Žebříček ATP (oficiálně anglicky PIF ATP Rankings) je pořadí tenistů, které sestavuje Asociace tenisových profesionálů (ATP) na základě dlouhodobých výsledků profesionálních turnajů.
Aktualizace pořadí je zveřejňována každé pondělí (vyjma grandslamů a dvoutýdenních událostí Indian Wells Masters, Miami Masters, Rome Masters, Madrid Open a Shanghai Masters). Týdenní periodicita započala v roce 1979.
Klasifikace zahrnuje body získané na okruzích ATP a ITF za předchozích 52 týdnů, čímž byla v tenise oficiálně zakotvena pozice „světové jedničky“. První vydání singlového žebříčku proběhlo 23. srpna 1973. Deblový žebříček byl poprvé zveřejněn 1. března 1976. Pro hráče dvouhry a jednotlivce ve čtyřhře jsou sestavovány samostatné vydání klasifikace.
Na základě pořadí se hráči kvalifikují do jednotlivých turnajů různé úrovně. Z postavení se také vychází při nasazování v soutěži. Především masmédii je žebříček používán jako snadný způsob poměřování úrovně jednotlivých tenistů.
Vedle průběžného 52týdenního žebříčku pro nasazování do turnajů existuje také klasifikace ATP Race (tzv. Race to [city] – závod do [města]), která je na začátku každé nové sezóny – v lednu – anulována. Jedná se o žebříček dvouhry a párů. ATP Race je rozhodující pro účast nejlepších singlistů a deblových párů na závěrečném turnaji kalendářního roku ATP Finals – Turnaji mistrů.
Od srpna 1973 bylo světovými jedničkami 28 singlistů, z nichž 17 zakončilo na této pozici sezónu. Po triumfu na US Open se v září 2023 na vrchol dvouhry vrátil 36letý Srb Novak Djoković a desáté období zahájil rekordním 390. týdnem na této pozici. Ve čtyřhře se na prvním místě od března 1976 vystřídalo 62 deblistů. Po dubnovém Monte-Carlo Masters 2024 se podruhé deblovou deblovou jedničkou stal Australan Matthew Ebden.
ATP vznikla jako odborová organizace v roce 1972. Iniciátory založení se stali Jack Kramer, Cliff Drysdale a Donald Dell. Význam organizace vzrostl po Wimbledonu 1973, který 81 členů bojkotovalo. Dva měsíce poté, během srpna, byl zaveden bodový žebříčkový systém k objektivizaci účasti a nasazování hráčů na turnajích.
Nový systém žebříčku ATP byl rychle implementován do mužského tenisu. Zatímco drtivá většina členů ATP se vyslovila ve prospěch objektivního přístupu na turnaje podle klasifikace, první světová jednička ATP Ilie Năstase se vyjádřila kriticky, protože „každému bylo přiděleno číslo visící nad dalšími,“ což mezi tenisty vedlo k více konkurenční a méně kolegiální atmosféře.
Původní kritéria k sestavování žebříčku ATP, s týdenní periodicitou až od poloviny roku 1979, vycházela ze zprůměrování bodových výsledků hráče na všech turnajích. V průběhu 80. let byla metodika několikrát revidována. Od sezóny 1990, kdy ATP získala dominantní postavení a kdy vznikl okruh ATP Tour, byla žebříčková kritéria nahrazena systémem nejlepších výsledků po vzoru soutěžního alpského lyžování. Původně se započítávaly nejlepší výsledky ze čtrnácti událostí. V roce 2000 došlo k rozšíření na osmnáct turnajů. Ve dvouhře je maximální bodový zisk generován ze zápočtu povinně hraných 4 Grand Slamů, 8 Mastersů a dalších 5 turnajů v kategorii ATP 500 včetně bodově sem náležejícího Monte-Carlo Masters, což znamená maximální zisk 19 500 bodů před ATP Finals, a po jeho skončení 21 000 bodů v konečné klasifikaci. Nejvyšší hodnotu bodů na konečném žebříčku získal do roku 2009 Roger Federer, když v závěru sezóny 2006 měl 8 370 bodů. Od zavedení nového systému bodování v roce 2009 drží rekord Novak Djoković se 16 585 body v konečné klasifikaci roku 2015. Djoković rovněž vytvořil absolutní rekord maximálního počtu 16 950 získaných bodů ve vydání ze 6. června 2016. V semifinále lednového Adelaide International 2023 odehrál Djoković 348. utkání proti členům první světové desítky, čímž ustanovil nový rekord. Na dalších místech k danému datu figurovali Federer (347), Nadal (288) a Lendl (258 zápasů).
