - (2 + 2 = 4 → Du plus du faras kvar.)(matematiko - Mathimátíkì ); (pluv/o - òjò) po - (..) (la drapo kostas po 2 $ dolaroj por metro → (2 dolarojn por ĉiu metro); poem/o - ìwé akéwì, orin, õrõ orin; pom/o - èso òro òyìnbó; 1 popol/o - ènìyàn popular/a - lókìkí, lásìkí, tí a lé yë sí, tí àwôn ènìyàn ní inù dídùn sí; (loĝantaro - iye aráàlú ìlú kan); por - fúnnítorí; pord / o - ìlëkùnojú-önà; pordo - çnu önà òdeìlëkùn; kluzo - àbáwôléàbáwölúìwölúojúbodè; port/i - gbé rùpönkó; post - lẹ́hìn →(adverbo); post - tẹ̀lé →(prepozicio) La virineto kaŝis sin post kelkaj altaj ŝtonoj. post - ; post kiam - (..) (- Post kiam li alvenis, ni manĝis.) ; post tio - (..) (Kvaronon da horo post tiuj vortoj ...) poŝt/o - ìwé, lëtà; poŝtkarto -( ..); leterkesto - àpótí tí a þ fi lëtà pamö sí; poŝtist o - òÿìÿë tí þ pín ìwé (lëtà) kiri; "respondil o" → (telefono,(komputilo)) - (àpótí tí a þ fi lëtà pamö sí); →(êrô ìbàniÿõrõ êrô sõrõgbèsìtçlifóònù /(ërô olóye kömpútà)); poŝtmarko - ohun àmì ìfìwé ránÿê; poŝtstampo - ìwé ìsàmì sí; stampi - sàmì sí; pov/i - (mõ); pov/i - ( lè); scipovi - mõ; scipovo - ìmõ, ôgbön ìmõ, ìmõ iÿë ônà; sciado - ìmõ, mímõ, ôgbön êkö, òye; sciaĵo - ìmõ, mímõ, ôgbön êkö, òye; scio - ìmõ, mímõ, ôgbön êkö, òye; pra- - “antaŭ tre longa tempo, primitiva”; origino - ìbíìtilẹ́õdeìranbabañlá àtí ìyánlá; origino de la mondo - (..) ; tempo → pra tempo = la komenca tempo de la homaro aŭ de la mondo; (avino - ìyá bàbá çni, ìyá ñlá (bàbá)/ìyá ìyá çni, ìyá ñlá (ìyá) ; avo - bàbá bàbá, baba ñlá (bàbá)/ bàbá ìyá, baba ñlá (ìyá)); (patro); (avo); pra avo, pra avino; praulo - baba þlá precip/e, - ní pàtàkì; La lando vivas precipe el vitkultivado ; (vino - ôtí òyìnbóôtí èso àjàràwáìn); prefer/i - yàn, fi ÿájú, bu iyìn fún, fë jù, fi sípò; preleg//i - (sô, sõrõ, wí, fôhùn) )+(publiko - ..); publika - ti gbogbo ènìyàn, mímõ fún gbogbo ènìyàn; prelego - êkö ìdánilëkõö ìbáwí; prelego - õrõ sísô; (prelegoj ); pren/i - (rà, rí-gbà, ní); pres/i - tê, sàmì sí; presilo - êrô ìtêwé; (libro - ìwé); presaĵo - àmì, ìwé títê; preso - ìwé títê; (presarto - ìwé títê), preskaŭ - fẹ́rẹ̀, kù díẹ̀, bù; pret/a - múraÿe tányá; Mi estas preta preni, rompi la lancon por la vero. (lanco - ökö ëÿín) preter - (níwájú, níhà õhún, kôjá); (Li pasis preter mi - (..) ) prezent/i - fi hàndúró nípò çlòmíìÿe ojú fún ni; prezento - àwòránàpçrç eréìmúwá síwájú; deputito - a-ÿe-ojú-çnia dúró-nípò-çniaÿojú; delegato - a-ÿe-ojú-çnia dúró-nípò-çniaÿojú; reprezentanto - a-ÿe-ojú-çnia dúró-nípò-çniaÿojú; deputato - a-ÿe-ojú-çnia dúró-nípò-çniaÿojú; prezid/i, - (..); prezidanto - (ipò alákoso, ipò olórí); prezide nto - alákoso, olórí; (Francujo, Francio - Fránsì ; Germanujo, Germanio - Jẹ́mánì , Usono Àwọn Ìpínlẹ̀ Aparapọ̀ ilẹ̀ Amẹ́ríkà : prezide nto) prez/o - iye, owó-õyà, ìkúnlójú, ímô-rírì iye owó ôjá; prezolisto - ìwé ìdíyelé; netaksebla - láìlèdíyelé, láìníyelórí; pri - ípa ti, ní pasê, yíká, létí, nítòsí; (Prepozicio - õrõ atökùn ); Li parolas pri leono. La temo de la prelego estas leono. (leono - Kìnìún ) princip/o - ìpilêÿê êkö, òfin ìpilê; (princlando - àwôn ìjòyè ilê ômô ôba agbára ôba;) (Princujo - àwôn ìjòyè ilê ômô ôba agbára ôba); lernejestro - olórí ilé êkö; printemp/o - ìgbà rírú ewé ; ìgbà