Danuše Nerudová: česká ekonomka a vysokoškolská pedagožka

prof. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D.
Danuše Nerudová (2023)
39. rektorka Mendelovy univerzity v Brně
Ve funkci: 1. února 2018 – 31. ledna 2022
Předchůdce	Ladislav Havel
Nástupce	Jan Mareš
Prorektorka Mendelovy univerzity v Brně pro strategii, internacionalizaci a IT (pro koncepci, rozvoj a IT do 1. 4. 2015)
Ve funkci: 1. února 2014 – 30. listopadu 2015
Předchůdce	Pavel Máchal
Nástupce	Pavel Žufan
Stranická příslušnost
Nestranička
na prezidentku	nezávislá (2023)
do EP	za STAN (2024)
Rodné jméno	Danuše Peslarová
Narození	4. ledna 1979 (45 let) Brno Československo Československo
Choť	Robert Neruda (od 2002)
Rodiče	Danuše a Oldřich Peslarovi
Děti	synové Filip a Daniel
Alma mater	MZLU v Brně
Zaměstnání	Mendelova univerzita v Brně
Webová stránka	danusenerudova.cz
Commons	Danuše Nerudová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 2023 kandidovala ve volbách na prezidentku České republiky, její kandidátní listina byla potvrzena ministerstvem vnitra v listopadu 2022. V prezidentských volbách v roce 2023 získala 13,92 % hlasů a skončila na 3. místě.

Dětství

Danuše Nerudová se narodila v Brně v roce 1979 do rodiny výpočetních techniků Danuše a Oldřicha Peslarových. Je nejstarší ze čtyř sourozenců. Má dvě sestry a bratra. Mládí prožila v Brně-Žabovřeskách a u svých prarodičů na Vysočině. V dětství hrávala tenis. Od 7 let hraje na klavír, ke kterému později přidala i hru na kytaru.

Vzdělání

Základní a středoškolské vzdělání získala v Brně na základní škole na náměstí Svornosti a na gymnáziu na tř. Kpt. Jaroše. Vystudovala obor hospodářská politika a správa na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně – nejprve magisterský stupeň v roce 2002, poté Ph.D. v roce 2005 s disertační prací na téma Daňová harmonizace, koordinace a konkurence v kontextu jednotného vnitřního trhu EU. Profesorkou v oboru finance byla jmenována v roce 2017.

Profesní život

Od září 2007 působí jako vedoucí Ústavu účetnictví a daní PEF MENDELU. V letech 2009 až 2014 byla proděkankou fakulty. Krátce byla též prorektorkou univerzity (2014 až 2015). Ve své vědecké práci se specializuje na problematiku daní a jejich harmonizaci s Evropskou unií. Věnuje se též otázkám rovného postavení mužů a žen, dlouhodobě udržitelnému důchodovému systému a jeho financování.

V říjnu 2017 byla Akademickým senátem MENDELU zvolena kandidátkou na funkci rektorky Mendelovy univerzity v Brně. V lednu 2018 ji rektorkou jmenoval prezident Miloš Zeman. Funkci zastávala do konce ledna 2022.

Ke konci října 2023 rezignovala na post vedoucí Ústavu účetnictví a daní Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Důvodem byl nesouhlas se směřováním fakulty a kandidatura do Evropského parlamentu za hnutí STAN. O funkci vedoucí by však stejně přišla, protože od ledna 2024 má být Ústav účetnictví a daní sloučen v rámci stejné fakulty s Ústavem financí a hledat se tak nový vedoucí či nová vedoucí. Nerudová na univerzitě zůstává pouze v roli profesorky.

Soukromý život

Od roku 2002 je vdaná za právníka Roberta Nerudu, advokáta a spolumajitele právní kanceláře Havel & Partners, který byl v letech 2008–2010 místopředsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Trvalé bydliště má hlášené v Kuřimi. V roce 2018 zakoupili společně s manželem v obci Telecí na Svitavsku objekt bývalé fary ze 17. století, který následně zrekonstruovali k rekreačním účelům. Ve volném čase se věnuje rybaření a houbaření.

