Alexei Popyrin (* 5.
srpen">5. srpna 1999 Sydney) je australský profesionální tenista, vítěz juniorky na French Open 2017. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva singlové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal tři tituly ve dvouhře.
Alexei Popyrin | |
---|---|
Alexei Popyrin na French Open 2019 | |
Přezdívka | Pop |
Stát | Austrálie |
Datum narození | 5. srpna 1999 (24 let) |
Místo narození | Sydney, Austrálie |
Bydliště | Sydney, Austrálie |
Výška | 196 cm |
Hmotnost | 78 kg |
Profesionál od | 2017 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 4 171 859 USD |
Tenisová raketa | HEAD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 66–91 |
Tituly | 2 ATP, 2 challengery, 1 ITF |
Nejvyšší umístění | 38. místo (26. února 2024) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2019, 2020, 2023) |
French Open | 2. kolo (2019) |
Wimbledon | 2. kolo (2019) |
US Open | 3. kolo (2019, 2021) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 10–23 |
Nejvyšší umístění | 235. místo (27. června 2022) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2019) |
French Open | 2. kolo (2023) |
Wimbledon | 2. kolo (2021) |
US Open | 1. kolo (2021) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2019) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | finále (2023) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 28. února 2024
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2024 na 38. místě a ve čtyřhře v červnu 2022 na 235. místě. Trénují ho Neville Godwin a Xavier Malisse. Dříve tuto roli plnil Philipp Wagner.
V australském daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 adelaidským kvalifikačním kolem proti Bosně a Hercegovině, v němž vyhrál dvouhru nad Fatićem. Australané zvítězili 4:0 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 2–2 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.
Narodil se roku 1999 v jihoaustralském Sydney do rodiny ruských imigrantů Jeleny a Alexe Popyrinových. Tenis začal hrát jako čtyřletý v tenisové akademii Kima Warwicka, která sídlí v Hornsby. Byl v hledišti při památném utkání mezi Lleytonem Hewittem a Marcosem Baghdatisem ve třetím kole Australian Open 2008.
Kvůli otcovým pracovním závazkům se v osmi letech s rodinou přestěhoval na dva roky do Dubaje. Pak rodina přesídlila do španělského Alicante, kde trénoval také Australan Alex de Minaur. Část mládí strávil i ve francouzském přímořském městě Nice, ale většinu evropského pobytu prožil v Marbelle. Hovoří anglicky, rusky a španělsky.
Na mezinárodní okruh juniorského tenisu vstoupil v roce 2013. Do semifinále juniorské čtyřhry Australian Open 2017 postoupil v páru s Polákem Kacperem Żukem. Následovala série 22 vítězných zápasů na čtyřech turnajích. První tři z nich byly juniorské: Mediterranee Avenir – Club Olympic Casablancais v Casablance, Trofeo Bonfiglio – Tennis Club Milano v Miláně a grandslam French Open 2017, na němž ve finále přehrál Španěla Nicolu Kuhna. Jednalo se o jeho jubilejní stou výhru mezi juniory. Šňůru neporazitelnosti završil na mužské události ITF v květnu 2017, první profesionální trofejí z polského Mrągowa. Ve finále zdolal Litevce Laurynase Grigelise. Bodový zisk jej posunul do první tisícovky tenistů žebříčku ATP. V juniorské kombinované klasifikaci ITF pak v červnu 2017 vystoupal na 2. příčku a rozhodl se zaměřit na mužský profesionální tenis.
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v únoru 2016, když na turnaj v australském Port Pirie obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl krajanu Gregu Jonesovi. Již o měsíc dříve si na divokou kartu zahrál dva challengery. Na prvním z nich v Canbeře prohrál v prvním utkání s Argentincem Diegem Schwartzmanem. Sezónu 2018 rozehrál na 622. pozici a během ní si dvacet pěkrát vylepšil pozici až na listopadové maximum, 147. příčku.
V hlavní soutěži okruhu ATP Tour debutoval lednovým Sydney International 2018, kde získal divokou kartu do kvalifikace. V ní porazil Nicolase Mahuta a Federica Delbonise, než v prvním kole dvouhry nenašel recept na krajana Johna Millmana. V témže měsíci si premiérově zahrál také hlavní soutěž nejvyšší grandslamové kategorie v mužském singlu Australian Open 2018. Z pozice startujícího na divokou kartu však odešel poražen od Američana Tima Smyczka.
Ze srpnového Jinan International Open 2018 v čínském Ťi-nanu si odvezl debutový titul z challengerů, když ve finále zdolal Brita Jamese Warda. Stal se tak třetím nejmladším vítězem profesionálního turnaje sezóny. Bodový zisk jej v témže měsíci posunul do první světové dvoustovky. Druhou soutěž túry ATP odehrál na říjnovém Stockholm Open, kde jej opět vyřadil John Millman. Navazující týden si premiérově zahrál událost z kategorie ATP 500, basilejský Swiss Indoors 2018, na němž prošel kvalifikačním sítem přes Benoîta Paira a Mackenziho McDonalda. Vůbec první vyhraný zápas na túře ATP dosáhl v basilejské dvouhře, když vyřadil krajana Matthewa Ebdena. Ve druhém kole však nestačil na Němce Alexandra Zvereva.
Debutová výhra na grandslamu přišla během Australian Open 2019, kde zdolal Mischu Zvereva a osmého hráče žebříčku Dominica Thiema. Rakušan po dvou ztracených sadách duel v úvodu třetí skrečoval. Ve třetím kole však Popyrin nestačil na Francouze Lucase Pouilleho po pětisetové bitvě. Čtvrtfinále si zahrál na letním BB&T Atlanta Open 2019, kde jej zastavil Brit Cameron Norrie. Do třetího kola se probojoval na US Open 2019, kde ve čtyřech vyrovnaných setech podlehl Italu Matteu Berrettinimu.
|
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 28. února 2021 | Singapur, Singapur | tvrdý | Alexandr Bublik | 4–6, 6–0, 6–2 |
Vítěz | 2. | 30. července 2023 | Umag, Chorvatsko | anutka | Stan Wawrinka | 6–7(5–7), 6–3, 6–4 |
Legenda |
---|
Challengery (2–0 D) |
Futures (1–1 D) |
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | červen 2017 | Mrągowo, Polsko | antuka | Laurynas Grigelis | 6–3, 3–6, 6–3 |
Finalista | 1. | listopad 2017 | Jakarta, Indonésie | tvrdý | Renta Tokuda | 7–6(7–4), 2–6, 5–7 |
Vítěz | 1. | srpen 2018 | Ťi-nan, Čína | tvrdý | James Ward | 3–6, 6–1, 7–5 |
Vítěz | 2. | květen 2022 | Bordeaux, Francie | antuka | Quentin Halys | 2-6, 7-6(7–5), 7-6(7–4) |
Výsledek | č. | datum a místo konání | spoluhráči | soupeři | skóre |
---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | Davis Cup 2023 26. listopadu 2023 Málaga, Španělsko tvrdý (hala), Martin Carpena Arena | Alex de Minaur Jordan Thompson Max Purcell Matthew Ebden | Itálie | 0–2 |
Jannik Sinner Lorenzo Musetti Matteo Arnaldi Lorenzo Sonego Simone Bolelli |
Stav | rok | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2017 | French Open | antuka | Nicola Kuhn | 7–6(7–5), 6–3 |
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexei Popyrin na anglické Wikipedii.
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Alexei Popyrin, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.