Signagi

Signagi სიღნაღი
znak
Poloha
Souřadnice	41°37′7″ s. š., 45°55′18″ v. d.
Nadmořská výška	836 m n. m.
Časové pásmo	UTC+4
Stát	Gruzie Gruzie
Kraj	Kachetie
Municipalita	Signagi
Signagi
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 485 (2014)
Etnické složení	Gruzínci
Náboženské složení	Gruzínská pravoslavná církev
Správa
Vznik	1762
Oficiální web	signagi.ge
Telefonní předvolba	(+995) 355
PSČ	4200
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

S počtem 1485 obyvatel v roce 2014 patří k nejmenším gruzínským městům. V hospodářství dominuje výroba vína, tradičních koberců a národního jídla mcvadi. Město je pověstné též krajinou a historickými pamětihodnostmi. Signagi prošlo důkladnou rekonstrukcí a stalo se důležitým střediskem turistiky.

 

Území současného města bylo osídleno v paleolitu. Ve středověku bylo známé jako Heretie, v 15. století a později jako Kiziqi. Pod názvem Signagi (v azerštině „bunkr“) bylo poprvé zmíněno na počátku 18. století. Roku 1762, gruzínský král Heraklius II. zafinancoval výstavbu města a zřízení pevnosti na obranu proti nájezdům dagestánských kmenů.

Podle sčítání roku 1770 bylo Signagi osídleno stovkou rodin, zejména řemeslníky a obchodníky. Po připojení Gruzie k imperiálnímu Rusku roku 1801, byl Signagi udělen statut města a stalo se centrem ujezdu Signagi (rusky Сигнахский уезд) v Tbiliské gubernii (rusky Тифлисская губернія) v roce 1802. Roku 1812 se Signagi spolu s ostatní Kachetií podílelo na vzpouře proti ruské nadvládě. Během ruského dobývání Kavkazu bylo město považováno za významný opěrný bod vzhledem k blízkosti Dagestánu. a rychle se rozrůstalo rozlohou i počtem obyvatel. Za éry Sovětského svazu se stalo střediskem zemědělství.

Signagi bylo tvrdě postiženo postsovětskou krizí v Gruzii, ale gruzínská vláda spustila za spolupráce mezinárodních organizací rozsáhlý projekt obnovy města a infrastruktury s cílem revitalizace turistického ruchu.

Signagi leží asi 113 km jihovýchodně od hlavního města Tbilisi na východním úpatí pohoří Gombori (gruzínsky გომბორის ქედი, Gomboris kedi), které tvoří rozvodí mezi řekami Jori a Alazani. Údolí obou řek jsou významná zemědělstvím, zvláště pak ovocnářstvím. V nadmořské výšce asi 790 m je z města výhled do údolí Alazani, za kterým se tyčí stěna Velkého Kavkazu.

Signaghi má mírné vlhké klima. Zimy jsou mírně chladné, zatímco léta mohou být horká. Nejvyšší průměrná teplota je v červenci při 24,3 °C, zatímco nejnižší průměrná teplota je v lednu 0,2 °C. Průměrné roční srážky se pohybují mezi 602 a 949,7 mm. s maximem v jarních měsících a začátkem léta.

Signaghi a okolí jsou domovem několika historických a kulturních památek, které jsou speciálně chráněny státem od roku 1975. Město je obehnáno městskou zdí se zbytky opevnění z 18. století. Existují dva gruzínské ortodoxní kostely ve městě samotném - jeden byl zasvěcen Svatému Jiří a druhý Svatému Štěpánovi. Uctívaný Klášter Bodbe se nachází 2 km od Signagi a je poutním místem kvůli vazbě na Svatou Kristýnu (gruzínsky წმინდა ნინო, Cminda Nino), která bývá považována za apoštolku Gruzie ze 4. století.

Místní etnografické a archeologické muzeum z 50. let 20. století bylo modernizováno v roce 2007. Signagi je v Gruzii označováno za „město lásky“ a mnoho párů sem přijíždí ke svatebnímu obřadu.

^[zdroj⁠?]

•  
  Radnice
•  
  Pohled na Signagi
•  
  Městské zdi
•  
  Mužský Klášter Bodbe nedaleko Signagi, kde jsou uloženy pozůstatky Svaté Kristýny

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Signaghi na anglické Wikipedii.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Signagi na Wiki Commons
• Promotional website of Signagi, State Department of Tourism and Resorts of Georgia, 2008. (anglicky)