Archivnictví

Zaměření archivnictví je propojeno s pomocnými vědami historickými a v některých bodech se protíná s knihovnictvím a muzeologií. Mezi známé instituce, kde se archivnictví vyučuje patří Ústav pro rakouský dějezpyt, Scuola Vaticana di Paleografia, Diplomatica e Archivistica nebo Archivní škola Marburg

Původ této intelektuální tradice je neznámý. Lze se však zmínit o nejstarších známých knihách, které popisují archivnictví. Tyto dvě knihy, které jsou nejstaršími předchůdci archivnictví jsou tištěné roku 1571, avšak byly pravděpodobně napsány v první polovině stejného století. Autor těchto knih, německý šlechtic Jacob von Rammingen, je považován za „otce“ tomuto archivnického díla. Rammingen založil tradici jak archivovat dokumenty. V Německu přežila tato tradice dvě století. Rammingen byl první kdo formuloval archivní teorii.

Pohled na předešlé období archivnictví a práci s archiváliemi shrnul později v roce 1890 bavorský archivář Franz von Löher.

V roce 1891 vznikl profesní spolek nizozemských archivářů, kteří měli za úkol analyzovat dosavadní práci v nizozemských archivech a sjednotit svou činnost jak po praktické tak teoretické stránce. Z jejich činnosti vznikl sborník příspěvků, jenž se později stal základem moderního archivnictví jako vědy.

současné

• Archivní časopis – vydává ministerstvo vnitra od roku 1951.
• Brno v minulosti a dnes – vydává Archiv města Brna.
• Olomoucký archivní sborník – časopis Státního okresního archivu Olomouc.
• Paginae historiae – časopis Národního archivu v Praze.
• Sborník archivních prací – vydává ministerstvo vnitra od roku 1951.
• Archivní ročenka – vydává od roku 1990 Česká archivní společnost.

zaniklé

• Sborník archivu ministerstva vnitra – od roku 1926 do roku 1940.
• Zprávy českého zemského archivu

rakouské

• Mitteilungen des Österreichischen Staatsarchives – od roku 1948 vydává Rakouský státní archiv.
• Scrinium (s podtitulem Zeitschrift des Verbandes österreichischer Archivare) – od roku 1969 vydává Svaz rakouských archivářů.

slovenské

• Slovenská archivistika – od roku 1966.

německé

• Archivalische Zeitschrift – od roku 1876.
• Der Archivar – od roku 1948.

maďarské

• Eveltári Közlemények (archivní zprávy) – od roku 1923.
• Levéltári Hiradó – od roku 1951.

nizozemské

• Nederlands Archieveblad – od roku 1893 vydává Sdružení Nizozemských archivářů.

• Archiv
• Archivní fond
• Archivář
• Státní archivní škola
• Knihovna

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu archivnictví na Wiki Commons

česká

• HRUBÝ, Václav. Úvod do archivní teorie i prakse. Praha: Společnost přátel starožitností, 1930. 
• VOLF, Miloslav; HAAS, Antonín. Archivní příručka. Praha: Svoboda, 1948. 
• Archivní příručka. Praha: Archivní správa MV ČR, 1965. 
• ŠTOURAČOVÁ, Jiřina. Úvod do archivnictví. Brno: Vydavatelství Masarykovy univerzity, 1999. ISBN 80-210-2216-7. 
• BARTOŠ, Josef. Úvod do archivnictví pro historiky. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000. ISBN 80-244-0142-8. 
• HOFFMANNOVÁ, Jaroslava, PRAŽÁKOVÁ, Jana. Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha: Libri, 2000. ISBN 80-7277-023-3.

zahraniční

• BRENNECKE, Adolf. Archivkunde. Bearb. und erg. von Wolfgang Leesch. Leipzig: [s.n.], 1953. 
• CASANOVA, Eugenio. Archivistica. Siena: [s.n.], 1928. 
• ENDERS, Gerhard. Archivverwaltungslehre. Berlin: [s.n.], 1962. 
• JENKINSON, Hilary. A Manual of Archiv Administration. London: [s.n.], 1922. Dostupné online. Druhé vydání v r. 1937; třetí vydání v roce 1966. 
• MEISNER, Heinrich Otto. Archivalienkunde von 16. Jhd. Bis 1918.. Leipzig: [s.n.], 1969. 
• VON RAMMINGEN, Jacob. The earliest predecessors of archival science - Jacob von Rammingen's two manuals of registry and archival management, printed in 1571, translated by JBLD Strömberg. Lund: Wallin & Dalholm, Lundaboken: [s.n.], 2010. 
• SCHELLENBERG, T. R. Modern archive Principles and Techniques. Chicago: [s.n.], 1956. Dostupné online. 

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.