V popředí jeho studijního zájmu stály staroslověnština a cyrilometodějský odkaz, po pravidelných prázdninových návštěvách (1897–1901) a čtyřleté vědecké práci (1902–1906) na ostrově Krku zpočátku charvátské, posléze veškeré hlaholské písemnictví. V roce 1901 z jeho podnětu založil krčský biskup Dr. Antonín Mahnić Staroslověnskou akademii (Academie Palaeoslovenica Veglensis), kde v následujících letech vydal řadu komentovaných původních hlaholských textů v edici Glagolitica.
V průběhu své pedagogické, pastorační, ediční, publicistické, překladatelské a badatelské činnosti absolvoval další četné studijní pobyty v zahraničí (mj. Řím, Záhřeb, Ljubljana, Paříž, Vídeň, Londýn, Oxford, Soluň, Cařihrad), spojené s intenzivním bádáním v knihovnách a archivech i rozsáhlou přednáškovou činností, aktivně se zúčastnil tří byzantologických a dvou slavistických sjezdů. Byl iniciátorem slavení pěti svátků hlavních českých patronů (Jan Nepomucký, Prokop, Cyril a Metoděj, Ludmila, Václav) hlaholskou mší v Čechách a na Velehradě, k nimž vydal příslušné liturgické texty s partiturami hudebních skladatelů Karla Douši, Josefa Bohuslava Foerstra a Antonína Jandy. Zemřel 2. listopadu1959 v Praze a je pochován v hrobce proboštů kolegiátní kapituly Všech svatých na Vyšehradském hřbitově.
Čestný doktorát teologie udělený papežem Benediktem XV.
Papežský prelát (Msgre.) jmenovaný papežem Piem XI. po vydání Evangeliáře Assemanova
Čestný kanovník katedrálních kapitul v Záhřebu, Splitu a na Krku
Konsistorní rada pražské arcidiecéze
Kanovník senior kapituly Všech svatých na Hradě pražském
Dílo
Rozsáhlá vědecká a publikační činnost prof. Josefa Vajse byly převážně zaměřeny na paleoslovenistiku se specializací na hlaholské písemnictví v aspektu textologickém, gramatickém, lexikologickém i paleografickém, slovanskou liturgii a cyrilometodějské překlady Bible. Jeho reprezentativní bibliografie z pera prof. Josefa Kurze obsahuje 226 položek z oboru slovanské filologie a liturgie (z toho 30 knižních titulů) a 39 prací z oblasti teologické a náboženské. Od roku 1912 spolupracoval na přípravě a tvorbě Českého slovníku bohovědného (vycházel 1912–1932), v letech 1930–1938 spoluredigoval Časopis katolického duchovenstva, ke konci života stál u zrodu velkého čtyřsvazkového Slovníku jazyka staroslověnského (Lexicon linguae palaeoslovenicae) jako předseda přípravné komise Slovanského ústavu (1948–1952).
Výběrová bibliografie
Hlaholský zlomek nalezený v Augustianském klášteře v Praze (1901)
Sborník staroslovanských literárních památek o sv. Václavu a sv. Lidmile (1929)
Rukověť hlaholské paleografie : uvedení do knižního písma hlaholského (1932)
Liturgické mešní zpěvy staroslovanské na svátky svatých patronů českých (1933)
Kurs obecné mluvy KOINHC, řeckého jazyka papyrů, ostrak i posv. knih Starého a Nového zákona (1934, 1987, 1994)
Evangelium sv. Marka. Text rekonstruovaný (1935)
Evangelium s. Matthaei palaeoslovenice (1935)
Evangelium s. Ioannis palaeoslovenice (1936)
Evangelium s. Lucae palaeoslovenice (1936)
Legenda o svatém Borisi a Glebovi (1947, 1988)
Cyril a Metod, apoštolové slovanští / Josef Dobrovský (1948)
Soupis staroslovanských rukopisů Národního musea v Praze (s Josefem Vašicou, 1957)
Překlady
BALDE, Henricus. Křesťanské pravdy (1931, z latiny)
BOUHORS, Dominique. Křesťanské myšlenky na každý den v měsíci (1934, z francouzštiny)
Odkazy
Reference
Literatura
Encyklopedický slovník křesťanského Východu / Edward de Farrugia ; odpovědný redaktor českého vydání Pavel Ambros. Olomouc : Refugium Velehrad–Roma, 2010. 1039 s. ISBN978-80-7412-019-0.
HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN80-7325-029-2. S. 162.
KUDĚLKA, Milan, a kol. Česká slavistika od počátku 60. let do roku 1918. 1. vyd. Praha: Historický ústav, 1997. 477 s. ISBN80-85268-69-8. S. 216–219.
KUDĚLKA, Milan, a kol. Československá slavistika v letech 1918–1939. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 469 s. S. 139, 407.
KUDĚLKA, Milan; ŠIMEČEK, Zdeněk, a kol. Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od r. 1760 : biograficko-bibliografický slovník. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972. 560 s. S. 485–488.
KURZ, Josef. Život a dílo Josefa Vajse. In Slovanské studie : Sbírka statí, věnovaných prelátu univ. prof. dr. Josefu Vajsovi k uctění jeho životního díla / Uspořádali Josef Kurz, Matyáš Murko, Josef Vašica. Praha : Vyšehrad, 1948. 266 s. S. 11–16.
KURZ, Josef. Soupis prací Josefa Vajse. In Slovanské studie : Sbírka statí, věnovaných prelátu univ. prof. dr. Josefu Vajsovi k uctění jeho životního díla / Uspořádali Josef Kurz, Matyáš Murko, Josef Vašica. Praha : Vyšehrad, 1948. 266 s. S. 17–34.
MAREŠ, František Václav. Vajsova česká redakce nové církevní slovanštiny. In Studia palaeoslovenica / sborník studií věnovaných k sedmdesátinám univ. profesora Dr. Josefa Kurze / uspořádaly Marta Bauerová a Markéta Štěrbová. Praha : Academia, 1971. 418 s. S. 221–225.
PECHUŠKA, František. Život a dílo univ. prof. Josefa Vajse : k jeho sedmdesátinám. Praha : [s. n.], 1935. 30 s.
ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN80-200-1066-1.
VEČERKA, Radoslav. Slovník českých jazykovědců v oboru bohemistiky a slavistiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 341 s. ISBN978-80-210-6265-8. S. 297–298.
Zbornik posve‘cen Josipu Vajsu prilikom 60-te godis̆njice njegova dolaska u Hrvatsku. Zagreb : Staroslavenski institut, 1957 (srbochorvatsky).
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Josef Vajs, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses. ®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.