Jair Bolsonaro: Brazilský politik

březen">21. března 1955 Glicério, São Paulo) je brazilský pravicový politik, bývalý vojenský důstojník a od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2022 byl třicátým osmým prezidentem Brazílie.

Jair Bolsonaro
38. prezident Brazílie
Ve funkci: 1. ledna 2019 – 31. prosince 2022
Viceprezident	Hamilton Mourão
Předchůdce	Michel Temer
Nástupce	Luiz Inácio Lula da Silva
Poslanec za Rio de Janeiro
Ve funkci: 1. února 1991 – 1. ledna 2019
Radní města Rio de Janeiro
Ve funkci: 1. ledna 1989 – 1. února 1991
Stranická příslušnost
Členství	Křesťansko-demokratická strana (1989–1993) Progresivní strana (1993) Reform Progressive Party (1993–1995) Progresivní strana (1995–2003) Partido Trabalhista Brasileiro (2003–2005) Strana liberální fronty (2005) Progresivní strana (2005–2016) Sociálně křesťanská strana (2016–2018) Sociálně liberální strana (2018–2019) Alliance For Brazil (2019–2021) Liberal Party (od 2021)
Vojenská služba
Doba služby	1973–1988
Hodnost	Kapitán
Rodné jméno	Jair Messias Bolsonaro
Narození	21. března 1955 (69 let) Glicério
Choť	Rogéria Nantes Nunes Braga (1992–1996) Ana Cristina Valle (1997–2007) Michelle Bolsonaro (od 2007)
Rodiče	Percy Geraldo Bolsonaro
Děti	Flávio Bolsonaro Carlos Bolsonaro Eduardo Bolsonaro Renan Bolsonaro Laura Bolsonaro
Sídlo	Orlando, Angra dos Reis a Rio de Janeiro
Alma mater	Vojenská akademie Agulhas Negras
Profese	politik a důstojník
Náboženství	evangelická církev (od 2016) katolická církev křesťanství
Ocenění	Time 100 (2019) Ig Nobelova cena (2020) Time 100 (2020) Corrupt Person of the Year (2020)
Podpis
Commons	Jair Bolsonaro
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bolsonaro je po obou rodičích italského původu. Byl třikrát ženatý a má celkem pět dětí.

Poslanec parlamentu

Od roku 1991 byl poslancem brazilské poslanecké sněmovny, předtím byl radním v Riu de Janeiru. Během třicetileté politické kariéry vystřídal devět politických stran, od ledna 2018 je členem národně-konzervativní a pravicové Sociálně-liberální strany.

Prezidentské volby 2018

Bolsonaro byl kandidátem své strany v prezidentských volbách v roce 2018, které se konaly v říjnu 2018. V průběhu volební kampaně jej 6. září 2018 napadl útočník s nožem. Bolsonaro útok přežil se značnou ztrátou krve a poraněním jater, střeva a plic. Jeho stav byl krátce po útoku označen za stabilizovaný, ovšem zprvu se nepočítalo s jeho účastí ve zbytku předvolební kampaně.

Ještě před prvním kolem voleb však byl Bolsonaro z nemocnice propuštěn a vystoupil v jedné soukromé televizní stanici přesně ve stejnou dobu, kdy jiní kandidáti debatovali na stanici TV Globo. Podle průzkumů měl v posledních dnech před prvním kolem voleb podporu 35 % voličů a byl považován za favorita i pro druhé kolo. Proti němu se konaly masové demonstrace pod heslem #ele não (on ne).

 

První kolo voleb dne 7. října 2018 přineslo pozoruhodné Bolsonarovo vítězství, když získal 46,7 % hlasů. Oprávněných voličů bylo 146,7 milionu, přitom je v Brazílii zavedena volební povinnost. Do druhého kola voleb, které se konaly 28. října 2018, nastoupil Bolsonaro v roli favorita proti kandidátovi levicové Strany dělníků (PT) Fernandovi Haddadovi, který v prvním kole získal 28,4 % hlasů. V druhém kole voleb zvítězil Bolsonaro s 55 % hlasů a 1. ledna 2019 se stal brazilským prezidentem.

Prezidentství

Bolsonaro ve své vládě angažoval řadu bývalých důstojníků, a to i na postu viceprezidenta, jejž zastal Hamilton Mourão. Některá ministerstva zrušil, resp. sloučil pod „superministerstva“ – takto například ze čtyř ministerstev vzniklo superministerstvo hospodářství, do jehož čela usedl neoliberální ekonom Paulo Guedes.

První Bolsonarovy zahraniční cesty směřovaly do USA, Izraele a Chile, jejichž tehdejší vedoucí představitele (Donald Trump, Benjamin Netanjahu a Sebastián Piñera) považuje za své politické spojence. Je podporovatelem smlouvy o volném obchodu mezi Evropskou unií a jihoamerickým Mercosurem.

V době pandemie covidu-19, která Brazílii velmi zasáhla, tento virus velice zlehčoval a později jím byl také nakažen. Od ruského prezidenta Vladimira Putina si v listopadu 2020 naopak vysloužil pochvalu za zvládání pandemie.

Za první dva roky Bolsonarovy vlády vzrostlo odlesňování v Amazonii o 82 % oproti předchozímu volebnímu období.

Prezidentské volby 2022

V roce 2022 Bolsonaro usiloval o znovuzvolení prezidentem. Dne 2. října 2022 postoupil v prezidentské volbě do druhého kola, kde byl jeho protivníkem bývalý prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Lula v 1. kole získal 48,4 % hlasů, Bolsonaro 43,2 % hlasů. Ve druhém kole, které se konalo 30. října 2022, Bolsonara těsně porazil da Silva poměrem 50,9% : 49,1%.

Bolsonaro je vnímán jako krajně pravicový politik. Je často označován za nacionalistu a populistu. Svými postoji si u médií získal přezdívku „brazilský Trump“, také pro svou politiku podporující posílení brazilsko-amerických vztahů.

Během své politické kariéry se několikrát pochvalně vyjádřil o vojenské diktatuře, vládnoucí v Brazílii mezi lety 1964 a 1985 a podporované Spojenými státy. Tuto dobu popsal jako „dvacet let pořádku a pokroku“, v prosinci 2008 prohlásil, že „chybou diktatury bylo, že prováděla mučení, ale nezabíjela“. Kromě tuzemské junty také obhajoval vládu Alberta Fujimoriho v Peru a Augusto Pinocheta v Chile. Pozornost vzbudily také jeho homofobní výroky. Přesto se považuje za sympatizanta západní demokracie. Navštívil Spojené státy americké, Izrael, Japonsko, Jižní Koreu a Tchaj-wan. Je odpůrcem mezinárodní politiky Číny, o které tvrdí, že si chce „koupit“ Brazílii. Neuznává existenci Palestinského státu a podporuje přesun brazilské ambasády do Jeruzaléma.

Bolsonaro má nepříznivé vztahy se socialistickým režimem ve Venezuele. Oznámil, že by podporoval otevření americké vojenské základny v Brazílii jako protiváhu proti údajnému ruskému vlivu ve Venezuele.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jair Bolsonaro na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Jair Bolsonaro na Wiki Commons
•   Osoba Jair Bolsonaro ve Wikicitátech