Stojaté Vlnění

Stojaté vlnění vzniká tak, že se setkávají dvě protiběžné vlny o stejné frekvenci, nejčastěji jako vlna přímá a vlna odražená od nějaké překážky.

Nejběžnějším příkladem stojatého vlnění je znějící struna, která má uzly na obou koncích, případně na konci a v bodě, kde je přitlačena k pražci nebo k hmatníku. Vlnění, vybuzené například brnknutím nebo smyčcem, se od těchto bodů odráží a vytváří stojaté vlnění s rezonanční frekvencí struny. Podobně je tomu u plošných vln, jako je například znějící buben nebo gong: zde se vlny odrážejí od okrajů disku a složením přímé a odražené vlny vzniká stojaté vlnění na rezonanční frekvenci nástroje.

Podobně vzniká i elektromagnetické stojaté vlnění, například na televizní anténě (dipólu), v rezonančním obvodě nebo v rezonátoru.

Dokonalý odraz

V případě dokonalého odrazu lze okamžitou hodnotu veličiny u charakterizující vlnění v bodě x a čase t vyjádřit vztahem:

${\displaystyle u(x,t)=A\sin(\omega t-kx)+A\sin(\omega t+kx)=2A\sin(kx)\cos(\omega t)}$ 

kde:

• A je amplituda vlny,
• ω je úhlová rychlost, vyjádřená v radiánech za sekundu, tj. 2π-krát frekvence (v hertzích),
• k je vlnočet (tj. 2π dělené vlnovou délkou λ v metrech) vyjádřený v radiánech na metr,
• x je poloha
• t je čas.

Body x, kde ${\displaystyle sin(kx)}$  je nulové, tzn. že amplituda stojatého vlnění je nulová, nazýváme uzly.

Nedokonalý odraz

V praxi kvůli ztrátám energie při odrazu nemá odražená vlna stejnou amplitudu jako původní vlna. Výsledek lze pak interpretovat jako stojatou vlnu se superponovanou postupnou vlnou nebo jako superpozici dvou stojatých vlnění:

${\displaystyle u(x,t)=A\cos(\omega t-kx)+B\cos(\omega t+kx)=}$ 
${\displaystyle ={\begin{matrix}{\frac {1}{2}}\end{matrix}}(A+B)\{\cos(\omega t-kx)+\cos(\omega t+kx)\}+{\begin{matrix}{\frac {1}{2}}\end{matrix}}(A-B)\{\cos(\omega t-kx)-\cos(\omega t+kx)\}}$ ,
${\displaystyle =(A+B)\cos(kx)\cos(\omega t)+(A-B)\sin(kx)\sin(\omega t)}$ ,

Pokud A ≠ B, nedojde ke vzniku uzlů, ale míst s minimální a míst s maximální amplitudou, což jsou amplitudy dvou výsledných stojatých vln. Jejich poměr se nazývá činitel stojatého vlnění (zkratka ČSV, nebo PSV, anglicky SWR).

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Staande golf na nizozemské Wikipedii a Stojaté vlnenie na slovenské Wikipedii.

Související články

• Rezonanční obvod

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu stojaté vlnění na Wiki Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.