Sucho je přírodní jev způsobený nedostatkem vláhy, který následně vede k poklesu množství vody v různých částech hydrologického cyklu.
Pokud množství využitelných vodních zdrojů není dostatečné pro uspokojení požadavků společnosti, hovoříme o nedostatku vody. Sucho i nedostatek vody mohou způsobit hospodářské ztráty v klíčových odvětvích využívajících vodu a zároveň mohou mít environmentální dopady na biologickou rozmanitost, jakost vody, zhoršování stavu vodních útvarů, úbytek mokřadů, erozi půdy, degradaci a dezertifikaci půdy.
Sucho se projevuje nedostatkem srážkové vody, podzemní vody anebo jejich kombinací. Důsledkem sucha dochází k odumírání rostlinstva v zasažené oblasti a k úhynu živočichů, či ke zhroucení celého ekosystému. Sucho může významně poškodit zemědělce, kteří vlivem nedostatku srážek v určitém časovém období nemají dostatek vody k zavlažování hospodářských rostlin.
Příčiny vzniku sucha lze rozdělit na přirozené (období sucha, El Niño) a antropogenní (odlesňování, eroze zemědělské půdy, regulace toku).
Ve výparu hraje hlavní roli sluneční záření. Mezi přirozené příčiny patří procesy v atmosféře. Dlouhodobé sucho je rovněž jedním z projevů změn klimatu. Suchým obdobím je například doba ledová. Například v Grónsku bylo v době ledové téměř pětkrát méně srážek tvořící ledovce než je v současnosti. Naopak 20. století bylo v Evropě nadprůměrně vlhké. Teplejší klimatická období jsou vlhčí. S oteplováním klimatu vlhkost půdy v USA neklesá.
Příčiny sucha vyvolané zásahem člověka do krajiny mohou být na jak lokální, tak globální úrovni. Lokální mohou zahrnovat vysoušení jezer, odklonění řek, budování různých nádrží, hrází, přehrad, ale i offsetování provozů náročných na vodu (jeden z aktuálních problémů jsou například protesty indických rolníků proti továrnám na výrobu Coca-Coly,[nedostupný zdroj] které mají velkou spotřebu vody (3 litry vody na každý litr jejich výrobku) a výrazně se podílejí na současném rapidním poklesu podzemních vod v zemi a navíc narušuje cyklus koloběhu vody tím, že své výrobky vyváží na odbytiště vzdálené tisíce kilometrů, zatímco voda používaná rolníky vždy zůstávala v krajině).
Antropogenní příčinou sucha na regionální úrovni je i nevhodné lesní a krajinné hospodářství, které ve svém účinku odvodňuje lesy, zemědělskou půdu, nadměrně reguluje okolí vodních toků. Voda rychleji odtéká po povrchu, nevsakuje se a snižuje se tím hladina spodní vody. Průmyslová a zemědělská činnost člověka v krajině nemusí být sice přímou a okamžitou příčinou sucha, ale pokud je tato činnost dlouhodobá, intenzívní a svými účinky překračuje trvalou udržitelnost obnovy prostředí, pak se naplno projeví důsledky této činnosti. Jedním z důsledků je dlouhodobý trend vysušování krajiny. Sucho má také přímou vazbu k opačnému extrému, čili náhlými, přívalovými dešti a povodněmi. Obojí je projevem ztráty přirozeného zadržování vody v půdě. Nízký stav vody v krajině dále ovlivňuje změnu biotopu, mění se zastoupení rostlin a stromů. Lokálně se sníží biodiverzita, zůstávají spíše rostliny více odolné proti výkyvům a proti obdobím sucha, přichází cizí invazivní rostlinné druhy, kterým sucho tolik nevadí a následuje řetěz událostí, vedoucí k postupné degradaci krajiny. Podle profesora Davida Storcha však neusychající vegetace s hlubokými kořeny jen více odčerpává vodu z krajiny, takže nahrazování smrků také není řešení. V hustších lesích dochází k větší konkurenci o vodu, a tak je les náchylnější.
Poškození rostlin suchem je fyziologické poškození rostlin způsobené nedostupností vody pro rostlinu nebo neschopností vodu využít. Poškozeny mohou být všechny druhy rostlin. Dostupnost kapilární vody je udáván tzv. lentokapilárním bodem. Ukazatelem zásobení půdy vodou je tzv. bod vadnutí, ten je stanoven na hodnotu sacího tlaku pF 4,19 a udává vlhkost půdy, kdy jsou rostliny vystaveny trvalému nedostatku vody a následně vadnou. Pokud jsou rostliny zavlaženy, obnoví turgor. Bod trvalého vadnutí je dán množstvím vody v půdě, při němž rostlina vadne a již neobnoví turgor po zpřístupnění vody. Kromě půdních podmínek je dán i druhem rostliny. Důležitá je také vzdušná vlhkost.
