Gustav Klimt: Rakouský malíř

červenec">14. července 1862 Baumgarten u Vídně, nyní součást Penzingu – 6. února 1918 Vídeň) byl rakouský malíř žijící převážně ve Vídni.

Gustav Klimt
Gustav Klimt (1914)
Rodné jméno	Gustav Klimt
Narození	14. července 1862 Baumgarten Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	6. února 1918 (ve věku 55 let) Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí	cévní mozková příhoda
Místo pohřbení	hrob Gustava Klimta Hietzingský hřbitov
Národnost	Rakušané
Alma mater	Univerzita užitého umění ve Vídni (1876–1883)
Povolání	malíř, designér, grafik, kreslíř a projektant
Rodiče	Ernst Klimt a Anna Finsterová
Partner(ka)	Emilie Flögeová Maria Zimmermannová Consuela Camilla Huberová Serena Ledererová Maria Učická
Děti	Gustav Učický Otto Zimmermann Gustav Zimmermann
Příbuzní	Ernst Klimt a Georg Klimt (sourozenci)
Významná díla	Zlatá Adele Beethovenfries Polibek Judita a Holofernes I Tři období života ženy … více na Wikidatech
Ovlivněný	George Minne
Ocenění	Císařova cena (1890) Cena Villa Romana (1905)
Podpis
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otec Ernst Klimt, zlatník a rytec pocházející z Travčic u Litoměřic, připravoval své syny na zlatnické povolání, ale Gustav projevoval výrazné kreslířské nadání a ve čtrnácti letech úspěšně absolvoval přijímací zkoušku na Kunstgewerbeschule, vídeňskou uměleckoprůmyslovou školu. Zároveň studoval malířství v ateliéru Ferdinanda Laufbergera a po jeho smrti pokračoval u profesora Bergera. Roku 1877 začal na stejné škole studovat i jeho bratr Ernst, a to byl začátek jejich vzájemné spolupráce. Bratři Klimtové si spolu se svým kolegou ze studií Franzem Matschem otevřeli v roce 1883 ve Vídni umělecký dekoratérský ateliér. Často pak oba bratři Klimtové i Matsch spolupracovali například s věhlasným architektonickým ateliérem Fellner a Helmer – díky tomu se podíleli třeba i na výzdobě divadla v Karlových Varech nebo v Liberci. Pro liberecké divadlo vytvořil dodnes sloužící malovanou oponu.

 

 

Roku 1887 Klimt dostal zakázku na vytvoření obrazu představujícího interiér císařského divadla, za který dostal císařské ocenění. Na sklonku roku 1892 zemřel umělcův otec a nedlouho po něm i mladší bratr Ernst.

Projekt stropních maleb do haly Vídeňské univerzity, který představili Klimt a Matsch, přijala porota v roce 1894. Klimt, Joseph Maria Olbrich a Josef Hoffmann spolu s několika dalšími umělci založili roku 1897 sdružení Vídeňská secese. V témže roce namaloval Klimt své první krajinomalby.

Roku 1898 umělec realizoval plakát pro první výstavu sdružení Vídeňská secese a zúčastnil se přípravy časopisu Ver Sacrum. Ve vášnivé polemice o obrazu určeném pro Vídeňskou univerzitu Klimta roku 1900 horlivě bránil Franz Wickhoff. Obraz získal zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži. V roce 1905 Klimt odkoupil od státu všechny obrazy určené pro univerzitu, opustil sdružení Vídeňská secese a založil novou skupinu – Kunstschau. Na IX. Bienále v Benátkách se v roce 1910 setkal s velkým úspěchem. V roce 1911 získal v Římě první cenu za Život a smrt. Roku 1917 byl jmenován čestným členem Akademie výtvarných umění ve Vídni a v Mnichově. V důsledku krvácení do mozku zemřel ve středu 6. února 1918 ve věku 56 let. Do márnice Všeobecné vídeňské nemocnice o den později přispěchá Egon Schiele, který nakreslí Klimtův posmrtný portrét. Gustav Klimt je následně 9. února pochován na hřbitově v Hietzingu.

