Harrachov: Město v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji

Rozkládá se pod Čertovou horou v údolí říčky Mumlavy. Leží v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji. Území města přímo sousedí s Polskem, s nímž je spojeno železnicí a silnicí. Město se skládá ze čtyř částí: vlastního Harrachova, Mýtin, Nového Světa a Ryžoviště. Žije zde přibližně 1 400 obyvatel.

Harrachov
Pohled na střed Harrachova z Čertovy hory
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Tanvald
Obec s rozšířenou působností	Tanvald (správní obvod)
Okres	Jablonec nad Nisou
Kraj	Liberecký
Historická země	Čechy + Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°46′20″ s. š., 15°25′53″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 406 (2023)
Rozloha	36,63 km²
Katastrální území	Harrachov
Nadmořská výška	665 m n. m.
PSČ	512 46
Počet domů	567 (2021)
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa městského úřadu	Harrachov 150 512 46 Harrachov [email protected]
Starosta	Mgr. Tomáš Vašíček
Oficiální web: www.harrachov.cz
Harrachov
Další údaje
Kód obce	577081
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na území města se nachází Mumlavský vodopád, jeden z nejmohutnějších vodopádů v České republice. Harrachov je významným střediskem zimních sportů se sjezdovkami a běžeckými tratěmi. Město je mezinárodně známé díky můstku pro lety na lyžích Čerťák, který je jedním z pěti podobných na světě.

Na místě dnešního Harrachova byla v 17. století založena ves Dörfl, která byla v 18. století přejmenována podle majitelů místního panství na Harrachsdorf a později na Harrachov. Harrachové, původně český šlechtický rod, odvozují své jméno od místa v jižních Čechách (de Horach).

 

Sklárny

Obživou místních obyvatel byla tradiční sklářská výroba, která v okolí Harrachova existuje již od 14. století. První písemná zmínka o dnešní harrachovské sklárně firmy Novosad je z roku 1712. K rozšíření výroby došlo po roce 1719, kdy se hrabě Karel Antonín Václav Harrach na Rohrau (1699–1768) oženil s Marií Kateřinou Buquoyovou z panství Nové Hrady. Barokní harrachovské sklo brzy dostihlo konkurenční podniky a je těžko rozeznatelné od jiných výrobků z oblasti Krkonoš (Deštné), sousední Nový Svět). S barevným broušeným a řezaným sklem z Harrachova však v 19. století soupeřily také výrobny v Kamenickém Šenově a v Novém Boru. Zdejší sklárna patřila až do roku 1946 rodu Harrachů, potom ji převzal stát, od kterého ji v roce 1993 odkoupil soukromý majitel.

Rozsah obce

Obec Harrachov má své dnešní hranice od 50. let 20. století, kdy k ní byly připojeny Nový Svět, Ryžoviště a (v důsledku mezistátní dohody uzavřené před 14. únorem 1959) také do té doby polské (respektive slezské) Mýtiny s nádražím.

Výnosem Krajského národního výboru v Hradci Králové byl Harrachov v Krkonoších v únoru 1965 povýšen na město. Změna byla provedena na žádost předsedy KNV Václava Hadravy, který ji přednesl radě Krajského národního výboru již v roce 1964.

Po pádu komunismu v roce 1989 se v Harrachově začal prudce rozvíjet turistický ruch. Bylo vystavěno a otevřeno mnoho nových ubytovacích a stravovacích zařízení všeho druhu. Místní sklárna se stala současně také turistickou atrakcí – pořádají se různé prohlídky ukazující metody výroby skla. V areálu sklárny vznikl také malý pivovar a pivní lázně.

Do konce roku 2020 spadal Harrachov do okresu Semily, od začátku roku 2021 je součástí okresu Jablonec nad Nisou,soudně se však nachází v působnosti Okresního soudu v Semilech.

Se souhlasem rodu Harrachů radnicí užívaný znak byl společně s vlajkou městu Harrachov zákonně udělen rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 61 dne 12. 7. 2023.

Zimní sporty se v Harrachově začaly provozovat brzy poté, co hrabě Jan Harrach přivezl do Čech první lyže (90. léta 19. století). V roce 1908 byl založen „Spolek zimních sportů“. První skokanské můstky, které Harrachov proslavily, vznikly v roce 1920. V roce 1923 se v Harrachově konaly první mezinárodní lyžařské závody, kterých se zúčastnili nejlepší lyžaři z mnoha zemí Evropy, i z USA. Od roku 1954 se konají Mezinárodní lyžařské závody již pravidelněji. V roce 1980 byl skokanský a běžecký areál zrekonstruován, přičemž byl postaven nejvyšší lyžařský můstek – mamutí můstek K-185. V 90. letech 20. století byla zrekonstruována lanovka na Čertovu horu. Lanovka nabízí 130 čtyřmístných sedaček a jízdu dlouhou 1303 metrů, kterou urazí za 8,7 minut. Z dolní stanice (665 m n. m.) překonává převýšení 357 metrů. Přepravní kapacita je 1782 osob za hodinu. Mezi nejnovější turistické atrakce patří například bobová dráha.

• klasicistní kostel svatého Václava z let 1822–8
• kaple svaté Alžběty
• SKI Museum Harrachov
• Harrachovské skokanské můstky
• Brusírna skla čp. 73
• Pamětní deska prof. MUDr. Rudolfa Jedličky na budově sanatoria
• Usedlost Nový Svět čp. 27
• Sklárna v Novém Světě (čp. 95, 96)
• Lesnická a myslivecká expozice Šindelka (muzeum správy KRNAP)
• Rudný důl a hornické muzeum

 

 

Harrachovskou částí Nový Svět prochází významná a frekventovaná silnice I. třídy č. 10 Praha–Turnov–Harrachov, která je z Prahy do Turnova dálnicí D10. V lesích, 3 km severně nad Harrachovem, leží hraniční přechod Harrachov–Jakuszyce. V lokalitě „Na Mýtě“ při soutoku Jizery a Mumlavy se tato silnice křižuje se silnicí I. třídy č. 14 v trase Liberec – Jablonec nad Nisou – Tanvald – Rokytnice nad Jizerou – Vrchlabí – Trutnov – Úpice – Náchod – Nové Město nad Metují – Dobruška – Rychnov nad Kněžnou – Vamberk – Ústí nad Orlicí – Česká Třebová – Anenská Studánka.

Železniční dopravu reprezentuje železnice Tanvald–Harrachov–Szklarska Poręba, dříve ozubnicová (od roku 1902), které v 90. letech 20. století hrozilo zrušení. Dne 28. srpna 2010 byla znovuzprovozněna železniční trať do železniční stanice Szklarske Poręby. Na takto zprovozněném úseku železniční tratě se nachází zastávky Szklarska Poręba Jakuszyce jakožto nejvýše položená železniční stanice na území Polské republiky, a dále Szklarska Poręba Huta.

Hromadnou dopravu zajišťují především autobusy. Na harrachovském autobusovém nádraží končí svou trasu mnoho dálkových i místních linek. Od vlakového nádraží (které se nachází necelé 4 km od centra města), přes Nový Svět a centrum Harrachova do Rýžoviště jezdí v letní a v zimní sezóně městská autobusová linka.

•   Szklarska Poręba, Polsko

• Hraniční přechod Harrachov–Jakuszyce

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Harrachov na Wiki Commons
•   Encyklopedické heslo Harrachov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
•   Dílo Ze života lidu v Krkonoších ve Wikizdrojích
•   Slovníkové heslo Harrachov ve Wikislovníku
•   Průvodce Harrachov ve Wikicestách
• Harrachov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky města