Politika a společnost
Hlavy států a političtí lídři
- České království (1085–1092, 1158–1172 a 1198–1918), resp. Země Koruny české (1348–1918)
- Čínské císařství (221 př. n. l.–1912 n. l.)
- Druhé Francouzské císařství (1852–1870)
- Italské království (1861–1946)
- Japonsko
- Osmanská říše (1299–1922/1923)
- Perská říše
- Pruské království (1701–1918)
- Severoněmecký spolek (1867–1871)
- Prusko (1525–1947)
- Německý spolek (1815–1848 a 1850–1866)
- stálé předsednictví: Rakouské císařství
- místo zasedání sněmu: Frankfurt nad Mohanem
- politické strany: Neshody s politikou Otto von Bismarcka, který byl v roce 1862 jmenován novým pruským premiérem, vedly k tomu, že se během německé (prusko-rakouské) války oddělila Nationalliberale Partei („Národní liberální strana“) od Deutsche Fortschrittspartei („Německé pokrokové strany“). Po vzoru Pruska se liberálové a demokraté v řadě zemí Německého spolku brzy spojili do národních pokrokových stran ( Fortschrittsparteien). Württemberské království začalo již v prosinci 1861, následovalo Hesenské velkovévodství v srpnu 1862, Nasavské vévodství v únoru 1863. Mimo Prusko vznikla v březnu 1863 Deutsche Fortschrittspartei in Bayern („Německá pokroková strana v Bavorsku“) v Bavorském království, která byla federalističtější než její pruský protějšek, ale také prosazovala jednotu Německa. V dubnu 1863 následovaly Hannoverské království a Saské království. Později se jednotliví členové těchto sesterských stran v říšských sněmech Severoněmeckého spolku a celoněmeckých Německého císařství připojili k Německé pokrokové straně, v níž dominovali jejich pruští kolegové. Ve Württemberském království byla v roce 1866 založena Demokratische Partei („Demokratická strana“), která se v následujících letech rozšířila po celém jihozápadním Německu jako Deutsche Volkspartei („Německá lidová strana“).
- Rakouské císařství (1804–1867) a Rakousko-Uhersko (1867–1918)
- Ruské impérium (1721–1917)
- Sardinské království (1324–1861)
- Spojené království Velké Británie a Irska (1801–1922), resp. Britské impérium (1583–1997)
- Spojené státy americké (vznik 1776)
- Španělsko (vznik 1519), resp. Španělské impérium (1492–1975)
- Uherské království (1000–1918 a 1920–1946)
- Katolická církev (vznik 1. století)
- Tibetský buddhismus (do Tibetu poprvé dostal v 7. století)
- dalajláma: Thinlä Gjamccho (1860–1875), byl dvanáctý dalajláma, duchovní vůdce (gandänthipa) Tibeťanů, tibetské Žluté školy (gelugpa), rozpoznán byl roku 1860 jako inkarnace předchozího dalajlamy Khädub Gjamccho (1838–1856) a 14. srpna téhož roku byl uveden do funkce. Umřel na záhadnou chorobu v osmnácti letech (žil v letech 1857 až 1875) – je možné, že jeho smrt měla spojitost s tehdejší politickou situací (S oslabováním dynastie Čching postupně upadala i její moc nad Tibetem a v polovině 19. století byl její vliv mizivý. Čchingská autorita nad Tibetem se koncem 19. století stala spíše symbolickou než skutečnou, ačkoli ještě v 60. letech 19. století se Tibeťané rozhodli z vlastních důvodů zdůrazňovat symbolickou autoritu říše (Čínského císařství) a dávat jí najevo, že je podstatná. Například dne 13. září 1876 tak byla mezi zástupci Čínského císařství a Britského impéria podepsána smlouva, podle které měli Britové právo vyslat na tibetské území výzkumnou misi, tibetská strana však smlouvu neratifikovala a vstup Britů na své území nepovolila.)
Věda a technika
Umění a humanitní vědy
Kultura
Film a zábava související
Americká občanská válka (1861–1865) je předmětem mnoha filmů, románů a počítačových her. Mezi nejznámější filmy patří:
Další události
Ekonomika
- 1862–1865: Německý průmysl dehtových barviv se etabluje (zakládá) na mnoha místech Německé říše. Brilantní barvy pro spotřební materiál.
- 1869: Otevření Suezského průplavu, který zkracuje námořní cestu z Evropy do Indie/Asie, takže již není nutné plout kolem mysu Dobré naděje.
Narození a úmrtí
Během tohoto desetiletí se narodili politici Jiří V., František Ferdinand d'Este, Mikuláš II., Mahátma Gándhí, Neville Chamberlain, Carl Gustaf Emil Mannerheim, Miklós Horthy, Alois Rašín, Karel Kramář, Andrej Hlinka, spisovatelé Romain Rolland, Anton Pavlovič Čechov, Maxim Gorkij, Petr Bezruč, Otokar Březina, Vilém Mrštík, Antonín Sova, Josef Svatopluk Machar, umělci Alfons Mucha, Gustav Klimt, Gustav Mahler, Edvard Munch i osobnosti Marie Curie-Skłodowská, Pierre de Coubertin, Henry Ford, Grigorij Jefimovič Rasputin, Emil Kolben, Max Weber a Dušan Jurkovič.
Zemřeli politici Abraham Lincoln, Maxmilián I., Leopold I., spisovatelé Božena Němcová, Charles Baudelaire, Václav Hanka, umělci Gioacchino Rossini, Eugène Delacroix, Hector Berlioz, František Škroup či další osobnosti jako Jan Evangelista Purkyně, Arthur Schopenhauer, Michael Faraday, Albert Sasko-Kobursko-Gothajský a Alfred Windischgrätz.
Odkazy
This article uses material from the Wikipedia Čeština article 1860–1869, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.