Pandemie covidu-19 v Česku byla epidemie virové nemoci covid-19 způsobené koronavirem SARS-CoV-2 na území České republiky, součást celosvětové pandemie covidu-19.
Ta vznikla v prosinci 2019 na území Číny ve městě Wu-chan. Nemoc se následně začala rychle šířit i mimo pevninskou Čínu. Na českém území byly první tři případy onemocnění potvrzeny v neděli 1. března 2020 ve 4 hodiny odpoledne. Ke dni 17. prosince 2023 bylo celkem v České republice testováno 22,19 milionů osob, nakaženo bylo 4,73 milionů osob, aktivně nemocných bylo 19,95 tisíc, hospitalizovaných bylo 770, zotavilo se 4,67 milionů, zemřelo 43,22 tisíc. Ke stejnému dni bylo plně naočkováno 6,48 milionů a částečně naočkováno 495,99 tisíc osob.
Pandemie covidu-19 v Česku | |
---|---|
Počet nově potvrzených případů za posledních 14 dní na 100 000 obyvatel podle okresů | |
Typ | pandemie |
Období | 1. března 2020 – 5. května 2023 (3 roky, 2 měsíce a 4 dny) |
Virus | koronavirus SARS-CoV-2 |
Nemoc | covid-19 |
Geografie | |
Země původu | Čína, do ČR se dostala druhotně přes jiné zasažené státy |
Rozšíření | celé území České republiky |
Následky | |
Testovaní | 22 190 653 |
Nakažení | 4 729 847 |
Úmrtí | 43 217 |
Zotavení | 4 666 677 |
Aktivní případy | 19 953 |
Hospitalizovaní | 770 |
Očkovaní | 6 975 539 |
Opatření | vizte sekci Opatření |
Aktualizováno | 18. prosince 2023 5:48:41 |
Multimediální soubory na Wiki Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jako prvotní hlavní zdroj infekce byla uváděna severní Itálie, kam mnozí Češi jezdili lyžovat. Rychlý nástup epidemie byl poznamenán kritickým nedostatkem ochranných pomůcek, kterých bylo ve skladech málo. Vznikla tak řada iniciativ a lidé si začali šít ochranné pomůcky sami. První opatření proti epidemii stát přijal 3. března a 10. března bylo na tiskové konferenci po jednání vlády oznámeno, že od následujícího dne (11. března) budou uzavřeny školy. Dne 12. března byl vyhlášen nouzový stav s řadou omezení pro občany a podniky (např. zákaz vstupu občanům z rizikových zemí nebo hospody zavírají v 8 hodin večer, kluby a posilovny se zavírají úplně), od 14. března pak byla zavřena restaurační zařízení a ostatní provozovny mimo těch nejdůležitějších. Od 16. března byly až na výjimky uzavřeny státní hranice.
Dne 16. března 2020 se uzdravili první tři pacienti a k 5. dubnu mělo opakovaně negativní test už 96 původně nakažených. 22. března 2020 ve večerních hodinách české úřady oznámily první úmrtí pacienta s nemocí covid-19, která koronavirus způsobuje, v Česku, 95letého muže hospitalizovaného v pražské Nemocnici Na Bulovce. Muž byl dlouhodobě nemocný (chronické srdeční problémy, měl kardiostimulátor). Podle doktora zemřel na celkové vyčerpání orgánových rezerv. U muže byl covid-19 potvrzen 18. března. Dne 29. března bylo oznámeno první úmrtí z řad zdravotnického personálu; byla to 48letá zdravotní sestra z Thomayerovy nemocnice v Praze, která se nakazila od jednoho z prvních pacientů s nemocí covid-19.
První vlna pandemie vyvrcholila v Česku kolem 12. dubna 2020, kdy bylo evidováno celkem 4 800 osob nakažených nemocí covid-19, z toho bylo 436 hospitalizováno, včetně zhruba stovky pacientů, kteří byli ve vážném stavu. Poté začal počet uzdravených převažovat nad počtem nově nakažených a klesal také počet hospitalizovaných. Počet lidí v Česku s pozitivním testem na covid-19 se v průběhu května a června 2020 ustálil na 2 000–2 500 osobách.
