George Santayana: španělsko-americký filozof

prosinec">16. prosince 1863 Madrid – 26. září 1952 Řím) byl americký filosof, kritik a spisovatel španělského původu, představitel naturalismu a „klasické“ americké filosofie.

George Santayana
Rodné jméno	Jorge Agustín Nicolás Ruiz de Santayana y Borrás
Narození	16. prosince 1863 Madrid
Úmrtí	26. září 1952 (ve věku 88 let) Řím
Příčina úmrtí	rakovina žaludku
Místo pohřbení	Campo Verano
Pseudonym	George Santayana
Povolání	filozof, spisovatel, básník, romanopisec, esejista a vysokoškolský učitel
Alma mater	Harvardova univerzita Harvardova kolej King's College Humboldtova univerzita Boston Latin School
Témata	filozofie, literární tvorba a poezie
Rodiče	Agustín Ruiz de Santayana a Josefina Borrás
Podpis
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v rodině španělských diplomatů, dětství prožil v Madridu a v Ávile a od roku 1872 žil s matkou a třemi sourozenci v Bostonu. Po maturitě na klasickém gymnáziu studoval od roku 1882 na Harvardu, kde mezi jeho učiteli byli i William James a Josiah Royce. Po promoci 1886 studoval dva roky v Berlíně a napsal monografii o Rudolfu Hermannovi Lotzem, kterou roku 1890 na Harvardu obhájil a stal se profesorem. Roku 1912 toto místo opustil, protože chtěl mít větší svobodu, a odstěhoval se do Evropy. Žil pak jako nezávislý spisovatel v Paříži a v Oxfordu a od roku 1925 trvale v Římě, od začátku války v klášterním útulku „Modrých sester“.

Santayana byl velice plodný a úspěšný spisovatel a do roku 1904 se věnoval hlavně poezii. Jeho jediný román, „Poslední puritán“ mu získal ve třicátých letech světovou proslulost. Jeho hlavní díla jsou:

• The Sense of Beauty (Smysl pro krásu 1896)
• Interpretations of Poetry and Religion (Interpretace poezie a náboženství 1905/06)
• The Life of Reason (Život rozumu 1905/06)
• Three Philosophical Poets (Tři filosofičtí básníci – Lucretius, Dante a Goethe 1910)
• Soliloquies in England and Later Soliloquies (Samomluvy v Anglii a další samomluvy 1922)
• Scepticism and Animal Faith (Skepticismus a živočišná víra 1923)
• Dialogues in Limbo (Dialogy v Limbu 1925)
• Platonism and the Spiritual Life (Platonismus a duchovní život 1927)
• The Realms of Being (Oblasti bytí 1927)
• The Realm of Matter (Oblast hmoty 1930)
• Some Turns of Thought in Modern Philosophy (Několik obratů myšlení v moderní filosofii 1933)
• The Last Puritan (Poslední puritán, román 1935)
• Obiter Scripta (Řečeno výše 1936)

Santayanovo myšlení bylo ovlivněno pragmatismem jeho bostonských učitelů, zejména W. Jamese, Spinozou a Lotzem, vyvíjelo se však velmi samostatně. Santayana je myslitel lidského jednání (praxe), z jehož potřeb se odvíjí i poznání a intelekt. Za základ všeho považoval Santayana hmotu, avšak vysoce hodnotil i symbolické činnosti ducha, které nelze na hmotu redukovat. Umění, náboženství a věda jsou si podle něho blízké tím, že pracují se symboly; umění a náboženství jsou mu expresivní oslavou plnosti života a pokud by se zaměnily za vědu, ztratilo by se jak umění žít, tak smysl pro krásu - pro Santayanu tak důležitý.

Citáty

• Fanatismus spočívá v tom, že člověk zdvojnásobí své úsilí, když zapomněl svůj cíl. (The life of reason I.)
• Člověk je bytost s představivostí a morálkou proto, že ve společnosti dává svému životu nové cíle, které by o samotě nemohly existovat: přátelství, náboženství, umění, vědy. (The life of reason II. Reason and society)
• Bůh, ke kterému hluboká filosofie přivádí lidskou mysl, zdaleka není tím bohem, od kterého povrchní fiosofie člověka odvádí. ([T]he God to whom depth in philosophy brings back men's minds is far from being the same from whom a little philosophy estranges them. (The life of reason III. Reason in religion)
• Každá živá duše vítá všechno, s čím si ví rady; to ostatní ignoruje nebo popírá. (Dialogues in Limbo, 3.)
• Náboženství ve své pokoře vrací člověku jeho jedinou důstojnost, totiž odvahu žít z milosti. (Dialogues in Limbo, 4.)
• Zábava je dobrá věc, jen pokud nekazí něco lepšího.
• Člověk musí být nohama zasazen na zemi, ale očima musí přehlížet svět.
• Člověk není stvořen k tomu, aby život chápal, ale aby jej žil.
• Rodina je jedním z mistrovských děl přírody.
• Kdo zapomíná na své dějiny, je odsouzen je opakovat.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku George Santayana na anglické Wikipedii.

Literatura

• G. Santayana, Essaye o filosofii, náboženství a umění. Praha: Jan Laichter 1932

Související články

• Pragmatismus

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu George Santayana na Wiki Commons
•   Osoba George Santayana ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je George Santayana
• (anglicky)
• Santayana, spisy na Project Gutenberg
• Heslo ve Stanford encyclopedia of philosophy
• Heslo v Internet encyclopedia of philosophy
• Overheard in Seville: Bulletin of the Santayana Society.
• Citáty ze Santayany.
• George Santayana: Catholic Atheist