Rostlinné Pletivo: Soubor buněk společného původu plnících nějakou roli
Rostlinné pletivo je soubor buněk společného původu, stejné stavby a funkce (podobně jako u živočichů tkáně).
V biologii však neexistují ostré hranice a mnohá pletiva se svou stavbou nachází na hranici: proto je lepší definovat pletivo jako soubor buněk společného původu, které mohou mít odlišnou stavbu či funkci, ale společně plní určitou komplexní roli v rostlinném těle.
Tento článek je o rostlinných tkáních. O plotu z rostlin pojednává článek Živý plot.
Studiem pletiv, stejně pak jako studiem tkání, se zabývá histologie.
Termín „pletivo“ je zejména v poslední době na ústupu, mimo čistou botaniku (například v genetice a molekulární biologii) se částečně již prosazuje slovo tkáň jakožto obecný termín pro živočišné tkáně i rostlinná pletiva. Příčinou je, že rozdělení pletiva a tkáně je do jisté míry umělé a že řada dalších jazyků (angličtina) toto rozlišení vůbec nezná.
Prvotní (primární meristémy) – vznikají z protomeristému, postupně se mění na pletiva trvalá
Druhotná (sekundární meristémy) – vznikají obnovením dělivé funkce trvalého pletiva (kambium, felogén) u rostlin s druhotným tloustnutím (rostliny, jejichž stonky/kořeny během vývoje tloustnou – hlavně dřeviny).
Skrytá (latentní meristémy) – buňky dělivého pletiva roztroušené na některých místech mezi buňkami trvalých pletiv, aktivují se jen za určitých okolností
Trvalá pletiva
Protikladem dělivých pletiv jsou pletiva trvalá, která z dělivých pletiv vznikají. Pletiva trvalá se dají rozdělit podle funkce či podle stavby buněk. Tyto dvě kategorie spolu někdy souvisejí (např. základní pletivo je zároveň parenchym), někdy lze pletivo zařadit jen do jedné kategorie (např. pokožka /dle funkce krycí pletivo/ nemá adekvátní zařazení dle stavby buněk).
Základní (v prostoru mezi krycími a vodivými): má základní funkce, jako je fotosyntéza, zásoba živin a vody, někdy nadlehčují rostliny, někdy vyměšují pryskyřice a silice
Zpevňovací
Podle tloušťky buněčných stěn a mezibuněčných prostor (Odlišná tloušťka buněčných stěn, která vzniká při sekundárním tloustnutí stěn, předurčuje zvláště budoucí fyzikální vlastnosti pletiva – jako je pevnost, odolnost, pružnost nebo naopak dužnatost či nadýchanost pletiva.)
Parenchym – tvořen tenkostěnnými buňkami s četnými mezibuněčnými prostory (interceluláry). Toto pletivo je velmi měkké a musí být obvykle chráněno a vyživováno jinými typy pletiv. Podle konkrétní funkce se často vymezují speciální druhy parenchymu:
Transferový parenchym – umožňuje transport na krátkou vzdálenost
Kolenchym – buňky mají stěny výrazně ztlustlé v rozích či po stranách (př. řapíkylistů), to jim dává zároveň velkou pružnost, či ohebnost, zároveň ale i houževnatost.
Rohový kolenchym – ztlustlý v rozích
Deskový kolenchym – ztlustlý v stěnách rovnoběžných s povrchem orgánu
Mezerový kolenchym – ztlustlý v místech, kde se stýká s intercelulárami
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Rostlinné pletivo, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses. ®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.