Počet nakažených a nemocných začal opětovně narůstat během léta 2020, značným ohniskem nákazy (na počet obyvatel) bylo hlavní město Praha hojně navštěvované zahraničními turisty. V posledních týdnech července a prvním týdnu srpna se výskyt nákazy rozšířil do takřka celé republiky. Nejrychleji přibývalo nakažených nadále v Praze a také ve Frýdku-Místku, v Brně a Karviné. Na rozdíl od jarní kulminace však nedošlo k obdobnému přibývání hospitalizovaných, podíl na tom mělo šíření onemocnění spíše mezi mladší populací. V reakci na opětovné šíření infekce došlo k označování zasažených regionů tzv. semaforem. Ke konci srpna bylo napočítáno 106 ohnisek infekce.
V prvním týdnu měsíce září 2020 se Česká republika zařadila mezi nejhůře zasažené země Evropy co do počtu nově nakažených na milion obyvatel. Dne 8. září 2020 počet nově zjištěných případů poprvé přesáhl 1 000 osob. Denní nárůst větší než 2 000 osob byl zaznamenán poprvé 16. září. Sněmovní opozice obviňovala vládu z nedostatečné přípravy na druhou vlnu nákazy. Premiér Andrej Babiš však dlouhodobě kritiku odmítal a žádal, „aby se lidé přestali koronavirem strašit“. Denní nárůst počtu nakažených osob větší než 3 000 byl zaznamenán poprvé 17. září 2020. Denní nárůst větší než 5 000 osob byl zaznamenán poprvé 7. října 2020 a více než 10 000 osob přibylo poprvé dne 16. října 2020 (celkem 11 105 osob). Dne 23. října byl denní nárůst poprvé nad počtem 15 000.
Od 14. října 2020 došlo k uzavření všech škol s výjimkou mateřských, všech restaurací, zákazu pití alkoholu na veřejnosti či omezení shromáždění venku i uvnitř pro více než 6 osob. Nejpřísnější opatření měla trvat do 3. listopadu. Od 28. října platil zákaz nočního vycházení mezi devátou hodinou večerní a pátou hodinou ranní. K 1. listopadu 2020 bylo v Česku podle dostupných statistik nejvíce úmrtí za uplynulý týden na celém světě v přepočtu na počet obyvatel. Na konci prosince začalo očkování proti covidu-19.
Dne 30. prosince překročil denní nárůst nakažených osob poprvé 17 000. Na začátku ledna 2021 v České republice přibývalo nejvíce nově nakažených na počet obyvatel na světě, což bylo také výsledkem intenzivního testování obyvatelstva.
Podle analýzy protilátek v rozsáhlé populační studii provedené vědci z výzkumného centra RECETOX z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně se do března 2021 nakazilo virem SARS-CoV-2 51 procent populace.
V listopadu 2021 začalo opět přibývat nakažených covidem-19. Dne 20. listopadu byl odhalen rekordní počet nakažených, poprvé přibylo přes 20 tisíc nakažených, v dalších dnech stále přibýval počet nakažených a za den 25. listopadu bylo odhaleno přes 27 tisíc nakažených. Stejného dne vláda vyhlásila na 30 dní nouzový stav.
Do 2. března 2020 byla oprávněná testovat vzorky pouze Národní referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu v Praze. Dne 2. března 2020 Ministerstvo zdravotnictví navýšilo laboratorní kapacity o další čtyři místa, a to Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Nemocnici České Budějovice, Fakultní nemocnici Hradec Králové a Fakultní nemocnici v Motole. Potvrzení všech nejasných a pozitivních výsledků však měla i nadále provádět Národní referenční laboratoř, a ta měla v případě pozitivních výsledků organizovat křížové potvrzení v laboratoři Institutu Roberta Kocha v německém hlavním městě Berlíně.
