Zemětřesení v Turecku a Sýrii byla dvojice otřesů, které zasáhly Turecko a severozápadní část Sýrie v pondělí 6.
únor">6. února 2023. První zemětřesení nastalo ve 4:17 hodin místního času (SEČ 2:17). Epicentrum se nacházelo na místě vzdáleném 33 kilometrů od tureckého města Gaziantep, k zemětřesení došlo v hloubce 17,9 km pod zemí. Druhé zemětřesení, které nastalo ve 13:24 místního času (SEČ 11:24), mělo epicentrum poblíž města Kahramanmaraş.
Škody ve městě Diyarbakır | |
Makroseismická aktivita v čase 1:17:35 UTC. | |
Datum | 6. února 2023 |
---|---|
Doba trvání | hlavní otřes cca 75 sekund |
Síla | max. 7,8–8,0 Mw |
Hloubka | max. 17,9 km |
Epicentrum | 37°10′26″ s. š., 37°1′55″ v. d. |
Typ | zlomové zemětřesení |
Zasažené země | |
Celkové škody |
|
Max. intenzita | IX Mercalliho stupnice |
Tsunami | menší vlny bez závažných škod |
Dotřesy | více než 25 o síle max. 6,7 Mw |
Oběti |
|
Živel dosáhl nejvyšší naměřené síly 7,8–8,0 Mw a v průběhu dalších šesti hodin jej doprovázely dotřesy o síle 4 až 6,7 Mw. V důsledku zemětřesení vznikla menší vlna tsunami, která bez znatelných škod zasáhla blízká pobřeží. Odpoledne téhož dne, v 13:24 místního času (SEČ 11:24), zasáhlo východ Turecka v oblasti města Kahramanmaraş další zemětřesení o síle 7,5–7,7 Mw. Příčné posuvy země ukazují na Východoanatolský zlom a částečně Levantský rift.
Zemětřesení mělo podle předběžných informací původ v oblasti Východoanatolského zlomu, ačkoli v minulosti se většina ničivých zemětřesení odehrála na Severoanatolském zlomu. Zasažené byly zejména turecká města a provincie Gaziantep, Malatya a syrské město Aleppo.
Menší otřesy byly cítit i v Libanonu nebo na Kypru, a podle některých zpráv byly zaznamenány dokonce i v Řecku, Jordánsku, Izraeli, Iráku, Rumunsku, Gruzii a Egyptě.
Je to jedno z nejsilnějších zemětřesení v dějinách Turecka (cca od roku 1900), srovnatelné se zemětřesením z roku 1939 v Erzincan (taktéž 7,8 Mw). Před touto událostí zemi zasáhlo zemětřesení naposledy v roce 2020; 24. ledna v provincii Elâzığ o síle 6,8 Mw a 30. října v Egejském moři o síle 7,0 Mw. Patří také mezi desítku nejsmrtonosnějších zemětřesení v posledních 100 letech.
Hlášeno je více než 120 000 zraněných osob a přes 53 565 potvrzených úmrtí (přes 45 089 v Turecku a dalších více než 8 476 v Sýrii). Tisíce dalších lidí je pohřešováno, uvězněno pod troskami zřícených budov. Probíhající dotřesy a nestabilní budovy záchranné akce znesnadňují.
Místní úřady se potýkají s přeplněnými nemocnicemi a nedostatečnými lidskými i materiálními zdroji či špatnou infrastrukturou pro pomoc venkovským oblastem.
V důsledku katastrofy bylo zničeno více než 5600 budov. Škody na majetku by v Turecku mohly dosahovat podle předběžných odhadů až 71 mld. USD. Turecká lira zaznamenala v souvislosti se zemětřesením rozsáhlý propad.
Kromě občanů Turecka a Sýrie zemřely také desítky občanů dalších zemí, včetně Ukrajiny, Gruzie, Maroka, Uzbekistánu nebo Česka.
Prezident Recep Tayyip Erdoğan vyhlásil mimořádný stav a zažádal o mezinárodní pomoc. Do zasažených oblastí byla vyslána na pomoc armáda a všechny dostupné záchranné složky v zemi. K pátracím a záchranným akcím bylo nasazeno celkem 218 417 osob. Podle dosavadních informací bylo ze sutin vyproštěno již přes 10 000 osob. Vážně byla zasažena města Adıyaman, Diyarbakır, Gaziantep a Malatya. Zřítily se i vysokopodlažní, běžně zemětřesením odolávající budovy či nemocnice. Na místech jsou hlášeny požáry.
Syrská civilní obrana, která ovládá zasažená území a je opozicí vůči režimu Bašára al-Asada, hlásí katastrofální stav situace. Oficiální prezident Bašár al-Asad ohlásil pomoc zasaženým oblastem. Sýrie hlásí poškozená velká města Aleppo, Latákie či Hamá. Otřesy byly zaznamenány i v hlavním městě Damašku. Situaci komplikuje špatný stav infrastruktury a budov, často ještě poškozené z následků období občanské války.
Vlády a hlavy států napříč světem vyjádřili zasaženým zemím a rodinám obětí kondolenci. Záchranné složky vyslaly Spojené státy americké, Spojené království, Indie, Francie, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Ukrajina či Rusko. Dohromady v postižených regionech zasahuje přes 113 tisíc záchranářů včetně zhruba 6 000 odborníků. Podporu zasaženým oblastem vyjádřili také šéf diplomacie Evropské unie, Severoatlantické aliance a řada neziskových organizací.
Česko zaslalo do zasažených oblastí specializovaný útvar USAR (Urban Search And Rescue). Celkem bylo vysláno 70 záchranářů včetně několika kynologů a tlumočník. Délka vyslání byla stanovena na 10 dní, tým odletěl v pondělí 6. února a vrátil se v pátek 17. února. Kondolenci obětem již vyjádřil premiér Petr Fiala či prezident Miloš Zeman.
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Zemětřesení v Turecku a Sýrii 2023, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.