Žebříčky ATP a WTA byly 16. března 2020 zmrazeny v důsledku koronavirové pandemie na 22 týdnů. Ženská světová klasifikace byla obnovena 10. srpna 2020 se znovurozehráním sezóny. Mužský žebříček, který vedl Novak Djoković, na ni navázal 24. srpna téhož roku s úvodním turnajem po přerušení Cincinnati Masters.
Nejdelší výpadek mezi dvěma obdobími v první světové desítce zaznamenal Gilles Simon, když v Top 10 nefiguroval 308 týdnů mezi 19. říjnem 2009 a 14. září 2015. Druhý Albert Costa dosáhl 264týdenní absence v první desítce, od 19. května 1997 do 10. června 2002.
Od roku 1973 se na čele singlové klasifikace vystřídalo dvacet osm tenistů – tzv. světových jedniček. Srb Novak Djoković drží rekord v počtu sedmi sezón, jež zakončil na prvním místě. Druhý v pořadí, Američan Pete Sampras, skončil v závěrečné klasifikaci šestkrát jako jednička a navíc bez přerušení. Djoković také strávil na čele klasifikace nejvyšší počet 433 týdnů. Švýcaru Rogeru Federerovi patří první místo v nejdelším období bez přerušení, když vrchol neopustil 237 týdnů.
Dva hráči, československý reprezentant Ivan Lendl a Chilan Marcelo Ríos, se na vrchol dostali aniž by předtím vyhráli jeden z Grand Slamů. Lendl opanoval čelo 21. února 1983 a premiérový major získal na French Open 1984. Rios klasifikaci ovládl 30. března 1998 a zůstává jedinou světovou jedničkou, jíž se nepodařilo dosáhnout na grandslamový vavřín. Nejkratší dobu na tenisovém trůnu strávil Australan Patrick Rafter a to pouze jediný týden.
Španěl Carlos Alcaraz drží rekord nejmladší světové jedničky – věkem 19 let a 130 dní Sezónu 2022 zakončil v 19 letech a 214 dnech jako nejmladší hráč v závěrečné klasifikaci sezóny, čímž překonal 20letého Lleytona Hewitta z roku 2001. Naopak nejstarším se v tomto parametru stal Novak Djoković, když sezonu 2023 zakončil ve věku 36 let. S rozehráním Monte-Carlo Masters 2024 Djoković pokořil Federerův historický rekord nejstarší jedničky ve dvouhře, když mu 7. dubna 2024 bylo 36 let a 321 dní. Čtvrtý návrat Rogera Federera do čela v únoru 2018 se uskutečnil po 5 letech a 106 dnech, což znamenalo nejdelší období mezi dvěma kralováními mužskému tenisu, když jedničkou nebyl mezi listopadem 2012 a únorem 2018.