Ve dnech 4. a 6. března 2020 odhalila vedoucí soukromé laboratoře Tilia Laboratories v Pcherách Soňa Peková dva případy nákazy virem SARS-CoV-2 (6. a 13. případ), k tomu později uváděla, že vyvinula nový typ testu na detekci tohoto viru. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula poté 6. března uvedl: „Takové soukromé laboratoře, které v Česku testují pacienty na koronavirus, skutečně existují. Kolik jich je, ale bohužel netušíme. Stejně tak nemáme ani nástroje k tomu, abychom jejich činnost jakkoliv regulovali. (…) Přesto se nám to nelíbí. Přece jen potřebujeme mít o nemocných přehled. Je to důležité kvůli epidemiologické situaci.“ Zakázat soukromé laboratoři, aby si nakoupila nějaké testy, podle něj totiž nikdo nemůže a stejně tak ministerstvo nepřinutí obyvatelstvo, aby se do takovýchto zařízení chodilo testovat.
Poté ministerstvo stanovilo pro testování podmínky, které tato laboratoř nesplňovala a nemohla v krátké době splnit (certifikaci systému ISO 15189), a fakticky jí tak testování zakázalo. O lékařce Soně Pekové přitom ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na tiskové konferenci v pátek 6. března 2020 uvedl, že musela do karantény Na Bulovku, protože prý vzorek odebírala „velmi nestandardním způsobem“, a tato tvrzení potvrdila a aktivně doplnila i přítomná hlavní hygienička Eva Gottvaldová. Později se ukázalo, že obě tyto informace byly nepravdivé, tato laboratoř vzorky vůbec sama neodebírala a lékařka v karanténě nebyla ani nebyla sama na nákazu testována. K tomu se také na Twitteru vyjádřil poslanec Miroslav Kalousek: „Ministr zdravotnictví, který v krizové situaci prokazatelně lže, znedůvěryhodňuje všechny informace a opatření, o kterých vláda veřejnost informuje.“ Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně TOP 09, vyjádření spojila se snahou poškodit soukromé laboratoře, a Petr Fiala, předseda ODS, na sociální síti napsal, že ministr Vojtěch by si měl naordinovat mediální karanténu, není to jeho první selhání a ministrem by neměl být člověk, který potřebuje neustále exhibovat v médiích. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka uvedl, že „ministr Vojtěch by si potřeboval odpočinout, aby nemusel z únavy zbytečně žvanit nesmysly“, a místopředseda strany Jan Bartošek zparodoval hnutí ANO slovy: „Zapamatujete si, všeci. ANO nikdy nelže.“ Během odpoledního setkání s novináři upřesnil, že informaci mu měla poskytnout „doktorka Macková“ ze Státního zdravotního ústavu. V ústavu figuruje MUDr. Barbora Macková, vedoucí Centra epidemiologie a biologie.
Jiné laboratoře nesměly oprávnění testy na koronavirus SARS-CoV-2 v rámci státního systému provádět. Další laboratoře, které se chtějí do testování také zapojit, byly vyzvány, aby kontaktovaly Státní zdravotní ústav. Dne 5. či 6. března se počet oprávněných laboratoří zvýšil z 5 na 8, tj. přibyla Nemocnice Na Bulovce, Fakultní nemocnice Brno a také laboratoř Agel z Ostravy jako první soukromá laboratoř připuštěná do systému. Ministerstvo podmínky provádění testů uvolnilo, aby umožnilo testování i výzkumným pracovištím Akademie věd a veterinárních ústavů, a na základě takto upravených podmínek získala 18. března v krátké době certifikaci k testování mimo jiné i laboratoř Tilia. K 28. červenci 2020 bylo v Česku 108 laboratoří akreditovaných k určení nákazy nemocí covid-19.
Podle informací ze 14. března 2020 jsou v České republice na přítomnost viru SARS-CoV-2 testováni zejména ti, kteří vykazují známky onemocnění. Kvůli nedostatku zdravotního personálu a testovacích sad však ne všichni, a řada lidí je odmítána. Testování na vlastní náklady je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha od 14. března 2020 možné.
Dodatečné testování na přítomnost protilátek proti SARS-CoV-2 prokázalo, že s vysokou pravděpodobností jako první prodělali nemoc dva lidé z Českého Krumlova už na přelomu prosince a ledna (majitel penzionu, který obsluhoval čínské turisty) a v lednu (zaměstnankyně nemocnice z Krumlova).
