Baptismus: Křesťanská denominace

Hlásí se k radikálnímu křídlu protestantské reformace. S ostatními protestantskými denominacemi sdílí základní články víry, liší se však svým důrazem na osobní a vědomě vyznanou víru ve křtu (nekřtí nemluvňata) a pojetím církevního sdružování.

Síť víry
Zkratka	SV
Oficiální web	sitviry.cz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Společenství baptistických sborů
Zkratka	SBS
Oficiální web	baptistickesbory.cz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bratrská jednota baptistů
Zkratka	BJB
Oficiální web	www.bjb.cz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mají kongregační strukturu – každý místní sbor je samostatný a každý člen sboru se demokraticky podílí na jeho vedení. Jednotlivé sbory jsou většinou sdruženy do národních jednot, do kontinentálních seskupení (např.: Evropská baptistická federace) a Světového svazu baptistů. Název baptisté má svůj původ v řeckém slově baptisein (βαπτίζειν), což znamená “ponoření” neboli křest.

 

Počátky baptistického hnutí

Bezprostřední kořeny baptistů se nacházejí mezi anglickými separatisty vzešlými z širokého proudu puritanismu, jakožto důsledku anglické reformace. První baptisté se zrodili roku 1609 v holandském Amsterdamu, kam se z Anglie uchýlil John Smyth, který se tři roky předtím rozešel s anglikánskou církví. Skupina separatistů kolem něj původně uprchla do Holandska kvůli pronásledování ze strany státní (anglikánské) církve. John Smyth a jeho spolupracovník Thomas Helwys se v exilu oddělili od jiných souvěrců (separatistů) a vytvořili roku 1609 první baptistický sbor. Skupina už v Holandsku usilovala o náboženskou svobodu a byla ovlivněna reformačním hnutím, zvlášť mennonity, potomky staršího anabaptistického hnutí. První baptistický sbor na anglické půdě, kam se Thomas Helwys z Holandska navrátil, vznikl v roce 1611 v Londýně.

Rozmach hnutí v Evropě

 

Sbory baptistů v Evropě (mimo Velkou Británii) byly založeny převážně v 19. století vlivem německého misionáře a průkopníka baptismu Johanna Gerharda Onckena. Za vzdálených dozvuků působení novokřtěnců, především však hnáni vlnou pietismu 19. století, baptisté zakládali nové sbory nejprve v Německu a odtud v celé Evropě. Dnes jsou baptistické denominace v téměř každé evropské zemi.

Počátky baptistů na českém území

Na českém území začaly vznikat baptistické sbory před více než sto lety díky německým misionářům. Misijní práce tehdy začala především mezi německy mluvícím obyvatelstvem a Čechy žijícími na území Polska. Toto období je spjato s misionáři jako byli Gottfried Alf, August Meereis či Magnus Knappe. Snad úplně první čeští baptisté se objevili v roce 1872 v polském Zelově. První český baptistický sbor vznikl v Hleďsebi u Veltrus v roce 1885. U jeho zrodu stál August Meereis a Jindřich Novotný, který se stal jeho prvním kazatelem.

Bratrská Jednota Chelčického (baptistů)

V prvním roce vzniku Československa jako samostatného státu bylo ustaveno sdružení baptistických sborů s názvem Bratrská jednota Chelčického. Při svém založení měla tato jednota 9 sborů se 1300 členy. Chelčického jméno v jejím názvu mělo pro baptistické sbory zásadní význam. Vytvořil se tak myšlenkový most mezi baptisty a českým předchůdcem reformace, který dříve než sami baptisté kázal myšlenky, na než kladli baptisté velký důraz. Jednou z těchto myšlenek byla radikální odluka církve a státu a požadavek svobodného školství.

Bratrská jednota baptistů v Československu

Název denominace byl počátkem 50. let zjednodušen na Bratrská jednota baptistů (BJB). Ta až do konce roku 1993 zahrnovala všechny baptistické sbory na území Československa. K 1.1.1994 došlo v důsledku nového státoprávního uspořádání k rozdělení BJB na dvě organizačně samostatné Jednoty - v České republice a ve Slovenské republice.

