Àwọn èsì àwárí fún
Dá ojúewé "Nàìjíríà+Ìtàn" sí orí wiki yìí! Wo àwọn èsì ìṣewárí tí a rí.
wọn. Àwọn wọ̀nyí ni Ẹ̀ya Hausa, Ẹ̀ya Ìgbò ati Yorùbá. Orílẹ̀-èdè Nàìjíríà ní ìtàn fífẹ̀, bẹ́ẹ̀ sì ni ẹ̀rí ìmọ̀-aíyejọ́un fihàn pé àwọn ìgbé ènìyàn ní... |
Nàìjíríà Ibialáàmúsìn... |
Ìtàn ilẹ̀ Nàìjíríà ni a lè tọpa rẹ̀ sí nkan bí ẹgbẹ̀rún ọdún kan ó lé ọgórùún ọdún sẹ́yìn káàkiri àwọn abúlé, ìletò àti àwọn ìlú káàkiri Àrin gbùngbùn... |
Ìgbà Òṣèlú Elékejì Nàìjíríà tàbì Orílẹ̀-èdè Olómìnira ará Nàìjíríà Èkejì jẹ́ ìgbà ìṣèjọba àwarawa àwọn mẹ̀kúnnù orílẹ̀-èdè Nàìjíríà. Ó wáyé láàrin ọdún... |
Sàbúrì Bíòbákú (ẹ̀ka Àwọn ará Nàìjíríà) (1918 - 2001) jẹ́ Ọ̀mọ̀wé ọmọ ilẹ̀ Nàìjíríà. Bíòbákú jẹ́ ọ̀jọ̀gbọ̀n nínú ìmọ̀ Ìtàn Samuel Johnson nínú ìwádìí ọ̀rọ̀ -ìtàn Yorùbá. "BIOBAKU, Prof Saburi Oladeni... |
àlàyé kíkún lórí Ilé Iṣẹ́ Fíìmù tí Nàìjíríà, ẹ wo: Cinema ti Nàìjíríà. Àdàkọ:Use Nigerian English Àdàkọ:Àṣà ilẹ̀ Nàìjíríà Nollywood, Èyí jẹ́ àkàǹpọ̀ orúkọ... |
Àdàkọ:Oselu ni Naijiria Ìgba Òṣèlú Àkọ́kọ́ Nàìjíríà sele larin odun 1960 titi de 1966. Action Group (AG) Borno Youth Movement (BYM) Democratic Party of... |
Ṣẹ̀pẹ̀tẹ̀rí, Nàìjíríà jẹ ìlú to tobi jù ni Ìjọba Ìbílẹ̀ Gúsù Ṣakí ti Oke-Ogun ìpínlè Ọ̀yọ́ , Nàìjíríà.. Àwọn ọmọ Yorùbá ti Ṣẹ̀pẹ̀tẹ̀rí tan mọ àwọn ifọn... |
Edidi, Nàìjíríà je ìlú ní Nàìjíríà.... |
Ilẹ̀ Yorùbá (abala Ìtàn Àkọọ́lẹ̀ Yorùbá) orílẹ̀-èdè Nàìjíríà àti àsìkò tí wọ́n tẹ̀dó síbẹ̀ kíi ṣe ìbéèrè tí ẹnikẹ́ni lè dáhùn ní pàtó nítorí pé àwọn baba nlá wọn kò fi àkọsílẹ̀ ìṣe àti ìtàn wọn sílẹ̀... |
Olufunke Adeboye jẹ́ ọ̀jọ̀gbọ́n ọmọ orílẹ̀-èdè Nàìjíríà ní ẹ̀ka fún ìtàn ní Yunifásítì ìlú Èkó, Nàìjíríà. Òun ni adarí Faculty of Arts ilé-ìwé náà lọ́wọ́... |
Jude Dibia (ẹ̀ka Àwọn olùkọ̀wé ará Nàìjíríà) 1975 ní Ìpínlẹ̀ Èkó, ní Nàìjíríà) jẹ́ òǹkọ̀wé ọmọ orílẹ̀-èdè Nàìjíríà. Ní ọdún 2007, ó gba ẹ̀bù ti Ken Saro-Wiwa fún ìwé ìtàn-àròsọ rẹ̀, tí àkọ́lé rẹ̀... |
Nàìjíríà ní ìtàn ìsìnrú ó sì ń kópa nínú òwò ẹrú. Ifiranṣẹ jẹ bayi arufin ni agbaye ati ni Nigeria. Bibẹẹkọ, ofin jẹ igbagbogbo aṣemáṣe pẹlu oriṣiriṣi... |
orílẹ̀-èdè Nàìjíríà ní òní. Àwọn ará Èkìtì jẹ́ àwọn tí a lè tọpasẹ̀ wọ́n gẹ́gẹ́ bí ọmọ Odùduwà, bàbá àti babańlá ìran Yorùbá. Èrò méjì lówà nípa ìtàn Èkìtì... |
Ogun Abele Nigeria (àtúnjúwe láti Ogun abẹ́lé ilẹ̀ Nàìjíríà) Ogún Abẹ́lé ilẹ̀ Nàìjíríà wáyé láàárín ọjọ́ Kẹfà Oṣù Okúdù Ọdún 1967 sí ọjọ́ kẹẹ̀dógún oṣù Ṣẹ́ẹ́rẹ́: tí a tún mọ̀ sí (Ogun Nàìjíríà - Biafra tàbí Ogun... |
D. O. Fagunwa (ẹ̀ka Àwọn olùkọ̀wé ará Nàìjíríà) láti sọ ìtàn tí ó jọ mọ́ ìtàn ìwé Romeo and Juliet tí Shakespeare kọ. Bákan náà ni Fágúnwà tún jẹ́ ònkọ̀wé ìtàn àròsọ Yorùbá orílẹ̀-èdè Nàìjíríà akọ́kọ́... |
Erin-Ìjẹ̀sà. Ó jẹ́ aṣòùnfà ìrìn-afẹ́ ní ìjọba-ìbílẹ̀ Oríadè, Ìpínlẹ̀ Ọ̀ṣun, Nàìjíríà. Ìtàn sọ pé ọkàn lára àwọn ọmọ Odùduwà ló ṣe àwárí omi - ìṣàn-orókè yìí ni... |
ọ̀jọ̀gbọ́n ìmọ̀ ìtàn ọmọ orílẹ̀-èdè Nàìjíríà Wọ́n bí Bọ́láńlé lọ́jọ́ kẹrìndínlọ́gbọ̀n oṣù kìíní ọdún 1933 ní ilu Ilesha orile-ede Nàìjíríà. Oruko obi re... |
Elechi Amadi (ẹ̀ka Àwọn olùkọ̀wé ará Nàìjíríà) àti jagunjagun ọmọ Orílẹ̀èdè Nàìjíríà. Ọmọ ẹgbẹ́ àwọn ológun ilẹ̀ Nàìjíríà ni tẹ́lẹ̀. Òǹkọ̀wé àwọn eré onísẹ́ àti ìtàn àròsọ ni tí wọ́n dálé ìgbéayé... |
apákan ààlà orílẹ̀ èdè pẹ̀lú orílẹ̀ èdè Cameroon. Orúkọ rẹ̀ jẹ yọ látara ìtàn emirate ti Adamawa, pẹ̀lú olú-ìlú ẹ́míréétì tẹ́lẹ̀rí ti Yola tí ó jẹ́ gẹ́gẹ́... |