Během léta 2020 se objevily v médiích detailní výpovědi osob, které si stěžovaly na neochotný či neúčinný postup lékařů a hygienických stanic. Oba případy byly z hlediska postupu zodpovědných orgánů a osob hodnoceny ministerstvem jako špatně zvládnuté. Na tiskové konferenci dne 5. září 2020 pak šéfka pražské hygienické stanice, Zdeňka Jágrová, přiznala, že hygienici nestíhají trasovat kontakty nakažených, a to z důvodů jak počtu kontaktů na osobu, tak personálních kapacit hygienické stanice.
První tři případy covidu-19 na území ČR byly testováním potvrzeny v neděli 1. března 2020 a v následujících dnech byla nově zjištěným případům věnována značná mediální pozornost. V úterý 10. března bylo oznámeno celkem 25 nových případů. Šlo o do té doby největší nárůst počtu případů za jediný den a ke většině případů již nebyly zveřejňovány podrobné informace. Ani ve dnech následujících, kdy už se počet nově zjištěných případů zpravidla pohyboval v řádu stovek denně.
V prvních dnech přivezla většina pozitivně testovaných lidí nákazu do Česka z Itálie nebo se nakazila přímo od lidí, kteří se nakazili v Itálii. Počet států, ze kterých do ČR dorazili nakažení lidé, překročil již na počátku dubna 2020 padesátku. Avšak více než 20 nakažených přijelo k 10. dubnu 2020 z těchto osmi zemí: Itálie, Francie, Německo, Rakousko, Španělsko, Švýcarsko, USA, Velká Británie.
Ve třetí fázi pandemie, kterou rozpoutalo masivní šíření nakažlivé mutace koronaviru označované jako britská varianta B 1.1.7., se informace o prevalenci jednotlivých mutant stala zcela klíčovou pro další zvládání krize. V Česku vláda toto testování od počátku podcenila a proto se začátkem března spojilo několik vědeckých pracovišť a vytvořilo vlastní pracovní skupinu COVd - Česká Republika, která se bude sekvenování vzorků viru systematicky věnovat. Hlavními členy skupiny jsou Státní zdravotní ústav, LF Hradec Králové, Ústav molekulární genetiky Akademie věd České republiky, FN Olomouc, FN Brno, FN Motol, Tilia Laboratories, ad.
Tato pracoviště budou vzájemně sdílet svá data a zveřejňovat údaje o zachycených mutacích SARS-CoV-2 v České republice. Z prvních zjištění vyplývá, že zatímco na jaře 2020 v Česku převládal původní kmen označovaný jako B 1., pak ve druhé fázi pandemie v říjnu 2020 zcela převládala tzv. česká varianta označovaná jako B 1.258. Ve třetí fázi pandemie mezi zachycenými vzorky jasně dominuje britská varianta B 1.1.7.
Česko využívá sekvenačního Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí, kam se posílá 200 až 300 vzorků týdně. Do programu byly zařazeny pouze země, které samy sekvenují nedostatečně a zároveň patří k těm, kde se pandemie vyvíjí nepříznivě. Zpracování jednoho vzorku stojí zhruba sto eur (2 600 korun), a to včetně dopravy, sekvenování a procesů po dokončení sekvenování. Smlouva o sekvenování je podpořena z rozpočtu ECDC, takže všechny tyto vzorky zaplatí EU.
Sekvenování zachycených variant viru je zcela klíčové pro jejich mapování v populaci, jak se ukázalo v případě britské mutace. Ta nebyla včas zachycena a způsobila další vlnu epidemie, přetížení nemocnic a zbytečná úmrtí. Česká republika přesto ani v květnu 2021 neměla vytvořenu vlastní národní strategii sekvenování a nevyčlenila na ni finanční prostředky. Státní zdravotní ústav je schopen sekvenovat kolem 500 vzorků týdně, přestože Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSes) doporučuje nejméně dvojnásobek. SZÚ své výsledky publikoval naposled 5. března 2021 a jde o pouhých 967 sekvencí. Vědecké ústavy financují sekvenování z vlastního rozpočtu na výzkum a vědci se jím zabývají pouze ve volném čase, o víkendech a zdarma.
