Kapie

na rozdíl od feferonek kapie neobsahují žádný kapsaicin. Další odlišností od nich je větší velikost. Vyskytují se v různých barvách, od zelené přes žlutou až po červenou. Konzumují se jak syrové, tak jako součást různých pokrmů (např. lečo). Ve studené kuchyni se kapie sterilované v oleji používají na výrobu obložených chlebíčků.

Kapie se někdy řadí spolu s ostatními slabě pálivými odrůdami paprik do skupiny takzvaných „sladkých paprik“. Jejich původní domovinou je Mexiko, Střední Amerika a sever Jižní Ameriky. Žebra a semínka uvnitř paprik lze jíst, avšak někteří lidé je považují za hořká.

Semena kapií byla v roce 1493 převezena do Španělska, odkud se rozšířila do ostatních evropských, afrických a asijských zemí. Dnes je největším producentem kapií na světě Čína, za níž následují Mexiko a Indonésie.

Pěstování kapií vyžaduje teplou půdu, ideálně 21 až 29 °C, která je udržována vlhká, ale nikoli přelitá. Kapie jsou citlivé na přebytek vody a příliš vysoké teploty.

Kapie jsou bohatým zdrojem antioxidantů a vitamínu C. V porovnání se zelenými kapiemi mají červené více vitamínů a živin. Také hodnoty karotenů jsou u červených kapií devětkrát vyšší. Pokud jde o vitamín C, obsahují ho červené kapie dvakrát víc než zelené. Červené i zelené kapie pak obsahují velké množství kyseliny p-kumarové.

Charakteristickou vůni zelených kapií způsobuje 3-isobutyl-2-methoxypyrazin (IBMP). Ten zodpovídá i za „buket“ Cabernetu Sauvignon.

• Paprika
• Chilli paprička

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu paprika na Wiki Commons

•  
  Oranžová kapie
•  
  Výběr různobarevných kapií
•  
  Fialová kapie
•  
  Červené kapie
•  
  Japonské zelené kapie
•  
  Zelená, žlutá a červená kapie
•  
  Druhotný plod rostoucí uvnitř kapie
•  
  Dekorace z červených kapií
•  
•  
•  
  Žluté kapie
•  
  Zelené kapie