Nejčastěji se světové jedničky střídaly v sezóně 1983, když se na vrcholu klasifikace proměnilo jméno tenisty desetkrát. O prvního hráče rankingu sváděli daný rok boj John McEnroe, Jimmy Connors a Ivan Lendl. Postupem do finále pařížského BNP Paribas Masters 2016 se 29letý Skot Andy Murray stal 7. listopadu 2016 dvacátou šestou světovou jedničkou, jakožto první britský hráč ve dvouhře a nejstarší debutant na této pozici od června 1974, kdy do čela klasifikace vystoupal 30letý Australan John Newcombe. Ovládnout pořadí hráčů se mu podařilo ve své 12. profesionální sezóně a sedm let poté, co se poprvé stal světovou dvojkou, když na tomto místě strávil 76 týdnů. Více týdnů na druhé příčce, než se stali jedničkami, do té doby vydrželi pouze Rafael Nadal (160) a Boris Becker (108). Za předešlý rok, z něhož se žebříček tvořil, dosáhl Skot zápasové bilance 76–11 se ziskem sedmi titulů z jedenácti finále. Ve vydání žebříčku z 13. června 2022, týden po skončení French Open, nebyl poprvé od 10. listopadu 2003 na prvních dvou místech klasifikován žádný z členů tzv. Velké čtyřky – Federer, Nadal, Djoković ani Murray. Světovou jedničkou se podruhé v sezóně stal Rus Daniil Medveděv a na druhou příčku premiérově postoupil Němec Alexander Zverev.
Nejstarší světovou jedničkou v prvním období čtyřhry se v lednu 2024 stal Ind Rohan Bopanna, čímž překonal věkový rekord 38letého Rajeeva Rama z roku 2022. Na třetím místě stále figurovala první jednička z roku 1976, 36letý Bob Hewitt. Ve 44 letech a 28 dnech Bopanna překonal i vlastní rekord nejstaršího deblisty, když na čele klasifikace zahájil třetí období v dubnu 2024.
Způsob započítávání bodů do žebříčku ATP se v historii měnil. Mechanismus výpočtu byl aktualizován od sezóny 2021:
Od roku 2016 nejsou přidělovány body ze zápasů Davisova poháru a bodově nebyly ohodnoceny ani Letní olympijské hry 2016.
|
|
Seznam uvádí tenisty, kteří dosáhli na pozici světové jedničky ve dvouhře od srpna 1973.
Poř. | tenista | stát | prvně klasifikován | týdnů celkem |
---|---|---|---|---|
1. | Novak Djoković | Srbsko | 4. července 2011 | 422 |
2. | Roger Federer | Švýcarsko | 2. února 2004 | 310 |
3. | Pete Sampras | Spojené státy americké | 12. dubna 1993 | 286 |
4. | Ivan Lendl | Československo | 28. února 1983 | 270 |
5. | Jimmy Connors | Spojené státy americké | 29. července 1974 | 269 |
6. | Rafael Nadal | Španělsko | 18. srpna 2008 | 209 |
7. | John McEnroe | Spojené státy americké | 3. března 1980 | 170 |
8. | Björn Borg | Švédsko | 23. srpna 1977 | 109 |
9. | Andre Agassi | Spojené státy americké | 10. dubna 1995 | 101 |
10. | Lleyton Hewitt | Austrálie | 19. listopadu 2001 | 80 |
11. | Stefan Edberg | Švédsko | 13. srpna 1990 | 72 |
12. | Jim Courier | Spojené státy americké | 10. února 1992 | 58 |
13. | Gustavo Kuerten | Brazílie | 4. prosince 2000 | 43 |
14. | Andy Murray | Spojené království | 7. listopadu 2016 | 41 |
15. | Ilie Năstase | Rumunsko | 23. srpna 1973 | 40 |
16. | Carlos Alcaraz | Španělsko | 12. září 2022 | 36 |
