Korek: Materiál získávaný z kůry korkového dubu

Je nepropustná pro vodu i pro plyny a chrání rostlinu. Korek je vytvářen vrstvou buněk zvanou felogén (korkové kambium).

Korek je také materiál získaný odřezáním kůry (borky) dubu korkového a korkovníku amurského, které však nejsou vzájemně příbuzné.

Korkové duby rostou převážně v oblasti Středomoří; 54 % světové produkce pochází z Portugalska, dalších 40 % pak ze Španělska, Alžírska a Maroka. Celková plocha plantáží v těchto zemích je asi 2,7 miliónů hektarů, roční produkce pak asi 340 tisíc tun.

Kůra dubů se odřezává pomocí speciálních nožů. Původní kůra stromu je nekvalitní a odstraňuje se ze stromů, když jejich kmeny mají obvod asi 30 centimetrů. Kůra poté znovu dorůstá a sklízí se po 9 až 15 letech (nejkvalitnější až 30 let), když dosáhne požadované tloušťky.

• suberin – asi 45 % – přírodní polymer způsobující pružnost korku
• lignin – asi 27 %, zpevnění buněčných stěn
• polysacharidy – 12 %
• taniny – asi 6 %, způsobují barvu korku
• ceroidy – asi 5 %

 

Korek má rozmanité použití díky tomu že dobře tepelně izoluje, odolává poměrně vysokým teplotám (asi do 120 °C), je pružný a lehký. Používá se na výrobu zátek (přes 80 % celosvětové produkce), podlahových krytin (korkové dlaždice), stélky obuvi aj.

Korek byl poprvé použit jako zátka u vína v roce 1530, což umožnilo nový způsob skladování vína.

Fyzikální vlastnosti:

• hustota: 480 až 520 kg/m³
• tepelná vodivost: 0,04 až 0,05 W m⁻¹ K⁻¹
• měrná tepelná kapacita: 2100 kJ kg⁻¹ K⁻¹

Související články

• Linoleum

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu korek na Wiki Commons
•   Slovníkové heslo korek ve Wikislovníku
• Sklizeň korkové kůry
• Výroba korkových zátek
• Korek, plast, sklo nebo šroubovací uzávěr? (vinox.cz)
• Jak se vyrábí izolační korek na zateplení budov - video
• Jak se loupe korková kůra - video
• Jak se vyrábí korkové podlahy - video