března 1953 Brno) je česká herečka a filantropka. V roce 1997 se stala manželkou českého prezidenta Václava Havla a první dámou České republiky. Od roku 2016 používá jméno Dagmar Havlová-Veškrnová.
Narodila se v rodině hudebního skladatele Karla Veškrny (30. prosince 1919 – 15. července 1998) a jeho ženy Markéty (15. dubna 1922 – 30. prosince 2013) v domě své babičky v Brně-Husovicích. Rodina žila v bytovém domě v Brně-Židenicích naproti židenickým kasárnám. Starší sestra Eva Veškrnová (* 1948) působila jako operetní herečka v Brně. Roku 1971 ukončila maturitou studia na státní konzervatoři v Brně, následně studovala činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, které absolvovala v roce 1975.
V Brně účinkovala v Divadle na provázku. Po příchodu do Prahy byla stálou členkou Divadla Jiřího Wolkera a účinkovala také v Semaforu. Její jméno figuruje na seznamu signatářů prohlášení Anticharty. Od roku 1979 vystupovala v Divadle na Vinohradech, jehož se stala členkou. Po sňatku s Václavem Havlem své působení v divadle přerušila. V roce 2005 se po 11leté pauze opět navrátila na divadelní scénu účinkováním ve hře Israele Horovitze Chvíle pravdy.
Divadlo
Mezi její nejvýraznější jevištní výkony se zařadily Jana v Anouilhově Skřivánkovi, Kateřina v Shakespearově Zkrocení zlé ženy, Lady Macbeth, titulní postavy v Ionescově Macbethovi, Gazdině robě, ve Strindbergově Královně Kristině, v Horovitzově Chvíli pravdy. Vystupovala také jako Ibsenova Rebeka nebo Baronka Castelliová v Krležově Rodu Glembayů.
Film
Ve filmu si zahrála poprvé v roce 1974, a to v komedii Juraje Herze Holky z porcelánu. Pro její filmovou kariéru jsou charakteristické vážné, komediální a tragikomické role, celkem natočila více než 60 filmů a 350 televizních inscenací. V roce 2011 ztvárnila Irenu, přítelkyni odcházejícího kancléře Riegera, v komediálním dramatu Odcházení, který se stal režijním debutem Václava Havla. Objevila se také ve snímcích Normal a Šťastný nový rok 2: Dobro došli. Hlavní ženskou roli si zahrála v televizních filmech Kanadská noc a Případu Roubal. V roce 2013 také televize uvedla pokračování seriálu Sanitka 2, ve kterém ztvárnila jednu z hlavních postav.
První dáma
Za Václava Havla se provdala 4. ledna 1997 na žižkovské radnici, necelý rok po smrti jeho předchozí choti Olgy Havlové. Jako první dáma mimo jiné doprovázela manžela při jeho pracovních povinnostech a začala se věnovat charitě. Společně založili Nadaci Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
Terasy Barrandov
V roce 2001 se stala jedinou majitelkou památkově chráněné vyhlídkové restaurace Terasy na pražském Barrandově. Nemovitost vložila do společnosti Barrandovské terasy, a.s. Roku 2003 prodala akcie společnosti libereckému podnikateli s řeckými kořeny Michalisi Dzikosovi.
Děti
Z prvního manželství s Radvítem Novákem (1952–2015), kterého si vzala v Brně v roce 1975, má dceru Ninu, vdanou Smitovou (* 1976), která roku 2004 absolvovala pražskou právnickou fakultu a po třech letech se stala justiční čekatelkou. V roce 2015 pak byla jmenována soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 1.
Nadační aktivity
V roce 1997 založila nadaci Vize 97, která se o rok později sloučila s Nadací pro rozvoj Pražského hradu a přijala nový název Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, kde je předsedkyní Správní rady. Nadace působí ve čtyřech oblastech, v oblasti sociální, zdravotnické, vzdělávací a kulturní.
V roce 1997 uspořádala sedm nadačních představení Královny Kristiny. Výtěžek v hodnotě téměř 5 milionů Kč věnovala na výstavbu domova pro staré lidi v povodněmi postižených oblastech Moravy.