V lednu 2018 byla jmenována předsedkyní Komise pro spravedlivé důchody. V dubnu 2020 spolu s dalšími ekonomy založila občanskou iniciativu KoroNERV-20.

Dne 31. května 2022 oznámila Danuše Nerudová svou kandidaturu na prezidentku ČR v nadcházející prezidentské volbě a zahájila petiční kampaň s cílem získat podpisy občanů potřebné pro svou kandidaturu.

Dne 4. října 2022 vybrala koalice vládních stran ODS, KDU-ČSL a TOP 09 Danuši Nerudovou spolu s Pavlem Fischerem a Petrem Pavlem jako tři kandidáty, které v této volbě podpoří. Nerudová v reakci uvedla, že si váží podpory jednotlivých stran, a to i přesto, že je k vládním krokům často kritická. Vládě vzkázala, že chce být nadstranickou prezidentkou, která bude vždy stát na straně občanů.

 

Ministerstvu vnitra na konci kampaně odevzdala 82 628 podpisů, čímž splnila podmínky pro kandidaturu.

Kampaň Danuše Nerudové vedl Jan Králík, který byl v minulosti manažerem kampaně také u Michala Horáčka.

Když se 8. ledna 2023 předseda ČMKOS Josef Středula vzdal své prezidentské kandidatury, vyjádřil zároveň podporu Danuši Nerudové.

Se ziskem 777 022 hlasů (13,92 %) skončila ve volbách za očekáváním průzkumů veřejného mínění na 3. místě, a do druhého kola voleb tak nepostoupila. Po skončení prvního kola vyjádřila společně s dalšími neúspěšnými prezidentskými kandidáty Pavlem Fischerem, Markem Hilšerem a Karlem Divišem podporu Petru Pavlovi do druhého kola. Kampaně Petra Pavla před druhým kolem voleb se sama aktivně zúčastnila.

Financování prezidentské kampaně

Svou kampaň Nerudová financovala z darů podporovatelů. Mezi větší sponzory patřili například investor Jiří Hlavenka, spoluzakladatel Partners Financial Services Petr Borkovec, někdejší šéfka společnosti Deloitte ČR Diana Rádl Rogerová, majitel společnosti Hranipex a zakladatel galerie 8smička Zdeněk Rýzner, Constantin a Marie Kinští, zakladatelka společnosti Profimed Alexandra Kala, společnost Inexad, provozující v České republice hračkářství Hamleys, herní společnost Amanita Design,^{[chybí lepší zdroj]} Jaroslava Valová, zakladatelka společnosti SIKO koupelny,^{[chybí lepší zdroj]} tvůrce počítačové hry Factorio Tomáš Kozelek,^{[chybí lepší zdroj]} neurolog Jiří Dvořák, majitel sítě restaurací Ambiente Tomáš Karpíšek a Kateřina Zapletalová, spolumajitelka firmy Moser. Danuše Nerudová obdržela i největší finanční dar v historii českých prezidentských kampaní, v podobě pěti milionů korun od Martina Moravce, majitele drogerií Teta.

V rámci své kampaně spustila 1. prosince 2022 crowdfundingovou kampaň na platformě Donio, s cílem vybrat 1 milion korun od drobných dárců. Svým podporovatelům za příspěvek nabízela odměny, mezi které patřily například ponožky Danušky, hrušková pálenka Danušovice, samolepicí tetování, mikiny, další propagační předměty s tematikou kampaně nebo možnost zúčastnit se volebního štábu při vyhlašování výsledků prezidentských voleb.

Dne 15. června 2023 potvrdila svou kandidaturu ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024, avšak neuvedla, za jakou politickou stranu nebo hnutí bude kandidovat. Server Novinky.cz uvedl, že s Nerudovou ohledně možné kandidatury jedná hnutí STAN. Dne 17. srpna 2023 oznámila, že bude kandidovat za hnutí STAN.