MZ ČR a SZÚ vydaly v září 2020 první očkovací strategii k veřejné diskusi, další verzi pak těsně před koncem roku. Na mimořádném jednání 13. ledna 2021 Vláda ČR vzala na vědomí Metodický pokyn k očkování (takzvaný plán provedení) a odsouhlasila k němu i vydání dvou mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví. Prováděcí plán očkování byl postupně doplněn z pěti až na 34 příloh.
Cílem strategie je proočkování minimálně 70 % osob. V únoru 2021 bylo zjištěno, že vakcína Oxford–AstraZeneca neochrání lidi před covidovou infekcí způsobenou jihoafrickou variantou viru. Zpravodajský server iDnes k tomu píše, že „kolektivní imunita pomocí očkování je nepravděpodobná právě kvůli vzniku mutací“. Podle Ravi Gupty, profesora na univerzitě v Cambridge, budou vakcíny spíše předcházet závažným onemocněním a úmrtím, než že umožní kolektivní imunitu. „Pravděpodobně musíme přejít na ochranu zranitelných lidí vakcínami, které máme. Sice nezastaví infekci, ale pravděpodobně zastaví umírání,“ řekl prof. Gupta.
Dle premiéra Babiše si od 1. února měli mít možnost vakcínu rezervovat všichni obyvatelé ČR. Systém prý bude přidělovat termín dle vybraných kritérií, mezi vakcínami jednotlivých výrobců si nejspíše lidé nebudou moci vybrat. Centrální rezervační systém k očkování se skládá z registrace osoby a rezervace místa a termínu. Systém byl od 15. ledna 2021 spuštěn pro seniory ve věku od 80 let, od 26. ledna pro zdravotníky, od 27. února pro učitele, od 1. března pro seniory ve věku od 70 let, od 24. března pro chronicky nemocné nebo s rizikem vážného průběhu nemoci, od 7. dubna pro pracovníky v sociálních službách, od 14. dubna pro seniory ve věku od 65 let, od 23. dubna pro seniory ve věku od 60 let, od 28. dubna pro lidi ve věku od 55 let, od 5. května pro lidi ve věku od 50 let, od 11. května pro lidi ve věku od 45 let, od 17. května pro lidi ve věku od 40 let, od 24. května pro lidi ve věku od 35 let, od 26. května pro lidi ve věku od 30 let, od 4. června pro lidi ve věku od 16 let a od 1. července pro děti ve věku od 12 let. Ministerstvo zdravotnictví tím neeticky rozhodlo o preferenčním přístupu mladých (zaměstnanci škol, policie aj.) k očkování. Vlivem špatného rozdělování vakcín mezi očkovací centra docházelo k tzv. očkovací turistice.
Rezervační systém provozuje ostravská firma Reservatic s.r.o. Ústav zdravotnických informací a statistiky vytvořil web, kde si občan může ověřit záznam o provedeném očkování (vakcinaci) a stáhnout si certifikát, např. EUDCC. Občan si zde také může změnit své kontaktní údaje.
Vakcína by měla očkovanou osobu plně chránit po 7–15 dnech od druhé dávky (podle typu vakcíny). Doba ochrany poskytovaná vakcínami zatím není známa.
Dne 26. prosince 2020 do Česka dorazila z belgického Puursu první dodávka s 9 750 dávkami vakcíny Pfizer–BioNTech proti covidu-19. Očkování proti covidu-19 v Česku začalo dne 27. prosince 2020. Mezi prvními, kteří vakcínu obdrželi, byli premiér Andrej Babiš, ministr zdravotnictví Jan Blatný a válečná veteránka Emilie Řepíková. Dne 20. ledna 2021 se nechal očkovat prezident Miloš Zeman.
Dne 12. ledna do Brna dorazila vakcína Moderna proti covidu-19. Dne 5. února dorazilo do Říčan 19 200 dávek vakcíny Oxford–AstraZeneca proti covidu-19. Na začátku druhé poloviny dubna do Česka dorazila vakcína Johnson & Johnson proti covidu-19.