V rámci nadace se od roku 1997 podílela mimo jiné na celoplošném pokrytí prevence rakoviny tlustého střeva, jehož výsledkem je bezplatné preventivní vyšetření pro všechny občany České republiky nad 45 let věku. V den narozenin manžela, Václava Havla, zavedla tradiční předávání Ceny Nadace VIZE 97 významným domácím i zahraničním osobnostem.
V rámci projektu Fond porozumění dlouhodobě podporuje Domov sv. Rodiny pro mentálně postižené a Domov sv. Karla Boromejského pro seniory.
S Karlem Schwarzenbergem, Zdeňkem Bakalou a Miloslavem Petruskem spoluzaložila v roce 2004 Knihovnu Václava Havla.
Je členkou Femmes d’Europe a čestnou předsedkyní českého výboru UNICEF. Je aktivní členkou řady dalších českých i mezinárodních charitativních organizací.
Dne 5. prosince 2005 založila Mikulášský charitativní bazar a přizvala ke spolupráci deset neziskových organizací z celé České republiky.
Založila také botanickou zahradu na zámku v Lánech. Vzácné dřeviny věnovaly do arboreta osobnosti z České republiky i ze zahraničí. Expozice je situovaná v areálu firmy Botanicus v Ostré u Lysé nad Labem. Zapojila se do boje proti rasové nesnášenlivosti a diskriminaci.
Ocenění
Získala celou řadu ocenění za herecké výkony a charitativní činnost.
1975 – Zlaté slunce, cena za nejlepší ženský herecký výkon – Holky z porcelánu
1976 – Zlaté slunce, cena za nejlepší ženský herecký výkon – Holka na zabití
1982 – Ocenění pro nejlepší herečku, MFF v Bratislavě
1997 – Velká stuha Řádu renesance (Grand Cordon of Al Nahda Decoration), udělená během státní návštěvy Jordánska v září 1997, jako druhé nejvyšší státní vyznamenání
2013 – American Friends of the Czech Republic (Američtí přátelé České republiky) za vynikající vedení Nadace VIZE 97 a významné přínosy pro zlepšení občanské společnosti
2014 – Cena TýTý, nejoblíbenější Herečka a Absolutní vítěz všech kategorií
2014 – Cena vinohradského diváka August za nejlepší ženský herecký výkon sezony za Ibsenovu Rebeku
2016 – Cena vinohradského diváka August za nejlepší ženský herecký výkon sezony za Krležovu baronku Glembayovou-Castelli
2016 – Zlatý střevíček Zlín Film Festivalu za mimořádný přínos kinematografii pro děti a mládež
2018 – Cena vinohradského diváka August za nejlepší ženský herecký výkon sezony za roli Kostelničky v Její PastorkyniGabriely Preissové
2020 – Přítel míru mezinárodního projektu "Strom pokoja" (anglicky: Tree of Peace) a také patronka pro Českou republiku. Zakladatelem ocenění je spolek Servare et Manere
Členství
členka mezinárodní charitativní organizace Femmes d'Europe, sídlící v Bruselu
členka mezinárodní Nadace na ochranu zvířat RCPCA
čestná předsedkyně Společnosti pro záchranu Národní knihovny v Praze
čestná předsedkyně - patronka Českého výboru UNICEF
členka správní rady Konta náročných operací
čestná předsedkyně Společnosti Vítězslavy Kaprálové
členka a spolupracovnice rady Počítače proti bariérám při Chartě 77 pro mentálně postižené
čestná členka Evropské unie umění, diplom a cena MAU Masarykovy akademie umění za herecké umění
čestná členka organizace Helppes, soustřeďující se na výcvik asistenčních psů pro postižené spoluobčany
čestná členka České gastroenterologické společnosti Jana Evangelisty Purkyně
Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN80-902586-9-7. S. 185.
KOSATÍK, Pavel. Manželky prezidentů: deset žen z Hradu. 3., dopl. a rozš. vyd. Praha: Mladá fronta, 2009. 411 s., [40] obr. příl. s. ISBN978-80-204-2077-0. Kapitola Dagmar Havlová (1953): Prezidentkou v mediální době, s. 349–368.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN80-7185-247-3. S. 434.
ZÍDEK, Petr. Po boku : třiatřicet manželek našich premiérů (1918–2012). Praha: Universum, 2012. 416 s. ISBN978-80-242-3694-0.
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Dagmar Havlová, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses. ®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.