Nakonec ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024 kandiduje jako lídryně kandidátky koalice „Starostové a osobnosti pro Evropu“ (tj. STAN, SLK a nezávislí).

 

Energetická krize

Prosazuje, aby s rostoucími cenami za elektrickou energii vláda více motivovala i ke snížení její spotřeby u domácností a firem. Stoupající ceny nejsou podle ekonomky Nerudové způsobeny pouze geopolitickou situací, ale i omezenými zdroji. Cenu energií tak nemohou definitivně vyřešit pouze vládní dotace. Vláda by podle ní měla prosazovat celoevropské zastropování cen, finančně odměňovat domácnosti, které sníží spotřebu elektrické energie, a finančně motivovat průmysl ke snížení spotřeby energií.

Sociální a ekonomická situace v ČR

Krizi vzrůstajících cen a nákladů českých domácností by podle svých vyjádření neřešila cestou plošných opatření, ale poskytnutím přesně cílené podpory ve větším rozsahu pro nejzranitelnější skupiny. Jako nejefektivnější pomoc rodinám prosazuje zvýšení základní slevy na poplatníka a její překlopení do daňových bonusů. Podporuje zrušení EET, podle ní podnikatelé nejsou automaticky podvodníci, tudíž se takto kontrolovat nemusí. Je pro brzké přijetí eura.

Nerudová mezi lety 2019 a 2020 předsedala Komisi pro spravedlivé důchody, kterou zřídila tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Prosazuje, aby vláda do plánované důchodové reformy zahrnula snížení doby potřebné pro dosažení důchodu z 35 na 25 let. Podle Nerudové je doba potřebná pro dosažení důchodu nejdelší mezi zeměmi OECD. Poměr důchodu k průměrné mzdě by se měl podle ní také zvýšit na 40 %. Kritizovala zrušení superhrubé mzdy prosazené ANO, ODS a SPD, za výpadek 130 miliard Kč příjmu by se prý daly udělat i dvě důchodové reformy. Podle kritiků výsledky komise „vyšuměly“ do ztracena.

Společnost

Podporuje manželství pro stejnopohlavní páry, o kterém se podle ní na veřejnosti málo mluví, byť jde podle Nerudové o téma, které mladá generace považuje za důležité a by mělo být v 21. století samozřejmostí. Svou podporu manželství stejnopohlavních párů i adopci dětí homosexuály podpírá tím, že Listina základních práv a svobod podle Nerudové jasně definuje, že všichni lidé jsou si rovni ve svých právech.

Jako prezidentka by vyznamenala státním vyznamenáním členy soudně odsouzené kontroverzní skupiny bratrů Mašínů.

V roce 2020 kritizovala vládu, že nepřijala uprchlíky z tábora na řeckém ostrově Lesbos. Kvůli klimatické migraci by se podle ní neměl ekonomický model zaměřovat pouze na ekonomický růst, ale také více na environmentální udržitelnost.

Úřad prezidenta České republiky

Česká republika podle ní potřebuje prezidenta, který rozumí současným výzvám, mezi něž patří vyvedení země z ekonomické krize, řešení dopadů klimatické změny a navrácení důstojnosti lidem. Navíc se podle svých slov nemusí, na rozdíl od jiných kandidátů, vyrovnávat s minulostí, a může tak svou energii a sílu naplno soustředit na budoucnost.

Prezident je podle ní ten, kdo by měl od vlády aktivně vyžadovat plnění programu a předvolebních slibů, které dala občanům. Měl by pomáhat vytvářet mezi vládními stranami stabilitu a udržovat tím v zemi stabilní politické prostředí. Současnou hlavu státu Miloše Zemana označuje za „starého nemocného muže, který je prezidentem svých spolupracovníků, ale rozhodně není prezidentem 10,5 milionu lidí“. Chce změnu v České republice a změnit úřad prezidenta.

