Gluon

Důsledkem působení gluonů je možnost vzniku atomového jádra, neboť umožňuje vytvoření vazby mezi protonem a neutronem v atomovém jádře.

Název vychází z anglického glue – lepidlo, protože gluony jsou tím, co drží jádro atomu pevně pohromadě.

Zajímavostí je, že se každý gluon může vyskytovat v jedné z až 8 variant barevného náboje. Uvnitř hadronu se navíc děje silná interakce vždy tak, že si kvarky (jež mají také každý svůj barevný náboj) mezi sebou navzájem posílají gluony o takových barevných nábojích, aby se pomocí „subtraktivního míchání barev“ docílilo zase neutrální kombinace barev nábojů kvarků po narušení rovnováhy samotnou interakcí.

Byl objeven v roce 1979 v DESY v Hamburku po sedmnácti letech od jeho předpovězení roku 1962.

Gluony mají nulovou klidovou hmotnost a nulový elektrický náboj. Gluon je částice se spinem 1, tzn. jde o boson.

Gluon je svojí vlastní antičásticí.

Důležitou vlastností gluonů je jejich barevný náboj.

Nevyskytují se jako volné částice.

Gluony tvoří spolu s kvarky za speciálních podmínek kvark-gluonové plazma.

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu gluon na Wiki Commons

Související články

• Intermediální částice
• Silná interakce

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.