Ketamin: Chemická sloučenina

pod obchodními názvy Ketanest, Ketaset, Ketalar, Narkamon a Calypsol. Působí jako antagonista NMDA receptorů, ve vysokých, plně anestetických dávkách obsazuje i opioidní receptory a sigma-receptory. Podobně jako fencyklidin (PCP) vyvolává stavy nazývané disociativní anestezie a zhruba od roku 1965 je zneužíván i jako rekreační droga. Kromě anestetického účinku způsobuje halucinace a hypertenzi. Ketamin je chirální sloučenina a často se prodává jako směs obou izomerů (enantiomerů), (S)-ketaminu a (R)-ketaminu.

Ketamin
Název (INN)	Ketamine
Název podle IUPAC	(RS)-2-(2-chlorfenyl)-2-(methylamino)cyklohexanon
Další názvy	Ketanest, Ketaset, Ketalar
Kódy
Číslo CAS	6740-88-1
Klasifikace ATC	N01AX03
ChEMBL ID	CHEMBL742
ChemSpider ID	3689
PubChem	3821
Chemie
Sumární vzorec	C13H16ClNO
SMILES	CNC1(CCCCC1=O)C2=CC=CC=C2Cl
InChI	InChI=1S/C13H16ClNO/c1-15-13(9-5-4-8-12(13)16)10-6-2-3-7-11(10)14/h2-3,6-7,15H,4-5,8-9H2,1H3
Molární hmotnost	237,72 g/mol
Teplota tání	262 °C
Disociační konstanta	7,5
Farmakologie
Indikace	bolest a zneužívání návykových látek
Metabolismus	játra (CYP3A4)
Vylučování	ledvinami (>90 %)
Biologický poločas	2,5–3 hodiny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ketamin na začátku 60. let 20. století objevil Calvin Stevens z Wayne State University. V 70. letech už byla látka používána na bojištích války ve Vietnamu, už tam se však začaly objevovat zprávy o zvláštních halucinacích v období, kdy pacienti přicházeli k vědomí. Od 80. let se však ketamin zneužívá jako klubová droga (ač v menším rozsahu než metamfetamin či extáze).

Ketamin je disociativní anestetikum. Na rozdíl od ostatních anestetik stimuluje kardiovaskulární i dechové centrum a je potentním analgetikem.^[zdroj?] Je to jediné anestetikum používané v humánní medicíně, které zvyšuje krevní tlak. To ho předurčuje pro použití u pacientů, kteří ztratili velké množství krve nebo jsou v šoku. Myorelaxace je slabá, naopak tonus horních cest dýchacích je zachovaný (nedochází k zapadnutí jazyka). Spolehlivého účinku je dosaženo i po nitrosvalovém podání. Účinek nastupuje rapidně, většinou do tří minut po podání, jelikož ketamin je až 10× více liposolubilní než thiopental. Tyto vlastnosti ho předurčuji k použití v medicíně katastrof, protože je bezpečný i v rukou nevyškoleného anesteziologa. Širšímu použití v klinické praxi zabraňují nežádoucí účinky, zejména vysoký výskyt psychických fenoménů – halucinace, děsivé sny, dezorientace, senzorické a percepční iluze. Tyto mají pravděpodobně podklad v redistribuci a pomalém uvolňování ketaminu z tukových tkání (viz tiopental). Lze je zmírnit současným podáním sedativa, např. diazepamu. Mírně zvyšuje nitrolební tlak.

Ketamin se obvykle aplikuje intravenózní nebo intramuskulární injekcí. V humánní medicíně se občas používá jako anestetikum u dětských či naopak starších pacientů (u nichž má zřejmě méně vedlejších účinků než ostatní látky tohoto typu), vždy však v kombinaci se sedativy, aby se zabránilo halucinacím. Zkoumá se také jeho využití při léčbě alkoholismu, závislosti na heroinu, léčbě deprese nebo bolestí. Ve veterinární medicíně se ketamin používá hlavně v kombinaci s xylazinem k anestezi nebo analgezi u koček, psů a jiných malých zvířat (90 % ketaminu prodaného legálně v USA jde do veterinárního lékařství).