S milostmi a amnestiemi by měl prezident podle Nerudové jednat co nejvíce uvážlivě a své právo na udělení milosti uplatňovat jen v opravdu závažných případech. Svá rozhodnutí pak podle ní musí hlava státu před veřejností důvěryhodně obhájit. Sama by proto nikdy neudělila milost svým přátelům, ani nezpochybňovala výroky soudu. Již dříve uvedla, že v případě udělení milosti šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi prezidentem Zemanem jsme byli svědky arogance moci v uzavřeném kruhu vyvolených a několikaletá práce nezávislého soudu tak byla zmařena jen pár dní po vynesení rozsudku.

Zahraniční politika

V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu ocenila výrazné zapojení české vlády na poli mezinárodní politiky a ochotu, se kterou Česká republika a její občané napadené zemi a jejím obyvatelům pomohli. Od počátku invaze vyzývala k přijetí tvrdých sankcí s jasným dopadem na ruské oligarchy, vládní představitele a okolí prezidenta Vladimira Putina. V následujících měsících po vypuknutí konfliktu vystupovala na českých univerzitách s přednáškou o ekonomických dopadech války na Ukrajině a efektivitě sankcí vůči Rusku. Zde vyzývala ke snížení závislosti na ruských surovinách, s tím, že cenou za bezpečnost a svobodu je, že se každý z nás bude muset uskromnit. V opačném případě nás bude Rusko stále držet v hrsti skrze dodávky plynu a ropy. Podle ní již vnímáme Putina jako nového Hitlera, jelikož vraždí lidi v cizím státě. Při naší nečinnosti by podle ní Rusko do čtyř let napadlo také Českou republiku.

V reakci na ruský raketový útok v Kyjevě 10. října 2022 prohlásila, že Putinovo Rusko je teroristický stát a je načase ho jako takový oficiálně označit. Po dopadu rakety na území Polska dne 15. listopadu 2022 znovu označila Rusko za teroristický stát a prohlásila: „Ruské rakety zabily dva nevinné v Polsku. Nejde o to, zda šlo o chybu či záměr. Je to nepřijatelné.“ Později se ukázalo, že šlo o ukrajinskou raketu protivzdušné obrany proti ruskému raketovému útoku. Zbrklé komentáře o situaci na Ukrajině kritizoval její protikandidát Petr Pavel.

Jako prezidentka by se chtěla ostřeji vymezit kromě Ruska i vůči Číně. Česká republika by podle ní měla upozorňovat na porušování lidských práv a sledovat čínský vliv v českém veřejném prostoru.

Životní prostředí a klimatické změny

Česká republika podle ní dostatečně neplní svůj klimatický závazek. Konflikt na Ukrajině podle Nerudové výrazně urychlí změnu energetického mixu a přechod k udržitelným zdrojům.

V minulosti kritizovala dohodu České republiky s Polskem o kompenzacích za škody způsobené těžbou v polském uhelném dole Turów. Vyjednané odškodné ve výši 850 milionů korun podle Nerudové jen těžko zamezí úbytku vody v krajině a jde o nedostatečnou cenu za zničené životní prostředí, které se projeví na kvalitě života obyvatel v Libereckém kraji. Voda a půda jsou podle ní dva nejcennější přírodní zdroje. Současně kritizovala i to, že dohoda mezi vládami byla vyjednána tajně a znění smlouvy, dotýkající se přírodních zdrojů, nebylo předem představeno občanům.

Robert Neruda

Její manžel Robert Neruda je vlastníkem podílu 4,11 % v advokátní kanceláři Havel & Partners, která získává mimo jiné zakázky u státních institucí a podniků. V průběhu kampaně Danuše Nerudové proto bylo řešeno, zda Neruda po jejím případném zvolení prezidentkou své působení v advokacii ukončí, či omezí. Podle jeho slov by v případě zvolení jeho manželky profesi advokáta od působení na Hradě důsledně odděloval, v případě pozdější neslučitelnosti jeho praxe a role prvního muže, by byl připravený advokátní činnost přerušit, včetně majetkového podílu v kanceláři.

