Anona Šupinatá: Druh rostliny

Zralá dužnina je smetanově bílá, šťavnatě kašovitá a má jemnou, sladce aromatickou chuť. Anona šupinatá je jedním z asi 170 druhů početného, teplomilného rodu láhevník a pro svůj rychlý růst a tvorbu plodů již ve věku tří let bývá někdy součástí zimních zahrad.

Anona šupinatá
Anona šupinatá (Annona squamosa)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	nižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řád	šácholanotvaré (Magnoliales)
Čeleď	láhevníkovité (Annonaceae)
Rod	láhevník (Annona)
Binomické jméno
Annona squamosa L., 1753
Synonyma
láhevník šupinatý
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Druh pochází z Karibiku a oblastí Střední Ameriky a severu Jižní Ameriky, přesnější určit místo původu nelze. V současnosti je hojně pěstován v tropech a subtropech celého světa, například v jihovýchodní Asii jižní Číně, severní Austrálii, na tichomořských ostrovech i v tropické a subtropické Africe včetně blízkých ostrovů. Často uniká ze zahrad do volné přírody, kde roste na pastvinách, v lesích i podél silnic.

Dřevina požaduje v době růstu mimo tepla dostatek vody a propustnou půdu hojně zásobenou živinami, období sucha strom překlenuje opadem listů a odpočinkem. Za přílišného sucha ve vegetační době strom shazuje listy, kůže ovoce tvrdne a s příchodem dešťů se ovoce rozpadá. V době kvetení je vhodné počasí bez silného deště, které snižuje počet opylených květů.

Nejčastěji se vyskytuje v nízké nadmořské výšce, při dostatečné vzdušné vlhkosti a teplu ale prosperuje i ve vyšších polohách, až do 2000 m n. m. Snáší teplotu až 40 °C a požaduje roční souhrnné srážky nad 700 mm. Většinou kvete a plodí jednou ročně, v Indii kvete v červnu a plodí v říjnu. Za příhodných podmínek může opětovně vykvést v listopadu a pak druhá sklizeň proběhne v březnu. V jiných částech areálu se tyto doby posouvají v závislosti na místním klimatu.

Anona šupinatá je malý strom nebo keř s tenkou, šedavou kůrou a mělkými kořeny. Strom s rozkladitou nebo okrouhlou korunou vyrůstá do výše 3 až 8 m, má klikaté větve s jizvami po odpadlých listech. Větvičky jsou porostlé střídavými, dvouřadě uspořádanými, opadavými listy s asi centimetr dlouhými řapíky. Listové čepele jsou úzce eliptické, bývají dlouhé 5 až 17 cm a široké 2 až 7 cm, po obvodě jsou celokrajné, u báze zúžené a na vrcholu zašpičatělé, v mládí jsou jemně chlupaté a později lysé, oboustranně jsou tečkované a je patrná jejich souměrná žilnatina s osmi až patnácti páry postranních žilek.

Přímo z kmene nebo silnějších větví vyrůstají 2 až 3 cm dlouhé, voňavé květy sestavené po dvou až čtyřech do svazečků nebo jednotlivě proti listům. Oboupohlavné květy mají okvětí tvořeno šesti lístky, z nich tři vnější trojúhelníkovité, konkávně vyklenuté jsou výrazně větší a hrubé, bývají velké 1,5 až 3 × 0,5 až 1 cm a z vnější strany zelenavě žluté a z vnitřní červenavé. Tři vnitřní lístky jsou redukované na pouhé šupiny nebo jsou neznatelné. Květ obsahuje mnoho bílých tyčinek s prašníky a bílé čnělky s vejčitou bliznou.

Gyneceum květu má volné plodolisty, které po opylení postupně srostou a vytvoří zelenožlutý, nepravý plod šupinovitého vzhledu o průměru 5 až 10 cm, sestavený ze segmentů s jedlou dužinou a jedovatými semeny. Ovoce bývá kulaté, oválné nebo je kuželovitého tvaru, má tuhou kůži složenou z knoflíkových segmentů barvy světle zelené, šedozelené, modrozelené i růžové. Segmenty se od sebe oddělí při plné zralosti a odhalí krémově bílou, lesklou, šťavnatou, voňavou, sladkou dužinu. Semena jsou tmavě hnědá, oválná, asi 1,5 cm velká a ovoce jich může obsahovat až čtyřicet. Některé stromy mají plody bezsemenné.

Rozmnožuje se generativně i vegetativně. Semena nejlépe klíčí ne příliš čerstvá, ale asi až týden po odstranění z ovoce, klíčivost si podržují po dobu až 4 let. Klíčení trvá asi 30 dnů, ale může být urychleno skarifikováním semen, procento úspěšné klíčivosti je však vyšší u nepoškozených semen. Pro zkrácení doby do prvních plodů asi o polovinu, se semenáče ve věku jednoho roku roubují.

Komerčně jsou anony šupinaté pěstované na plantážích ve sponu 3 × 3 m až 5 × 5 m, stromy jsou na jaře pravidelně prořezávané a zálivka během sucha zvyšuje velikost ovoce. Strom ve věku 5 let již může vyprodukovat 50 kusů, starší při ručním opylení až 100 kusů ovoce. S věkem stromů se ovoce stává menší a po dvaceti létech se stromy nahrazují novými.

Zralé ovoce anony šupinaté se v brzké době rozpadá a kazí se, při pokojové teplotě nezůstává déle než dva dny v dobrém stavu. Proto se sklízí předčasně a nechává se dozrát při nižší teplotě, okolo 15 °C, při které se také uchová až 14 dnů. Ovoce je choulostivé na otlačení a proto se málo převáží, většinou se konzumuje v blízkosti míst dozráni. Jí se po segmentech a pecky se vyplivují, nebo se segmenty protlačí přes síto k odstranění semen a přidá se zmrzlina nebo se smíchá s vychlazeným mlékem. Nikdy se nevaří. Průměrný obsah cukru je asi 15 %, z toho je rovným dílem zastoupena glukóza a sacharóza. Předčasná sklizeň ovoce nebo překrytí sítí je mnohdy nutnou ochranou proti ptákům a jiným zvířatům, kterým ve zralém stavu velmi chutná.

Semena jsou toxická, spolknutá při konzumaci však bezproblémově neporušená procházejí zažívacím traktem. Prášek z rozdrcených semen se používá jako insekticid, je však vysoce dráždivý a po vniknutí do očí může trvale poškodit zrak. Semena obsahují téměř 50 % nevysychavého oleje, který může být použit při výrobě mýdla a po chemické úpravě i v potravinářství. Z listů lze vylisovat olej bohatý na terpeny a seskviterpeny, který se užívá v kosmetice. Kořen a kůra obsahují mnoho tříslovin a používají se proti silným průjmům. Odplozené stromy jsou dobrým zdrojem palivového dřeva, samotné dřevo je měkké, lehké a nepevné, běl má nažloutlou a jádro hnědé.

•  
  Mladý strom
•  
  Stavba plodu
•  
  Otevřený plod a semena
•  
  Pokrm

Reference

Externí odkazy

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu anona šupinatá na Wiki Commons
•   Taxon Annona squamosa ve Wikidruzích