Pitirim Sorokin: Rusko-americký sociolog a teoretik kultury

únor">4. února 1889^greg., Turja – 11. února 1968, Winchester) byl komi-rusko-americký sociolog a teoretik kultury. Jako akademický a politický aktivista v Rusku emigroval do Spojených států v roce 1923. Na Harvardově univerzitě založil katedru sociologie. Stejně jako C. W. Mills byl hlasitým odpůrcem Parsonsovy teorie. Sorokin je také znám pro své příspěvky k sociální cyklické teorii.

Pitirim Sorokin
Pitirim Sorokin (1917)
Narození	23. lednajul. / 4. února 1889greg. Turja
Úmrtí	10. února 1968 (ve věku 79 let) Winchester
Povolání	sociolog, filozof, vysokoškolský učitel, politik a spisovatel
Alma mater	Petrohradská státní univerzita
Témata	sociologie, kriminologie, etnografie, politická filozofie, filozofie kultury a kulturní antropologie
Ocenění	čestný doktor Národní autonomní univerzity v Mexiku (1951)
Děti	Peter Sorokin Sergei Sorokin
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pitrim Sorokin se narodil ve skromných podmínkách na severoruském venkově v obci Turja (dnešní Komijská republika). Otcem byl Aleksander Sorokin a matkou Pelageja Vasiljevna Sorokinová. Elena Petrovna, rozená Baratynskaja se stala jeho manželkou.

Studoval univerzitu v Petrohradě a učil se sociologii. Sorokin byl třikrát uvězněn carským režimem ruského impéria a během ruské revoluce byl členem ruské prozatímní vlády^[zdroj⁠?]. Po říjnové revoluci se zabýval antibolševickými aktivitami, a proto byl vítěznou bolševickou vládou odsouzen k smrti; později byl tento trest zmírněn pouze na vyhoštění. Přechodnou dobu tehdy žil jako emigrant v Horních Černošicích u Prahy, kde byl podporován prezidentem Masarykem a dalšími českými politiky, jimž vzdává dík v úvodu své Sociologie revoluce, kterou začal psát již v Československu a již vydal jako první vědeckou publikaci v době, kdy působil na Minnesotské univerzitě. V roce 1930 přijal Sorokin americké státní občanství a začal působit na Harvardu, kde založil katedru sociologie. Mezi jeho žáky patřili např. Robert King Merton nebo Kingsley Davis.

 

• v Sociologii revoluce přirovnal společnost ke kyvadlu, kde na konci kmitu dochází k velké změně světového systému;
• v díle Social Mobility podává rozbor sociálních vrstev a přechodů mezi nimi;
• v díle Sociologické teorie přítomnosti analyzuje současné sociologické směry s důrazem na práce monografické a experimentální.
• V díle Válka a militarizace společnosti (1922) popisuje příčiny a důsledky války z hlediska sociologie, analyzuje vliv války na sociální procesy ve společnosti. Kriticky popisuje negativní vliv centralizace a neomezenou moc vlády za období války. Podle Pitirima Sorokina takové totalitní uspořádání vede k absolutní nesvobodě národa. Uvádí pojem „válečně-socialistická společnost“:

  «Válečně-socialistická společnost je společnost, kde vládní systém a jeho agenti regulují a normují chování a vzájemné vztahy občanů: jejich činnost, oblečení, byt, přesvědčení, počet dětí apod.»

• Dílo Krise našeho věku (1948) je krátkým obecným vyložením hlavního díla Pitirima Sorokina Social Mobility (1941). Pitirim Sorokin analyzuje význam válek ve světové historie, vliv válek na rozvoj různých společností: řecká historie, římská historie, a historie západních států od pátého století. Pitirim Sorokin popisuje světovou historii jako historii válek.
• Další díly: Dlouhá cesta (anglicky A long Journey, 1992), Sociologické nauky přítomnosti (1936).

V posledních letech přešel Sorokin k obsáhlejšímu studiu celé kultury a pokusil se o užití nové metody tzv. logické a do smyslu vnikající. Chápe civilizaci jako určitou premisu logicky sledovanou ve všech nebo ve většině svých institucí. Podle toho, zda převládá v kultuře rozmanitost, individualismus a změna nebo náboženství, nehybnost a kolektivní duch, rozeznává tzv. sensitivní (dříve sensativní) nebo ideovou kulturu. Dnes jsme podle Sorokina na sklonku obdoby kultury sensitivní, ovládající posledních 500 let a brzy nastoupí kultura ideová. Sorokin působil značně i na mladší českou sociologii.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Pitirim Sorokin na anglické Wikipedii a Pitirim Alexandrovič Sorokin na slovenské Wikipedii.

Literatura

• VEČEŘA, M., URBANOVÁ, M. : Sociologie práva v textech (2. vyd.), Brno, Masarykova univerzita, 2003, 154 s. – ISBN 80-210-3251-0 (brož.)
• СОРОКИН, П.: Война и милитаризация общества, Москва, Артельное дело, 1922, No 1-4 (21-28), январь-февраль, с. 3-10.
• SOROKIN, P.: Krise našeho věku, Praha, Tiskařské a vydavatelské družstvo československého obchodnictva, 1948, 289 s.
• Sorokin, P.: A Long Jorney, College and University Press, 1963.
• SOROKIN, P.: Sociologické nauky přítomnosti, Praha, Jan Laichter, 1936, 714 s.

Související články

• Sociální cyklická teorie
• Seznam sociologů

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Pitirim Sorokin na Wiki Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pitirim Sorokin

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.