Mendelova univerzita

Národní akreditační úřad pro vysoké školství (NAÚ) řešil podezření, že se na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně v éře rektorování Danuše Nerudové závažně porušovala pravidla a někteří studenti měli nezvykle rychle získat doktorský titul. Závěr šetření byl zveřejněn po prvním kole prezidentských voleb 19. ledna 2023. Rada NAÚ se usnesla na odebrání akreditace Mendelově univerzitě pro doktorské studijní programy v ekonomických vědách a zároveň uskutečňovat doktorské studijní programy Ekonomika a management v českém a anglickém jazyce a doporučila zahájit další kontrolu zaměřenou na systém řízení kvality. Podle předsedy NAÚ Roberta Plagy úřad objevil několik pochybení, problém ve využívání zprostředkovatelské agentury a žádal po škole nápravu – uvedl, že rozsah kauzy oproti kauze plzeňských práv je nesrovnatelně nižší a bylo novinářskou zkratkou považovat to za pochybení Danuše Nerudové: „Orgány, které mají zabezpečovat kvalitu nejsou jenom rada, primární zodpovědnost má děkan a garanti daných oborů.“ Nerudová v průběhu šetření kauzy uvedla, že uskutečňování studijních programů bylo v odpovědnosti děkana a ona sama prý okamžitě iniciovala šetření: „Negativní kampaně nebojím. Byla jsem hajný, který chytil pytláka. Univerzita uskutečňuje 56 studijních programů. Podle zákona je uskutečňování v odpovědnosti děkana. Okamžitě jsem iniciovala šetření, ten, kdo na to upozornil, mi poděkoval, jak rychle jsem to začala řešit. Nebojím se ničeho, mám naprosto čisté svědomí, jsem čestný člověk.“ Děkan Provozně ekonomické fakulty Pavel Žufan na svou funkci rezignoval 5. prosince 2022, aby podle jeho slov uvolnil prostor pro dořešení situace. Jako důvod k rezignaci uvedl, že jako děkan je zodpovědný za pochybení a chce svým krokem zamezit eskalaci diskuzí na univerzitě a v mediálním prostoru. Podle experta v oblasti akademické etiky Tomáše Foltýnka byla Nerudová za problém spoluzodpovědná a neřešila ho bez odkladu, ale až po několikaměsíční prodlevě.

Práce z ekonomie

• International taxation: textbook for the students of the study programs in English (anglicky, Brno: Mendel Agricultural and Forestry University, 2007) ISBN 978-80-7375-097-8.
• NERUDOVÁ, Danuše, Hana Bohušová, Jan Široký. Harmonizace účetních standardů pro malé a střední podniky. [s.l.]: Wolters Kluwer, 2010. 272 s. ISBN 978-80-7357-500-7. 
• Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. [s.l.]: Wolters Kluwer, 2011. 319 s. ISBN 978-80-7357-695-0. 
• Daňová politika v Evropské unii. [s.l.]: Wolters Kluwer, 2018. 228 s. ISBN 978-80-7552-682-3. 
• Transferové ceny: Unikátní komplexní zpracování problematiky. Praktické pojetí formou případových studií (s Veronikou Solilovou). Praha: Wolters Kluwer, 2019. 299 s. ISBN 978-80-7598-169-1.

Reference

Literatura

• NÁDOBA, Jiří, NERUDOVÁ, Danuše. Máme na víc. Praha: Vyšehrad, 2021. 144 s. ISBN 978-80-7601-562-3.

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Danuše Nerudová na Wiki Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Danuše Nerudová
• Oficiální stránky
• Danuše Nerudová na Instagramu
• Danuše Nerudová na Facebooku
• Danuše Nerudová na X (dříve Twitteru)
• PŘEHLEDNĚ: Jak se vyvíjejí trendy v průzkumech, bookmakeři favorizují Pavla a Nerudovou