Seznam Uherských Králů

Uherská knížata a velkoknížata a králové panovali na maďarském území roku 895, poté, co do Panonské pánve svůj lid přivedl kníže Arpád, zakladatel první uherské královské dynastie byl. Posledním králem uherským, korunovaným Svatoštěpánskou korunou, byl blahoslavený císař Karel I., jako uherský král Karel IV., jenž panoval pouze v letech 1916–1918.

Poznámka: Všichni uherští vládci a data před knížetem Gejzou jsou historicky sporní. Ve skutečnosti existovalo vícero náčelníků jednotlivých kmenů a teprve od Gejzy lze hovořit o uherském státě.

• Arpád, okolo 890^? – po roce 900 (do roku 903 asi společně s náčelníky Kursanem, Kendem a Gyulou (Ďula) – poslední dva jsou však často považovaní jen za tituly, ne jména)
• Sabolč (Szabolcs), po roce 900 – 947^? (Arpádův synovec nebo vnuk); nebo vládl Sabolč a potom Zoltán, nebo jen Zoltán
• Fajsz (Fajs, Fales, Falitzi), 947^? – okolo 955 (Arpádův vnuk)
• Takšoň (Taksony), okolo 955 – okolo 971 (Arpádův vnuk)
• Gejza, okolo 971–997 (Arpádův pravnuk)
• Štěpán I., Svatý, 997–1038 (první uherský král od 25. 12. 1000 nebo 1. 1. 1001)

• Petr Orseolo, 1038–1041, 1044–1046
• Domoslav (Arpád) 1042, jen v dnešním západním Slovensku
• Samuel Aba 1041–1044

• Ladislav V. (Václav), 1301–1305
• Ota III. Dolnobavorský, 1305–1307/1308

• Karel I. Robert z Anjou, 1301–1342
• Ludvík I. Veliký, 1342–1382
• Marie Uherská, 1382–1395
• Karel II. Dračský, 1385–1386 (protikrál)

• Zikmund Lucemburský, Lucemburk, 1387–1437
• Albrecht II. Habsburský, Habsburk, 1437–1439
• Alžběta Lucemburská, 1439–1440 (polooficiální vládkyně)
• Vladislav I., Jagellonec, 1440–1444
• Ladislav V. (Pohrobek), Habsburk, 1440/1453–1457, faktickými vládci byli (do roku 1444 při Vladislavovi I.):
  • Alžběta Lucemburská, 1440–1442
  • Fridrich III, Habsburk, 1442–1444
  • anarchie, zima 1444–1445
  • sedmičlenný šlechtický kapitanát, 1445–1446/1447
  • János Hunyadi jako guvernér 1446–1453
• Matyáš Korvín, 1458–1490
• Vladislav II., Jagelonský, 1490–1516
• Ludvík II., Jagellonský, 1516–1526

Po bitvě u Moháče (1526) vypukla občanská válka (1527–1538) mezi Habsburky a sedmihradským vévodou Janem Zápolským.

V roce 1541 Uhersko ztratilo početná území: území přibližně dnešního Maďarska připadlo Osmanské říši, z východní části se stalo Sedmihradsko – byl to nezávislý stát, který byl vazalem Osmanské říše – a zbylé území, tedy (Slovensko, Burgenland, západní Chorvatsko) s jádrem na Slovensku pod názvem „královské Uhersko“ připadlo Habsburkům. K opětovnému sjednocení Uherska došlo roku 1691 (připojením Sedmihradska), resp. 1699 Karlovským mírem, resp. roku 1718 dobytím posledních území v jihovýchodním Maďarsku od Turků.

• Jan Zápolský, 1526–1540, z toho 1538–1540 jen ve východní části Uherska
• Jan Zikmund Zápolský 1540–1541
• Ferdinand I.

Zpravidla byli i panovníky Svaté říše římské (Seznam panovníků Svaté říše římské) a českého království (Seznam hlav českého státu).

• Ferdinand I., 1526–1564, z toho 1538–1540 jen v západní části Uherska
• Maxmilián II. (I.), 1564–1576
• Rudolf II. (I.), 1576–1608
• Matyáš II. Habsburský, 1608–1619
• Ferdinand II., 1619–1637
  • Gabriel Betlen, 1619–1621 protikrál
• Ferdinand III., 1637–1657 (Ferdinanda IV. sice roku 1647 korunovali, zemřel však před smrtí Ferdinanda III.)
• Leopold I., 1657–1705
  • Imrich Tököly, 1682–1685 protikrál ve východním Slovensku
• Josef I., 1705–1711
  • František II. Rákóczi, 1705–1711 protivládce jako „kníže“ Uherska
• Karel III., 1711–1740
• Marie Terezie, 1740–1780

• Josef II., 1780–1790
• Leopold II., 1790–1792
• František I., 1792–1835
• Ferdinand I. Dobrotivý (V.), 1835–1848
• František Josef I., 1848–1916
• Karel IV., 1916–1918

• KONTLER, László. Dějiny Maďarska. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3. 
• PRAŽÁK, Richard. Dějiny Uher a Maďarska v datech. Praha: Libri, 2010. 536 s. ISBN 978-80-7277-391-6. 

• Seznam představitelů Maďarska
• Seznam uherských královen
• Dějiny Maďarska

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam uherských králů na Wiki Commons
• Genealogie uherských vládců