První očkovací strategie byla vedena snahou, „aby vakcíny byly distribuovány spravedlivě, eticky a transparentně“, ale podle opozice byla nedostatečně podrobná a na některé otázky vůbec neodpovídala. Podle Romana Prymuly mělo Česko s přípravou vakcinace zpoždění. Dne 10. prosince zveřejnilo Ministerstvo zdravotnictví nepovedený inzerát.
V lednu se ve Státním zdravotním ústavu o první tisícovku vakcín proti covidu-19 podělili prioritní zdravotničtí zaměstnanci se svými úřednickými kolegy a jejich příbuznými. Ředitel SZÚ po rozhovoru s ministrem zdravotnictví rezignoval. Rezignovat musela i náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová, která se nechala v SZÚ přednostně naočkovat společně s manželem. Kvůli rozdávání vakcín mezi příbuzné v nemocnici v Českém Krumlově rezignoval její ředitel Jindřich Florián. Mezi další případy přednostního očkování patřil radní Královéhradeckého kraje Zdeněk Fink (66 let) s manželkou, které ale podpořil královéhradecký hejtman Martin Červíček. Dalším přednostně očkovaným byl ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek (50 let), kterého pak podpořila Správní rada VZP. Již 30. prosince 2020 se nechal naočkovat také hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (61 let).
K 1. dubnu 2020 měla Česká republika celkově k dispozici přes 3 658 lůžek intenzivní péče (JIP). Lůžek JIP a ARO dohromady mělo Česko 4 045; 10. června bylo 30 % této kapacity lůžek volné. Standardních lůžek způsobilých k dodávání kyslíku pacientům bylo začátkem dubna 2020 v Česku 23 766; 10. června bylo 8 652 těchto lůžek volných, což odpovídalo 36 % kapacity. Dne 11. září bylo volných 1 070 lůžek JIP + ARO a 6 975 lůžek s kyslíkem, nicméně dle MZČR bylo 14. září volných 1 086 lůžek ARO + JIP a 7 870 standardních lůžek s kyslíkem.
Dne 27. září leželo až 40 procent hospitalizovaných na covidových lůžkách s covidem bez příznaků a léčbu nepotřebovali; v nemocnici zůstávali, neboť nebylo kam jinam je umístit.
Dne 16. října 2020 bylo volných 983 lůžek ARO + JIP (25 %) a 7 500 standardních lůžek s kyslíkem (33 %). Od 1. září do 16. října ubylo 180 volných lůžek ARO + JIP a 660 standardních lůžek s kyslíkem. Dne 16. října bylo v kraji Praha volných 147 lůžek ARO + JIP (18 %) a 725 standardních lůžek s kyslíkem (24 %); ostatní kraje jsou uvedeny v témže zdroji, stejně jako jednotlivé nemocnice.
Neakutní péče byla ministerstvem zakázána nebo omezena na 98 dní v roce 2020 (od 17. 3. do 17. 5., od 28. 10. do 23. 11., od 22. 12. do 30. 12.), v roce 2021 zatím zakázána na 96 dní (od 31. prosince do 6. dubna).
Smrtnost covidu v Česku spočítaná jako počet covid-pozitivních úmrtí ku počtu covid-pozitivních případů k 10. říjnu 2020 činila 0,83 %, spočítána coby 905 / 109 374; tato míra úmrtnosti případu (podíl zemřelých na případech) může být vyšší než míra úmrtnosti na infekci (podíl zemřelých na někdy nakažených) o to, že ne všechny nákazy jsou zachyceny laboratorním testem, na druhé straně mají covidem zapříčiněná úmrtí zpoždění za případy, což naopak daný ukazatel oproti skutečnosti snižuje. Tento ukazatel je proto pouze orientační. Mnohé evropské země mají vyšší úmrtnost. Biostatistik Ladislav Dušek s kolektivem spočítali smrtnost v Česku coby méně než 0,4 %; není známo, že by studie byla dostupná online, a proto není známa ani metodologie. Interpretace obou údajů je komplikována skutečností, že v Česku se coby covid-úmrtí počítá covid-pozitivní úmrtí bez ohledu na příčinu úmrtí.
