Závorky: Interpunkční znaménko

Používají se zpravidla ve dvojicích levá–pravá, anebo jednostranně jako svorky nebo v označení číslovaných seznamů, např. 1), 2), 3).

Interpunkční znaménka
apostrof   ’   '
čárka   ,
dvojtečka   :
lomítko   /
otazník   ?
interrobang   ‽
pomlčka   ‒   –   —   ―
spojovník   -   ‐
středník   ;
tečka   .
uvozovky   „ “   ‚ ‘   » «
vykřičník   !
výpustka   …   ...
závorky   ( )   [ ]   { }   ⟨ ⟩
zpětné lomítko   \

Existuje 5 druhů (tvarů) závorek, které se liší užitím a významem, zejména v oblastech jejich nejstrukturovanějšího užití, např. v matematice a programovacích jazycích, zatímco v běžném textu více záleží na rozhodnutí pisatele a často je lze nahradit jinými interpunkčními znaménky.

• vyznačení vsuvek a vět vložených, lze je nahradit čárkami nebo pomlčkami,
• vyznačení části věty, která není součástí vlastního textu – v závorce bývá např. za citátem uveden jeho autor, výraz (potlesk) jako reakce na projev apod.,
• varianty výrazu – Kateřina Emmons (dříve Kůrková), zejména cizojazyčné – sova pálená (Tyto alba),
• pokud se v závorkách vyskytuje další závorkový výraz, je možné je odlišit jiným typem, ale lépe je nahradit je čárkami nebo pomlčkami.
• zevnitř se závorky přirážejí bez mezer přímo k obsahu. S celým výrazem v závorce se z hlediska interpunkce zachází obdobně jako se slovem, tj. od sousedních slov nebo interpunkčních znamének se odděluje nebo neodděluje mezerou podle zásad, jako kdyby šlo o slovní výraz bez závorky.

• kulaté () – nejběžnější, používané v psaném textu; v matematice k seskupování výrazů; atd.
• hranaté [ ] – často se používají ve slovnících, vkládá se do nich výslovnost výrazu; mají své opodstatnění v bibliografické citaci, vkládá se do nich informace doplněná autorem bibliografie, tedy nezískaná přímo ze zdroje; dále se používají v programovacích jazycích, například pro index či velikost pole.
• složené { } – používány v matematickém zápisu např. pro vymezení množiny; v programování pro vymezení bloku kódu ve zdrojovém kódu, nutné pro syntaktickou analýzu. Na počítači jdou napsat pomocí kláves:

Alt+1+2+3 = {
Alt+1+2+5 = }

• lomené ⟨ ⟩ – v typografii textu neobvyklé; v matematice hranice uzavřeného intervalu (včetně krajních bodů). (nematematická varianta těchto závorek: 〈 〉)
• špičaté < > Pro značky ve značkovacím jazyce XML se zavedly znaky matematických relací „větší než“ a „menší než“ jako náhrada lomených závorek nedostupných na počítačových klávesnicích.
• svislé || – používány v matematice pro značení absolutní hodnoty či velikosti (mohutnosti) objektu.
• dvojité svislé ||.|| – po označení normy (velikosti)
• dvojité lomené ⟪ ⟫
• ... a další, např. horní a dolní celá část

V počítačovém zpracování (obecně dat, nejen u zdrojových kódu) se používají pro určení vnoření, tj. hierarchické struktury, i obecnější konvence. Nejjednodušší jsou zdvojené nebo ztrojené závorky, i zde na [[Wikipedie|Wikipedii]]. Jako závorky slouží libovolné (konvencí, normou, syntaxí) spárované symboly, např. begin a end v Pascalu/Delphi, v html a xml tagy a a v LaTeXu \begin{document} a \end{document}.

Zobecnění závorek jsou distfixní operátory.

• Poissonova závorka
• Lagrangeova závorka
• Diracova notace
• Macaulayova závorka
• Blok (programování)

• Pravidla českého pravopisu. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-1343-1. S. 74. 

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu závorky na Wiki Commons
•   Slovníkové heslo závorka ve Wikislovníku

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.