wikiprojekt Matematika

Tato stránka a její podstránky obsahují jejich doporučení v naději, že projekt získá pozornost ostatních wikipedistů. Pokud byste rádi pomohli, navštivte diskusní stránku a prohlédněte si příspěvky.

Tento WikiProjekt se snaží především o sjednocení matematických článků na české wikipedii. Druhotným cílem je určit pořadí v jakém napsat články o jednoduchých matematických pojmech.

1. Hok
2. Irigi
3. Pavel Kotrč
4. Lukax
5. Tchoř
6. Pavel Jelínek
7. Zagothal
8. Fafrin
9. Ján Kepler (diskuse) 2. 5. 2019, 05:52 (CEST)[odpovědět]

1. Dohodnout jak psát matematické texty
2. Napsat články o základních matematických pojmech
3. Dát nováčkům a nejen jim návod jak psát různé matematické texty.

• proběhlé diskuse

Wikipedie se snaží držet normy ISO/IEC 80000.

Lineární algebra

Matice

Malé matice napíšeme pomocí

Výstup: ${\displaystyle \mathbf {A} ={\begin{pmatrix}a&b\\c&d\end{pmatrix}},}$ 

Větší matici zapíšeme takto $\backslash mathbf\{A\}=(a\_\{i,j\})$ pro $i\; \backslash in\; 1..n$, $j\; \backslash in\; 1..m$

Výstup: ${\displaystyle \mathbf {A} =(a_{i,j})\,}$  pro ${\displaystyle i\in 1..n}$ , ${\displaystyle j\in 1..m}$ 

Matice značíme (A - v matematickém textu zaznačíme jako \mathbf{A}) obdobně jako vektory, protože uvážíme-li, že matice 1 krát m, nebo n krát 1 je vektor, který se značí tučně, bylo by podivné, kdyby se matice najednou značily jinak, když jde de-facto o stejný objekt (tenzor druhého řádu) a používá stejné násobení (maticové násobení = skalární součin). První index určuje řádek a druhý sloupec, např.:

${\displaystyle \mathbf {A} ={\begin{pmatrix}a_{11}&a_{12}&\dots &a_{1n}\\a_{21}&\dots &\dots &\dots \\\dots &\dots &\dots &a_{(m-1)n}\\a_{m1}&\dots &a_{m(n-1)}&a_{mn}\end{pmatrix}}.}$ 

Dále viz proběhlé diskuse.

Diferenciální a integrální počet

Diferenciál

Diferenciály pišme rovné, jako $\backslash mathrm\{d\}x$, tedy jako

${\displaystyle \mathrm {d} x,\,}$ 

a ne jako

${\displaystyle dx.\,}$ 

Označení funkcí

Goniometrické funkce

Používejme českou notaci goniometrických funkcí:

${\displaystyle \sin \alpha ,\cos \alpha ,{\textrm {tg}}\,\alpha ,{\textrm {cotg}}\,\alpha ,\sec \alpha \,,{\textrm {cosec}}\,\alpha }$ 

Ty po řadě zapíšeme takto:

• $\backslash sin\; \backslash alpha\backslash ,$
• $\backslash cos\; \backslash alpha\backslash ,$
• $\backslash textrm\{tg\}\backslash ,\; \backslash alpha$
• $\backslash textrm\{cotg\}\backslash ,\; \backslash alpha$
• $\backslash sec\; \backslash alpha\backslash ,$
• $\backslash textrm\{cosec\}\backslash ,\; \backslash alpha$

Znak \ představuje malou mezeru, kterou je často nutné (při použití \textrm nebo \mathrm) vložit mezi funkci a její argument, aby nebyly znaky na sebe „nalepené“.

Funkce sign

Zde používáme zápisu

${\displaystyle \operatorname {sgn} x\,}$ 

nikoliv české varianty používané ve starší literatuře (sign x).

Vektorový počet

Vektory pišme pomocí jako tučný font, nikoli pomocí šipek jako $\backslash vec\; F$. Pokud se jedná o značky fyzikálních veličin, je přednost dána v souladu s normou ČSN ISO 80000-2 (011300) kurzívnímu tučnému fontu (pomocí $\backslash boldsymbol\; F$: ${\displaystyle {\boldsymbol {F}}}$ ; stejně funguje i pro značky z minuskulní alfabety, $\backslash boldsymbol\; \backslash omega$: ${\displaystyle {\boldsymbol {\omega }}}$ ; u majuskulní alfabety nutno k docílení kurzívy použít variantní font s předřazeným „var“ – $\backslash boldsymbol\; \backslash varPi$: ${\displaystyle {\boldsymbol {\varPi }}}$ ) před nekurzívním (pomocí $\backslash mathbf\; F$: ${\displaystyle \mathbf {F} }$ ). Násobení skalárem nevyznačujme tečkou – plete se se skalárním součinem. Tedy např.

${\displaystyle {\boldsymbol {F}}=m{\boldsymbol {a}},}$ 

a ne jako

${\displaystyle {\vec {F}}=m{\vec {a}},}$ 

ani jako

${\displaystyle {\boldsymbol {F}}=m\cdot {\boldsymbol {a}}.}$ 

Tento dodatek se týká spíše článků fyzikálně orientovaných - ve speciálních oblastech matematiky se používá jiné značení vektorů.