Smrtnost viru spočítaná během epidemie nemoci virem způsobené může (ale nemusí - je to pouze pracovní hypotéza) být výrazně vyšší než smrtnost spočítaná po jejím ustoupení, jak tomu bylo například pro prasečí chřipku z roku 2009.
Celkový počet zemřelých v roce 2020 byl nejvyšší od roku 1987 (všechny příčiny). Meziroční nárůst činil 15 %, absolutně 16,9 tisíce. Téměř veškerý přírůstek připadl na čtvrté čtvrtletí, kdy bylo zemřelých meziročně o 15,7 tisíce více. Meziroční nárůst byl nejvyšší u 80–84letých (o 3,6 tisíce) a 75–79letých (o 3,4 tisíce).
Opakovaná infekce s prokazatelnými symptomy je u pacientů, kteří prodělali onemocnění covid-19, extrémně vzácná. V Čechách, kde je evidováno 1,66 milionu lidí uzdravených z covidu, se opakování nákazy potvrdilo pouze ve 2 089 případech, tzn. v 0,13 %. Střední doba mezi první a druhou epizodou onemocnění u hlášených případů bylo 133 dní. V říjnu 2021 byly reinfekce potvrzeny u 4680 osob z celkově 1 750 000 evidovaných pacientů s covidem, to je 0,26 %.
Počet evidovaných reinfekcí se mírně zvýšil koncem roku 2021 na 8 156 případů. Z celkového množství 2 170 000 pacientů, kteří covid prokazatelně prodělali (a toto číslo nezahrnuje asymptomatické pacienty, kteří nejsou v systému evidováni), představují reinfekce stále pouhých 0,38 %.
Počet reinfekcí začal stoupat až s nástupem varianty omikron, která je geneticky odlišná od všech předchozích variant SARS-CoV-2. V lednu 2022 ale reinfekce stále tvoří jen 10 % z celkového počtu nově nakažených a 90 % připadá na neočkované a očkované, přičemž podíl očkovaných v této skupině se relativně zvětšuje a představuje už více než polovinu. ÚZIS přitom data o reinfekcích zveřejňuje zvlášť a nezahrnuje je do celkových přehledů nově nakažených. Neexistují také žádné oficiální údaje o závažnosti onemocnění při reinfekcích, ale už u předchozí varianty delta byly počty hospitalizovaných po reinfekci zanedbatelné ve srovnání s neočkovanými a očkovanými. Data o onemocnění variantou omikron znovu potvrzují, že předchozí prodělání infekce poskytuje mnohem lepší ochranu než vakcinace.
Nejprve byla opatření na základě nařízení vlády, poté nařízení ministerstva zdravotnictví. Index míry zavedených opatření je v roce 2021 nižší než roku 2020. Od konce roku 2021 docházelo k postupnému uvolňování opatření i pro samotné nakažené. V únoru 2023 navrhlo ministerstvo zdravotnictví izolaci pro nakažené zrušit úplně, od dubna 2023 tak není šíření nemoci trestným činem.
Mimořádná opatření přijímala nejdříve vláda v rámci vyhlášeného nouzového stavu, později je začalo vydávat Ministerstvo zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Přehled vládních předpisů ze Sbírky zákonů ČR proti koronavirové pandemii udržoval do 31.5.2020 server Zákony pro lidi.
Rozhodnutí Ústavního soudu
Pandemie covidu-19 vyvolala vlnu solidarity v nejrůznějších oblastech, např.:
Podle prognózy Mezinárodního měnového fondu čeká českou ekonomiku hospodářský pokles 6,5 %. Ministerstvo financí má o něco optimističtější pohled a předpokládá pokles o 5,6 %, ale i tak jde o nejhlubší propad ekonomiky od vzniku České republiky.
Podle Eurostatu prodávalo Česko koncem roku 2020 desetileté dluhopisy s úrokem 1,26 procenta, který je v Evropě čtvrtý nejvyšší. Státy eurozóny ve stejné době prodávaly dluhopisy se zápornou sazbou 0,21 procenta. Za vysoký úrok může chaos, který provázel schvalování rozpočtu.
