Arménské Písmo: Abeceda užívaná k zápisu arménštiny
Arménské písmo (arménsky Հայոց գրեր – Hayoc' grer) bylo vytvořeno Mesropem Maštocem kolem roku 405, aby bylo možné napsat arménský překlad Bible.
Původ písmen není zcela jistý, ale s největší pravděpodobností vycházel z abecedy řecké. Ačkoli oba dnešní dialekty arménštiny, západní i východní, používají stejnou abecedu, výslovnost některých písmen je odlišná.
| Arménské písmo | |
|---|---|
 | |
| Typ | Abeceda |
| Mluvené jazyky | arménština |
| Vytvořeno | Mesrop Maštoc |
| Časové období | 405–dosud |
| Sestry | Latinka Koptské písmo Gruzínská písma Cyrilice |
| ISO 15924 | Armn |
| Poznámka: Tato stránka může obsahovat fonetické symboly IPA v kódování Unicode. | |
Během let se změnilo nejen pořadí jednotlivých písmen, ale i jejich počet. Nejvíce nových písmen bylo přijato během středověku, a to kvůli tomu, aby se jimi mohly vyjádřit cizí hlásky. Znaky se používaly i na zápis arménských číslic. Arménským písmem píše, nebo psalo několik dalších jazyků (například kurdština během sovětské éry, nebo lomavrenština).
| Jméno | malá písmena | VELKÁ PÍSMENA | Přepis | Číselná hodnota | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Ayb | ա | Ա | a | 1 |
| 2 | Ben | բ | Բ | b | 2 |
| 3 | Gim | գ | Գ | g | 3 |
| 4 | Da | դ | Դ | d | 4 |
| 5 | Yech` | ե | Ե | e | 5 |
| 6 | Za | զ | Զ | z | 6 |
| 7 | Eh | է | Է | ē | 7 |
| 8 | Öt` | ը | Ը | ë | 8 |
| 9 | T`o | թ | Թ | t’ | 9 |
| 10 | Zhe | ժ | Ժ | ž | 10 |
| 11 | Ini | ի | Ի | i | 20 |
| 12 | Liun | լ | Լ | l | 30 |
| 13 | Xeh | խ | Խ | x | 40 |
| 14 | C'a | ծ | Ծ | c | 50 |
| 15 | Ken | կ | Կ | k | 60 |
| 16 | Ho | հ | Հ | h | 70 |
| 17 | Dz'a | ձ | Ձ | j | 80 |
| 18 | Ghat | ղ | Ղ | ł | 90 |
| 19 | Cheh | ճ | Ճ | č | 100 |
| 20 | Men | մ | Մ | m | 200 |
| 21 | Yi | յ | Յ | y | 300 |
| 22 | Nu | ն | Ն | n | 400 |
| 23 | Sha | շ | Շ | š | 500 |
| 24 | Vo | ո | Ո | o | 600 |
| 25 | Ch`a | չ | Չ | č’ | 700 |
| 26 | Peh | պ | Պ | p | 800 |
| 27 | Jheh | ջ | Ջ | ǰ | 900 |
| 28 | Rra[zdroj?] | ռ | Ռ | ṙ | 1000 |
| 29 | Seh | ս | Ս | s | 2000 |
| 30 | Vew | վ | Վ | v | 3000 |
| 31 | Tiun | տ | Տ | t | 4000 |
| 32 | Reh | ր | Ր | r | 5000 |
| 33 | C`o | ց | Ց | c | 6000 |
| 34 | Hiun | ւ | Ւ | w | 7000 |
| 35 | P`iur | փ | Փ | p’ | 8000 |
| 36 | K`eh | ք | Ք | k’ | 9000 |
| 37 | Oh | օ | Օ | ō | 10000 |
| 38 | Feh | ֆ | Ֆ | f | 20000 |
| Jméno | Znak |
|---|---|
| Malá ligatura Ech` Wiwn (slouží jako ampersand) | և |
| Modifikátor písmen | |
| Modifikátor písmena levý půlkruh | ՙ |
| Apostrof = Arménský modifikátor písmena pravý půlkruh | ՚ |
| Modifikátor značka emfaze = Shesht | ՛ |
| Interpunkce | |
| Vykřičník = Bac`aganch`akan Nshan | ՜ |
| Čárka = Bowt` | ՝ |
| Otazník = Harc`akan Nshan | ՞ |
| Zkratka = Patiw | ՟ |
| Konec = Verjhaket | ։ |
| Pomlčka = Ent`amnay | ֊ |
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu arménské písmo na Wiki Commons
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Arménské písmo, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.