Aspazija: Lotyšská básnířka
Aspazija, občanským jménem Elza Pliekšāneová, rodným jménem Elza Rozenbergová (16.
březen">16. března 1865, Jelgava – 5. listopadu 1943, Jūrmala) byla lotyšská spisovatelka.
| Aspazija | |
|---|---|
 | |
| Narození | 4.jul. / 16. března 1865greg. Jelgavská farnost |
| Úmrtí | 5. listopadu 1943 (ve věku 78 let) Dubulti |
| Místo pohřbení | Rainisův hřbitov |
| Povolání | básnířka, dramatička, politička, překladatelka, spisovatelka a novinářka |
| Žánr | poezie |
| Témata | poezie |
| Ocenění | Řád tří hvězd Kříž uznání |
| Manžel(ka) | Rainis |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a dílo
Byla manželkou spisovatele Rainise, členka jím vedeného demokratického politického hnutí Jaunā strāva (Nový směr), později se angažovala v sociálně-demokratické straně. Její dílo bývá řazeno k pozdnímu romantismu. Jako první v pobaltské literatuře ztvárnila mravní svět moderní emancipované ženy, byla též aktivní feministkou. Jeden čas byla rovněž novinářkou, přispívala do deníku Dienas Lapa, spolu s manželem překládala Goethovo dílo do lotyštiny. Po revoluci v roce 1905 musela s manželem odejít do exilu ve Švýcarsku, ve městě Castagnola žili až do roku 1920. Poté se vrátili oba do nově vzniklého lotyšského státu, kde byli velmi aktivními organizátory kulturního a politického života. Po Rainisově smrti roku 1929 však žila Aspazija spíše v ústraní.
Jejími nejznámějšími básnickými sbírkami jsou Sarkanās puķes (Rudé květy), Dvēseles krēsla (Soumrak duše) a lyrická trilogie Saulains stūrītis (Slunečný koutek), Ziedu klēpis (Náruč kvítí) a Raganu nakts (Noc čarodějnic). Psala i veršovaná dramata: Vaidelote (Kněžka), Zaudētas tiesības (Ztracená práva), Sidraba šķidrauts (Stříbrný závoj), Aspazija.
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aspazija na Wiki Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aspazija na anglické Wikipedii.
Literatura
- Stahnke, Astrida B. Aspazija: her life and her drama. Lanham, MD.: Univ. Press of America, 1984. ISBN 0-8191-3681-6 ; ISBN 0-8191-3682-4.
- Meskova, Sandra (2003). Two mothers of Latvian literature: Aspazija and Anna Brigadere. Journal of Baltic studies. 34.3, 276-297.
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Aspazija, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.