Borka: Vnější vrstva stonku rostlin

Bývá často nesprávně označovaná jako kůra. Má ochrannou funkci.

Některé druhy dřevin mají borku rozbrázděnou a tlustou několik centimetrů (dub), jiné tenkou a odlupující se či hladkou borku bez rýh (buk).

Borka některých rostlin má léčivé účinky, např. dubová.

Kmen dřevin druhotně tloustne díky dělivému pletivu kambiu a borka na povrchu kmene praská. K její obnově slouží dělivé pletivo felogén. Ten se nachází mezi lýkem (floémem) a borkou. Směrem ke středu kmene produkuje buňky felodermu, které obsahují chloroplasty. Směrem ven produkuje korek (felém). Nově vzniklé buňky brání přístupu živin ke starším (blíže povrchu), a ty proto odumírají.

•  
  Borka borovice lesní (Pinus sylvestris)
•  
  Borka lilovníku tulipánokvětého (Liriodendron tulipifera)
•  
  Platan (Platanus) má různobarevnou hladkou borku
•  
  Borka dubu korkového (Quercus suber)

Reference

Související články

• Strom

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu borka na Wiki Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.