Kateřina Konečná: česká politička

ledna 1981 Nový Jičín) je česká politička, v letech 2002 až 2014 poslankyně Parlamentu ČR za Moravskoslezský kraj, členka KSČM, kde vykonává funkci stínové ministryně pro resort evropské politiky a EU. Od poloviny roku 2014 je poslankyní Evropského parlamentu, v letech 2018 až 2021 zastávala post místopředsedkyně KSČM a od října 2021 je předsedkyní strany.

Ing. Bc. Kateřina Konečná
5. předsedkyně KSČM
Úřadující
Ve funkci od: 23. října 2021
Předchůdce	Vojtěch Filip
Místopředsedkyně KSČM
Ve funkci: 21. dubna 2018 – 17. dubna 2021
Poslankyně Evropského parlamentu
Úřadující
Ve funkci od: 1. července 2014
Ve funkci: 1. května 2004 – 19. července 2004
Poslankyně Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci: 15. června 2002 – 28. srpna 2013
Ve funkci: 26. října 2013 – 30. června 2014
Zastupitelka města Nový Jičín
Úřadující
Ve funkci od: 16. října 2010
Stranická příslušnost
Členství	KSČM (od 2005)
Narození	20. ledna 1981 (43 let) Nový Jičín Československo Československo
Národnost	česká
Choť	Zdeněk Trefil
Děti	1
Sídlo	Nový Jičín
Alma mater	Masarykova univerzita VŠ finanční a správní
Profese	politička
Webová stránka	http://www.konecna.cz/
Commons	Kateřina Konečná
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Po maturitě na gymnáziu v Novém Jičíně v roce 1999 nastoupila Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity. Zde studovala obor národní hospodářství, po zvolení do poslanecké sněmovny v roce 2002 přešla na kombinované studium veřejné ekonomie a správy, které zakončila v roce 2003 s titulem bakalář. V roce 2009 získala titul inženýr na Vysoké škole finanční a správní. O čtyři roky později ukončila právní specializaci ve veřejné správě na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a získala druhý titul bakalář.

Její rodiče jsou komunisté a ona sama přiznává, že od 90. let 20. století ovlivnili její politické smýšlení. Otec Kateřiny Konečné, Karel Konečný (* 7. 10. 1948) působil před rokem 1989 na postu tajemníka pro zemědělství na OV KSČ v Novém Jičíně.

Kateřina Konečná žije ve městě Nový Jičín.

V roce 2000 byla členkou pětičlenného výboru zakládajícího stranu Mladí demokraté. Ve volbách v roce 2002 byla zvolena do poslanecké sněmovny, tehdy ještě jako nestranický kandidát za KSČM (volební obvod Moravskoslezský kraj). Byla nejmladší poslankyní dolní komory parlamentu. Do KSČM vstoupila v roce 2005. Byla členkou sněmovního zahraničního výboru. Mandát poslankyně obhájila ve volbách v roce 2006. Později byla místopředsedkyní zahraničního výboru sněmovny, dále členkou výboru pro životní prostředí. Opětovně byla zvolena ve volbách v roce 2010 a volbách v roce 2013. Zasedala opět na postu místopředsedkyně zahraničního výboru a byla i místopředsedkyní výboru pro životní prostředí. Ve stínové vládě KSČM spravovala resort životního prostředí a průřezový resort mládeže.

V komunálních volbách roku 2006 neúspěšně kandidovala do zastupitelstva obce Starý Jičín za KSČM. V komunálních volbách roku 2010 byla zvolena za KSČM do zastupitelstva města Nový Jičín. V komunálních volbách v letech 2014, 2018 a 2022 mandát zastupitelky města obhájila, když vedla tamní kandidátku KSČM.

Na X. sjezdu KSČM v Nymburku dne 21. dubna 2018 byla zvolena místopředsedkyní strany. Obdržela 188 hlasů, na starosti měla evropské záležitosti. Předtím neúspěšně vyzvala v boji o post předsedy strany Vojtěcha Filipa. Post zastávala do dubna 2021, kdy na něj rezignovala, jelikož ústřední výbor strany odmítl odvolat po prohraných krajských volbách v roce 2020 předsedu strany Vojtěcha Filipa. Nahradil ji Milan Krajča.

Dne 23. října 2021 byla na mimořádném sjezdu strany zvolena novou předsedkyní KSČM. Stalo se tak po volbách do Poslanecké sněmovny PČR v říjnu 2021, v nichž strana získala jen 3,60 % hlasů a do Sněmovny se tak nedostala. Ve funkci nahradila dlouholetého předsedu strany Vojtěcha Filipa. Na XI. řádném sjezdu strany v květnu 2022 pak pozici předsedkyně strany obhájila se ziskem téměř 89% hlasů.

