Àwọn èsì àwárí fún
Dá ojúewé "Índíà+Itokasi" sí orí wiki yìí! Wo àwọn èsì ìṣewárí tí a rí.
Rupee Índíà je owonina ni Asia.... |
Fáìlì:Àmì ọ̀pá àṣẹ ilẹ̀ Índíà.svg Àmì ọ̀pá àṣẹ ilẹ̀ Índíà je ti orile-ede.... |
Àsìá ilẹ̀ Índíà je asia orile-ede India Àṣìṣe ìtọ́kasí: tags exist for a group named "N", but no corresponding |
Òkun Índíà ni Òkun Eleketa ti o tobi Ju lo ni Àgbáyé lehin Òkun Atlántíkì, ati okun Pasifiki. Ni iha Iwo Orun si okun naa, ni Orile erekusu Afrika,ni... |
Índíà, tàbí Orílẹ̀-èdè Olómìnira ilẹ̀ Índíà (ní èdè Híńdì: भारत गणराज्य Bhārat Gaṇarājya;), jẹ́ orílẹ̀-èdè kan ní Gúúsù Éṣíà. Ohun ni orílẹ̀-èdè kejè... |
Àsìá ilẹ̀ Agbègbè Òkun Índíà Brítánì je asia orile-ede... |
Fáìlì:Àmì ọ̀pá àṣẹ ilẹ̀ Agbègbè Òkun Índíà Brítánì.svg Àmì ọ̀pá àṣẹ ilẹ̀ Agbègbè Òkun Índíà Brítánì je ti orile-ede.... |
The British Indian Ocean Territory (BIOT) tabi Chagos Islands British Indian Ocean Territory Demographics/Ethnic groups stats British Indian Ocean Territory... |
Awon ede ara India ati Europe je ebi (tabi phylum) awon of ede bi ogorun to baramu, to kopo awon ede Europe, ti Iranian plateau, ati awon ede Apaguusu... |
Ashoka Olókìkí (ẹ̀ka Àwọn ará Índíà) Ashoka Olókìkí aka Ashoka the Great (304 BC si 232 BC) jẹ ọba ilu Índíà kan. O jẹ ọba kẹta ti Ijọba Maurya. O si ti wa ni kà awọn ti o tobi olori India... |
Nepal (abala Awon itokasi) Nepal jẹ́ orílẹ̀-èdè àrin-ilẹ̀, ó sì ní bodè mọ́ Ṣáínà ní àríwá àti mọ́ Índíà ní gúúsù, ìlàòrùn àti ìwọ̀òrùn, nígbàtí Bangladesh wà ní 27 km (17 mi) sí... |
India je apapo isokan awon ipinle to ni awon ipinle mejidinlogbon ati awon agbegbe isokan meje. Bakanna awon ipinle ati awon agbegbe je pinpinsabe pinpinsabe... |
Amitabh Bachchan (ẹ̀ka Àwọn òṣeré ará Índíà) 1942) ni òṣeré, olóòtú fílmù, atọ́kùn ètò tẹlifísàn, akọrin àti olóṣèlú ará Índíà. Ó kọ́kọ́ gbajùmọ̀ nígbà ìbẹrẹ̀ àwọn ọdún 1970 fún àwọn fílmù bíi Zanjeer... |
ìtòsí rẹ̀ náà tún ni Singapore, Philippines, Australia, àti ilẹ̀agbègbè Índíà Andaman and Nicobar Islands. Indonesia jẹ́ ọmọ ẹgbẹ́ olùdásílẹ̀ ASEAN àti... |
Àríwá Amẹ́ríkà (abala Itokasi) Àríwá · Gúúsù-Ìlàòrùn · Gúúsù · Ìwọòrùn Òkun Àgbáyé · Árktìkì · Atlántíkì · Índíà · Pàsífíkì · Apáagúúsù Europe Gbọ̀ngàn Àrin · Apáìlàoòrùn · Apágúúsù · Gúúsù-Ìlàòrùn ·... |
Èdè Faransé (ẹ̀ka Àwọn èdè Índíà-Europe) Èdè Faransé (français, la langue française) tabi Faransé Université de Laval. "Qu'est-ce que la Francophonie?". Archived from the original on 2011-06-23... |
Ìlaòrùn Áfríkà (abala Itokasi) Àríwá · Gúúsù-Ìlàòrùn · Gúúsù · Ìwọòrùn Òkun Àgbáyé · Árktìkì · Atlántíkì · Índíà · Pàsífíkì · Apáagúúsù Europe Gbọ̀ngàn Àrin · Apáìlàoòrùn · Apágúúsù · Gúúsù-Ìlàòrùn ·... |
Har Gobind Khorana (ẹ̀ka Àwọn ẹlẹ́bùn Nobel ará Índíà) Har Gobind Khorana, tabi Hargobind Khorana (Pùnjábì: ਹਰਿ ਗੋਬਿੰਦ ਖੁਰਾਨਾ, January 9, 1922 - November 9, 2011) je omo abinibi India ara Amerika to je aseogunalemin... |
Apáàríwá Europe (abala Itokasi) Àríwá · Gúúsù-Ìlàòrùn · Gúúsù · Ìwọòrùn Òkun Àgbáyé · Árktìkì · Atlántíkì · Índíà · Pàsífíkì · Apáagúúsù Europe Gbọ̀ngàn Àrin · Apáìlàoòrùn · Apágúúsù · Gúúsù-Ìlàòrùn ·... |
Apágúúsù Europe (abala Itokasi) Àríwá · Gúúsù-Ìlàòrùn · Gúúsù · Ìwọòrùn Òkun Àgbáyé · Árktìkì · Atlántíkì · Índíà · Pàsífíkì · Apáagúúsù Europe Gbọ̀ngàn Àrin · Apáìlàoòrùn · Apágúúsù · Gúúsù-Ìlàòrùn ·... |