rírú ewé; (printempe - .. ); risorto - èlò onírín; fonto - orísun omi; pro - fúnnítorí; (prepozicio - õrõ atökùn) ; pro - (nítorí, nítorítí); Ŝiaj dentoj frapadis pro malvarmo. (dento - ehínerìgiõgàn); dentisto - oníÿègùn ehín ; dentistin o - oníÿègùn ehín; (dentbroso - èlò ìfôhín); dentpasto - èlò ìfôhín; problem/o - ìÿòro, ohun àyêwò; problemo - ìÿëìpönjúwàhálà ìyônuìjõgbõn làásìgbo; produkt/i - mú ÿç, bí, so, hù; produkto - èhù, òpin iÿë; (fabrikad o); (produktad o - ìmúwá, ìbísi; (nur produkto de mia fantazio) ; (fabriko - ilé iÿë, ilé òwò, çgbë àwôn oníÿòwò ); produktisto - atökùn; program/o - ìwé ètò ohun tí a o ÿe ní ìpàdé ìwé iÿë ; (sistema programaro: Ilprogramoj de komputa sistemo necesaj por funkciigi aplikajn programojn; aplika programaro: Kolekto da aplikaj programoj por iu ekstera aplika tereno (kontraste al sistema programaro).) proksim/a - nítòsílêbàáödö ; (proksime - (súnmô)) ; pli proksima (ol) - ; plej proksima (el) - propon/i - dá-mõràn, fiyèsí, dá lábàá, pèrò ; propono -ìdámõràn, ìmõràn, àbá, ìfiyèsí; propr/a - tèmi ; propra - nípa ti ènìyàn, ti ènìyàn ;(kun propraj okuli- .. ;) (Fidu propran okulon. ) (fido - ìgbëkêléìgbàgböìfaratìàwímayçhùnàwìn ; fid/i - gbójúlégbëkêlégbàgböfaratìgbáralégbàwìn) prov/i - gbidánwò, dánwò, kôlù dáwölé;(provi instrumenton, maŝinon, ponton, ĉapelon); (instrumento -ohun èlò ônàërôèlò );(ponto- afárá );(ĉapelon- akçtê, ate);'Montru al mi provon de via aktora arto. publik/o - (..); publika - ti gbogbo ènìyàn, mímõ fún gbogbo ènìyàn; punkt/o - àmí òpin ; (akurata - ÿe lákókò, ÿe) ; periodo - àkókò, ìgbà; pup/o - ÿìgìdì, àdìmókùn, ômô lañgidi àdìmókùn ; دميةla infano serĉis sian pupon (ludi - ÿiré, tê, lù ); (kokino - adìyç, ômô adìyç ); (kokinet o- ..); (Pupo → ludilo - ohun ìÿiré ômôdé); pur/a - mö, dá ÿáká, funfun, ní ìwà àìlábàwön, àìlábùkù; r radi/o - ìtànsan ìmôlë; radio - êrô gbohùngbohùn, rédíò; rajt/o - (..); rajta - tô yç dára; rakont/i - ròhìnwísô; rakonti historion - (..); rakonto - ìtànìròhìnìhìn; historio - íwé ìtàn; rapid/a - kíákíá; rapida - yára kánkán; rapida - yára, láyè, tàrà, tètè; raport/i - ròhìnfìsùn; (raportisto - oníròhìnalágbàránafinisùn; raporto - ìròhìnìhìnìró ìbonìjábö ) re- - (..) (ree - lẹ́kèejì, tún, lëkànsi); ĉiufoje (relegi) - ; saluti → re saluti = respondi saluton per saluto; diri → re diri = diri denove la saman aferon; redakt/i - tún ìwé kíkô ÿe fún títà, olótùú; (gazeto - (..) → (lôsösëlêkan lôsösë)→(ìwè ìròhìn); (redakti artikolon, raporton, cirkuleron, leteron) (avizo, komunikaĵo; mesaĝo - ìhìnöröiÿê rírán);(leter / o - lëtà, ìwé tí a kô sí ènìyàn); (cirkulero - →(bí òbìrìkìtìkibitikiribiti)→(lëtà, ìwé tí a kô sí ènìyàn); (raporto - ìròhìnìhìnìró ìbonìjábö); (raporti - ròhìnfìsùn; raportisto - oníròhìnalágbàránafinisùn; redaktisto - çni tí þ ÿe ìwé fún títê, olótùú; redaktoro - çni tí þ ÿe ìwé fún títê, olótùú; region/o, - ëkùn ìlúagbègbè; regiona - ti çkùn ìlúlágbègbè; regul/o -òfin; regula - dédé; regule - ní dédé; reklam/o - ìpolówó, ìròhìn, ìsọ fún, ìkéde; reklami - polówó, sọ -fún, kéde, ròhìn; rekt/a - tàrà, gan, ganran ; (rekta linio - (..); iru rekte! - (..) !) renkont/i - dojúkôkôlùpàdégun bá pàdé; (mi renkontis lin hejme - (..) ) respond/i - dá-lóhùn, fèsì; respondo - ìdáhùn, ìfèsì, èsì; rest//i - dúró níbìkandá dúrófimô; ret/o - àwõn, òbìrìkí ; La interreto - Internet ; komputilo - Kọ̀mpútà ;(Por la fakuloj „la Interreto“ estas unu speciala el multaj interretoj;) ricev / i - gbà padarí-gbàtêwôgbà riĉ/a -lí örölí owó lóríôlôràáôlôrö ; riĉ/a - lówólôröôlôrölônà; (riĉo - (..) ; riĉec o - owó öröôlá;) rid//i - rërìín; (ridet i - rëêrín; (ridet /o - ërín músë) ; (ridind a - (..); ) rigard/i - wò fìrì, yí ojú sí; (vid/i - rífojú ríríìran;) rilat/i - ròhìnwísô; (mi ne povas kompreni kiel via konkludo rilatas kun viaj premisoj.);(rilato -(aráìbátanìhàyèkan); (rilatoj - (..) ); (relatoj - (..) ); (premiso: kondiĉo, bazo); (maksimo, principo - ìpilêÿê êkö, òfin ìpilê); rimark/i - (..) ;(rimarko - àfiyèsíìkìlöìròhìn; river/o - odò; Odò romp/i - fô, ÿêdásimi; (rompi brakon - (..) ; rompi sian vorton - (..)) s sabat / o - ôjö kçfà õsê; Ọjọ́ Àbámẹ́ta saĝ / a - gbön, mòye, mõ; (saĝeco - ôgbön, òye, ìmõ); (intelekto, menso, racio - ) salon/o - (..); (jóòkósimikalëfi ìójko fúnmú jóòkó + yàrá); (manĝosalono - yàrá oúnjç ); (salono, eleganta ĉambro); ; (legosalono - (kàkàwé)+ (yàrá); (libro -ìwé ) salut / i - kí, yõ mö) sam/a - ìkaánnà ; (de sama koloro, de sama valoro) ; (kolor/o - àwöìríìwöönà); (valor/o - iyeìtôsíjámôiyì ìdíyeléìtôye ) san/a - níleratagun; esti sana - (.); saniĝi - (..) ; sanigi - wòsànmú lára dáwòjiná; sano - ìleradídá ara; (la sana homa menso - (..); (sana menso en sana korpo) ; sat/a - (..);(të lörùn, kún lójú); esti sata - ; ("sata malsatan ne povas kompreni" - sata homo ne povas kompreni malsatan homon) L. L. Zamenhof; C. Rogister ed.: Proverbaro esperanta, Stafeto, La Laguna, 1974 ISBN 400-7609-6 scienc/o - ìmö ôgbônòye ëkô ìjìnlë ; sciencisto - ôlôgbôn ìjìnlë ; scienca - ti ôgbônti ìmö; sci/i - mõ ; scio - ìmõ, mímõ, ôgbön êkö, òye ; (mi volas scii; mi deziras scii - (..) ;) se - bíbí ó bábóÿepé; sed - ÿùgbön, bíkòÿebëê, síbê-síbê, àfi, àmö; seĝ / o - ágaìjoökó; sekv/i - tëlétö-lêhìn ; sekve - (..) ; sekva - tí tölêhìntí ó tëlélátìlêhìn semajn/o - õsê, ôjö méje; semajnfino - ìparí ösë ; (labortago - ); (laboro - iÿë ); (tag/o - ôjö, õsán); sen - ódelêhìn-òdeláìsí senc / o - òye ôgbôn; sensenco - láìnídìígöláìlôgbôn; patoso - ìmö èròìpinnu; senpatosa - láìnímöláìní òye; send/i - rán; sendito - iköoñÿêìránÿêòjíÿê; sendi per poŝto - (..); (poŝto - ìwé, lëtà); poŝtkesto - àpótí tí a þ fi lëtà pamö sí; poŝtisto - òÿìÿë tí þ pín ìwé (lëtà) kiri; sent / i - möfôwôbàfôwôkàn; sento - ìmöìfæwôbàìfôkànmö; (senco - ìmöìfæwôbàìfôkànmö); sep - (7); méjè, eêje; septembr / o - oÿù kçsàán ôdún; Oṣù Kẹ̀sán; Oṣù Kẹ̀sán serĉ/i - ÿe ìwáríwáàdíwákiri; seri/o - ìtëlé lêsçsçöwô; (televidserio, filmserio)(filmo - );(matematiko - [[ ]]) serv/i - ÿe ìránÿësìnÿe iÿç fún; (servico - ìdánilóhùnìÿe ìtôjú onírìnàjò) ses - (6) ëfàmêêfà si - (.. ); (Elizabeto lavas sin en la lago); (a sama persono kiel la subjekto, se tiu ne estas mi, ni aŭ vi (aŭ ci)) sid//i - jóòkósimikalëfi ìójko fúnmú jóòkó; signif/i - (..); signifa - tí ó ní àpçrçtí ó ÿe pàtàkìtí ó l'ámì; sifnifo - ìÿepàtàkìpàtàkì ; simil/a - irúkannáàjíjôra; simileco - ìríbákannáàìjôra; simpl/a - òpèláìláàrekérekèláìniabulanígbangbaláìní rôrùnççrúláìmökan; simple - kìkìniìanÿoÿoÿá làwulë; simpligi - fíhàn gbangbaÿe yanjúmú yanjú; simul/i - ÿe bí çnipé; (li ŝainas esti malsana - ); simulil o - (..); komputilo -Kọ̀mpútà ;komputilo - ërô olóye kömpútà; samtempa - ÿíÿepöàjùmöÿe nìgbàkannáà; sinjor/o - alàgbàögbêni ; sinjoroj! - ! sinjoro (..)