Ketamin se zneužívá pro své disociativní účinky podobné účinkům fencyklidinu (PCP) a dextromethorfanu (DXM). Účinek trvá od 45 minut do několika hodin, ale osoba se cítí v pořádku až přibližně za 24–48 hodin. Aplikuje se v této souvislosti injekčně, šňupáním nebo kouřením. Vyvolává ketaminový trip, projevující se např. halucinacemi, pocity depersonalizace, derealizace a oddělení od vlastního těla. Ve vyšších dávkách vede disociace k extrémním stavům typu „k-hole“ až „ego death“, tj. pocit splynutí mysli s okolním světem, např. má člověk pocit, že je nehmotná entita vznášející se vesmírem^[zdroj?]. Na rozdíl od jiných látek s halucinogenními účinky (psychedelických tryptaminů a fenethylaminů^[zdroj?]) může vyvolat poměrně silnou psychickou závislost, zvlášť pokud je zneužíván soustavně. Subanestetická dávka má rychlý, ale přechodný antidepresivní efekt, neboť dojde k indukci synaptogeneze přes mTOR a efekt je blokován rapamycinem. John Lilly a David Woodard (mimo jiné) rozsáhle psali o svých vlastních psychonautických zkušenostech s ketaminem.^:s.288–295

Chronické užívání ketaminu může vést ke zhoršení kognitivních funkcí včetně paměti.

V roce 1989 profesor psychiatrie John Olney publikoval, že ketamin způsobil nezvratné změny ve dvou malých oblastech mozku pokusných krys. Nicméně, zrovna tyto dvě oblasti člověka a krysy se svými metabolickými procesy značně liší, tudíž ten samý proces nemusí u člověka probíhat.

První širší, dlouhodobá studie uživatelů ketaminu zjistila, že lidé často zneužívající tuto látku (nejméně 4 dny v týdnu a zároveň 20 dní v měsíci) jsou více depresivní a mají zhoršené různé úseky paměti včetně verbální, krátkodobé a vizuální. U méně častých uživatelů ketaminu (užití 4 dny v měsíci) nebyly na poli pozornosti, paměti a psychické pohody zjištěny rozdíly vůči kontrolní skupině. Stejně na tom byli bývalí uživatelé ketaminu. To podporuje názor, že méně časté užívání ketaminu nezpůsobuje kognitivní deficit a že kognitivní deficit u častých uživatelů je vratný při abstinenci. Ovšem bývalí uživatelé, častí i ti méně častí, měli vyšší skóre v testu bludných příznaků než kontrolní skupina.

Užívání ketaminu si, stejně jako u jiných drog, vybírá i oběti na životech. V říjnu 2023 zemřel na předávkování americký herec Matthew Perry.[1]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ketamine na anglické Wikipedii.

Literatura

• HOLUBOVÁ, Kristína. ŠÓŠ, Peter. REVAYOVÁ, Anna et al. Možnosti modulace antidepresivního účinku ketaminu. Psychiatrie. 2017, roč. 21, č. 1, s. 31–38. ISSN 1211-7579. Dostupné také z: http://www.tigis.cz/casopisy/
• HORÁČEK, Jiří. LIPSKI, Michaela. ŠÓŠ, Peter. Příběh jedné molekuly: čtyři tváře ketaminu. Vesmír. 2016, roč. 95, č. 5, s. 272–275. ISSN 0042-4544.
• HOLUBOVÁ, Kristína. KLETEČKOVÁ, Lenka. ŠKURLOVÁ, Martina. ŘÍČNÝ, Jan. STUCHLÍK, Aleš. VALEŠ, Karel. Rapamycin blocks the antidepressant effect of ketamine in task-dependent manner. Psychopharmacology. 2016, roč. 233, č. 11, s. 2077–2097. DOI: 10.1007/s00213-016-4256-3. ISSN 1432-2072. Dostupné také z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27004790
• KUBEŠOVÁ, Anna. HORÁČEK, Jiří. Vliv psychotropních látek na neurogenezi v dospělém savčím hipokampu. Psychiatrie. 2013, roč. 17, č. 1, s. 19–22. ISSN 1211-7579.

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu ketamin na Wiki Commons
• https://web.archive.org/web/20081025015435/http://www.saferparty.cz/ketamin
• http://www.drogypuppy.estranky.cz/clanky/halucinogeny/ketamin
• (anglicky) eMedicine: Ketamine Emergency Applications
• (anglicky) Erowid.org's John C. Lilly Vault
• (anglicky) Club drug finds use as antidepressant – Psychedelic ketamine hits the blues surprisingly fast; Nature.com