Jana Maláčová: česká úřednice a politička

Neutralita tohoto článku byla zpochybněna.

Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Neodstraňujte, prosíme, tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.

---

Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.

Jeden nebo více uživatelů zpochybnili nezaujatost, ověřitelnost, faktickou přesnost nebo encyklopedičnost, případně i další aspekty tohoto článku. Podívejte se na diskusní stránku, kde mohou být uvedeny další detaily.

---

Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.

červen">24. června 1981 Uherské Hradiště) je česká státní úřednice a politička SOCDEM, od července 2018 do prosince 2021 ministryně práce a sociálních věcí ČR ve druhé Babišově vládě, od března 2019 do prosince 2021 místopředsedkyně České strany sociálně demokratické. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 byla lídryní kandidátky ČSSD v Praze.

Dipl.-Pol. Jana Maláčová, MSc.
Jana Maláčová (2021)
13. ministryně práce a sociálních věcí ČR
Ve funkci: 30. července 2018 – 17. prosince 2021
Předseda vlády	Andrej Babiš
Předchůdce	Petr Krčál
Nástupce	Marian Jurečka
Místopředsedkyně ČSSD
Ve funkci: 1. března 2019 – 10. prosince 2021
Stranická příslušnost
Členství	SOCDEM (od 2008)
Narození	24. června 1981 (42 let) Uherské Hradiště Československo Československo
Choť	Aleš Chmelař (2015–2023)
Děti	Gustav Chmelař
Sídlo	Praha
Alma mater	Goethe-Universität London School of Economics
Profese	politička, ekonomka a politoložka
Webová stránka	janamalacova.cz
Commons	Jana Maláčová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maláčová prosazuje levicově orientovaný program vycházející ze sociálně demokratických myšlenek. Během sveho působení na MPSV se těšila větší důvěře v segmentu rodin s dětmi a u voličů starších 55 let. Byla kritizována za návrhy sociálních opatření, které dle kritiků nereflektovaly rozpočtové možnosti státu.

Mezi legislativní úpravy, kterým se MPSV pod jejím vedením věnovalo, patří návrh navýšení rodičovského příspěvku, zavedení systému elektronického hlášení pracovní neschopnosti (tzv. „eNeschopenky“) a zrušení tzv. „karenční doby“, tedy opětovné zavedení proplácení prvních tří dnů nemocenské. Během krize covid-19 navrhla Maláčová také program Antivirus, vládní protikrizové opatření v době pandemie.

V letech 2002 až 2007 vystudovala magisterský studijní obor politologie na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt v Německu (získala titul Dipl.-Pol.) a následně v letech 2014 až 2016 magisterský studijní obor politická ekonomie Evropy na London School of Economics ve Velké Británii (získala titul MSc.). Hovoří plynně německy i anglicky.

V letech 2007 až 2011 pracovala na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR jako analytička fondů EU, mezi roky 2012 a 2014 byla zástupkyní Kanceláře Senátu Parlamentu ČR při Evropském parlamentu. Necelý rok pak následně vedla oddělení institucionální komunikace EU Sekce pro záležitosti EU na Úřadu vlády ČR. Od června 2015 byla ředitelkou odboru rodinné politiky a politiky stárnutí na MPSV ČR.

Jana Maláčová žije v Praze v Karlíně. Jejím bývalým manželem je Aleš Chmelař, náměstek ministra zahraničí České republiky a bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády ČR. Mají spolu syna Gustava.

V červnu 2008 vstoupila do České strany sociálně demokratické (od roku 2023 Sociální demokracie) a od listopadu 2012 pak byla místopředsedkyní spolku Oranžový klub, který prosazoval spravedlivé zastoupení žen ve veřejném životě a byl spojen s touto politickou stranou. Od ledna 2016 do ledna 2018 byla členkou správní rady Česko-německého fondu budoucnosti.

17. července 2018 oznámil ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Krčál kvůli plagiátorské aféře svou rezignaci a předseda ČSSD Jan Hamáček navrhl Maláčovou jako jeho nástupkyni. Prezident Miloš Zeman ji do funkce jmenoval 30. července 2018 na zámku v Lánech. Maláčová uvedla, že její prioritou bude rodinná politika a téma stárnutí.

Na 41. sjezdu ČSSD v Hradci Králové byla dne 1. března 2019 zvolena řadovou místopředsedkyní strany. Získala 390 hlasů od 472 delegátů. Na sjezdu v dubnu 2021 pak tento post obhájila, a to hned v prvním kole volby ziskem 157 hlasů.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 byla lídryní ČSSD v Praze. Strana se do sněmovny ovšem nedostala.

V říjnu 2021 oznámila po neúspěšných volbách záměr kandidovat na funkci předsedkyně ČSSD. Na sjezdu v prosinci 2021 získala 62 z 233 hlasů delegátů a předsedkyní nebyla zvolena. Porazil ji Michal Šmarda. Funkci místopředsedkyně po zvolení Michala Šmardy neobhajovala.

