Modrá knížka byl v Československu a později České republice i ve Slovenské republice průkaz o neschopnosti k vojenské činné službě, dříve průkaz o osvobození od vojenské povinnosti.
Jinak řečeno, držitel modré knížky byl zbaven branné povinnosti, tedy nebyl odveden k povinnému vojenskému výcviku a základní vojenské službě ani zařazen do zálohy. Potvrzení vydávala odvodová komise vojenské správy, zpravidla na základě posudků od odborných lékařů. Obvyklý postup byl, že branec vyplnil podrobný dotazník o svém zdravotním stavu a nechal si jej potvrdit u svého dorostového lékaře, který jej podle obsahu dotazníku a anamnézy brance poslal na odpovídající odborná vyšetření. S těmito posudky se pak branec dostavil v určený termín k odvodní komisi.
§ 3 vládního nařízení 21/1958 Sb., jímž se provádí branný zákon:
§ 62 Vojenské průkazy, odst. 2: „Brancům zapsaným k pravidelnému odvodu vydává se průkaz brance. Vojákům, kteří se překládají do zálohy, vydává se jako doklad o jejich vojenském poměru vojenská knížka. Osobám trvale neschopným k vojenské činné službě vydává se průkaz o neschopnosti k vojenské činné službě.“
V praxi byly kolem roku 2000 nejčastějšími důvody, kvůli kterým čeští branci dostávali modré knížky, již několik let alergie a astma, onemocnění páteře, oční vady nebo vyšší krevní tlak. V jednotlivých okresech či obdobích se podíl branců, kteří dostávali modré knížky, značně lišil, v letech 2000 a 2001 byl podíl branců uznaných neschopných vojenské činné služby v jednotlivých okresech od 11 % (okres Kroměříž) až po 31 % (okres Prostějov i Brno), a zatímco Pardubicko patřilo v odvodech několik let mezi nejúspěšnějí okresy, sousední Královéhradecko naopak patřilo mezi okresy s nejmenším podílem odvedených. Vedení brněnské vojenské správy si rozdíl vysvětlovalo také horším zdravotním stavem lidí, kteří žijí ve velkých městech, což však zkušenosti z jiných měst a lékařské statistiky nepotvrzovaly. Zástupce předsedy přezkumové komise Ústřední vojenské nemocnice Vladimír Koreň uvedl, že většinou šlo o hraniční případy zdravotních potíží, tedy o to, zda jsou potíže už tak velké, že je to na modrou knížku, a konečné posouzení je vždy na konkrétním lékaři. V Brně v roce 2001 počet vydaných modrých knížek snížili oproti předchozímu roku zhruba na polovinu, což náčelník vojenské správy přičítal změně v posuzování lékařů.
Získat modrou knížku se snažili krom prokazatelně nemocných mladých mužů i zdraví, kteří měli například odpor k armádě, chtěli povinnost bojkotovat, chtěli se vyhnout potenciální či pravděpodobné šikaně, měli z výcviku obavu, atd.[zdroj?]
V mnohých dílech filmu a literatury nalezneme na Modrou knížku odkazy. Karel Plíhal měl ve svém repertoáru písničku Modrá knížka, která ironicky pojednává o zoufalství mladého muže, který dostal modrou knížku: „Celej svět je náhle beznadějně šedý, bloudím ulicemi zoufalý a bledý, všude vidím mládež odvedenou, veselou a bodrou a jenom mně dali knížku modrou.“ Text k písničce napsal pro svoji hudební skupinu Plíharmonyje, se kterou působil po svém návratu ze základní vojenské služby (1980). Písnička byla obsažena již na nikdy nevydaném albu Plíharmonyje z roku 1982, v roce 1992 vyšla na Plíhalově albu Takhle nějak to bylo...
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Modrá knížka, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.