Žaludeční Vřed

Za normálních okolností je sliznice žaludku chráněna zejména vrstvou hlenu (mucinu). V případě poškození ochranné vrstvy, ať již snížením tvorby mucinu, nebo zvýšeným odstraňování mucinu, může dojít k poškození sliznice. Poškozeno je obvykle okrouhlé ložisko v průměru dosahujícím až několika centimetrů. Protože jako ochranný faktor se uplatňuje i uspořádání krevního toku (krev ve stěně žaludku je zásaditější než krev v těle), objevují se nejčastěji léze v místech s nižším průtokem krve, tedy v malém ohbí (malé kurvatuře) žaludku.

Příčiny jsou různé, patří mezi ně:

• infekce bakterií Helicobacter pylori, která narušuje ochrannou vrstvu sliznice;
• polékové vředy – zejména nesteroidní protizánětlivé látky (ibuprofen) a glukokortikoidy;
• vředy z akutního stresu (např. chirurgického výkonu) – cestou vyplavených glukokortikoidů;
• nadměrná produkce některých hormonů – např. gastrinu při Zollingerově-Ellisonově syndromu.

Mezi obecné projevy žaludečních vředů patří bolest žaludku (na lačno, po jídle), nechutenství, nauzea, zvracení, průjem. Žaludek a dvanáctník spolupracují při zpracovávání potravy, proto i příznaky spojené s vředovou chorobou jsou do značné míře závislé na příjmu a složení toho, co právě jíme. Nejčastěji lze cítit bolest v nadbřišku, která u dvanáctníkového vředu může vystřelovat i do zad. Bolest se charakteristicky zesiluje po jídle. Žaludeční vřed vyvolává svíravé bolesti v nadbřišku nejčastěji do dvou hodin od posledního jídla, kdežto při onemocnění dvanáctníkovým vředem se maximum bolesti dostavuje teprve dvě až čtyři hodiny po jídle. Obtíže většinou probíhají dlouhodobě a málokdy odpovídají skutečnému rozsahu vředu. Obrovský žaludeční vřed může být náhodným nálezem u člověka, který nikdy bolestmi břicha netrpěl.

Kouření, pití kávy, pití alkoholu, stres, špatná životospráva (vysoký obsah tuku a soli v potravě), dědičnost, léky (např. ibuprofen).

Pohled, pohmat, poklep, stanovení průkazu na Helicobacter pylori, endoskopie.

• antacida, antiulceróza
• antagonisté H2-receptorů
• antagonisté M3-receptorů
• inhibitory protonové pumpy (omeprazol)
• antibiotika (k eradikaci H. pylori).
• vazoaktiva (somatostatin)

• penetrace (průnik vředu na jiný orgán)
• perforace (proděravění žaludku)
• krvácení do zažívacího traktu (objevuje se černá typicky zapáchající průjmovitá stolice s obsahem natrávené krve, tzv. meléna)
• prasknutí (příznaky: zvracení krve; zástava krvácení se provádí endoskopicky).

Literatura

• DÍTĚ, Petr. Vředová nemoc žaludku a duodena: diagnostika a terapie v praxi. Praha: Galén, ©2000. 111 s. Repetitorium, sv. 2. ISBN 80-7262-079-7.
• KREJČÍ, Ivona. Vředová choroba žaludku a duodena. Medicína pro praxi. 2007, roč. 4, čís. 2, s. 209–210. Dostupné online. ISSN 1803-5310. 

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu žaludeční vřed na Wiki Commons
• Článek o žaludečním vředu, Danica Deretić, 18.3.2012 (česky)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

 

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.