Moteto

Výraz se objevil ve 13. století jako označení pro raná díla používající kontrapunkt založený na repetitivním opakování základního hlasu zvaného cantus firmus. Charakteristickým znakem moteta je jeho vícetextovost. Každý z hlasů měl jiný text, a to dokonce i v různých jazycích.

V období renesance byl cantus firmus opuštěn a jako moteta se označují rozsáhlejší polyfonní kompozice obvykle na duchovní texty. Moteto tedy tehdy bylo duchovním protikladem světského madrigalu, s nímž jinak sdílelo podobný hudební charakter.

V barokní Francii kromě toho vzniká rozdělení na petits motets s doprovodem jen bassa continua a grands motets s orchestrálním doprovodem. Od konce baroka je označení skladeb jako motet již jen výjimečné, většinou jde o rozsáhlejší vokálně instrumentální díla na duchovní témata, často s latinským textem.

Marc-Antoine Charpentier složil více než 200 motet.

Lullyho moteta

Grands motets

• Jubilate Deo omnis terra (1660)
• O Lachrymae Fideles (1664)
• Miserere (1664)
• Plaude Laetare Gallia (1668)
• Te Deum (1677)
• De Profundis (1683)
• Dies Irae (1683)
• Exaudiat te Dominus (1683)
• Quae Fremuerunt (1685)
• Benedictus (1685)
• Notus in Judaea Deus

Petits motets

• Anima Christi
• Ave Coeli
• Dixit Dominus
• Domine Salvum Regem
• Exaudi Deus
• Laudate Pueri
• O Dulcissime
• Omnes Gentes
• O Sapientia
• Regina Coeli
• Salve Regina

Bachova moteta

• BWV 225 Singet dem Herrn ein neues Lied (1726)
• BWV 226 Der Geist hilft unser Schwachheit auf (1729)
• BWV 227 Jesu, meine Freude (?)
• BWV 228 Fürchte dich nicht (?)
• BWV 229 Komm, Jesu, komm (1730-?)
• BWV 230 Lobet den Herrn, alle Heiden (?)

• Guillaume de Machaut
• Johann Sebastian Bach
• Jean-Baptiste Lully
• Kantáta
• Oratorium

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu moteto na Wiki Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.