Parsek: Jednotka délky

Jeden parsek je vzdálenost, z níž má 1 astronomická jednotka (1 au) úhlový rozměr jedné vteřiny, tedy 1 pc = 1 au / tg 1″ ≈ 206 265 au ≈ 3,262 ly ≈ 3,086×10¹⁶ m.

Vzdálenost d, vyjádřená v parsecích, je převrácenou hodnotou poloviny půlroční paralaxy p, vyjádřené v obloukových vteřinách:

d = 2/p, pro čas půl roku při kolmém pohledu (2 au), při uplatnění pravidla pro malé úhly: a = tg a.

Jednotka se však uvažuje okamžitě, bez nutnosti čekání při praktickém měření, protože pak už by se uplatnila i sekulární paralaxa, tedy pohyb soustav uvnitř galaxie.

V praxi se pro vyjadřování větších vzdáleností běžně používají násobky této jednotky, a to

• kiloparsek (značka kpc, 1 kpc = 10³ pc),
• megaparsek (značka Mpc, 1 Mpc = 10⁶ pc), který je nejběžnější délkovou jednotkou v extragalaktické astronomii.
• gigaparsek (značka Gpc, 1Gpc = 10⁹ pc)

Některé přibližné vzdálenosti v Mpc

První stanovení vzdáleností hvězd na základě měření jejich roční paralaxy (hvězda 61 Cyg v souhvězdí Labutě) uskutečnil v roce 1838 německý astronom Friedrich Wilhelm Bessel. Návrh pojmenovat tuto jednotku, v té době již běžně používanou jako jednotka vzdálenosti v astronomii astron, publikoval v odborné literatuře Frank Watson Dyson v roce 1913. Jiný astronom, Carl Charlier, navrhl název siriometer, ale nakonec se ujal návrh parsec, který podal Herbert Hall Turner.

Název této jednotky vznikl spojením prvních slabik ze slov paralaxa a sekunda, respektive v angličtině z parallax a second.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu parsek na Wiki Commons