V Česku se za sucho považuje období bez vláhy v trvání týdnů až měsíců.
Studia megasucha v Austrálii ukazuje, ze tato sucha mohla být v minulosti ničivější, než se doposud předpokládalo. Na základě toho vědci usuzují, že i budoucí sucha mohou mít výrazně horší vliv – zvláště na zemědělskou produkci, než ukazují dosavadní předpovědi, přičemž 20. století bylo nejvlhčím stoletím z posledních sedmi. V USA bylo 20. století nejvlhčím stoletím za více než 1000 let.
Území Česka leží v mírném klimatickém pásu s relativně vyrovnaným srážkovým režimem v průběhu roku, kde se sucho a nedostatek vody neprojevuje často. Z historických pramenů a z novodobého pozorování je však známo, že události sucha přicházely a způsobovaly značné škody. Do roku 1900 jsou například známa sucha z let 1417, 1616, 1707, 1746, 1790, 1800, 1811, 1830, 1842, 1868, 1892 a 1893. Sucha se ale v českých zemích vyskytovala průběžně.
Od počátku dvacátého století bylo sucho zaznamenáno v letech 1904, 1911, 1921, 1947, 1976, na počátku 90. let 20. století, kdy se jednalo o víceletý problém, v roce 2003, v roce 2015, které lokálně přetrvalo až do roku 2017 a naposledy v roce 2018. Nahlédneme-li zpět do 19. století, sucho v roce 1874 vedlo k zahájení sledování a hodnocení vodních zdrojů a bylo také impulsem pro projektování a výstavbu prvních moderních nádrží na našem území. Události z let 2003 a 2015 iniciovaly činnosti zaměřené na přípravu uceleného souboru opatření pro zvýšení připravenosti a prevence následků sucha na společnost a životní prostředí.
Na problematiku sucha začínají reagovat v současné době reagovat i vysoké školy se svými programy, v rámci bakalářských i magisterských programů se studenti učí jak se s dopady sucha vypořádat. Problematiku sucha je v tuzemsku možné studovat např. v ekologicky zaměřených programech na Fakultě životního prostředí ČZU či na přírodovědecké fakultě UK.
Závlaha půdy se řeší dlouhodobě. Řešení problematiky dlouhodobého sucha a nedostatku vody vyžaduje komplexní přístup, založený na kombinaci opatření na straně zvyšování disponibilního množství vody v jednotlivých částech hydrologického cyklu, opatření na snižování spotřeby vody a opatření na ovlivňování její jakosti na straně společnosti. Návrhy opatření na ochranu před následky sucha a nedostatkem vody obsahuje Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky z července 2017. Opatření přijímaná s cílem zvýšit ochranu před následky sucha se v některých ohledech mohou vzájemně podporovat a v některých ohledech mohou působit proti sobě. Při hledání řešení problémů souvisejících se suchem a nedostatkem vody je třeba vždy uvážit, jaký aspekt je pro řešení problému rozhodující, a posuzovat potenciální efekty přijímaných opatření na sledovaný aspekt. Proces rozhodování o přijetí konkrétních opatření vyžaduje vyhodnocení potenciálních přínosů a nákladů jednotlivých variant, kdy do úvahy je třeba vzít hledisko ekonomické i hledisko dopadů na životní prostředí.Tematickými pilíři Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky jsou:
Prvním krokem při zvládání rizika sucha a nedostatku vody, je vytvoření informační platformy pro monitoring sucha a stavu vodních zdrojů.
Do této skupiny opatření primárně spadají opatření na stávající vodárenské infrastruktuře, opatření na ochranu množství a jakosti dostupných vodních zdrojů a strategické aktivity zaměřené na přípravu a realizaci nových vodních zdrojů. Pro posilování vodních zdrojů existuje řada opatření technického charakteru, která se mohou ukázat jako jediná dostatečně efektivní pro zajištění vodohospodářských služeb. Základním předpokladem pro zvýšení odolnosti území vůči suchu je však obnova přirozeného vodního režimu krajiny, kterou je nezbytné provádět komplexním a integrovaným způsobem, tzn. plánovanou podporou opatření na vodních tocích a v nivách a opatření v ploše povodí.