! ; sinjoro doktoro (s-ro doktoro) - (..) ); s-ro (..); sinjorin o (s-ino) - ; sinjorin o! - (obìnrin); mia edzin o - (ìyàwó aya obínrin abilékô); ; fraŭlin o - wúndíá, ômô-õdõ obìnrin, obìnrin, omidan; fraŭlo - àpön; edzo - ôkô; sireno - ërô aláriwo fún ìkéde; sistem/o - ètòërôìmöìgbìrò önàìlànà; (nervosistemo, nervsistemo, nerva sistemo, nervo - iÿan, agbára ôgbön); nervoza- tí þ gbõn, tí þ ÿara gbígbõn àìdá-ara, àìnídájú; orda - ëgë bí ti ilana lësçlësç, létòlétò; komputilo - Kọ̀mpútà ; komputilo - ërô olóye kömpútà; situaci/o - ipòàyèìtëdó; (komika situacio ),(komika - tí npanilêërín ) ; (komika situacio → komikeco); komikisto - apanilêërín, aláwàdà; komikistin o - apanilêërín; skatol/o - àpótí ; nigra skatolo: (nigra - dúdú, ÿú, burú, aláwõ dúdú bõlõjõ ), (aeroplano, aviadilo, avio - bàlúù ọkõ òfúrufú),(akcidento - ); (flugo - ìrín àjò, ìsákúrò nínú ewu, ìsákúsàá, ìsálô ), (aerodromo - pápá bàlúù, pápá ọkõ òfúrufú); (alo, flugilo, (ŝvebilo) - ìnapá ôkö òfúrufú); ((birdo)-flugilo - ìyê apá); ((aŭto-)alo - apákan môtò) skrib / i- kôköwéhàntúrú; skribisto - aköwé; verkisto - akõwé, aŭtoro - akõwé; verkistin o - akõwé; aŭtorin o - akõwé; sol/a - làilëgbëlàilékejì; solec o - ìdágbé, ìÿe çni nìkan; solec a - nìkan wà, dá wà; (sole - òun nìkan gàdàmù, kìkì); (plando - àtálêsë;) somer/o - ìgbà ërùnìgbà oru; (..) son//i - (..); (muziko - orin;) sono - (..) ; sonbendo - ìgbohùn ìròhìn sórí êrô; surbendigi - kô ÿe títë orin ; (surbendigilo - (..) ); registrado - ÿíÿe títë orin; (magnetofono - );(brua, laŭta - láriwo kíkan ); laŭte - pariwo; (mallaŭta - ëdçrarödçjúpëlêmúlômúlô ); (bona - yelerayegelagbarape; sana - yelerayegelagbarape) special/a - àkànÿepàtàkìötö; eksperto - alákànÿe; specialisto - alákànÿe; (specialistoj - (..); (specialiĝo - ); specialaĵo - ohun àÿe lákànÿeohun pàtàkì; spec/o - irù çgbë õwö; (iu speco da bestoj); (speci/o: „La origino de specioj“ (verko pri biologio de Ĉ. Darvino)) spert/a - (..) ; sperto - ìdanwòìmöláraôgbônìrírí; (li havas grandan sperton en sia fako - ) sport/o - iréiré-ÿíÿeìjàdùìdíjéìje; sport/i - ; sportisto - ôdçadíjéajìjàdù; sportistino - eléréadíjéajìjàdù; staci/o - ìdí ôkö →(trajnostacio); stacio - ìbúsö, ibùjôkö; (→ aŭtobusstacio; bussstacio; akvostacio; elektrostacio, elektrejo, kosmastacio, radiostacio, televidstacio, metrostacio); star // i - dúródêsë-dúródìde nàró; strat / o - önà ìgboro ìlúìtaòpópó; tramo - ôkö gbôrô akérò; aŭtobuso - ôkõ akérò; buso - ôkõ akérò; omnibuso - ôkõ akérò; trajno - ôkõ ojú irinôkõ-ilêôkõ èròrélùwéè; trajnostacio - ìdí ôkõ; stacidomo - ìdí ôkõ; stud / i - kôkà ÿe-àÿàròfiyèsí; (studento - akòwéökàwé ); studentin o - akòwéökàwé; universitato - ilé êkö gígayunifásítì; profesoro - olùkö ilé ìwé gíga; õjõgbön; profesorin o - olùkö ilé ìwé gíga, õjõgbön stult/a - göfolôraÿiwèrè ; (stultulo - ); stultec o - ëgöòõgöfífàìlôraiwèrè; sub - lábë, nísàlê; sud/o - gùùsùìha ìsàlë ; [[]]; suda - níhàa gùùsù; sude - níhàa gùùsù; sufiĉ/a - tó fún , sufiĉe - ; (verbo ) : sufiĉ/i - tio sufiĉas (por ni) - (..); (tiu sumo ne sufiĉas;) sukces//i - rôpògbipòtëléboríyôrí; ; sukceso - àláfíàásìkíàÿeyôrí; (liaj verkoj havis, akiris, ricevis, ĝuis, atingis entuziasman sukceson;) sukcesa - ÿereremú àláfíà wáÿe yôrí; suk/o - oje igi; suko - oje, omi inú èso; suka - olóje, rin, kún fún omi, lëtù lójú; sun/o - òrùn, ( òrùn ); (stelo - ìràwöalásìkí ènìà nínú ohunkóhun; [[ ]])(stelfiguro - ) super - ga jùlọ, põ jùlọ, lérí; super - lórí, rékôjá, sórí, jùlô, lé; supoz/i - ÿebígbìmörò ; (supozeble - ròpéní); (mi supozas, ke li baldaŭ alvenos;) supr/e - ga jùlọ, põ jùlọ, lérí; ; supra - lókèlékègajù ní ipòní õnà; ("malsupre + n": (mi staris supre sur la monto kaj rigardis malsupren )) (malsupren - ìsàlë;) sur - lórí; ŝ ŝaf/o - àgùtàn ; ŝajn//i - hàn farahànyôôjádeyôjú; ŝajno - ìfarahànìyôjádeìrísíwíwò; (li ŝainas esti malsana - ); ŝajni - ÿe bíçnipéÿe àfihàndábíjô pé; ŝanĝ/i - yípadàparadà ;ŝanĝo - ìyípadàìparadà; sanĝi monon (ĉe banko) - (ÿê-owópàrö); (la vento ŝanĝis sian direkton) ; ŝanĝa - ti nyípadàtí nÿe pàÿípàrö ŝat/i - fëràn, fë, ní inú dídùn sí; mi ŝatas (volonte) .. - ...; verŝajna - jô, dàbí; ankaŭ - bëêgëgë, pêlú ; same - bëêgëgë, pêlú; ŝi - ó, òn; (ina persono; ununombra virina pronomo de tria persono) ŝip/o - ôkõ ; ekspedi - ÿí-ôköwô ôköfi sí ôkö; ŝipfarejo - ilé ôköèbúté; ŝir/i - fàyaya; ŝiro -ìfàya; larmo - omijeçkún; ŝtat/o - sàkání ílù; deklari, aserti, diri, eldiri - sôlà lêsçsç; (regno - sàkání ílù); (registaro - sàkání ílù;); (stato - ipòìwà); (situacio -ipòìwà;) registaro - ìjôbaàkóso ìlú; ŝtat/o - sàkání ílù → preside nto - alákoso, olórí ); (presida nto - alákoso, olórí) t tabl/o - [[]]; tablo - pótí ìwéobití á ti nköwé tag/o - ôjö, õsán; aŭroro - molë, bêrêsí fi ara hàn,; tagiĝo - molë, bêrêsí fi ara hàn; tamen - síbë-síbë, ÿùgbôn; task / o - iÿë, iÿë kàyééfì; tasko - iÿë, iÿë kàyééfì; tasko - iÿë kékeré; tasko - iÿë; teatr/o - gbõngàn-erétíátàilé àkójôpõ láti wo çrë tekst/o - õrõ ìwéìpilêsô õrõ; (skribi vortojn); (Vorta konsisto de dokumento, ordinare de skribaĵo;) lernolibro - ìwé êkö kíkà; (gazeto - ìwè ìròhìn ; libro - ìwé ); (gazetoteksto, libroteksto) (skribo - ìwé àfôwôkô; skribisto, verkisto - ; skriba - ;); tajpi - fi êrô kõwé; (skribi)→ plumknari - kô sílê; (ŝmiri - rêÿán); knari - ha, hô, yún; knari - hahánwàhálà tí a fi ôwô çni fà; skrapvundo - ìyaléèkánnáìhô; gratvundi, skrapi, grati - ha, hô, yún; plumo - ìyë çyç; plumo - kálámù; telefon/o - êrô ìbàniÿõrõ êrô sõrõgbèsìtçlifóònù; ( telefon/i - (..); (telefonlibro - "êrô ìbàniÿõrõ êrô sõrõgbèsìtçlifóònù" + "ìwé" (+ "iye")); poŝtelefono - ërô gbohùn-gbésì kékeré tí a lè gbé káàkirifóònù kékeré àgbérìnkiri; telekomuniko - gbogbo àwôn iÿë wáyàôgbön àmúÿe ìbárasõrõ gbogbo àgbáyé; telekomunikado - gbogbo àwôn iÿë wáyàôgbön àmúÿe ìbárasõrõ gbogbo àgbáyé; teler/o - àwo pçrçsç; forko - àmúga ìjçunàgúnjç; tranĉilo - õbç; kulero - ÿíbí, ìgbakô; arĝento - fàdákà; manĝosalono - yàrá oúnjç; tagmanĝo, lunĉo, (meztagmanĝi ) - onjç ösán ; vespermanĝo - oúnjç alë; paro - ènìyàn méjì põ, tôkôtaya; (arĝento - fàdákà ; Silbertafel Reiss 3 rem; 1888 Zeughaus, Reiss-Engelhorn-Museen, Mannheim, Jẹ́mánì manĝosalono - yàrá oúnjç; tagmanĝo, lunĉo, (meztagmanĝi ) - onjç ösán ; vespermanĝo - oúnjç alë; paro - ènìyàn méjì põ, tôkôtaya; (2) televid/o - êrô àwòrán ìtajìtçlifíÿàn; (televid/i - )..)); (televidil o - (êrô àwòrán ìtajìtçlifíÿàn); Hd tv samsung LE26R41BD - televidilo - êrô àwòrán ìtajìtçlifíÿàn ) tem/o - õrö ìpilêgbòngbò õrõ sísô; (Tio, pri kio oni parolas, skribas, verkas, pensas;) temp/o - ìgbààkókòàsìkòìdayìí; ; tempo, epoko - àkókò, ìgbà; tempo, epoko, okazo, ŝanco - (àkókò, ìgbà); tempo, epoko, periodo - àkókò, ìgbà; ten/i - dìmú, gbámú, pamôdádúró; ingo - ìdìmú; subtenilo - ìdìmú; (fari paroladon - (..)) (li faris du paroladojn en la komerca ĉambro); parolado - aföörö-çnuohúnèdèörö sísô; ter/o - ayé, ilê, erùpê; Tero - ([[..]]); ter/o - ilê, erùpê; - ; sismo - ìrúké ilê, ilê mímì, ìwàrìrì ilê; tertremo - ìrúké ilê, ilê mímì, ìwàrìrì ilê; tero - ilëìdíléìpìlëorísun; grundo - ilëìdíléìpìlëorísun; terur/o - (êrùìpàyàìjáiyà); terur/o - ërúiìöyàìfòyà ; (-a ; -e ) horora , terura , terure - ; teruri - dêrùbadáiyà-fò; tia - (èyí náàirú); (ti- 'indikvorto' - )+ (-a eco - ) tial - (bêëninítorínáàbáyìí) ; (ti- 'indikvorto' - ))+ (-al kialo - ?) tiam - (nígbànáàlákókò náànígbànáàõjë); ti- 'indikvorto' - ()+ (-am tempo - ) tie - (níbê náà) /(löõhúnibê) ; →(tie → proksime/malproksime); (ti- 'indikvorto' - ())+ (e loko - ) tiel - (báàyíbí irú èyíbáun); (ti- 'indikvorto' - ())+ (-el maniero - ); (li estas tiel granda, kiel vi - ) ties, - (ti tani?ti ÷nití); (ti- 'indikvorto' - ())+ (-es posedanto - )(); "kies panon oni manĝas, ties vorton oni parolas" tim/i - êrù, ìfòyà, jênnêjênnê; tim / o - êrù, ìfòyà, jênnêjênnê); (terura, terure, timinda - ); tio - (yíèyítíohun tí) ; (ti- 'indikvorto' - ())+ (-o nedifinita aĵo - ); tio estas tre facila; tiom - (..); (yçn)+(púpõ, pípõ); (ti- 'indikvorto' - ))+ (-om kvanto - ( ?)) (kiom da kapoj, tiom da opinioj) tiu - (..);(èyíèyítíohun tí); (ti- 'indikvorto' - ))+ (-u individuo, difinita aĵo, - (),); (tiu estas mia amiko;) tra - (nípa); "tra unu orelo eniras, tra la dua eliras" (orelo- etí, ÿirì-ôkà); traduk/i - túnmõ túmõ; traduko, tradukado, tradukaĵo - ìyírõpadà sí èdè míràn àtúmõìÿípò padà; (li tradukis la frazon el la yoruba lingvo en la internacia lingvo - ;) trakt/i - (..);(fi egbògi fúnbá gbìròlòhùwà sí); traktado - (..);(ìdìmú) ; (trakti kun la venkint o pri la paco); (venko - ìÿëgun, ìborí); tranĉ/i - gé kéÿáyún ; tranĉvundo- ôgbê; kudri - rán-ÿôkósô; (kudrist o, tajloro - (..)); (tranĉi drapon;)(drapo - aÿôaÿô wíwunaÿô ìbora);(krioj tranĉis aeron, la noktan silenton;) trans - ( níbubu, láti êgbë kan dé èkejì, rékôjá lórí ); (la popoloj loĝantaj trans la maro;) tre - púpö náà gan jôjô; (tre granda homo; tre rapide iri; tre laŭte paroli; tre multe da akvo;) tri - êta mëêta; (3) trink/i - mu; trinkaĵo - ohun mímu, ôtí; d rinki - mu+mu+mu +mu +ôtí àgbàdo, ôtí òyìnbó, ÿêkêtê; trinki - mu; biero - ôtí àgbàdo, ôtí òyìnbó, ÿêkêtê; tro - põjù; (tro ami ludon; tro da pano;) trov/i - wá ríríwá kiribá; tuj - nísisìyí lêsçkannáà gbàrà wéréwéré kóyákóyá; turn/i - yí; (turni ŝlosilon en la seruro;) (kurbo -ìÿërí ojú õnà); kurbiĝo de vojo - ìÿërí ojú õnà; tut / a - lódidiní dídá ara; tut / a - gbogboötötöodidi; u u - foriĝu ! -!, );(laboru = la ago “labori” estas dezirata, petata, ordonata aŭ celata); (-u - àÿçàkósoìjánu); komandi - pàÿçÿàkósoko ni nijanu; komandanto - olóríalákòósoaláÿç; ordono - òfin; -Uj, (mono - owó )(sako - àpò, õkë) mono → monuj o = saket o por porti monon; teo - tíì, ewé wërëwërë gbígbç tí a þ fi sínú omi híhó fún mímu; teo → teuj o; (ujo - ìkòkò, apç, ìÿasùn, ìÿà); -Ul - (ul/o - èniyàn, çnìkan, olúwarê, alámôrín); (persono - èniyàn, çnìkan, olúwarê, alámôrín); fremda → fremdul o; ( bono, bonul o,) (ulo - .. );kunul aro - ìdàpöìkêgbê; -Um, (kovri - ààbò, ìbora, ômôrí, ìdérí; sapo - ôÿçàwënùàwëfínàwëdá); sapo → sapumi = kovri per sapo (= sapi); (folio → foliumi = turni la foliojn de libro por legi) universal/a - àìÿebìkantí ó wöpõti ilè gbogboti gbogbo ènìà; universo - ayégbogbo êdáàgbáyé; universitat/o - ilé êkö gígayunifásít; ( ); (studento - akòwéökàwé; studad o, studio - (..), studo - (..) , ; studi -kôkà ÿe-àÿàròfiyèsí ; doktoro - (oníÿègùn, olóyè nínú oríÿìíríìÿí êkö); akademia - àjẹ mö akadá; akademio - ilé ẹ̀kö gíga, ilé ẹ̀kö ìjìnlẹ̀; unu - õkan, ení; urb/o - ìlú, ìlú nlá, magistrata domo - gbàngàn ìdájôgbàngàn ìlúìtê ìjôba; urbo - ìlúàwôn ara ìlú; magistrata domo - gbàngbà ìdájö ìlúilé ìpàdé àkóso ìlú; us. (Se mi estus riĉa, mi ne laborus .) (laborus = la ago “labori” estas imagata)(Se mi estus sana, mi estus feliĉa.) util/a - wúlòÿànfànílérè nílárí; utili - (..); profito - (..); utilo - (.. ); senutila - áìwúlòáìnílárí; vana - áìwúlòáìnílárí; sentaŭga - áìwúlòáìnílárí; uz/i - lòhù-símú-ÿiÿë; (uzi multe da salo) - (..); salo - iyõ; v vagon/o - kêkë çrù; valor/o - iyeiye owórírí iyì; valoro - iyeìtôsíjámôiyì ìdíyeléìtôye; senvalora - láìtóyeláìníye lóríláìnílárí; inda - nítóyètóyçlókìkí; varm/a - gbóná lôwôwô; varmo - ìgbóná ìtaraìfê; malvarmo - òtútù; malvarma - tutù; malvarmumo - àmôdi; ve - ve!, ve! lament/i - (..); plend/i - fi-súnÿàròyéráhùnrojô; plendo - çjôësùnàrùnìráhùn; (lamento - (..)); ve al ni, ni estas ruinigitaj vend/i - ; tà fi gbowó; vendisto - olùtàôlôjà; vendistino - olùtà, ôlôjà; vendred/o - ijô kçfá õsê, Jímõ; Jímõ; ijô kçfá õsê ven//i - wásúnmôdödé; (malamiko venis en nian landon); (malamiko - ötáoníkeéta ) venk/i - ségunbì-ÿubupa-runlésá; (venki - ÿêgun, ÿëtë borí ); venko - ìÿëgun, ìborí ; (konkero - ìjàogunìÿêgunìÿëtë); (konkeri - ÿêgun, ÿëtë borí) verk/i - dáÿemú-jádedá sílëtinúdá; verki - kôköwéhàntúrú; skribi - kôköwéhàntúrú; verki libron, operon, raporton; (libro - ìwé); opero - eré onítàn olórin; raporto - ìwè ìpamô owó; (kreado - ëdáìÿeàtinúdá); kreem a - l'êbùn ìÿç ônàalátinúdá; krea - l'êbùn ìÿç ônàalátinúdá; (trankvileco - ìfarabalëìkórajô); ver/o - òtítöòdodo ; verem a - kún fún òtítöçnití o sô òtítönígbçkêléláìÿèrú; verec a - kún fún òtítöçnití o sô òtítönígbçkêléláìÿèrú; ver/a - nítòótönídàájú; vero - òtítô, òdodo; vesper/o - ìrölê àÿálêôjôôröalê; Bonan vesperon! - !