Luisa Stefaniová: Brazilská tenistka

srpen">9. srpna 1997 São Paulo) je brazilská profesionální tenistka, deblová specialistka. Na grandslamu zvítězila ve smíšené soutěži Australian Open 2023 s krajanem Rafaelem Matosem. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála devět deblových turnajů včetně Canadian Open 2021, Guadalajara Open 2022 a Qatar Open 2024 z kategorie WTA 1000. K nim přidala tři trofeje ze čtyřhry série WTA 125. V rámci okruhu ITF získala patnáct titulů ve čtyřhře.

Luisa Stefaniová
Luisa Stefaniová na French Open 2019
Stát	Brazílie Brazílie
Datum narození	9. srpna 1997 (26 let)
Místo narození	São Paulo, Brazílie
Bydliště	Wesley Chapel, Florida, Spojené státy americké
Výška	168 cm
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	1 191 016 USD
Tenisová raketa	HEAD
Dvouhra
Poměr zápasů	85–66
Nejvyšší umístění	431. místo (20. května 2019)
Čtyřhra
Poměr zápasů	243–100
Tituly	9 WTA, 3 WTA 125, 15 ITF
Nejvyšší umístění	9. místo (1. listopadu 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2024)
French Open	3. kolo (2020, 2023)
Wimbledon	čtvrtfinále (2023)
US Open	semifinále (2021, 2023)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry	bronz (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	vítězka (2023)
French Open	čtvrtfinále (2023)
Wimbledon	2. kolo (2021)
US Open	1. kolo (2021, 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240220a20. února 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Tenis na LOH
bronz	2020 Tokio	ženská čtyřhra

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2019 na 431. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2021 na 9. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figurovala nejvýše v březnu 2015 na 10. místě. Trénuje ji Sandžaj Singh.

V brazilském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2017 základním blokem I. skupiny americké zóny proti Kolumbii, v němž vyhrála s Carolinou Meligeni Alvesovou čtyřhru. Kolumbijky přesto zvítězily 2:1 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupila k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 1–0 ve dvouhře a 9–2 ve čtyřhře.

Brazílii reprezentovala na Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, které byly o rok odloženy pro koronavirovou pandemii. Do ženské čtyřhry nastoupila s Laurou Pigossiovou. Na pokraji vyřazení se ocitly už ve druhém kole, kde musely odvracet čtyři mečboly proti Češkám Karolíně Plíškové a Markétě Vondroušové. Po semifinálové prohře se Švýcarkami Belindou Bencicovou a Viktorijí Golubicovou se utkaly o bronz s Ruskami Jelenou Vesninovou a Veronikou Kuděrmetovovou, které přehrály poměrem [11–9] v rozhodujícím supertiebreaku poté, co odvrátily od stavu [5–9] čtyři mečboly v řadě. Bronzovou medaili získala také na Panamerických hrách 2019 v Limě, kde do ženské čtyřhry nastoupila Carolinou Meligeni Alvesou.

Narodila se roku 1997 v brazilském Sãu Paulu do rodiny podnikových manažerů Marcela a Alessandry Stefaniových. Rodina se přestěhovala do floridského Wesley Chapelu, kde vyrostla. Tenis začala hrát v deseti letech v místní Saddlebrookově akademii. Na Pepperdine University v Malibu studovala reklamu a čtyři sezóny hrála univerzitní tenis. Na americkém univerzitním žebříčku (ICA) vystoupala na 2. místo singlové klasifikace. Bratr Arthur Stefani, jenž reprezentoval Florida Atlantic University, se stal tenisovým trenérem.

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v dubnu 2013, když na turnaj v rodném São Paulu s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Po výhře nad Argentinkou Nadiou Podoroskou postoupila do semifinále, v němž podlehla krajance Roxaně Weisembergové z páté světové stovky žebříčku. Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během září 2016 v Atlantě, na turnaji s rozpočtem 50 tisíc dolarů. Ve finále čtyřhry s Američankou Ingrid Neelovou zdolaly Alexandru Stevensonovou a Taylor Townsendovou.

 

V kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala na Rio Open 2014 v Rio de Janeiru po zisku divoké karty. V jejím prvním kole nestačila na devadesátou hráčku klasifikace, Izraelku Julii Gluškovou. Na divokou kartu pak odehrála i první zápas v hlavní soutěži WTA, do níž zasáhla na Brasil Tennis Cupu 2015. Vyřadila ji však Rumunka z konce druhé světové stovky Ana Bogdanová.

Do premiérového finále na túře WTA postoupila ve čtyřhře Korea Open 2019. Po boku stabilní americké spoluhráčky Hayley Carterové prohrály závěrečný duel se španělsko-německou dvojici Lara Arruabarrenová a Tatjana Mariová. Až o týden později, na zářijovém Tashkent Open 2019, vybojovala s Carterovou premiérový titul. Ve finále zdolaly slovinsko-americké turnajové trojky Dalilu Jakupovićovou se Sabrinou Santamariovou. Druhý triumf přidaly po koronavirovém přerušení sezóny na lexingtonském Top Seed Open 2020, kde triumfovaly v klíčovém utkání proti česko-švýcarské dvojici Marie Bouzková a Jil Teichmannová. Bodový zisk ji poprvé posunul do elitní čtyřicítky deblového žebříčku.