Opatření navržená v rámci tohoto pilíře představují reakci na zhoršující se vláhovou bilanci, klesající retenční a infiltrační schopnosti zemědělské půdy, nepříznivé dopady vodní eroze a znečištění vody látkami na výživu a ochranu rostlin. Cílem opatření navržených v rámci tohoto tematického pilíře je snížení následků sucha v zemědělství, zlepšení fyzikálních vlastností půd, zpomalení odtoku vody z krajiny a ochrana jakosti vody.
Cílem opatření přijatých v souladu s touto prioritou je zvýšení retence vody v krajině a zvyšování odolnosti vodních ekosystémů vůči hydrologickým extrémům.
Cílem je snižování poptávky po vodě, její opětovné využívání a snižování míry znečištění vody, která se navrací do přirozeného prostředí. V této oblasti je k dispozici řada nových technologií, které zatím nejsou v praxi uplatňovány a mohou výrazně přispět ke snižování následků sucha a nedostatku vody na společnost, hospodářství a na životní prostředí.
Protože je dlouhodobé sucho rovněž jedním z projevů globální změny klimatu, které byly identifikovány na území České republiky, je tato problematika také začleněna do Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a na ni navazujícího Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu. Dopady změny klimatu a možnosti přizpůsobení představují značně komplexní problematiku, kde adaptační opatření realizovaná pouze ve vztahu k jednotlivým sektorům (či projevům změny klimatu) mohou mít přímý či nepřímý negativní vliv na další oblasti. Tyto tlaky pak mohou vést k intenzivnějším a vážným konfliktům mezi požadavky na využívání zdrojů (např. využití půdy, vody). Aby se zabránilo těmto střetům a naopak podpořilo maximální využití synergií, mělo by být primárně usilováno o přístupy, které jdou napříč spektrem různých sektorů a oblastí činnosti. Integrovaný přístup k adaptaci má za cíl nejen realizovat opatření ke snížení zranitelnosti konkrétních sektorů a systémů vůči různým projevům změny klimatu, ale počítá s přirozenou interakcí. Hlavním cílem v oblasti řešení dlouhodobého sucha je snížení zranitelnosti lidské společnosti a ekosystémů vůči dopadům dlouhodobého sucha a nedostatku vody především zlepšením integrovaného managementu vodních zdrojů na celé ploše území zahrnující: zlepšení vodního režimu v lesích a zemědělské krajině, zlepšení hospodaření se srážkovými vodami v sídlech a výrobní sféře včetně jejich využívání, zvýšení přirozené retenční schopnosti vodních toků a niv a efektivní ochrana a využívání vodních zdrojů včetně prověření realizace nových vodních zdrojů (např. vodních nádrží, umělé infiltrace, podzemních zdrojů). Realizace nových vodních zdrojů bude probíhat v souladu s Generelem území chráněných pro akumulaci povrchových vod.
Relevantními specifickými cíli Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu pro řešení dlouhodobého sucha jsou:
V období podzim 2014 až rok 2016 se Česká republika ocitla ve fázi dlouhého sucha, které s různou intenzitou postihovalo celé území republiky. V některých krajích přetrvává sucho, a to jak meteorologické, zemědělské a i hydrologické dodnes. Vlna sucha kulminovala v období červen – září 2015. Dopady sucha v roce 2015 byly předmětem případové studie zadané Středočeským krajem u zpracovatelů VRV, a.s. a Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze. Zpracovatelé studie zjistili tyto závěry:
Evropský pozorovací systém sucha (European Drought Observatory - EDO) je služba provozovaná společným výzkumným střediskem Evropské komise. Obsahuje informace o suchu na evropské úrovni. Samotný monitoring sucha je založen na analýze řady ukazatelů, které představují různé složky hydrologického cyklu (např. srážky, vlhkost půdy, hladiny nádrží, průtok řek, hladiny podzemních vod) nebo specifické dopady (např. stres vegetace), které jsou spojeny s určitým typem sucha.
EDO ukazatele sucha:
Standardizovaný index srážek (Standardized Precipitation Index -SPI) měří anomálie nashromážděných srážek během daného období (např. 1, 3, 12 měsíců) a je nejběžněji používaným indikátorem pro detekci a charakterizaci meteorologického sucha.
Kombinovaný ukazatel sucha (Combined Drought Indicator -CDI) integruje informace o anomáliích srážek, vlhkosti půdy a vegetačních podmínkách měřených satelitem do diskrétního klasifikačního indexu. CDI se používá ke sledování nástupu zemědělského sucha, jeho vývoje v čase a prostoru a fáze obnovy.
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Sucho, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.