17. | Mats Wilander | Švédsko | 12. září 1988 | 20 |
18. | Daniil Medveděv | neutrální status | 28. února 2022 | 16 |
19. | Andy Roddick | Spojené státy americké | 3. listopadu 2003 | 13 |
20. | Boris Becker | Německo | 28. ledna 1991 | 12 |
21. | Marat Safin | Rusko | 20. listopadu 2000 | 9 |
22. | John Newcombe | Austrálie | 3. června 1974 | 8 |
Juan Carlos Ferrero | Španělsko | 8. září 2003 | 8 | |
24. | Thomas Muster | Rakousko | 12. února 1996 | 6 |
Marcelo Ríos | Chile | 30. března 1998 | 6 | |
Jevgenij Kafelnikov | Rusko | 3. května 1999 | 6 | |
27. | Carlos Moyà | Španělsko | 15. března 1999 | 2 |
28. | Patrick Rafter | Austrálie | 26. července 1999 | 1 |
– aktivní hráč; tučně – současná světová jednička; aktualizováno 22. dubna 2024 |
Vysvětlivky
Poř. | tenista | týdnů |
---|---|---|
1. | Roger Federer (1) | 237 |
2. | Jimmy Connors (1) | 160 |
3. | Ivan Lendl (1) | 157 |
4. | Novak Djoković (1) | 122 |
5. | Pete Sampras (1) | 102 |
6. | Novak Djoković (2) | 86 |
7. | Jimmy Connors (2) | 84 |
8. | Pete Sampras (2) | 82 |
9. | Ivan Lendl (2) | 80 |
10. | Lleyton Hewitt (1) | 75 |
11. | John McEnroe (1) | 58 |
12. | Rafael Nadal (1) | 56 |
13. | John McEnroe (2) | 53 |
Novak Djoković (3) | 53 | |
15. | Andre Agassi (1) | 52 |
Novak Djoković (4) | ||
17. | Novak Djoković (5) | 48 |
18. | Roger Federer (2) | 48 |
19. | Björn Borg (1) | 46 |
Rafael Nadal (2) | ||
– aktivní hráč; tučně – aktuální období současné světové jedničky, pokud probíhá v rámci Top 20; |
Poř. | tenista | věk |
---|---|---|
1. | Carlos Alcaraz | 19 let a 131 dnů |
2. | Lleyton Hewitt | 20 let a 268 dnů |
3. | Marat Safin | 20 let a 298 dnů |
4. | John McEnroe | 21 let a 16 dnů |
5. | Andy Roddick | 21 let a 65 dnů |
Poř. | stát | hráčů | týdnů | tenisté | zdroj |
---|---|---|---|---|---|
1. | Spojené státy americké | 6 | 896 | Jimmy Connors, John McEnroe, Jim Courier, Pete Sampras, Andre Agassi, Andy Roddick | |
2. | Srbsko | 1 | 422 | Novak Djoković | |
3. | Švýcarsko | 1 | 310 | Roger Federer | |
4. | Československo | 1 | 270 | Ivan Lendl | |
5. | Španělsko | 4 | 255 | Carlos Moyà, Juan Carlos Ferrero, Rafael Nadal, Carlos Alcaraz | |
6. | Švédsko | 3 | 201 | Björn Borg, Mats Wilander, Stefan Edberg | |
7. | Austrálie | 3 | 89 | John Newcombe, Patrick Rafter, Lleyton Hewitt | |
8. | Brazílie | 1 | 43 | Gustavo Kuerten | |
9. | Spojené království | 1 | 41 | Andy Murray | |
10. | Rumunsko | 1 | 40 | Ilie Năstase | |
11. | neutrální status | 1 | 16 | Daniil Medveděv | |
12. | Rusko | 2 | 15 | Jevgenij Kafelnikov, Marat Safin | |
13. | Německo | 1 | 12 | Boris Becker | |
14. | Rakousko | 1 | 6 | Thomas Muster | |
Chile | 1 | 6 | Marcelo Ríos | ||
aktualizováno 22. dubna 2024; tučně – aktivní hráči |
Vysvětlivky
Rekordní počet osmi zakončených sezón na čele světové klasifikace drží Srb Novak Djoković. Druhé místo v této statistice patří Američanu Petu Samprasovi, který vytvořil rekord v podobě šesti ukončení bez přerušení v letech 1993–1998.