Bratrská jednota baptistů v České republice (1994–2019)

Bratrská jednota baptistů zahrnovala do roku 2019, kdy došlo vlivem dlouhodobého pnutí k jejímu rozkolu, téměř všechny baptistické sbory na území České republiky. V roce 2019 se rozdělila na dvě státem uznané denominace, Bratrskou jednotu baptistů (BJB) a Společenství baptistických sborů (SBS), a jedno doposud (2021) neregistrované uskupení s názvem Evangelikální baptisté. Od roku 2016 rovněž působí na území České republiky neformální společenství sborů Síť víry, které zahrnuje sbory sdružené jak v BJB tak SBS a dále baptistické sbory, které BJB kvůli svému odklonu od baptistického směrem ke konzervativně evangelikálnímu pojetí křesťanství nepřijala.

 

Na území České republiky působí v současné době několik formálních i neformálních baptistických uskupení:

Společenství baptistických sborů
Církev a náboženská společnost registrovaná podle zákona č. 3/2002 Sb. Sbory sdružené ve Společenství baptistických sborů mohou být součástí vícero baptistických uskupení. Členství je otevřené podobně jako je tomu v případě jiných baptistických svazů ve světě.
Bratrská jednota baptistů
Církev a náboženská společnost registrovaná podle zákona č. 308/1991 Sb. Členství v Bratrské jednotě baptistů je od jejího rozdělení v roce 2019 výlučného charakteru.
Síť víry
Neformální baptistické uskupení zahrnující některé sbory obou výše zmíněných denominací a baptistické sbory v žádné z nich (registrované dle spolkového zákona).
Evangelikální baptisté
Neregistrované společenství sborů, které se v letech 2018–2019 o své vůli rozhodly odejít z Bratrské jednoty baptistů.

Baptisté dnes mají v České republice asi dva a půl tisíce členů ve 45 sborech.

Baptisté věří, že každé společenství křesťanů, každý sbor je místní církví v biblickém slova smyslu. Každý sbor je samostatný a nezávislý na jiných sborech či jiném nadřízeném orgánu. S těmi, kdo sdílejí stejné přesvědčení, se sdružují do národních a mezinárodních svazů.

Baptisté se nikdy nechtějí pokoušet přivést někoho k víře donucením. Rozhodnutí víry musí učinit každý naprosto dobrovolně. Právě mezi baptisty vzniklo jedno z prvních hnutí za náboženskou svobodu – vyznávají, že před Bohem je za svůj život zodpovědný každý sám za sebe. Vzhledem k tomu, že odmítají jakékoliv násilí ve věcech svědomí, požadují také důslednou odluku církve od státu. Věří, že spojení církve a státní moci bylo v dějinách církve vždy ke škodě.

Nejvyšší autoritou pro víru a život je Ježíš Kristus.

Stane-li se někdo členem baptistického sboru, stává se tím také součástí misijního hnutí – každý baptista je misionářem. Misie znamená šíření radostné zvěsti – evangelia o Boží lásce, o odpuštění hříchů a věčném životě díky oběti Pána Ježíše Krista. Misie však také zahrnuje ochranu slabých a bezmocných, pomoc v nouzi, šíření pokoje. Obojí, sociální pomoc i evangelizace, jsou nedílnou součástí misie. Baptisté chtějí i tímto způsobem vyjádřit, že v Ježíši Kristu mohou všichni nalézt plný život.

 

