Hiiumaa: Druhý největší ostrov Estonska, kraj

Hiiumaa
Hiiumaa
Stát	Estonsko Estonsko
• kraj	Hiiu
Topografie
Rozloha	989 km²
Zeměpisné souřadnice	58°55′5″ s. š., 22°35′34″ v. d.
Osídlení
Počet obyvatel	10 000 (2000)
Hustota zalidnění	10,1 obyv./km²
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hiiumaa se nachází v severozápadní části Západoestonského souostroví, severně od ostrova Saaremaa a západně od ostrova Vormsi. Zeměpisné souřadnice středu ostrova jsou 58° 53' 17" severní šířky a 22° 41' 10" východní délky.

Ostrov má rozlohu 989 km², což ho činí druhým největším ostrovem v Estonsku, a dosahuje maximální nadmořské výšky 68 m. Za tuhé zimy je doprava mezi ostrovem a pevninou realizována nejdelší současnou evropskou ledovou silnicí.

V nejstarších pramenech se ostrov objevuje jako Dageida, což může být latinská spodoba švédského jména Dagö, odvozeného nejspíše z dag („den“) a ö („ostrov“). Je ovšem možné, že složka dag zde zastupuje časté skandinávské mužské jméno, a že se tedy nejedná o „denní ostrov“, nýbrž o „Dagův ostrov“.

Estonské jméno Hiiumaa se zpravidla chápe jako složenina z hiid (genitiv hiiu, „obr“) a maa („země“, „území“), tedy jako „země obrů“ nebo „obrova země“. Zajímavé je zde ovšem srovnání s finštinou, která má pro Hiiumaa označení Hiidenmaa, v němž nalézáme slovo hiisi (genitiv hiiden), významově odpovídající estonskému hiis (genitiv hiie), tedy „háj“, a to zejména háj svatý, obětní, případně metonymicky i božská bytost, která byla v háji uctívána. Není vyloučeno, že tato etymologie je původní, a že současná estonská podoba je už zkomoleninou.

Ostrov je tvořen převážně vápenci a mořskými usazeninami antropogénu. Půdy jsou převážně štěrkové a pískové.

V lesích jsou zastoupeny převážně borovice. Na březích jsou rozsáhlé porosty rákosu.

Počínaje rokem 2000 bylo na ostrov vypuštěno asi 600 ohrožených norků evropských, kteří se zde uchytili a vytvořili jednu z posledních evropských populací této lasicovité šelmy. Před jejich reintrodukcí byli z ostrova odstraněni norci američtí, kteří představovali nebezpečný invazní druh a konkurenci norkům evropským.

Největší město na ostrově je Kärdla. Obyvatelstvo se zabývá především rybolovem a zpracováním ryb, ale také zemědělstvím a chovem skotu.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Hiiumaa na Wiki Commons
• (estonsky) (anglicky) Domovská stránka ostrova
• (estonsky) (anglicky) Informace pro ekoturisty

Estonské krajiny

Západoestonská oblast (Hiiumaa, Saaremaa, Ruhnu, Pernavská nížina, Západoestonská nížina) | Severoestonská oblast (Severoestonská pobřežní nížina, Severoestonská plošina, Kõrvemaa, Vironská plošina, Alutaguse) | Čudská proláklina | Virecká proláklina | Estonské rozvodí (Pandiverská vysočina, Türská pahorkatina, Středoestonská rovina, Vooremaa) | Jihoestonská oblast (Sakalská vysočina, Jihozápadoestonská plošina, Otepää, Valžská proláklina, Hargelská proláklina, Palumaa, Haanijská vysočina)