Lidský penis neboli pyj (mužský pohlavní úd) je vnějším orgánem mužské vylučovací a pohlavní soustavy.
Penis | |
---|---|
Penis v klidovém stavu | |
Anatomické znázornění penisu | |
Latinsky | penis, penes |
Soustava | rozmnožovací |
Tepny | dorzální tepna penisu, hluboká tepna penisu, bulbouretrální tepna |
Žíly | dorzální žíly penisu |
Nervy | dorzální nerv penisu |
Lymfa | povrchové tříselné lymfatické uzliny |
MeSH | A05.360.444.492 |
Gray | 1247 |
Penis se dělí na čtyři části – kořen, bulbus, tělo a žalud. Jeho vnitřní stavba je tvořena třemi topořivými tělesy a v celé jeho délce prochází močová trubice, která je společným ústím vylučovací i pohlavní soustavy.
Jeho funkcí je schopnost mikce a při erekci umožňuje pohlavní styk.
Vývojově je většina penisu mužskou analogii k ženskému klitorisu. Částečně je pak i analogií k malým stydkým pyskům (labia minora).
Vnitřní stavba penisu se skládá ze třech topořivých těles, dvou rovnoběžných kavernózních topořivých těles válcového tvaru (corpora cavernosa) a jednoho houbovitého tělesa uloženého pod nimi (coprus spongiosum). Houbovité těleso tvoří na hrázi, těsně pod pánevním dnem oblý útvar nazývající pyjová bulva (bulbus penis). Houbové těleso má také vlastní arteriální větev. Pár kavernózních těles je zadními konci přirostlý k ramenům stydké kosti (crura penis) a pod stydkou sponou se spojuje do jednoho útvaru. Zde je také upevněn vazivový závěs penisu. Tělesa obsahují malé dutiny – kaverny, které se při erekci naplňují krví; zhruba středem obou těles procházejí dvě arterie, které je krevně zásobují. Povrch těles, určující jejich tvar, je tvořen poměrně tlustou blánou se značnou pevností, tzv. bělavý obal (tunica albuginea). Penis je z další podstatné části nervově a cévně zásoben ze svazku na jeho svrchní straně, uložené pod Buckovou fascií (dvě dorsální artérie a tzv. hluboká žíla). Odtud pak vycházejí boční větve obkružující tělo penisu. Nad Buckovou fascií nalezneme další dvě žíly, kryté fascií nazývanou svalový obal (tunica dartos). Obě fascie tvoří pevnou tkáňovou pochvu okolo kavernózních těles. Stištění zmíněné žilní pleteně mezi kavernózní tělesa a tuto pochvu tvoří část procesu erekce.
Penisem probíhá poslední část močové trubice. Ta vstupuje do penisu při ústí pyjové bulvy a její zakončení se nachází na ústí žaludu.
Z vnější stavby můžeme penis rozdělit na kořen penisu (radix penis), pyjový bulbus, tělo penisu (corpus penis) a žalud (glans penis). Povrch penisu je kůže prostoupená mnoha nervovými zakončeními. Kůže žaludu obsahuje malé množství keratinu, jenž zajišťuje ochranu proti vnějším vlivům; je však tenká, a proto je tato tkáň prostupná pro zdroje nákazy včetně např. viru HIV. Žalud je kryt kožní řasou – předkožkou.
Pro rozmnožovací funkci má penis charakteristickou schopnost erekce. K erekci dochází poměrně složitým mechanismem po podráždění přes nervové smyčky dolní míchy. Ty mohou být aktivovány pohlavním vzrušením, ale i jinak. Běžná je např. ranní erekce při naplněném měchýři, který tlačí na okolní nervovou pleteň.
Na hranici mezi žaludem a penisem kolem dokola se mohou nacházet bílé malé „pupínky“, které se odborně nazývají papillae coronae glandis či hirsuties papillaris genitalis.
Výsledky měření se často liší, přičemž studie, které se opírají o vlastní měření, uvádějí výrazně vyšší průměrnou velikost než studie, které se opírají o měření provedené zdravotnickým pracovníkem. Systematický přehled 15 521 mužů z roku 2015, v němž byly subjekty měřeny zdravotníky, ukázal, že průměrná délka ztopořeného lidského penisu je 13,12 cm (5,17 palce), zatímco jeho průměrný obvod je 11,66 cm (4,59 palce).
Mezi všemi primáty je lidský penis největší co do obvodu, ale délkou je srovnatelný s penisem šimpanze a penisy některých dalších primátů. Velikost penisu je ovlivněna genetikou, ale také faktory prostředí, jako jsou léky na podporu plodnosti a vystavení chemickým látkám/znečištění. Nejdelší oficiálně zdokumentovaný lidský penis zaznamenal v roce 1940 lékař Robert Latou Dickinson. Měl délku 34,3 cm a obvod 15,9 cm.
Je široce rozšířeným názorem, že délka penisu má přímou souvislost se sexuální výkonností muže nebo uspokojením partnerky během pohlavního styku, sexuologové a především ženy samotné však tento názor obvykle odmítají.
Z fyziologického hlediska pravděpodobně velikost penisu pro vzrušení ženy není významná, neboť citlivá je především zevní část pochvy, kam bez problémů pronikne i krátký penis. Kromě toho se pochva dokáže velikostně přizpůsobit rozměrům jakéhokoliv penisu. Preference větších údů může mít tedy někdy spíše psychologické, a nikoliv fyziologické důvody, třebaže je pravděpodobné, že větší pyj může ženu (zvláště vyššího vzrůstu) lépe stimulovat i fyzicky.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Human penis na anglické Wikipedii.
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Lidský penis, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.