Měl vlivné postavení v umění monarchie a byl oblíbeným portrétistou vídeňské společnosti. Patří mu klíčové postavení v rakouských dějinách umění.

11. ledna 1918 Klimta v jeho ateliéru ranila mrtvice. Ochrnul na polovinu těla a byl převezen do vídeňského sanatoria, tam 6. února 1918 zemřel na zápal plic způsobený epidemií španělské chřipky. Pochován je na vídeňském hřbitově Hietzing.

• Hudba I (1895)
• Hudba I (1895) (1899)
• Judita a Holofernes I (1904–1905)
• Vodní had I (1904–1907)
• Tři období života ženy (1905)
• Polibek (1907–1908)
• Danae (1907–1908)
• Hygieia (1907)
• Zlatá Adele – Portrét Adele Bloch-Bauer (1907)
• Smrt a život (1911), další úpravy obrazu pokračovaly do roku 1915

• Česká republika: Národní galerie v Praze; Galerie výtvarného umění v Ostravě; Moravská galerie v Brně
• Francie: Paříž – Musée d'Orsay; Štrasburk – Musée des Beaux-Arts
• Itálie: Benátky – Galleria d’Arte Moderna; Řím – Galleria Nazionale d’Arte Moderna
• Kanada: Ottawa – The National Gallery of Canada
• Německo: Mnichov – Neue Pinakothek
• Rakousko: Linec – Neue Galerie der Stadt Linz – Wolfgang Gurlitt Museum; Vídeň – Albertina Graphische Sammlung – Österreichische Galerie – Historisches Museum der Stadt Wien – Österreichische Nationalbibliothek – Österreichisches Museum für angewandte Kunst (Belvedere) – Zentralsparkasse der Gemeinde
• USA: New York – The Museum of Modern Art

Na jeho počest a připomenutí byl jeho jménem dříve pojmenován expresní vlak rakouských spolkových drah, který jezdil z Grazu přes Vídeň, Břeclav, Brno a Českou Třebovou na pražské hlavní nádraží.

Obraz Portrét Adele Bloch-Bauer I (také zvaný Zlatá Adéla) zakoupil v roce 2006 Ronald Lauder za 135 milionů amerických dolarů (asi tři miliardy Kč), čímž se stal nejdražším zobchodovaným obrazem. Později v roce 2006 byl tento rekord překonán díly Willema de Kooninga a Jacksona Pollocka, i tak tento portrét zůstává na třetí příčce.

•  
  Judith (1901)
•  
  Beethovenfries (1902), detail
•  
  Danae
•  
  Portrét Fritza Riedlerové
•  
  Adam a Eva
•  
  Baby
•  
  Beethovenfries, detail
•  
  Zlatá Adéla – Portrét Adele Bloch-Bauer (1907)
•  
  Přítelkyně
•  
  Portrét Johanne Staud
•  
  Objetí

Reference

Literatura

• Sagnerová, Karin: Jak je poznáme? Umění secese. Praha, Knižní klub, 2007. ISBN 978-80-242-1773-4.
• Salfellner, Harald: Klimt. Jeho život slovem a obrazem. Praha, Vitalis, 2018. ISBN 978-3-89919-547-7.

Související články

• Historie kompozice obrazů

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav Klimt na Wiki Commons
•   Osoba Gustav Klimt ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gustav Klimt
• Gustav Klimt v informačním systému abART
• ČT, 2012, dokument Gustav Klimt: Panna
• Gustav Klimt Archivováno 3. 1. 2009 na Wayback Machine. na ArtMuseum.cz
• (francouzsky) Gustav Klimt
• (anglicky) iKlimt – The Life and Work of Gustav Klimt
• Vila Primavesi – historie a současnost