Podzemní Voda

Podzemní voda je i voda ve studních, ve vrtech, či voda vyvěrající z pramenů. Z pohledu geologického, resp. hydrogeologického, jde o vodu pod zemským povrchem, v nasycené zóně, kde vyplňuje všechny dutiny a je ohraničena svým horizontem. Ostatní vody pod povrchem, které této definici neodpovídají, jsou vody podpovrchové. Patří do nich půdní vlhkost, vody v nenasycené zóně, vody v jiném skupenství i kapilární voda. Výzkumem podzemní vody se zabývá hydrogeologie. Podzemní voda tvoří okolo 20 % dostupných světových zásob sladké vody, využívá se často jako zdroj pitné i užitkové vody.

Podzemní voda je nejspolehlivějším zdrojem vody, proces jejího doplňování je však zdlouhavý a závislý na počtu a intenzitě srážek. Proto existuje hrozba, že zásoby podzemní vody budou v některých oblastech dosud zvyklých na určitý stav podzemní vody s pokračující změnou globálního klimatu ubývat, protože se nebude stačit doplňovat. Problémem je značné čerpání podzemní vody člověkem. Dochází k němu především v Asii a Severní Americe a to v takové míře, že se tím mění hladina moře a osa rotace Země.

Pokud obsah rozpuštěných minerálních látek nebo plynů překročí stanovenou hranici, označuje se tato voda jako minerální voda; opakem je prostá podzemní voda.

Voda pod zemským povrchem může být přítomna ve třech hlavních formách:

• Absorpční – voda, kterou pomocí slabých vazebných interakcí absorbují jednotlivé částice (zrna) horniny. Vyskytuje se v horninách jen při velmi nízké vlhkosti.
  • Hygroskopická – voda, která vzniká v hornině při pohlcování par. Jde o druh absorpční vody.
• Kapilární – voda, jejíž pohyb určují převážně kapilární jevy. Nachází se v kapilárním pásmu nad hladinou podzemní vody.
• Gravitační – voda, jejíž pohyb určují hlavně účinky gravitační síly. Pokud se jednotlivé kapky vody spojují a tvoří dlouhodobé nebo trvalé těleso, nazývá se toto těleso zvodeň.

Oblast s absorpční a kapilární vodou se označuje jako provzdušnělé pásmo. Oblast s gravitační vodou, ležící obvykle pod ním, se nazývá zvodnělé pásmo.

Podzemní voda se může do podzemí dostávat z povrchu, nebo naopak vyvěrat z nitra Země. Byla nalezena voda i 2 miliardy let stará.

• Většina vody pod zemským povrchem pochází ze vsaku povrchové vody, ta se nazývá vadózní podzemní voda. Část této vody může být po dlouhá geologická období uzavřena mezi nepropustnými vrstvami – tuto podzemní vodu pak označujeme jako fosilní.
• Pokud vystupuje z nitra Země, jedná se o juvenilní podzemní vodu. Ta může vyvěrat například ve vulkanických oblastech a v tektonických zlomech. Voda, která zůstane v sedimentu, který se do ní ukládal, se nazývá konátní. Organického původu je tzv. naftová voda.

Jak v laických popisech, tak i v renomovaných českých periodikách je rozšířeno chybné používání termínu spodní voda. Voda ve vrtech, ve studních, či voda zásobující prameny je výhradně voda podzemní, nikoliv spodní.

Reference

Literatura

• MEADOWS, Donella; RANDERS, Jorgen. Překročení mezí: Konfrontace globálního kolapsu s představou trvale udržitelné budoucnosti. Praha : Argo, 1992. ISBN 80-85794-83-7. — obsahuje kapitolu věnovanou vyčerpávání podzemní vody
• KRÁSNÝ, Jiří, a kol. Podzemní vody České republiky: Regionální hydrogeologie prostých a minerálních vod. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2012. 1144 s., mapy. ISBN 978-80-7075-797-0. Obsahuje terminologický slovník. 

Související články

• Artéská voda
• Hladina podzemní vody
• Hydrogeologie
• Koloběh vody
• Pramen
• Studna
• Zvodeň
• Spodní voda

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu podzemní voda na Wiki Commons
•   Slovníkové heslo podzemní voda ve Wikislovníku
• Heslo voda v Geologické encyklopedii on-line
• Podzemní voda na webu Ústavu geotechniky Fakulty Stavební VUT