Bělgorodská Oblast: územně-správní jednotka na západě evropské části Ruska u hranic s Ukrajinou

Oblast leží v Centrálním federálním okruhu na západě Ruska na hranici s Ukrajinou. Hlavním městem je Bělgorod. Na ploše 27 100 km² zde žije 1 513 000 obyvatel, z toho 66 % ve městech. Oblast má na ruské poměry relativně vysokou hustotu zalidnění – 55,8 osob/km².

Bělgorodská oblast Белгородская область Bělgorodskaja oblasť
Dmitrijevka
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Bělgorod
Souřadnice	50°46′ s. š., 37°27′ v. d.
Rozloha	27 100 km² (67. místo v Rusku)
• z toho vodní plochy	1 % km²
Časové pásmo	UTC+3
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 514 527 (2023 ▼)
Hustota zalidnění	55,9 obyv./km²
Jazyk	ruština
Národnostní složení	Rusové (93 %), Ukrajinci a další
Náboženství	Pravoslavné křesťanství
Správa regionu
Stát	Rusko Rusko
Nadřazený celek	Rusko Rusko
Druh celku	oblast
Podřízené celky	21 rajónů, 11 měst
Vznik	1954
Gubernátor	Vjačeslav Gladkov
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	RU-BEL
Označení vozidel	31
Oficiální web	belregion.ru
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oblast je významným zemědělským územím; jsou zde také zásoby železné rudy. Prochází tudy hlavní železniční a silniční tah Moskva – Charkov – Krym.

Oblast sousedí s Kurskou oblastí na severu, s Voroněžskou na východě, na západě a jihu pak se Sumskou, Charkovskou a Luhanskou oblastí Ukrajiny. Povrch tvoří mírná pahorkatina (Středoruská vrchovina) se střední nadmořskou výškou okolo 200 m, nejvyšší bod má 277 m. Největšími řekami jsou Severní Doněc a do něj se vlévající Oskol v povodí Donu; do Dněpru se naopak vlévá řeka Vorskla a Psel. Je zde úrodná černozem.

Původní staroruská sídla na území dnešní Bělgorodské oblasti byly v 13. století vypleněny Tatary. V 17. století vedla územím oblasti obranná bělgorodská linie na jižních hranicích ruského carství proti Krymským Tatarům (systém pevností a záseků od řeky Vorskly při Achtyrke až po dnešní Mičurinsk). Obyvatelstvo se většinou skládalo z bývalých nevolníků, kteří utekli od feudálního útlaku, a z kozáků. V hospodářství převládalo rolnictvo a řemeslná výroba.

Správní obvod s centrem v Bělgorodu existoval v 18. století jako podstatně větší Bělgorodská gubernie Ruského impéria (1727–1779). Po brestlitevském míru území této oblasti připadlo Ukrajinskému státu. Bělgorodská oblast vznikla při administrativní reformě Sovětského svazu v roce 1954 vyčleněním rajónů Kurské a Voroněžské oblasti.

V průběhu rusko-ukrajinské války byla Bělgorodská oblast jednou z těch, odkud vpadly v únoru 2022 na Ukrajinu ruské invazní jednotky. Naopak v květnu 2023 se sama stala cílem omezeného pozemního útoku, když z ukrajinského území zaútočily údajné ruské opoziční partyzánské jednotky směrem na Grajvoron. Operace se účastnili také polští dobrovolníci. Nejostřejší boje proběhly kolem města Šebekino.

• Rusové 1 404 000 (93 %)
• Ukrajinci 57 800 (4 %)
• Arméni 7 800 (0,52 %)
• Bělorusové 4 900 (0,33 %)
• Ázerbájdžánci 4 500 (0,3 %)
• Turci 4 000 (0,27 %)
• Tataři 3 400 (0,24 %)
• Němci 2 200 (0,15 %)
• Moldavané 2 000 (0,13)

Bělgorodská oblast se dělí na 21 rajónů; k roku 2020 je zde 6 měst oblastního významu, 5 další rajónních měst, 18 sídel městského typu a 1574 vesnic.

Města a sídla městského typu nad 7000 obyvatel

odhad k 1. 1. 2021

 

Reference

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Belgorodská oblast na Wiki Commons
• (rusky) Mir Belgoroda - informační portál