Odbory jsou zvláštním druhem občanského sdružení, které hájí pracovní, hospodářské, politické, sociální a jiné zájmy zaměstnanců a jsou jejich zástupci v rámci sociálního dialogu.
Ty jsou ze zákona jedinými legitimními zástupci všech zaměstnanců v právním slova smyslu v pracovně – právních vztazích. Úlohou odborů v podmínkách tržní ekonomiky v souladu se zákoníkem práce a Listinou práv a svobod je formulovat, obhajovat a prosazovat zájmy a potřeby zaměstnanců. Toto se týká i zaměstnanců odborově neorganizovaných, neboť odbory mají pravomoc vyjadřovat obecný zájem všech zaměstnanců. Cílem odborů je zpravidla zajišťovat zvyšování mezd. Cesty odborů k tomuto kroku jsou následující:
Vznik odborového hnutí v našich zemích spadá již do existence habsburské monarchie. Bylo těsně spojeno s dělnictvem a jeho spolky. Nejstarší a nejpočetnější odborovou organizací v Čechách a na Moravě se stalo Odborové sdružení československé – OSČ. Bylo založeno roku 1897 v pražském Karlíně. Tato organizace byla těsně spjata (jako dosud) se Sociální demokracií. V meziválečné ČSR pak sdružovala více než padesát odborových organizací.
Odborová organizace vzniká dnem své evidence v resortu občanských sdružení vedené Ministerstvem vnitra ČR. Evidencí dostává odborová organizace právní subjektivitu. Sdružením odborových organizací vznikají odborové svazy. Zaměstnanci se sdružují v odborových organizacích, které jsou vytvářeny na odvětvovém nebo profesním principu. Profesní princip je založen na sdružení zaměstnanců stejného povolání – profese.
Odborovou organizací jsou také odborové konfederace sdružující zpravidla jednotlivé odborové svazy. Největší odborovou konfederací v naší zemi je Českomoravská konfederace odborových svazů – ČMKOS. Je členem Mezinárodní konfederace svobodných odborů. ČMKOS má pravomoc jednat s nejvyššími představiteli státu, tj. prezidentem, parlamentem, vládou a ostatními orgány státní moci, správy a samosprávy, s organizacemi zaměstnavatelů s celostátní působností i mnoha ostatními. Na úrovni podniku působí podnikové odborové organizace. Odbory jsou i jedním z nejvýznamnějších subjektů kolektivního pracovního práva.
Odborové organizace vznikají nezávisle na státu sdružením nejméně tří zaměstnanců. Jejich postavení vychází i z těchto mezinárodních smluv a dokumentů – Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní pakt hospodářských, sociálních a kulturních práv, Evropská sociální charta a úmluvy Mezinárodní organizace práce.
Odborově se organizovat je v současné době zakázáno pouze vojákům z povolání podle §45 zákona 221/1999 Sb. o vojácích z povolání. Práva odborů jsou obsažena zejména v Zákoníku práce i v jiných právních předpisech.
Od listopadu 1989 prošly odbory zásadní transformací. V roce 1990 došlo k odstranění monopolního postavení dřívější jednotné odborové organizace Revolučního odborového hnutí (ROH). Dalším legislativním opatřením v témže roce bylo úplné odstátnění odborů. Tím byly odstraněny jejich dosavadní pravomoci, které jim náležely místo státních orgánů. Nadále však zůstal finanční příspěvek od jednotlivých členů v organizovaných odborech, a to 1 % čisté mzdy.
Nejdůležitější zákon týkající se odborů – a to vztahů mezi odbory a zaměstnavateli – byl Zákon č. 2/1991 o kolektivním vyjednávání. Na odbory (bývalé ROH) bývalo v 90. letech pohlíženo často s despektem. K jejich oživení došlo až od poloviny 90. let. Mezi nejvýznačnější události patřil V. sjezd ČMKOS v dubnu 2010. Boj proti tehdejší vládě zahájily odbory úspěšnou propagační kampaní „Otevřete oči“. ČMKOS začalo spolupracovat s organizacemi tělesně postižených a alternativními občanskými iniciativami. Protestní akce, pořádané hlavně odbory, vyvrcholily obrovskou manifestací „Stop vládě“ 20. 4. 2012 v Praze, které se zúčastnilo více než 100 tisíc občanů. Odbory však kromě protestů představily veřejnosti i vlastní pohled na řešení krizových situací ve společnosti.
Odbory v současnosti pořádají také pravidelné výjezdy do regionů, kde poskytují především právní poradenství a informují o kolektivním vyjednávání. Hlavní představitelé odborů vystupují se svými požadavky občas i v médiích. Snaží se spolupracovat s vládou i s oběma komorami parlamentu. V čele ČMKOS stojí od roku 2014 Josef Středula, který do té doby působil jako předseda Odborového svazu KOVO.
Odbory v současnosti získávají jen obtížně nové členy, hlavně mladé lidi. Většina odborových centrál má také problém s úbytkem členské základny. Důvody poklesu členství v odborových organizacích jsou: časté změny v podmínkách trhu práce, restrukturalizace odborových hospodářských odvětví a privatizace v podnikové sféře, snižování počtu výrobních podniků. Dochází i k rozpadu tradičních skupin zaměstnanců, kteří pracují ve směnách, lidé mají méně možností setkávat se společně na pracovišti. Mnohé podniky patří zahraničním investorům. Odbory v současné době mají poněkud slabší právní postavení, zejména v souvislosti s možnostmi ovlivnit dnes poměrně časté propouštění zaměstnanců.
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Odbory, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.