Pouze pět hráčů figurovalo na čele žebříčku po všechny týdny jediného kalendářního roku. Švýcar Roger Federer pak jako jediný dokázal tento výkon zopakovat třikrát v řadě, a to v letech 2005–2007. Srb Novak Djoković se stal v roce 2018 historicky první konečnou jedničkou i přesto, že byl v průběhu sezóny postaven mimo elitní světovou dvacítku.
Nejstarší konečnou jedničkou se roku 2023 stal Novak Djoković ve 36 letech. Naopak jako nejmladší sezónu zakončil 19letý Španěl Carlos Alcaraz v roce 2022. Rekordní 12leté období mezi prvním a posledním zakončením vytvořil Novak Djoković (2011–2023).
V období 2000–2023 se jedenáctkrát o konečné jedničce rozhodovalo až na závěrečném Turnaji mistrů, a to v sezónách 2000 (Kuerten), 2001–2002 (Hewitt), 2003 (Roddick), 2009 (Federer), 2013 (Nadal), 2014 (Djoković), 2016 (Murray), 2019 (Nadal), Alcaraz (2022) a 2023 (Djoković).
Tabulka uvádí tenisty, kteří nastoupili na pozici světové jedničky bez výhry na grandslamovém turnaji.
Tenista | datum poprvé jedničkou | první finále na grandslamu | první titul na grandslamu | zdroj |
---|---|---|---|---|
Ivan Lendl | 28. února 1983 | French Open 1981 | French Open 1984 (1. z 8 titulů) | |
Marcelo Ríos | 30. března 1998 | Australian Open 1998 | žádný (konec kariéry 2004) |
Následující přehled uvádí tenisty, jejichž nejvyšším postavením na žebříčku ATP ve dvouhře bylo 2. až 10. místo.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mezi lety 1973–2023 se stalo členy první světové desítky 181 tenistů. Nejvyšší počet 18 zakončení v Top 10 dosáhli Roger Federer (2002–2015, 2017–2020) s Rafaelem Nadalem (2005–2022). Jako nejmladší do Top 10 pronikl Aaron Krickstein v 17 letech a 11 dnech, rovněž nejmladší držitel singlového titulu v otevřené éře z Tel Avivu 1983, kdy mu bylo 16 let a 2 měsíce.
1970–1979
| 1980–1989
|
1990–1999
| 2000–2009
|
2010–2019
| 2020–2029
|
Toto je seznam hráčů, kteří dosáhli na pozici světové jedničky v deblu od března 1976.
Poř. | stát | tenista | týdnů | |
---|---|---|---|---|
1. | Spojené státy americké | Mike Bryan (1) | 163 | |
2. | Spojené státy americké | Bob Bryan (1) | 140 | |
3. | Spojené státy americké | Todd Woodbridge (1) | 125 | |
4. | Spojené státy americké | John McEnroe (1) | 108 | |
5. | Spojené státy americké | John McEnroe (2) | 97 | |
6. | Spojené státy americké | Bob Bryan (2) | 90 | |
Spojené státy americké | Mike Bryan (2) | 90 | ||
8. | Jihoafrická republika | Frew McMillan (1) | 80 | |
9. | Kolumbie | Robert Farah | 68 | |
10. | Spojené státy americké | Bob Bryan (3) | 64 | |
Spojené státy americké | Mike Bryan (3) | 64 | ||
Spojené státy americké | Bob Bryan (4) | 64 | ||
Spojené státy americké | Mike Bryan (4) | 64 | ||
14. | Mexiko | Raúl Ramírez (1) | 54 | |
15. | Austrálie | Mark Woodforde (1) | 52 | |