30. července 2020 byla Jana Maláčová dva roky ministryní práce a sociálních věcí České republiky. Podle agentury STEM patří mezi politiky s nejvyšším podílem příznivých hodnocení a také mezi deset nejznámějších politiků v ČR.

Za dva roky na pozici ministryně práce prosadila Maláčová několik změn v oblasti práce a sociálních věcí. Plánované legislativní změny v roce 2020 ale výrazně ovlivnila krize covid-19, která oddálila přípravu některých dlouhodobějších projektů, zejména pak přípravu důchodové reformy, která byla v hrubých obrysech představená na začátku roku 2020. Na konci roku 2020 navrhla Maláčová v souvislosti s pandemií vyplacení jednorázového příspěvku ve výši 5 000 Kč, tzv. „rouškovné“, všem důchodcům.

Změny v důchodovém systému

Důchodová politika patří mezi oblasti, kde za působení Maláčové na pozici ministryně práce a sociálních věcí došlo k několika systémovým změnám i k parametrickým změnám ve výši důchodů.

Na návrh vlády došlo v letech 2019–2020 k vyššímu navýšení důchodů, než jaké stanovuje zákon a sice v průměru o 900 Kč. Od 1. ledna 2019 také došlo k navýšení důchodů lidem starším 85 let o 1000 Kč. Oba tyto kroky vycházely z opakovaných závazků členů vlády, které stanovily cíl 15 000 Kč jako hranici průměrného důchodu pro rok 2020. Maláčová při jejich prosazování argumentovala nedostatečnou životní úrovní českých seniorů.

Dalším z klíčových kroků Maláčové v této oblasti bylo zřízení Komise pro spravedlivé důchody pod vedením prof. Danuše Nerudové, jejímž úkolem bylo připravit změny v důchodovém systému, které by zajistily dlouhodobou finanční i sociální udržitelnost a srozumitelnost. V lednu 2020 předložila komise návrh základní struktury důchodové reformy, který spočíval v rozdělení stávajícího prvního pilíře na nultý pilíř (tzv. základní důchod). Měl zajišťovat minimální částku, kterou dostane ve stejné výši každý senior, který získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl důchodového věku.  První pilíř měl oceňovat pracovní kariéru, ale kromě výše příjmů zhodnotit i péči o děti a dobu, jakou pojištěnci strávili v pracovním procesu.

Kromě základní architektury systému představilo ministerstvo také tři varianty nákladovosti reformy – od nejnákladnější po nejúspornější. V reakci na to byla Maláčová kritizována opozicí i ze strany ministryně financí Aleny Schillerové za ANO, že její finanční požadavky pro nejnákladnější verzi nejsou reálné.

MPSV a Ministerstvo financí následně požádaly OECD o zpracování podrobné analýzy důchodového systému v Česku, která také doporučí další postup v oblasti důchodů, vycházející z mezinárodních zkušeností. OECD potvrdilo základní myšlenku MPSV, že zásadní součástí důchodové reformy je vedle zajištění dostatečných příjmů důchodového systému i otázka jeho srozumitelnosti, otázka výše důchodů, nebo nároku na ně.

Legislativa v oblasti zaměstnanosti

V oblasti zaměstnanosti byly největšími změnami za působení Maláčové v čele MPSV zrušení tzv. karenční doby, zvyšování minimální mzdy a zavedení tzv. „eNeschopenky“

Zrušení karenční doby

Karenční doba byla v ČR zavedena v roce 2008 a znamenala konec proplácení nemocenské pro zaměstnance během prvních tří dnů nemoci. Skokové snížení nemocnosti, které s sebou její zavedení přineslo, bylo dle jejích obhájců důkazem dosavadního zneužívání systému ze strany zaměstnanců. Dle kritiků naopak karenční doba vedla k přecházení nemocí a k využívání dovolené za účelem léčby. Na návrh Maláčové proto došlo od 1. července 2019 ke zrušení karenční doby a opětovnému proplácení nemocenské už od prvního dne.

Zvyšování minimální mzdy

I téma minimální mzdy uvedla Maláčová jako jednu ze svých politických priorit. V roce 2019 proto na její návrh minimální mzda vzrostla na 13 350 Kč a od 1. ledna 2020 na 14 600 Kč. Navyšování minimální mzdy v této výši bylo dle kritiků příliš zatěžující pro české firmy. Naopak zástupci zaměstnanců požadovali vyšší zvýšení i z důvodu nedostatečného mzdového ohodnocení vzhledem k produktivitě práce v ČR.

Na podzim 2020 schválila Vláda ČR na návrh ministryně Maláčové další navýšení minimální mzdy o 600 Kč. Minimální mzda ta dosáhla 42,4 % průměrné mzdy v České republice.