Kandidatury do Evropského parlamentu (od roku 2004)

V roce 2004 krátce, od vstupu ČR do EU do voleb do Evropského parlamentu, zasedala jako kooptovaná poslankyně EP, než se mandátu ujali řádně zvolení poslanci za Českou republiku. Ve volbách do EP v roce 2004 kandidovala za KSČM, ale nebyla zvolena. V evropských volbách 2009 kandidovala na 6. místě, avšak nebyla zvolena. Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidovala jako lídryně kandidátky KSČM a byla s počtem 28 154 preferenčních hlasů zvolena. Vzhledem k neslučitelnosti funkcí rezignovala dne 30. června 2014 na mandát poslankyně Poslanecké sněmovny PČR, ve Sněmovně ji nahradil Leo Luzar.

Také pro volby do Evropského parlamentu v květnu 2019 byla zvolena lídryní kandidátky KSČM ve spolupráci s dalšími levicovými uskupeními kandidujícími pod názvem „KSČM – Česká levice společně!“. Volebním heslem uskupení je „Nenechme to tak!“. Získala 38 650 preferenčních hlasů a podařilo se jí obhájit mandát europoslankyně.

Ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024 obhajuje mandát europoslankyně, kdy je z pozice členky KSČM lídryní uskupení „STAČILO!“. Koalici tvoří kromě KSČM i menší strany SD-SN, ČSNS a „osobnosti“.

Působení v Evropském parlamentu

Konečná je v Evropském parlamentu místopředsedkyní Vyšetřovacího výboru pro měření emisí v automobilovém průmyslu (EMIS), místopředsedkyní zvláštního výboru pro Postup Unie pro povolování pesticidů (PEST), členkou Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) a náhradnicí ve Výbor pro dopravu a cestovní ruch (TRAN). Angažuje se i v parlamentních delegacích s  Arménií, Ázerbájdžánem, Gruzií, Čínou a zeměmi jižní Asie (Bangladéš, Bhútán, Maledivy, Nepál, Pákistán, Srí Lanka).

Mezi její hlavní témata patří mezinárodní dohody TTIP a CETA, palmový olej, Dieselgate, podpora pacientských organizací, přístup k léčivům, boj proti modernímu otroctví, GMO a glyfosátům. Spolupracuje s mnoha českými a evropskými neziskovými organizacemi. Podařilo se jí prosadit kritickou zprávu výboru ENVI ohledně dvojí kvality potravin, která obsahovala řadu vlastních pozměňovacích návrhů, včetně úplného zákazu dvojí kvality potravin u jídla pro malé děti. Podařilo se jí vytvoření, vyjednání a schválení historicky první zprávy Evropského parlamentu k tématu palmového oleje a boji proti odlesňování. Také se jí podařilo prosadit řadu pro Českou republiku zcela zásadních změn v energetickém balíčku.^[zdroj?]

Jakožto místopředsedkyně parlamentní skupiny pro rovný přístup ke zdravotní péči uspořádala na půdě Evropského parlamentu mezinárodní konferenci zástupců pacientských organizací, kde české zástupce pacientů seznámila s jejich protějšky z jiných zemí EU. Jako osoba zodpovědná za celý Evropský parlament za Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) úspěšně provedla toto středisko přes dlouhé období bez řádného ředitele a přes období výměny budovy, ve které agentura sídlí.^[zdroj?]

V roce 2015 Konečná nominovala na Cenu evropské občana filosofa a zakladatele East Africa Star University v Burundi Marka Hrubce, který Cenu posléze skutečně obdržel. V roce 2017 Konečná opět úspěšně nominovala mobilní hospic Strom života.

V případě ruské invaze na Ukrajinu se Konečná vyjádřila, že si přeje mír za každou cenu. V únoru 2022 v televizi Prima prohlásila, že na Ukrajinu nemají být poslány žádné zbraně. O měsíc později se při hlasování o rezoluci Evropského parlamentu proti útoku na Ukrajinu zdržela. V březnu 2024 obhajovala v debatě na CNN Prima News ruskou demokracii a transparentnost ruských voleb, na jejichž netransparentnost a fakt, že nebyly demokratické, upozorňovalo i české ministerstvo zahraničí.

Výroky v médiích

• V pořadu České televize Hydepark 6. listopadu 2013 prohlásila, že podle ní není zcela pravdivé tvrzení, že je Česko obklopeno kapitalistickými státy. Konstatovala také, že: „Projekt Evropské unie je de facto projektem socialistickým.“
• V červenci 2014 se vyjádřila, že je NATO spíše útočícím živlem.
• V dubnu 2019 prohlásila, že „musíme vést třídní boj a zničit kapitalismus“.
• V listopadu 2021 v pořadu Interview ČT24 odsoudila invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa jako „obrovskou chybu”.
• Duben 2022: „Je mi upřímně jedno, odkud budeme plyn odebírat.“

Někdejším předsedou Strany zelených Matějem Stropnickým je veřejně označována jako placená lobbistka společnosti Arcelor Mittal. Spolu s dalšími europoslanci za KSČM prosadila na říjnové plenární zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v roce 2015 bod o bombardování nemocnice Lékařů bez hranic v afghánském Kundúzu. Známý je také výrok: „A na median dosáhne kdo?“

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Kateřina Konečná na Wiki Commons
• Osobní stránky
• Kateřina Konečná na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
• Kateřina Konečná na stránkách Evropského parlamentu