Spojené státy americké | Mike Bryan (5) | |||
17. | Švédsko | Anders Järryd (1) | 47 | |
18. | Nizozemsko | Jacco Eltingh (1) | 46 | |
19. | Indie | Leander Paes (1) | 39 | |
20. | Francie | Nicolas Mahut (1) | 38 | |
tučně – aktuální období současné světové jedničky, pokud probíhá v rámci Top 20; |
stát | tenista | počet |
---|---|---|
Spojené státy americké | Mike Bryan | 10 |
Spojené státy americké | Bob Bryan | 8 |
Spojené státy americké | John McEnroe | 5 |
Austrálie | Mark Woodforde | 3 |
Austrálie | Todd Woodbridge | |
Jihoafrická republika | Frew McMillan | 2 |
Spojené státy americké | Robert Seguso | |
Švédsko | Anders Järryd | |
Bahamy | Mark Knowles | |
Brazílie | Marcelo Melo | |
Kolumbie | Robert Farah | |
Mexiko | Raúl Ramírez | 1 |
Československo | Tomáš Šmíd | |
Ekvádor | Andrés Gómez | |
Jihoafrická republika | Pieter Aldrich | |
Švédsko | Danie Visser | |
Austrálie | John Fitzgerald | |
Kanada | Grant Connell | |
Nizozemsko | Jacco Eltingh | |
Indie | Leander Paes | |
Švédsko | Jonas Björkman | |
Bělorusko | Max Mirnyj | |
Kanada | Daniel Nestor | |
Srbsko | Nenad Zimonjić | |
Francie | Nicolas Mahut | |
Kolumbie | Juan Sebastián Cabal | |
Chorvatsko | Mate Pavić | |
Nizozemsko | Wesley Koolhof | |
Spojené království | Neal Skupski | |
Spojené státy americké | Austin Krajicek |
rok | tenista | tým |
---|---|---|
1976 | Raúl Ramírez (1) | |
1977 | Frew McMillan (1) | |
1978 | Frew McMillan§ (2) | |
1979 | John McEnroe (1) | |
1980 | John McEnroe§ (2) | |
1981 | John McEnroe (3) | |
1982 | John McEnroe (4) | |
1983 | John McEnroe§ (5) | Peter Fleming (1) John McEnroe (1) |
1984 | Tomáš Šmíd (1) | Mark Edmondson (1) / Sherwood Stewart (1) |
1985 | Robert Seguso (1) | Ken Flach (1) / Robert Seguso (1) |
1986 | Andrés Gómez (1) | Hans Gildemeister (1) / Andrés Gómez (1) |
1987 | Robert Seguso (2) | Sergio Casal (1) / Emilio Sánchez (1) |
1988 | Anders Järryd (1) | Robert Leach (1) / Jim Pugh (1) |
1989 | Anders Järryd (2) | Robert Leach (2) / Jim Pugh (2) |
1990 | Pieter Aldrich (1) Danie Visser (1) | Pieter Aldrich (1) / Danie Visser (1) |
1991 | John Fitzgerald (1) | John Fitzgerald (1) / Anders Järryd (1) |
1992 | Mark Woodforde (1) | Mark Woodforde (1) / Todd Woodbridge (1) |
1993 | Grant Connell (1) | Grant Connell (1) / Patrick Galbraith (1) |
1994 | Paul Haarhuis (1) | Jacco Eltingh (1) / Paul Haarhuis (1) |
1995 | Todd Woodbridge (1) | Mark Woodforde (2) / Todd Woodbridge (2) |
1996 | Todd Woodbridge (2) Mark Woodforde (2) | Mark Woodforde (3) / Todd Woodbridge (3) |
1997 | Todd Woodbridge (3) | Mark Woodforde (4) / Todd Woodbridge (4) |
1998 | Jacco Eltingh (1) | Jacco Eltingh (2) / Paul Haarhuis (2) |
1999 | Leander Paes (1) | Maheš Bhúpatí (1) / Leander Paes (1) |
2000 | Mark Woodforde (3) | Mark Woodforde (5) / Todd Woodbridge (5) |