Zavedení elektronického hlášení neschopnosti

Třetí prioritou bylo elektronické hlášení pracovní neschopnosti – „eNeschopenka“, které začalo fungovat od 1. ledna 2020. Zavedení eNeschopenky bylo původně plánováno až na konec roku 2020, ale Maláčová deklarovala, že by ráda tento projekt spustila dříve. MPSV i Česká správa sociálního zabezpečení, která projekt realizovala, proto spustily eNeschopenku zhruba o rok dříve, než bylo plánováno předchozí ministryní práce a sociálních věcí Jaroslavou Němcovou. Lékaři mohou díky projektu eNeschopenky vyplňovat hlášení o pracovní neschopnosti digitálně a zaměstnavatelé mohou být automaticky vyrozuměni, je-li jejich zaměstnanec v pracovní neschopnosti.

Projekt eNeschopenky byl krátce po svém startu kritizován ze strany některých praktických lékařů jako uspěchaný. Kontroverzně byl také vnímán výrok ministryně Maláčové, když označila eNeschopenku za „miláčka lékařů“. Během krize covid-19 bylo však elektronické hlášení neschopnosti lékaři hodnoceno pozitivně.

Změny v oblasti rodinné politiky

V oblasti rodinné politiky jsou třemi zásadními projekty Maláčové navýšení rodičovského příspěvku, zavedení náhradního výživného a obnovení jeslí.

Navýšení rodičovského příspěvku začalo platit od 1. ledna 2020. Byl zvýšen o 80 000 Kč, tj. na 300 000 Kč. U dvou a více dětí narozených současně došlo ke zvýšení příspěvku na 450 000 Kč. Návrh zákona byl opakovaně kritizován opozicí a na vládní úrovni docházelo ke sporům mezi hnutím ANO a ČSSD. V závěrečném hlasování však navýšení rodičovského příspěvku podpořila většina Poslanecké sněmovny.

Zákon o náhradním výživném, předložený Poslanecké sněmovně, zajišťuje, aby při splnění zákonných podmínek stát vyplatil samoživitelům část alimentů, které partner neplatí a zpětně pak umožňuje státu tyto prostředky vymáhat. Zákon má pomoci zejména matkám samoživitelkám, které jsou v ČR výrazně ohroženy chudobou.

Návrh novely Zákona o poskytování péče o dítě v dětské skupině byl vládou schválen 20. července 2020. Jeho obsahem je přeměna stávajícího systému předškolní péče v dětských skupinách na jesle. Úprava počítá i se změnami ve financování tak, aby bylo dlouhodobě nezávislé na evropských prostředcích, s možností využití jeslí i pro děti do tří let a s dalšími změnami v poskytované péči.

Do kompetence Jany Maláčové jako ministryně práce a sociálních věcí spadalo několik opatření, která byla podniknuta s cílem zmírnit dopady pandemie covidu-19. Ministerstvo práce a sociálních věcí například zajišťovalo nastavení obecných pravidel pro ochranu zdraví v sociálních zařízeních a domovech pro seniory. Kompetence MPSV se zde často překrývala s pravomocemi Ministerstva zdravotnictví a kraji, kteří například zajišťovaly dostatečné zajištění hygienických pomůcek.

Program Antivirus

31. března 2020 vláda schválila na návrh MPSV program ochrany zaměstnanosti Antivirus. Stát v rámci tohoto programu kompenzoval firmám prostředky vyplacené na mzdy, aby tak snížil riziko propouštění pro potíže související s krizí covid-19. Někdy býval tento program označovaný jako první využití kurzarbeitu v České republice.

MPSV se zasadilo také o zjednodušení výplaty sociálních dávek a dočasně bylo možné vyřídit více administrativních úkonů digitálně.

Změny v oblasti ošetřovného

V souvislosti s dopady krize covid-19 přistoupilo MPSV ke změnám v tzv. ošetřovném po dobu trvání krize. Došlo k prodloužení možnosti čerpat ošetřovné po celou dobu trvání uzavření škol a zvýšil se maximální věk, do kterého je možné pobírat ošetřovné na každé dítě. 

Oblast sociálních služeb

V souvislosti s dopady krize covid-19 došlo k omezení fungování některých služeb, jako byly například domovy důchodců nebo denní stacionáře. 10. března 2020 byl vydán zákaz návštěv a 16. března byly zakázány i vycházky v některých zařízeních, což mělo za cíl minimalizovat možnost rozšíření nákazy mezi seniory. MPSV také následně komunikovalo s poskytovateli sociálních služeb možnosti dotací na financování zvýšených provozních výdajů v souvislosti s přijímáním karanténních, mimořádných a krizových opatření a na dorovnání výpadku zdrojů, který vznikl službám v souvislosti s přijímáním těchto opatření.

Reference

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Jana Maláčová na Wiki Commons