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském deblu French Open 2019, když do soutěže s Australankou Astrou Sharmaovou zasáhly v roli náhradnic. V úvodním kole však nenašly recept na Móniku Puigovou se Shelby Rogersovou. Do čtvrtfinále čtyřhry US Open 2020 postoupila s Carterovou. Stala se tak první Brazilkou v této fázi grandslamového debla od roku 1984, kdy Patricia Medradová s Claudií Monteirovou odehrály čtvrtfinálové utkání ve Wimbledonu. V semifinále navazujícího Internazionali BNL d'Italia 2020 je zastavil první světový pár Barbora Strýcová se Sie Šu-wej.

S Dabrowskou postoupila do semifinále čtyřhry US Open 2021. V tiebreaku úvodní sady si přetrhla přední zkřížený vaz v pravém kolenu. Po operaci zahájila dlouhodobou rekonvalescenci. Po roční absenci se na okruh vrátila zářijovou čtyřhrou na Chennai Open 2022, kterou s Dabrowskou ovládly. Ve finále ztratily jen tři gamy s rusko-gruzínskou dvojicí Anna Blinkovová a Natela Dzalamidzeová. Druhou deblovou trofej v kategorii WTA 1000 pak vybojovala s Australankou Storm Sandersovou na říjnovém Guadalajara Open Akron 2022, kde je v závěrečném utkání nezastavily Anna Danilinová s Beatriz Haddad Maiovou.

Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítězka	2023	Australian Open	tvrdý	Rafael Matos	Sania Mirzaová   Rohan Bopanna	7–6(7–2), 6–2

Ženská čtyřhra: 1 (1 bronzová medaile)

Stav	rok	místo konání	povrch	spoluhráčka	soupeřky	výsledek
Bronz	2020	Tokio, Japonsko	tvrdý	Laura Pigossiová	Veronika Kuděrmetovová   Jelena Vesninová	4–6, 6–4, [11–9]

Čtyřhra: 3 (3–1)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Vítězka	1.	listopad 2019	Houston, Spojené státy	tvrdý	Ellen Perezová	Sharon Fichmanová   Ena Šibaharaová	1–6, 6–4, [10–5]
Vítězka	2.	1. února 2020	Newport Beach, Spojené státy	tvrdý	Hayley Carterová	Marie Benoîtová   Jessika Ponchetová	6–1, 6–3
Finalistka	1.	květen 2021	Saint-Malo, Francie	antuka	Hayley Carterová	Kaitlyn Christianová   Sabrina Santamariová	6–7(4–7), 6–4, [5–10]
Vítězka	3.	listopad 2022	Montevideo, Uruguay	antuka	Ingrid Gamarra Martinsová	Quinn Gleasonová   Elixane Lechemiová	7–5, 6–7(6–8), [10–6]

Čtyřhra: (15 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
1.	září 2016	Atlanta, Spojené státy	tvrdý	Ingrid Neelová	Alexandra Stevensonová   Taylor Townsendová	4–6, 6–4, [10–5]
2.	červen 2017	Baton Rouge, Spojené státy	tvrdý	Ellen Perezová	Francesca Di Lorenzová   Julia Elbabová	6–3, 6–4
3.	červenec 2017	Knokke, Belgie	antuka	Quinn Gleasonová	Leonie Küngová   Axana Mareenová	6–4, 7–5
4.	červenec 2017	Brusel, Belgie	antuka	Quinn Gleasonová	Deborah Kerfsová   Priscilla Heiseová	6–3, 6–2
5.	srpen 2017	El Espinar, Španělsko	tvrdý	Quinn Gleasonová	Ayla Aksuová   Bibiane Schoofsová	6–3, 6–2
6.	říjen 2017	Sevilla, Španělsko	antuka	Renata Zarazúaová	Estrella Cabeza Candelaová   Andrea Gámizová	7–6(2), 7–6(3)
7.	listopad 2017	Sant Cugat, Španělsko	antuka	Renata Zarazúaová	Olga Danilovićová   Guiomar Maristany        Zuletová de Reales	6–1, 6–4
8.	prosinec 2017	Castellón, Španělsko	antuka	Yvonne Cavallé Reimersová	Žen Ťia-čchi   Wang Si-jü	6–3, 6–1
9.	červen 2018	Sumter, Spojené státy	tvrdý	Astra Sharmaová	Julia Elbabová   Sü Š'-lin	2–6, 6–3, [10–5]
10.	listopad 2018	Colina, Chile	antuka	Quinn Gleasonová	Bárbara Gaticová   Rebeca Pereirová	6–0, 4–6, [10–7]
11.	leden 2019	Petit-Bourg, Francie	tvrdý	Quinn Gleasonová	Vladica Babićová   Rosalie van der Hoeková	7–5, 6–4
12.	březen 2019	São Paulo, Brazílie	antuka	Paula Cristina Gonçalvesová	Martina Di Giuseppeová   Thaisa Grana Pedrettiová	6–7(4), 6–0, [10–8]
13.	březen 2019	Curitiba, Brazílie	antuka	Paula Cristina Gonçalvesová	Jekatěrine Gorgodzeová   Daniela Seguelová	6–7(3), 7–6(0), [10–2]
14.	červen 2019	Ilkley, Velká Británie	tráva	Beatriz Haddad Maiová	Ellen Perezová   Arina Rodionovová	6–4, 6–7(5), [10–4]
15.	červen 2019	Colina, Chile	antuka	Hayley Carterová	Anna Danilinová   Conny Perrinová	5–7, 6–3, [10–6]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luisa Stefani na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Luisa Stefaniová na Wiki Commons
• Luisa Stefaniová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Luisa Stefaniová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Luisa Stefaniová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
• Luisa Stefaniová na X (dříve Twitteru)
• Luisa Stefaniová na Instagramu