Kazatelé, teologové a misionáři

• Tony Campolo (* 1935), americký sociolog, poradce prezidenta Billa Clintona
• William Carey (1761–1834), misionář známý jako “otec moderní misie”
• Steve Chalke (* 1955), britský kazatel, zakladatel Oasis Trust, aktivista a spisovatel
• William R. Estep (1920–2000), americký historik
• Andrew Fuller (1754–1815), anglický kazatel a teolog, podporovatel křesťanské misie
• Billy Graham (1918–2018), americký evangelista, poradce řady prezidentů, podle Galupova ústavu 7. nejobdivovanější postavou 20. století
• Stanley Grenz (1950–2005), americký teolog
• Adoniram Judson (1788–1850), americký misionář v Barmě
• Martin Luther King, Jr. (1929–1968), kazatel, obhájce lidských práv černých Američanů, držitel Nobelovy ceny míru
• Johann Gerhard Oncken (1800–1884), německý kazatel, průkopník baptismu na evropském kontinentě
• Walter Rauschenbusch (1861–1918), americký kazatel a teolog, ovlivnil Martina Luthera Kinga
• John Smyth (1570–1612), kazatel prvního baptistického sboru vůbec
• Charles H. Spurgeon (1834–1892), londýnský kazatel známý jako „kníže kazatelů“
• Glen Stassen (1936–2014), americký eticista a teolog
• Andrea Strübindová (* 1963), německá teoložka a profesorka církevních dějin
• Rick Warren (* 1954), pastor megasboru v Kalifornii, Time ho v roce 2005 jmenoval v seznamu 100 nejvlivnějších osobností světa
• Roger Williams (1603–1684), teolog a zakladatel státu Rhode Island

 

Politici

• James Callaghan (1912–2005), britský premiér v letech 1976–1979
• Jimmy Carter (* 1924), 39. prezident USA a držitel Nobelovy ceny za mír
• Bill Clinton (* 1946), 42. prezident USA
• Al Gore (* 1948), viceprezident USA v letech 1993–2001
• Warren G. Harding (1865–1923), 29. prezident USA
• Kamala Harrisová (* 1964), viceprezidentka USA zvolená ve volbách 2020
• Charles Evans Hughes (1862–1948), americký republikánský politik a předseda Nejvyššího soudu USA
• Jesse Jackson (* 1941), aktivista za občanská práva, demokratický kandidát na prezidenta v roce 1984 a 1988
• Richard Mentor Johnson (1781–1850), viceprezident USA v letech 1837–1841
• Levy Mwanawasa (1948–2008), prezident Zambie v letech 2002–2008
• Olusegun Obasanjo (* 1937), prezident Nigérie v letech 1999–2007
• Nelson Rockefeller (1908–1979), viceprezident USA v letech 1974–1977
• Harry Truman (1884–1972), 33. prezident USA
• Oleksandr Turčynov (* 1964), ukrajinský politik, v roce 2014 prozatímní prezident Ukrajiny

Spisovatelé, umělci a jiní

• John Bunyan (1628–1688), anglický spisovatel
• William Colgate (1783–1857), americký průmyslník
• Gary Chapman (* 1938), americký autor
• Mahalia Jackson (1911–1972), americká gospelová zpěvačka
• John D. Rockefeller (1839–1937), americký průmyslník
• Stevie Wonder (* 1950), americký popový zpěvák

Po celém světě je přibližně 100 milionů baptistů. V roce 2019 zahrnoval Světový svaz baptistů 47 milionů členů ve 241 členských denominacích. Ne všichni baptisté patří do Světového svazu, v roce 2004 kvůli teologickým neshodám z něj vystoupila největší baptistická denominace ve Spojených státech se 16 miliony členy. Velké svazy baptistů jsou také v Asii, Africe a Jižní Americe, například v Indii (2.4 milionů členů), Nigérii (7 milionů) nebo Brazílii (1.2 milionů). Spolu s dětmi (baptisté křtí až na základě osobního vyznání víry) jsou baptisté společenstvím, které tvoří až přes 110 milionů lidí. Největším rozvojem prošli baptisté utíkající z Evropy za náboženskou svobodou do USA. Dnes jsou ve Spojených státech po katolících největší křesťanskou komunitou. Silné zastoupení mají zvlášť v jihovýchodních státech USA.

Reference

Související články

• Dědicové radikální reformace
• Společenství baptistických sborů
• Bratrská jednota baptistů v ČR
• Evropská baptistická federace
• Světový svaz baptistů

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu baptisté na Wiki Commons
•   Slovníkové heslo baptismus ve Wikislovníku
•   Dílo Zásady a stanoviska baptistů ve Wikizdrojích
• Literatura k dějinám českých baptistů (19.–20. století)
• Literatura k dějinám českých baptistů (21. století)
• Síť víry – sdružení baptistů
• Společenství baptistických sborů
• Bratrská jednota baptistů
• Notabene – Hydepark českých baptistů