Svatá Zdislava z Lemberka (1220? Křižanov – 1252 Lemberk) byla česká šlechtična a zakladatelka klášterů a špitálů.
V roce 1907 byla prohlášena za blahoslavenou a roku 1995 papežem sv. Janem Pavlem II. za svatou. V roce 1995 požádal litoměřický biskup o změnu patrocinia diecéze a od roku 2000 je sv. Zdislava hlavní patronkou litoměřické diecéze. Od roku 2002 se stala patronkou Libereckého kraje.
Svatá Zdislava z Lemberka | |
---|---|
Forenzní rekonstrukce podoby tváře sv. Zdislavy z Lemberka podle kosterních pozůstatků lebky | |
Církev | římskokatolická |
Sídlo | Lemberk |
Osobní údaje | |
Rodné jméno | Zdislava Berka, Zedislava Berkiana, něm. Zdislava von Lämberg |
Datum narození | 1220 |
Místo narození | Křižanov, |
Datum úmrtí | 1252 |
Místo úmrtí | Lemberk |
Místo pohřbení | Bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy 50°45′56″ s. š., 14°45′44″ v. d. |
Rodiče | Přibyslav a Sibyla z Křižanova |
Choť | Havel z Lemberka |
Potomci | Havel II. z Lemberka Markéta z Lemberka Jaroslav z Lemberka Zdislav z Lemberka |
Příbuzní | Alžběta z Křižanova a Eufémie z Křižanova (sourozenci) |
Známý díky | založení špitálu a charitě |
Svatořečení | |
Začátek procesu | 1895 |
Beatifikace | 1907 Vatikán beatifikoval Pius X. |
Kanonizace | 21. května 1995 Olomouc kanonizoval Jan Pavel II. |
Svátek | 30. května |
Uctívána církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
Atributy | její děti, ošetřuje nemocné |
Patronka | rodin, libereckého kraje, kongregace sester dominikánek, litoměřické diecéze, českého národa... |
Místo úcty | Jablonné v Podještědí |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Její otec byl Přibyslav z Křižanova na Moravě a matka Sibyla, původem ze Sicílského království na jihu Itálie, která přišla do českých zemí s Kunhutou Štaufskou, nevěstou krále Václava I. Zdislava měla několik sourozenců – dospělého věku se dožily sestry Alžběta (neboli Eliška), provdaná za Smila z Lichtemburka, a Eufémie, manželka Bočka z Obřan.
O jejím mládí nevíme prakticky nic, je třeba zmínit velmi vřelý vztah jejích rodičů k duchovnu a katolické církvi vůbec, takže je teoreticky možná její výchova v některém z moravských klášterů, nebo alespoň jejich vliv na Zdislavinu výchovu. Její manžel Havel z Lemberka, za kterého se provdala okolo roku 1238, byl blízký důvěrník krále Václava I. Narodily se jim snad čtyři děti: spolehlivě doložení synové Havel, Jaroslav a Zdislav a snad i dcera Markéta, o níž se zmiňuje pouze Žďárská kronika.
Zdislava byla zřejmě ráznou a energickou ženou. Její jméno je spojováno s dominikánskými kláštery v Turnově a v Jablonném v Podještědí, zde zároveň se špitálem, do kterého, navzdory svému vysokému postavení, osobně docházela a nemocných se ujímala. Zemřela předčasně přibližně v 33 letech, tradovanou tuberkulózu antropologický výzkum nepotvrdil. Pohřbena byla v kostele sv. Vavřince v Jablonném, jehož stavbu začala, dokončení stavby se ale nedožila.
V roce 1994 byl o jejím životě natočen film V erbu lvice podle stejnojmenného románu Aleny Vrbové; známá je také kniha Světlo ve tmách od Jaroslava Durycha.
O její beatifikaci požádal již v roce 1849 litoměřický biskup Augustin Bartoloměj Hille, avšak bezvýsledně. Roku 1895 byl zahájen proces blahořečení Zdislavy. Impulzem pro beatifikaci byla aktivita faráře z Jablonného v Podještědí Josefa Tschörche, který požádal o potvrzení nepamětného kultu paní Zdislavy z Lemberka. Ve spolupráci litoměřického biskupa Emanuela Jana Schöbela, litoměřického kanovníka Josefa Štěrby a litoměřického dominikána Benedikta Kundráta byly vykonány všechny potřebné práce pro beatifikaci. Proces beatifikace byl dokončen 6. září 1900 a dodán Kongregaci pro svatořečení do Říma. Kongregace vyjádřila souhlas k procesu 27. srpna 1907 a papež sv. Pius X. 28. srpna 1907 Zdislavu z Lemberka blahořečil.
Roku 1995 byla papežem sv. Janem Pavlem II. uznána za svatou (byl uznán zázrak uzdravení MUDr. Františka Straky; v roce 1989 se jeho příbuzní modlili ke Zdislavě a MUDr. Straka se probudil z klinické smrti). 21. května 1995 papež sv. Jan Pavel II. při své návštěvě České republiky na stotisícovém shromáždění na letišti v Olomouci-Neředíně svatořečil blahoslavenou Zdislavu z Lemberka spolu s blahoslaveným Janem Sarkanderem. Na žádost litoměřického biskupa Josefa Koukla byla prohlášena v témže roce za hlavní patronku litoměřické diecéze a její hrob v Jablonném v Podještědí je diecézním poutním místem.
Roku 2002 vydala ČNB k 750. výročí úmrtí Zdislavy pamětní stříbrnou minci v hodnotě 200 Kč.
V roce 2018 proběhla z podnětu komtura Řádu sv. Lazara Jeruzalémského a velitele Komendy sv. Zdislavy Augustina Karla Andrleho Sylora a s podporou Diecéze litoměřické rekonstrukce podoby sv. Zdislavy z kosterních pozůstatků hlavy. Lebka byla zdigitalizována do 3D modelu českou společností Geo-cz a následně byla brazilským odborníkem na 3D grafiku a designérem Cícero Moraesem navrácena sv. Zdislavě její nejpravděpodobnější podoba.
Zdislava z Lemberka se stala předobrazem více než 15 ztvárnění v beletristických textech:
This article uses material from the Wikipedia Čeština article Zdislava z Lemberka, which is released under the Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 license ("CC BY-SA 3.0"); additional terms may apply (view authors). Text je dostupný pod CC BY-SA 4.0, pokud není uvedeno jinak. Images, videos and audio are available under their respective licenses.
®Wikipedia is a registered trademark of the Wiki Foundation, Inc. Wiki Čeština (DUHOCTRUNGQUOC.VN) is an independent company and has no affiliation with Wiki Foundation.