2001 | Jonas Björkman (1) | Jonas Björkman (1) / Todd Woodbridge (6) |
2002 | Mark Knowles (1) | Mark Knowles (1) / Daniel Nestor (1) |
2003 | Max Mirnyj (1) | Bob Bryan (1) / Mike Bryan (1) |
2004 | Mark Knowles (2) Daniel Nestor (1) | Mark Knowles (2) / Daniel Nestor (2) |
2005 | Bob Bryan (1) Mike Bryan (1) | Bob Bryan (2) / Mike Bryan (2) |
2006 | Bob Bryan§ (2) Mike Bryan§ (2) | Bob Bryan (3) / Mike Bryan (3) |
2007 | Bob Bryan (3) Mike Bryan (3) | Bob Bryan (4)/ Mike Bryan (4) |
2008 | Nenad Zimonjić (1) | Daniel Nestor (3) / Nenad Zimonjić (1) |
2009 | Bob Bryan (4) Mike Bryan (4) | Bob Bryan (5)/ Mike Bryan (5) |
2010 | Bob Bryan (5) Mike Bryan (5) | Bob Bryan (6) / Mike Bryan (6) |
2011 | Bob Bryan§ (6) Mike Bryan§ (6) | Bob Bryan (7) / Mike Bryan (7) |
2012 | Mike Bryan (7) | Bob Bryan (8) / Mike Bryan (8) |
2013 | Bob Bryan (7) | Bob Bryan (9) / Mike Bryan (9) |
Mike Bryan§ (8) | ||
2014 | Bob Bryan§ (8) Mike Bryan§ (9) | Bob Bryan (10) / Mike Bryan (10) |
2015 | Marcelo Melo (1) | Jean-Julien Rojer (1) / Horia Tecău (1) |
2016 | Nicolas Mahut (1) | Jamie Murray (1) / Bruno Soares (1) |
2017 | Marcelo Melo (2) | Łukasz Kubot (1) / Marcelo Melo (1) |
2018 | Mike Bryan (10) | Oliver Marach (1) / Mate Pavić (1) |
2019 | Juan Sebastián Cabal (1) Robert Farah (1) | Juan Sebastián Cabal (1) / Robert Farah (1) |
2020 | Robert Farah§ (2) | Mate Pavić (2) / Bruno Soares (2) |
2021 | Mate Pavić | Nikola Mektić (1) / Mate Pavić (3) |
2022 | Wesley Koolhof (1) Neal Skupski (1) | Wesley Koolhof (1) / Neal Skupski (1) |
2023 | Austin Krajicek (1) | Ivan Dodig (1) / Austin Krajicek (1) |
§ – na čele žebříčku všechny týdny kalendářního roku |
Tabulka uvádí tenisty, kteří nastoupili na pozici světové jedničky bez výhry na grandslamovém turnaji.
Hráč | datum poprvé jedničkou | první finále na grandslamu | první titul na grandslamu |
---|---|---|---|
Stefan Edberg | 9. června 1986 | US Open 1984 | Australian Open 1987 (1. ze 3 titulů) |
David Pate | 14. ledna 1991 | Australian Open 1991 | Australian Open 1991 (jediný titul) |
Kelly Jones | 12. října 1992 | Australian Open 1992 | žádný (konec kariéry 1998) |
Patrick Galbraith | 18. října 1993 | Wimbledon 1993 | žádný (konec kariéry 1999) |
Grant Connell | 15. listopadu 1993 | Australian Open 1990 | žádný (konec kariéry 1997) |
Byron Black | 14. února 1994 | Australian Open 1994 | French Open 1994 (jediný titul) |
Wesley Koolhof | 7. listopadu 2022 | US Open 2020 | Wimbledon 2023 (jediný titul, stále aktivní) |
Neal Skupski | 14. listopadu 2022 | US Open 2022 | Wimbledon 2023 (jediný titul, stále aktivní) |
ATP Tour 2024 | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
↓kategorie / fáze→ | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 64 v kole | 128 v kole | QV | Q3 | Q2 | Q1 | ||