(vespermanĝo - onjç-alê); vespere - (..); vest/o - (ohun wíwöaÿô wíwö); vesti - wö-laÿôfibònà-bò; vesto - (ohun wíwöaÿô wíwö); (robo - (aÿô ìgúnwà)); robo - aÿô wíwõ, õÿö; ĉapelo - akçtê, ate; kapvesto - akçtê, ate; veter/o - ojú ôjôojú örunafêfê vetur//i - rìn, lô; veturi (per) - rìnrìn ìrìn-àjò; gùn; (veturi per trajno); veturi - rìnrìn ìrìn-àjò; veturi - gùn; (rajdi- gùn; horse - çÿin;) vi - ìwô, ô, o ; vi - êyín, yín; vi - êyin ; via - tìrç ; viaj - tiyín; vi mem - ìwô tìkararç, êyin tìkara-yín; viand/o - çran jíjç onjç ; buĉisto - alápatà, ìpakúpa ; buĉ/i - pa çran, pa àpatà; (virina lango buĉas sen sango) vid/i - rífojú ríríìran; (rigard/i - wò fìrì, yí ojú sí ); aspekto - ìwòojú; vilaĝ / o - ìletòabúlé vintr/o - ìgbà òtútù vir/o - ôkùnrin, ènìyàn; vira - akô; virino - obìnrin ; (Ino - obìnrin, abo ); virina - obìnrin, abo, ti ábo ; femala -ìwà ti obìnrinti aboti obìnrin; ina - ìwà ti obìnrinti aboti obìnrin; virina - ìwà ti obìnrinti aboti obìnrin; viv // i - wà láàyèyègbê; viva - wà láàyè; malviva - kú, láìlëmìí, di òkú; (alimento) - (onjç òjô); (ekzistado)-(onjç òjô); vigla - dárayá; morta - tí þ mú ikú báni, pípani; morto - ikú ; vizit/i - bë-wò, kíkésí; vizito - ìbëwò, ìkíni, ìkésíni, ìbojúwò; viziti la teatron - (..); teatro - gbõngàn-erétíátàilé àkójôpõ láti wo çrë; vizitanto - àlejòabçniwòawoniakíni; vizitanto; gasto - àlejòabçniwòawoniakíni; partoprenanto - àlejòabçniwòawoniakíni; vojaĝ // i - rìnrìn ìrìn-àjò; vojaĝ / o - ìrìn àjò kúkúrúìÿìÿe ìkôsê; (bona vojaĝo! - (..)!); vojaĝanto - èrò alárìnkiriarìnnà-àjòaràjò voj / o - önà ìrònà; vol/i - ÿe àìní, fêfê-kù ; voli - (fë); vort / o - örögbólóhùn kan; z zorg /// i - ÿe làálàáÿe wàhálà; zorg /o - wàhálàájòìnira àníyàn); zorgo - ìtöjú, àbójútó, aájò, àníyàn; zorgo - ìÿeàníyànìfiyèsíohun tó kan ni; (..6.01.2011 - ìfàpêtítíàìdúróìbálôítësíwájú)
(ẹ̀kúnrẹ́rẹ́)
Itokasi Wiki àwòrán / ìwé ìkójô ôrô ìwè gbédègbêyö / Bildvortaro Archived 2012-01-28 at the Wayback Machine. ábídí - Esperanto, a, b, c Archived 2010-07-03 at the Wayback Machine. Kurso Saluton! - Audiovisual eko ayika esperanto-afriko.org - ipa önàeré ìjeilë ibi ìsáré ìjeoríÿi onjç nì ìjoòkó lêëkan Archived 2011-01-11 at the Wayback Machine. esperanto.net ìwífúnëkôìfisùn Esperanto 62 lingvoj Esperanto.net (Èdè Gẹ̀ẹ́sì), (angle) (ìlú ilê àwôn Sainí / êrô gbohùngbohùn, rédíò / ti ìbálò láárín àwôn orílè èdè) - ĉinia radio internacia - esperanta retpaĝo ìwé ìkójô ôrô ìwè gbédègbêyö "uea-radikoj-685" (túmöÿögbùföÿe gbédègbçyögbùföwíyé - reta-vortaro.de ) ìpilë ilëìsôlë "Esperanto"; FUNDAMENTO DE ESPERANTO Antaŭparolo; Gramatiko: GRAMMAIRE (Gramatiko Franca); GRAMMAR ( — Angla); GRAMMATIK ( — Germana); ГРАММАТИКА ( — Rusa); GRAMATYKA ( — Pola);Ekzercaro, Universala Vortaro (ìwé àÿàjô õrõ, ìwé ìtúmõ õrõ, àtúmõ-èdè)(gêgê Esperanto ), PIV Plena Ilustrita Vortaro Eldono 2005 (ìwé àÿàjô õrõ, ìwé ìtúmõ õrõ, àtúmõ-èdè); Èdè Gẹ̀ẹ́sì (angle) -Yoruba/(Yoruba-Èdè Gẹ̀ẹ́sì) (angle) (tíí ÿe ti Áfríkà, ti orílẹ̀ èdè Áfríkà) èdè, (àwòrán ayé, ìwé ìfõnàhàn) ipa önàeré ìjeilë ibi ìsáré ìjeoríÿi onjç nì ìjoòkó lêëkan -Benson-Esperanto-Edmonton
This article uses material from the Wikipedia Yorùbá article Èdè Esperanto , which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0") ; additional terms may apply (view authors ). Gbogbo ohun inú ibí yìí wà lábẹ́ CC BY-SA 4.0 àyàfi tí a bá sọ pé kò rí bẹ̀ẹ̀. Images, videos and audio are available under their respective licenses. ®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Yorùbá (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.