Latgalsko

Vlajka

Vlajka historické země Latgalsko je tvořena listem o poměru stran 1:2 se třemi vodorovnými pruhy o poměru šířek 2:1:2 – krajní jsou tmavě modré (Pantone 295 C), prostřední je bílý.

Latgalská vlajka byla první vlajkou historické země, kterou 19. dubna 2023 schválil lotyšský prezident Egils Levits.

Nachází se ve východní části státu severně od řeky Daugavy. Na severozápadě sousedí s Vidzemskem (Vidzeme), na jihozápadě se Sélskem (Sēlija), na jihu s Litvou, na jihovýchodě s Běloruskem a na východě s Ruskem. Region se rozkládá na území o rozloze 14 547 km², což představuje 22,5 % z celkové rozlohy Lotyšska. Severní část Latgalska pokrývají nížiny (Východolotyšská a Mudavská), které směrem k jihu přechází v Latgalskou a Augšzemskou vysočinu. Nejvyšší bod na území Latgalska, Lielais Liepu kalns, leží ve výšce 289 m n. m.. Latgalsko se spolu s litevským Aukštaitskem někdy nazývá pobaltskou zemí jezer, neboť se jich v této oblasti nachází více než 2000. V regionu byly vyhlášeny tři chráněné krajinné oblasti: Augšzeme, Augšdaugava a Daugavas loki. Pro Latgalsko je charakteristická značná rozmanitost přírodních a klimatických podmínek, která jej odlišuje od zbytku Pobaltí. Panuje zde výrazně kontinentální klima s tuhými zimami a mohutnou sněhovou přikrývkou.

Obyvatelstvo tvoří převážně Latgalci, podskupina Lotyšů. Zatímco ve zbytku Lotyšska dominuje u obyvatel lotyšské národnosti luteránské vyznání, většina Latgalců se hlásí k církvi římskokatolické. Je tomu tak proto, že na rozdíl od ostatních lotyšských zemí bylo Latgalsko dlouho (v letech 1561/1621–1772) součástí Republiky obou národů. Kvůli odlišnému vývoji také Latgalci mluví specifickým dialektem – latgalštinou.

Druhou největší etnickou a jazykovou skupinou jsou Rusové, kteří tvoří 39 % obyvatelstva (2011). Dále zde žijí menšiny Poláků (6,8 %) a Bělorusů (4,9 %).

Při sčítání v roce 2011 žilo v Latgalsku 301 593 obyvatel, což je o něco více než polovina oproti stavu před druhou světovou válkou. Další vlna vylidňování přišla po rozpadu Sovětského svazu.

Tradičním kulturním centrem je město Rēzekne, největším městem a průmyslovým centrem je Daugavpils.

V současné Lotyšské republice už nejsou historická území samosprávnými celky ani stupni státní správy. Odráží je pouze struktura soudní moci. Sídlem Latgalského oblastního soudu je Rēzekne.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Latgale na lotyšské Wikipedii.

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Latgalsko na Wiki Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.