Franz Lehár: Rakouský hudební skladatel

duben">30. dubna 1870 Komárno – 24. října 1948 Bad Ischl), v Maďarsku známý jako Lehár Ferenc, byl rakouský hudební skladatel po matce maďarského, po otci moravského původu, známý hlavně svými početnými operetami.

Franz Lehár
Základní informace
Rodné jméno	Franz Lehár
Jinak zvaný	Lehár Ferenc
Narození	30. dubna 1870 Komárom, Rakousko-Uhersko
Úmrtí	24. října 1948 (ve věku 78 let) Bad Ischl, Rakousko
Místo pohřbení	Bad Ischl Friedhof
Žánry	opera a opereta
Povolání	skladatel
Nástroje	housle
Významná díla	Veselá vdova Země úsměvů Carevič Hrabě Luxemburg Giuditta
Ocenění	Goethe Medal for Art and Science (1940) Corvin-koszorú Čestný prsten města Vídně
Manžel(ka)	Sophie Lehár
Rodiče	Franz Lehár
Příbuzní	Anton Lehár (sourozenec)
Podpis
Významný nástroj
housle
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lehár se narodil v severní části města Komárom v Rakousko-Uhersku (dnes slovenské Komárno) jako nejstarší syn kapelníka rakousko-uherské armády Franze Lehára staršího. Jeho pradědeček Jan (* 1782) pocházel z Brníčka u Zábřeha na Moravě a v roce 1804 se přiženil do Šumvaldu u Uničova, moravské českojazyčné vesnice. Zde se narodil i jeho dědeček Josef (* 1810) a otec František (* 1838). Jeho matka Christine rozená Neubrandt byla Maďarka, jejíž otec pocházel z rodiny pomaďarštěných přistěhovalců z Meklenburska. Lehár sám vyrůstal v maďarském prostředí, což ho spolu s výchovou jeho matky vedlo k tomu, že se cítil být Maďarem.

Studoval na Pražské konzervatoři housle u Antonína Bennewitze, teorii u Josefa Foerstera a skladbu u Antonína Dvořáka, poté, co se soukromě vzdělával u Zdenka Fibicha. Když Antonín Dvořák v roce 1887 viděl dvě Lehárovy skladby, prohlásil: „Housle pověste na hřebík a věnujte se raději komponování.“ V podobném smyslu se později vyjádřil také Johannes Brahms a doporučil jej k prof. Mandyczewskému.“

Po absolutoriu v roce 1899 se připojil k orchestru svého otce ve Vídni, kde působil jako asistent kapelníka. V roce 1902 se stal dirigentem v historickém Vídeňském divadle, kde se ještě v listopadu téhož roku hrála jeho opereta Vídeňské ženy.

Věnoval se především komponování operet. Jeho nejznámějším a nejúspěšnějším dílem je opereta Veselá vdova (Die lustige Witwe), ale skládal též sonáty, symfonické básně, pochody a mnoho valčíků – nejpopulárnějším se stal Gold und Silber (Zlato a stříbro), složený pro kněžnu Paulinu Metternichovou na ples „Zlato a stříbro“ v lednu 1902, některé z nich byly vybrány z jeho slavných operet.

Lehár byl též spojován s operetním tenorem Richardem Tauberem, který zpíval v mnoha jeho operetách, počínaje Frasquitou (1922), ve které Lehár znovu objevil poválečný styl. Mezi lety 1925 až 1934 napsal šest operet, určených speciálně pro Tauberův hlas.

V roce 1935 se rozhodl založit svoje vlastní vydavatelství, Glocken-Verlag („Vydavatelství u zvonu“), aby si zajistil maximální kontrolu svých autorských práv.

Zemřel v roce 1948 v Bad Ischlu blízko Salcburku, kde je i pohřben.

• V roce 1940 mu bylo uděleno čestné občanství města Šoproně.
• I přes rozdílnost díla s Wagnerem, spojovaným s nacisty, líbilo se Lehárovo dílo Hitlerovi, který jej ocenil Goethovou medailí. Lehár měl za ženu Židovku a jeho přítel, někdejší libretista Fritz Löhner, byl zabit v koncentračním táboře Auschwitz-III.

Opera

• Kukuschka (1896)

Operety

• Wiener Frauen, Vídeňské ženy (1902)
• Der Rastelbinder, Dráteník (1902)
• Der Göttergatte, Božský manžel (1904)
• Die Juxheirat, Manželství ze žertu (1904)
• Die lustige Witwe, Veselá vdova (1905)
• Der Mann mit drei Frauen, Tři manželky (1908)
• Das Fürstenkind, Princezna (1909)
• Der Graf von Luxemburg, Hrabě Luxemburg (1909)
• Zigeunerliebe Cikánská láska (1910)
• Eva (1911)
• Die ideale Gattin, Ideální manželka (1913)
• Endlich allein, Konečně sami (1914)
• Der Sterngucker, Hvězdář (1916)
• Pacsirta (Wo die Lerche singt), Kde skřivánek zpívá (1918)
• Die blaue Mazur, Modrý mazur (1922)
• Die Tangokönigin, Královna tanga (1921)
• Frühling, Jaro (1922)
• Frasquita (1922)
• La danza delle Libelulle – Libellendanz, Tanec vážek (1922)
• Die gelbe Jacke, Žlutá kazajka (1923)
• Clo-clo (1924)
• Paganini (1925)
• Gigolette (1926)
• Der Zarewitsch, Carevič (1927)
• Friderika (1928)
• Das Land des Lächelns, Země úsměvů (1929)
• Schön ist die Welt, Krásný je svět (1931)
• Giuditta (1934)

Hudební pohádka

• Peter und Paul reisen ins Schlaraffenland (1906)

Úplný seznam prací Franze Lehára je možno nalézt zde

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franz Lehár na anglické Wikipedii.

Literatura

• Ganzl, Kurt. The Encyclopedia of Musical Theatre (3 Volumes). New York: Schirmer Books, 2001.
• Grun, Bernard. Gold and Silver: The Life and Times of Franz Lehar. New York: David McKay Co., 1970.
• Tauber, Richard. Operetta: A Theatrical History. Garden City, NY: Doubleday & Company, 1983.
• Bordman, Gerald. American Operetta. New York: Oxford University Press, 1981.
• Paul Melchior, Franz Lehár musical, Pascal Maurice éditeur, Paris, 2012, ISBN 978-2-908681-27-7 (francouzština, německy,anglicky).

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Franz Lehár na Wiki Commons
• Recording by Lotte Lehmann of "So war meine Mutter...Wär es nichts..."] from Eva
• Vocal score to Alone at Last (1915)
• Vocal score to Gypsy Love (1911)]
• Franz Lehar