Grand Slam (128D) | 2000 | 1300 | 800 | 400 | 200 | 100 | 50 | 10 | 30 | 16 | 8 | 0 | ||
Grand Slam (64Č) | 2000 | 1200 | 720 | 360 | 180 | 90 | 0 | – | 25 | – | 0 | 0 | ||
ATP Finals (8D/8Č) | 1500 (max) 1100 (min) | 1000 (max) 600 (min) | 600 (max) 200 (min) | 200 za každou výhru v základní skupině, +400 za výhru v semifinále, +500 za výhru ve finále | ||||||||||
ATP Tour Masters 1000 (96D) | 1000 | 650 | 400 | 200 | 100 | 50 | 30 | 10 | 20 | – | 10 | 0 | ||
ATP Tour Masters 1000 (56D) | 1000 | 650 | 400 | 200 | 100 | 50 | 10 | – | 30 | – | 16 | 0 | ||
ATP Tour Masters 1000 (32Č) | 1000 | 600 | 360 | 180 | 90 | 0 | – | – | – | – | – | – | ||
ATP Tour 500 (48D) | 500 | 330 | 200 | 100 | 50 | 25 | 0 | – | 16 | – | 8 | 0 | ||
ATP Tour 500 (32D) | 500 | 330 | 200 | 100 | 50 | 0 | – | – | 25 | – | 13 | 0 | ||
ATP Tour 500 (16Č) | 500 | 300 | 180 | 90 | 0 | – | – | – | 45 | – | 25 | 0 | ||
ATP Tour 250 (48D) | 250 | 165 | 100 | 50 | 25 | 13 | 0 | – | 8 | – | 4 | 0 | ||
ATP Tour 250 (32D/28D) | 250 | 165 | 100 | 50 | 25 | 0 | – | – | 13 | – | 7 | 0 | ||
ATP Tour 250 (16Č) | 250 | 150 | 90 | 45 | 0 | – | – | – | – | – | – | – | ||
United Cup | 500 (max) | podrobný rozpis bodů, viz United Cup 2024 | ||||||||||||
QV – vítěz kvalifikace, Q1–3 – 1. až 3. kolo kvalifikace, (xD/Č) – „x“ počet hráčů dvouhry/čtyřhry v soutěži |
ATP Challenger Tour 2024 | |||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Kategorie | Dvouhra | Čtyřhra | |||||||||||||
vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | VQ | Q2 | Q1 | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | ||
Challenger 175 | 175 | 90 | 50 | 25 | 13 | 0 | 6 | 3 | 0 | 175 | 100 | 60 | 32 | 0 | |
Challenger 125 | 125 | 64 | 35 | 16 | 8 | 0 | 5 | 3 | 0 | 125 | 75 | 45 | 25 | 0 | |
Challenger 100 | 100 | 50 | 25 | 14 | 7 | 0 | 4 | 2 | 0 | 100 | 60 | 36 | 20 | 0 | |
Challenger 75 | 75 | 44 | 22 | 12 | 6 | 0 | 4 | 2 | 0 | 75 | 50 | 30 | 16 | 0 | |
Challenger 50 | 50 | 25 | 14 | 8 | 4 | 0 | 3 | 1 | 0 | 50 | 30 | 17 | 9 | 0 | |
VQ – vítěz kvalifikace |
Mužský okruh ITF 2024 | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
↓kategorie / fáze→ | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | VQ | Q2 | Q1 | |
↓ Body do žebříčku ATP ↓ | ||||||||||
M25+H (D) / M25 (D) | 25 | 16 | 8 | 3 | 1 | — | — | — | — | |
M25+H (Č) / M25 (Č) | 25 | 16 | 8 | 3 | — | — | — | — | — | |
M15+H (D) / M15 (D) | 15 | 8 | 4 | 2 | 1 | — | — | — | — | |
M15+H (Č) / M15 (Č) | 15 | 8 | 4 | 2 | — | — | — | — | — | |
D – dvouzhra, Č – čtyřhra; H – turnaj hráčům zajišťuje tzv. Hospitality |
V tomto článku byly použity překlady textů z článků List of ATP number 1 ranked singles players na anglické Wikipedii a List of ATP number 1 ranked doubles players na anglické Wikipedii.