Palác Kultury A Vědy: Budova ve Varšavě

Jedná se o nejznámější a nejdochovanější památku socialistického realismu v zemi, palác je oficiálně známý jako „Dar národů Sovětského svazu“. Vybudován byl v poválečných letech jako součást rekonstrukce a přestavby metropole po válce. Otevřen byl roku 1955 a stal se nejvyšší budovou ve Varšavě.

Palác kultury
Účel stavby
kancelář, výstavní hala a kino
Základní informace
Sloh	socialistický realismus
Architekt	Lev Vladimirovič Rudněv
Výstavba	22. července 1955
Materiály	pískovec a kámen
Pojmenováno po	Josif Vissarionovič Stalin
Technické parametry
Nejvyšší bod	237 m
Výška střechy	187,68 m
Poloha
Adresa	Śródmieście, Varšava, Polsko Polsko
Ulice	Parades Square
Souřadnice	52°13′54″ s. š., 21°0′23″ v. d.
Další informace
Kód památky	103/07
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Součástí paláce je několik muzeí – technické, mládeže, evoluce a kongresový sál. Na 30. patře (ve výšce 114 m) je pak umístěno vyhlídkové patro. Na střeše budovy stojí vysílač, který zajišťuje televizní a rádiový signál mnoha stanic po celé metropoli.

 

 

 

Palác byl vybudován podle vzoru stalinských výškových budov v Moskvě, architekt Lev Rudněv ale nacházel inspiraci i jinde, například v Spasské věži v Kremlu. Kromě sovětských vlivů však chtěl také použít i styl polský a před návrhem budovy tedy navštívil mnohá významná města v zemi. Nakonec vzniklo pět projektů, z kterých Poláci vybrali jeden, a ten byl nakonec realizován. Na budování 231 m (42 pater) vysokého paláce pracovalo od 2. května 1952 do 22. července 1955 kolem tří a půl tisíc sovětských dělníků, 16 z nich na stavbě zahynulo.

7. března 1953, tedy dva dny po smrti Stalina a před dokončením budovy, rozhodla Státní rada a Rada ministrů PRL o názvu stavby Palác kultury a vědy Josifa Stalina (polsky Pałac Kultury i Nauki imienia Józefa Stalina). Rovněž bylo rozhodnuto, že památník Stalina bude umístěn před samotný palác. Soutěž na památník byla sice vypsána, ale žádný z projektů nesplnil očekávání zadavatelů.

Z vyhlídkového patra často páchali lidé skokem sebevraždu, první takový incident se objevil již roku 1956, musely být proto do výhledů nainstalovány bezpečnostní mříže.

Od 2. února 2007 je celý objekt památkově chráněný, mnohé osobnosti společenského a kulturního života však proti tomuto kroku protestovaly, neboť považují palác spíše za symbol nesvobody z poválečných časů. V roce 2017 byla v Polsku otevřena diskuze o možném případném zbourání paláce. Zbourání stavby podpořil ministr obrany Bartosz Kownacki Považoval by jej za vhodný dárek pro výročí sta let nezávislosti Polska v roce 2018. Případnou demolici rovněž podpořil i ministr financí a rozvoje a pozdější premiér Mateusz Morawiecki nebo vicepremiér a ministr kultury Piotr Gliński, který uvedl, že proti zbourání „nic nemá, ovšem za podmínky, že odstraněnou stavbu rychle nahradí nějaký jiný rozumný objekt“. Některé hlasy v Polsku tomuto záměru oponovaly s tím, že bez ohledu na okolnosti vzniku je tato budova součástí polské historie a navíc přináší lidem užitek.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pałac Kultury i Nauki na polské Wikipedii.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác kultury na Wiki Commons
• Oficiální stránky (anglicky) (polsky)