Společenství Baptistických Sborů: Svaz baptistických sborů v Česku

Čerpají z odkazu radikální reformace a vycházejí z tradice svobodných církví. Jsou úzce spjaty s počátky baptistického hnutí na českém území v 19. století a hlásí se k celosvětovému baptistickému hnutí. Od svého vzniku do současnosti (2023) je tvořeno jediným sborem Na Topolce (v Praze-Podolí).

Společenství baptistických sborů
Vznik
Datum	25. 3. 1885 (Hleďsebe u Veltrus) 18. 3. 2019 (Praha)
Registrace v ČR
Datum	2019
Statutární orgán
Název	Správní rada Společenství baptistických sborů
Sídlo	Na Topolce 677/14, Praha 4-Podolí, 140 00
Odkazy
Web	http://baptistickesbory.cz/
multimediální obsah na Commons
Rejstřík církví a náboženských společností Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baptisté vzešli z anglické reformace 16. století. První baptistický sbor byl založen roku 1609 v Amsterdamu skupinou anglických separatistů shromážděných okolo Johna Smythe a Thomase Helwyse. Na českém území vznikl první baptistický sbor v Hleďsebi u Veltrus v roce 1885, v jehož čele stál Jindřich Novotný. V následujících letech vznikaly další sbory na Moravě i na Slovensku. Po vzniku československé republiky se v roce 1919 ustavily ve svaz s názvem Bratrská jednota Chelčického. S nástupem komunistického režimu byl název změněn na Bratrská jednota baptistů. Po rozpadu Československa se svaz v roce 1994 rozdělil na dvě denominace působící v obou republikách samostatně. Roku 2019 se od Bratrské jednoty baptistů odloučil sbor Na Topolce a utvořil samostatnou denominaci Společenství baptistických sborů, zachovávající původní povahu svazu (zatímco Bratrská jednota baptistu má povahu církve).

Duchovním základem baptistů sdružených ve Společenství baptistických sborů je přesvědčení, že Ježíš Kristus je jedinou a absolutní autoritou ve všech věcech víry a života na základě Písma a každý sbor má svobodu vykládat a uplatňovat Jeho zákony. Víra má osobní rozměr; je vyjádřena ve vyznavačském křtu. Osobní přijetí daru víry vede k radikálnímu učednictví podle vzoru Ježíše Krista. Typickým rysem baptistické tradice je svoboda svědomí, která se uplatňuje v duchovní svobodě mezi sbory i jednotlivci. Sbory mají kongregační charakter, spravují se samostatně bez centrálního řízení. Dávají důraz na odluku církve a státu, která vychází z přesvědčení o svrchované vládě Ježíše Krista nad církví. Poslání každého křesťana dle baptistického pojetí tkví ve svědectví o Kristově vládě, které má misijní a diakonický rozměr.

Společenství baptistických sborů se spravuje kongregačně. Není definováno jako církev, ale je svazem místních církví. Za církev je považováno každé místní společenství věřících, každý jednotlivý sbor.

Osobnosti, jejichž teologické myšlení formovalo Společenství baptistických sborů:

• Jindřich Novotný (1846–1912) – průkopník baptistické duchovní tradice v českých zemích
• Václav Králíček (1866–1929) – kazatel a šiřitel baptistických myšlenek osvětovou a literární činností
• František Kolátor (1877–1962) – redaktor baptistických publikací, novinář a překladatel z anglického jazyka
• Józa Novotný (1886–1966) – autor řady baptistických spisů
• Jindřich Procházka (1890–1961) – přední český baptistický myslitel a kazatel
• Petr Macek (teolog) (*1943) – přední současný český baptistický myslitel a teolog

Reference

Související články

• Dědicové radikální reformace
• Baptisté
• Bratrská jednota baptistů v Česku

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Společenství baptistických sborů na Wiki Commons
•   Dílo Zásady a stanoviska baptistů ve Wikizdrojích
• Společenství baptistických sborů
• Síť víry – sdružení baptistů
• NOTABENE Hyde Park českých baptistů – informační a diskusní server