Podle analýzy společnosti Cushman & Wakefield měla pandemie pozitivní vliv na obraty supermarketů a hypermarketů, prodeje elektroniky vzrostly v roce 2021 oproti roku 2019 až o 32 %, produkty pro zdraví a krásu až o 15 %. Odvětví módy a obuvi též vzrostlo až o 21 %. Vyšší obraty jsou vysvětleny zejména odloženou spotřebou z roku 2020.
Vypuknutí epidemie v Česku mělo výrazný vliv také na přesun většiny obchodů na internet. Podobně jako v případě první epidemie SARS, která v roce 2003 zahájila přerod Číny na velmoc internetového obchodu, i v Česku se očekává výrazné urychlení přerodu.
V prvním pololetí roku 2021 dosáhly investice do komerčních nemovitostí celkem 678 milionů eur, což je o pětinu více než ve stejném období v roce 2020. Do konce roku 2021 očekává realitněporadenská společnost Cushman & Wakefield, že se celkový objem investic bude pohybovat kolem jedné a půl miliardy eur, což je více než za rok 2020, ale výrazně méně než v letech před koronavirovou pandemií.
Investiční aktivita na trhu komerčních nemovitostí v České republice, v milionech eur (tabulka)
Sektor | H1 2021 | Podíl | Meziroční změna |
Kanceláře | 340 | 50 % | 37 % |
Průmyslové nemovitostí | 128 | 19 % | 39 % |
Hotely | 105 | 16 % | 904 % |
Maloobchodní nemovitosti | 86 | 13 % | -56 % |
Nemovitosti se smíšenou funkcí | 18 | 3% | 17% |
Celkem | 678 | 100% | 20% |
Jedná se o kompenzaci nákladů zaměstnavatelům, jejichž zaměstnancům byla nařízena karanténa, nebo kde zaměstnavatel musel omezit nebo uzavřít provoz z důvodu vyvolaných nařízeními vlády. Hlavním cílem programu je zabránit propouštění zaměstnanců, k čemuž se také příjemci vyplacených náhrad musí zavázat. Úřady práce poskytují zaměstnavatelům refundaci náhrad mezd včetně povinných odvodů za dobu překážek v práci. Antivirus tak zmírňuje přímé dopady nákazy COVID-19. Program se týká pouze pracovních poměrů při respektování podmínek pro zaměstnavatele.
Program na udržení pracovních míst zaměstnanců mohla vláda vyhlásit na základě § 120 odst. 1 zákona o zaměstnanosti. Antivirus byl vládou České republiky schválený 31. března 2020, a to v rámci vládního usnesení č. 353. Realizátorem Programu Antivirus je Úřad práce (metodická pomoc, poskytování příspěvků).
Refundace je možné čerpat na mzdové náklady, které zaměstnavateli vznikly od 12. března 2020 do konce srpna 2020. Náklady MPSV odhaduje na max. 605 mil. Kč. V jednání je návrh programu Antivirus C, kde stát odpustí firmám do 50 zaměstnanců sociální odvody. Tento návrh ale ještě neposoudil Senát a nepodepsal ho prezident.
Program je rozdělen do dvou režimů. Režim A se vztahuje na případy uzavření či omezení provozu v důsledku opatření vydaných vládou, Ministerstvem zdravotnictví nebo hygienickou stanicí (Antivirus Plus) a dále na případy, kdy je zaměstnanci nařízena karanténa. Uznatelným výdejem je mzda vyplacená zaměstnanci plus odpovídající výše zákonných odvodů. Výše příspěvku se liší podle typu překážky, obsahuje horní limit a časové omezení.
Režim B se aplikuje při překážkách v práci na straně zaměstnavatele, které jsou vyvolané hospodářskými potížemi (výpadek 30% a více zaměstnanců, omezení dostupnosti vstupů či poptávky po službách nebo výrobcích).
Týdenní úmrtí bez ohledu na příčinu v Česku, na základě dat z mortality.org, stmf.csv[6], 3týdenní klouzavý průměr:
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Pandemie covidu-19 v Česku, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.