Franz Lehár (30.
duben">30. dubna 1870 Komárno – 24. října 1948 Bad Ischl), v Maďarsku známý jako Lehár Ferenc, byl rakouský hudební skladatel po matce maďarského, po otci moravského původu, známý hlavně svými početnými operetami.
Franz Lehár | |
---|---|
Základní informace | |
Rodné jméno | Franz Lehár |
Jinak zvaný | Lehár Ferenc |
Narození | 30. dubna 1870 Komárom, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 24. října 1948 (ve věku 78 let) Bad Ischl, Rakousko |
Místo pohřbení | Bad Ischl Friedhof |
Žánry | opera a opereta |
Povolání | skladatel |
Nástroje | housle |
Významná díla | Veselá vdova Země úsměvů Carevič Hrabě Luxemburg Giuditta |
Ocenění | Goethe Medal for Art and Science (1940) Corvin-koszorú Čestný prsten města Vídně |
Manžel(ka) | Sophie Lehár |
Rodiče | Franz Lehár |
Příbuzní | Anton Lehár (sourozenec) |
Podpis | |
Významný nástroj | |
housle | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lehár se narodil v severní části města Komárom v Rakousko-Uhersku (dnes slovenské Komárno) jako nejstarší syn kapelníka rakousko-uherské armády Franze Lehára staršího. Jeho pradědeček Jan (* 1782) pocházel z Brníčka u Zábřeha na Moravě a v roce 1804 se přiženil do Šumvaldu u Uničova, moravské českojazyčné vesnice. Zde se narodil i jeho dědeček Josef (* 1810) a otec František (* 1838). Jeho matka Christine rozená Neubrandt byla Maďarka, jejíž otec pocházel z rodiny pomaďarštěných přistěhovalců z Meklenburska. Lehár sám vyrůstal v maďarském prostředí, což ho spolu s výchovou jeho matky vedlo k tomu, že se cítil být Maďarem.
Studoval na Pražské konzervatoři housle u Antonína Bennewitze, teorii u Josefa Foerstera a skladbu u Antonína Dvořáka, poté, co se soukromě vzdělával u Zdenka Fibicha. Když Antonín Dvořák v roce 1887 viděl dvě Lehárovy skladby, prohlásil: „Housle pověste na hřebík a věnujte se raději komponování.“ V podobném smyslu se později vyjádřil také Johannes Brahms a doporučil jej k prof. Mandyczewskému.“
Po absolutoriu v roce 1899 se připojil k orchestru svého otce ve Vídni, kde působil jako asistent kapelníka. V roce 1902 se stal dirigentem v historickém Vídeňském divadle, kde se ještě v listopadu téhož roku hrála jeho opereta Vídeňské ženy.
Věnoval se především komponování operet. Jeho nejznámějším a nejúspěšnějším dílem je opereta Veselá vdova (Die lustige Witwe), ale skládal též sonáty, symfonické básně, pochody a mnoho valčíků – nejpopulárnějším se stal Gold und Silber (Zlato a stříbro), složený pro kněžnu Paulinu Metternichovou na ples „Zlato a stříbro“ v lednu 1902, některé z nich byly vybrány z jeho slavných operet.
Lehár byl též spojován s operetním tenorem Richardem Tauberem, který zpíval v mnoha jeho operetách, počínaje Frasquitou (1922), ve které Lehár znovu objevil poválečný styl. Mezi lety 1925 až 1934 napsal šest operet, určených speciálně pro Tauberův hlas.
V roce 1935 se rozhodl založit svoje vlastní vydavatelství, Glocken-Verlag („Vydavatelství u zvonu“), aby si zajistil maximální kontrolu svých autorských práv.
Zemřel v roce 1948 v Bad Ischlu blízko Salcburku, kde je i pohřben.
Úplný seznam prací Franze Lehára je možno nalézt zde
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franz Lehár na anglické Wikipedii.
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Franz Lehár, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.